{"id":763,"date":"2007-12-25T21:30:33","date_gmt":"2007-12-25T20:30:33","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2007\/12\/25\/bojite-se-socialismu-2\/"},"modified":"2007-12-25T21:30:33","modified_gmt":"2007-12-25T20:30:33","slug":"bojite-se-socialismu-2","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2007\/12\/25\/bojite-se-socialismu-2\/","title":{"rendered":"Boj\u00edte se socialismu? (2)"},"content":{"rendered":"

\"bojite\""Povinnost\u00ed v\u016fdc\u016f bude zejm\u00e9na, aby se st\u00e1le v\u00edce a v\u00edce osvobozovali od vlivu tradi\u010dn\u00edch fr\u00e1z\u00ed, pat\u0159\u00edc\u00edch k star\u00e9mu sv\u011btov\u00e9mu n\u00e1zoru,a aby m\u011bli st\u00e1le na pam\u011bti, \u017ee socialismus, jakmile se stal v\u011bdou, \u017e\u00e1d\u00e1, aby se k n\u011bmu chovali jako k v\u011bd\u011b, t.j. aby jej studovali."<\/em> (Bed\u0159ich Engels: P\u0159edmluva k N\u011bmeck\u00e9 selsk\u00e9 v\u00e1lce)<\/span> <\/p>\n

Slovo autor\u016f <\/p>\n

Napsali Josef Heller, Franti\u0161ek Neu\u017eil <\/p>\n

Na po\u010d\u00e1tku t\u00e9to publikace bylo slovo. T\u00edmto slovem byla p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e1 pas\u00e1\u017e usnesen\u00ed VI. sjezdu KS\u010cM, ve kter\u00e9 je formulov\u00e1n \u00fakol \u201ep\u0159ipravit na VII. sjezd KS\u010cM model socialistick\u00e9 spole\u010dnosti jako strategick\u00e9ho c\u00edle KS\u010cM a cesty k jej\u00edmu utv\u00e1\u0159en\u00ed".(1) Garantem napl\u0148ov\u00e1n\u00ed tohoto \u00fakolu se stalo Teoreticko-analyt\u00edck\u00e9 pracovi\u0161t\u011b \u00daV KS\u010cM, k jeho\u017e spolupracovn\u00edk\u016fm pat\u0159\u00edme. <\/p>\n

Kolem tohoto pracovi\u0161t\u011b se brzy za\u010daly formovat \u0159e\u0161itelsk\u00e9 t\u00fdmy, kter\u00e9 se zam\u011b\u0159ily na ty okruhy probl\u00e9m\u016f, na kter\u00e9 reaguj\u00ed \u00cd jednotliv\u00e9 kapitoly na\u0161\u00ed publikace. <\/p>\n

Cel\u00e1 pr\u00e1ce nad \u00fakolem sjezdu m\u011bla jeden v\u00fdznamn\u00fd v\u00fdchoz\u00ed bod. Byla j\u00edm n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed obs\u00e1hl\u00e1 charakteristika socialismu obsa\u017een\u00e1 v programu Nad\u011bje pro \u010ceskou republiku p\u0159ijat\u00e9m VI. sjezdem KS\u010cM, kterou vyvrcholila p\u0159edchoz\u00ed programov\u00e1 tvorba KS\u010cM od roku 1990 a kter\u00e1 reprezentativn\u011b vyj\u00e1d\u0159ila dosa\u017een\u00fd stupe\u0148 pozn\u00e1n\u00ed a konsensu v r\u00e1mci strany. <\/p>\n

\u201eZ\u00e1kladn\u00edm programov\u00fdm c\u00edlem politiky KS\u010cM je socialismus, demokratick\u00e1 spole\u010dnost svobodn\u00fdch, rovnopr\u00e1vn\u00fdch ob\u010dan\u016f, spole\u010dnost politicky a hospod\u00e1\u0159sky pluralitn\u00ed. Je postavena na maxim\u00e1ln\u00ed ob\u010dansk\u00e9 samospr\u00e1v\u011b, je prosperuj\u00edc\u00ed a soci\u00e1ln\u011b spravedliv\u00e1. Pe\u010duje o zachov\u00e1n\u00ed a zlep\u0161ov\u00e1ni \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed, zabezpe\u010duje lidem d\u016fstojnou \u017eivotn\u00ed \u00farove\u0148 a prosazuje bezpe\u010dnost a m\u00edr. V jej\u00ed ekonomice se prosazuji p\u0159ednosti a kl\u00ed\u010dov\u00e1 \u00faloha spole\u010densk\u00e9ho vlastnictv\u00ed, kter\u00e9 zaru\u010d\u00ed efektivn\u00ed, celospole\u010densky prov\u00e1zan\u00e9 a usm\u011br\u0148ovan\u00e9 hospoda\u0159en\u00ed kolektivu zam\u011bstnanc\u016f podnik\u016f, dru\u017estev, obci, region\u016f i dal\u0161\u00edch sdru\u017een\u00ed ob\u010dan\u016f. Jde o strategick\u00fd c\u00edl, kter\u00fd vych\u00e1z\u00ed z dlouholet\u00fdch tradic marxistick\u00e9ho my\u0161len\u00ed. Jeho napln\u011bn\u00ed chceme dos\u00e1hnout demokratickou cestou. KS\u010cM odm\u00edtala a odm\u00edt\u00e1 takovou praxi, kter\u00e1 p\u0159ipou\u0161t\u00ed nebo ospravedl\u0148uje omezov\u00e1n\u00ed demokracie, diskriminaci nebo represi za n\u00e1zory a vytv\u00e1\u0159\u00ed podm\u00ednky pro kult osobnosti." (2) <\/p>\n

Brzy se vsak uk\u00e1zalo, \u017ee tato charakteristika je jen velice vratk\u00fdm z\u00e1kladem pro pr\u00e1ci na modelu socialismu a p\u0159edev\u0161\u00edm pro konsensus jak uvnit\u0159 jednotliv\u00fdch \u0159e\u0161itelsk\u00fdch t\u00fdm\u016f, tak mezi jednotliv\u00fdmi badateli. Z\u00e1konit\u011b se naplnily obavy, kter\u00e9 vyj\u00e1d\u0159ili nejen mnoz\u00ed \u010dlenov\u00e9 odborn\u00e9ho z\u00e1zem\u00ed KS\u010cM, ale i mnoz\u00ed funkcion\u00e1\u0159i strany po schv\u00e1len\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 pas\u00e1\u017ee sjezdov\u00e9ho usnesen\u00ed. Byly to obavy ze skute\u010dnosti, \u017ee KS\u010cM, na rozd\u00edl od p\u0159edstavy \u0161\u00ed\u0159en\u00e9 hlavn\u011b antikomunisty, ale sd\u00edlen\u00e9 i n\u011bkter\u00fdmi zejm\u00e9na star\u0161\u00edmi \u010dleny strany, nen\u00ed monolitn\u00edm n\u00e1zorov\u00fdm blokem a \u017ee by se v d\u016fsledku prac\u00ed na modelu a p\u0159i nezbytn\u00e9 vnitrostranick\u00e9 diskusi o n\u011bm mohla \u201erozh\u00e1dat". <\/p>\n

Koho tato skute\u010dnost p\u0159ekvapuje, nech\u0165 si uv\u011bdom\u00ed, \u017ee n\u00e1zorov\u00fdm monolitem, p\u0159es v\u0161echny snahy jej\u00edho veden\u00ed a apar\u00e1tu, zejm\u00e9na mocensk\u00e9ho, nebyla ani KS\u010c vletech 1948-89, co\u017e se projevilo nejen v letech 1968-69, ale zejm\u00e9na po listopadu 1989. P\u0159edev\u0161\u00edm by si v\u0161ak m\u011bl ten, kdo se podivuje n\u00e1zorov\u00e9 pluralit\u011b v KS\u010cM nebo komu je dokonce tato pluralita vysoce nep\u0159\u00edjemn\u00e1, uv\u011bdomit, \u017ee \u010dlenov\u00e9 a sympatizanti KS\u010cM \u017eij\u00ed v t\u0159\u00eddn\u011b diferencovan\u00e9 spole\u010dnosti. V t\u00e9to spole\u010dnosti ka\u017ed\u00fd den,\u00a0ka\u017edou minutu prob\u00edh\u00e1 proces formulov\u00e1n\u00ed z\u00e1jm\u016f a n\u00e1zor\u016f jednotliv\u00fdch t\u0159\u00edd a dal\u0161\u00edch skupin nach\u00e1zej\u00edc\u00edch se mezi t\u0159\u00eddami i uvnit\u0159 jednotliv\u00fdch t\u0159\u00edd, tedy proces produkce ideologi\u00ed. Sou\u010dasn\u011b, s ne\u00faprosnost\u00ed, ale i s \u017eivelnost\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00edho z\u00e1kona, prob\u00edh\u00e1 proces \u0161\u00ed\u0159en\u00ed a prosazov\u00e1n\u00ed t\u011bchto ideologi\u00ed, kter\u00fd m\u00e1 mnoho podob: Od organizovan\u00e9ho a c\u00edlev\u011bdom\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed realizuj\u00edc\u00edho se zejm\u00e9na na stran\u011b vl\u00e1dnouc\u00ed t\u0159\u00eddy prost\u0159ednictv\u00edm monopoln\u011b ovl\u00e1dan\u00fdch masov\u00fdch sd\u011blovac\u00edch prost\u0159edk\u016f, specializovan\u00fdch a draze placen\u00fdch profesion\u00e1ln\u00edch t\u00fdm\u016f a modern\u00edch informa\u010dn\u00edch technologi\u00ed, a\u017e po ch\u0159ipkov\u00e9 epidemie p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed ka\u017edodenn\u00ed, sp\u00ed\u0161e podv\u011bdom\u00e9, \u201evydechov\u00e1n\u00ed" t\u011bchto ideologi\u00ed v ka\u017edodenn\u00ed komunikaci individu\u00ed. Je v\u0161ak p\u0159irozen\u00e9, \u017ee ideologie jednotliv\u00fdch t\u0159\u00edd, tak jako nap\u0159. bojov\u00fd plyn za prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky nebo je\u0161t\u011b stra\u0161n\u011bj\u0161\u00ed sou\u010dasn\u00e9 bakteriologick\u00e9 zbran\u011b, jsou zbran\u00ed velmi nep\u0159esnou. Jako ono zm\u00edn\u011bn\u00e9 plynov\u00e9 mra\u010dno se sice vzn\u00e1\u0161ej\u00ed nad jednotliv\u00fdmi t\u0159\u00eddami, ale zdaleka nezasahuj\u00ed v\u0161echny jejich p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky a naopak p\u0159ekvapiv\u011b zasahuj\u00ed i individua i cel\u00e9 skupiny z t\u0159\u00edd z\u00e1jmov\u011b naprosto opa\u010dn\u00fdch, u nich\u017e by bylo mo\u017eno p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee budou v\u016f\u010di jejich p\u016fsoben\u00ed sv\u00fdmi objektivn\u00edmi z\u00e1jmy v\u00edce m\u00e9n\u011b imunn\u00ed. To n\u00e1zorn\u011b dokumentovaly v d\u011bjin\u00e1ch p\u0159\u00edklady revolucion\u00e1\u0159\u016f, form\u00e1ln\u011b p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f majetn\u00fdch t\u0159\u00edd, kte\u0159\u00ed nez\u0159\u00eddka kultivovali ideologii t\u0159\u00edd ovl\u00e1dan\u00fdch a vyko\u0159is\u0165ovan\u00fdch a aktivn\u011b ji prosazovali. Nejn\u00e1zorn\u011bj\u0161\u00edmi p\u0159\u00edklady takov\u00fdchto revolucion\u00e1\u0159\u016f jsou samoz\u0159ejm\u011b K. Marx a B. Engels. <\/p>\n

Jak je\u0161t\u011b pozd\u011bji uk\u00e1\u017eeme, zvl\u00e1\u0161tn\u00ed schopnost \u0161\u00ed\u0159it se mezi p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky z\u00e1jmov\u011b zcela protich\u016fdn\u00fdch spole\u010densk\u00fdch t\u0159\u00edd a skupin m\u00e1 ideologie t\u0159\u00eddy vl\u00e1dnouc\u00ed a vlastnicky privilegovan\u00e9. O tom se m\u016f\u017eeme p\u0159esv\u011bd\u010dit p\u0159i bilancov\u00e1n\u00ed kter\u00fdchkoli polistopadov\u00fdch voleb, p\u0159i kter\u00fdch dost\u00e1valy pravicov\u00e9 strany s asoci\u00e1ln\u00edm programem mnoho hlas\u016f od d\u011bln\u00edk\u016f \u010di p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f dal\u0161\u00edch soci\u00e1ln\u011b neprivilegovan\u00fdch skupin. Tito voli\u010di nez\u0159\u00eddka poslu\u0161n\u011b opakovali dezorientuj\u00edc\u00ed a manipulativn\u00ed propagandistick\u00e1 kli\u0161\u00e9, pro jejich z\u00e1jmy hluboce \u0161kodliv\u00e1. V\u00fdrazn\u011b to plat\u00ed pro propagandistick\u00e1 kli\u0161\u00e9 militantn\u00edho antikomunismu sna\u017e\u00edc\u00edho se v\u0161emo\u017en\u011b zakr\u00fdt fakt, \u017ee mu v\u016fbec nejde o minul\u00e9 \u201ezlo\u010diny komunismu", ale o to, \u017ee pr\u00e1v\u011b komunist\u00e9 d\u016fsledn\u011b prohla\u0161uj\u00ed, \u017ee kapitalismus nen\u00ed t\u00edm jedin\u00fdm \u201eprav\u00fdm o\u0159echov\u00fdm" pro lidstvo a \u017ee ani tento syst\u00e9m nebude nezvratiteln\u00fdm \u201ekoncem d\u011bjin". <\/p>\n

Je tedy naprosto jasn\u00e9, \u017ee ani \u010dlenov\u00e9 KS\u010cM nestoj\u00ed mimo v\u0161eobecn\u00e9 \u201eproud\u011bn\u00ed ideologi\u00ed", \u017ee i v jejich hlav\u00e1ch m\u016f\u017eeme nal\u00e9zt ur\u010dit\u00e9 kombinace ideologick\u00fdch prvk\u016f r\u016fzn\u00fdch t\u0159\u00edd a \u017ee i pro jejich my\u0161len\u00ed a jedn\u00e1n\u00ed mohou b\u00fdt orientuj\u00edc\u00ed prvky r\u016fzn\u00fdch ideologi\u00ed. Kter\u00e9 ideologie to jsou, to nelze odhalit jen anal\u00fdzou samotn\u00e9 sf\u00e9ry v\u011bdom\u00ed, uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm jednotliv\u00fdch n\u00e1zor\u016f do ur\u010dit\u00fdch celistv\u011bj\u0161\u00edch soustav. Rozhoduj\u00edc\u00ed n\u00e1stroj k pozn\u00e1n\u00ed ideologi\u00ed d\u00e1v\u00e1 marxistick\u00e9 materialistick\u00e9 pojet\u00ed spole\u010dnosti a v jeho r\u00e1mci anal\u00fdza ekonomicko-soci\u00e1ln\u00edho postaven\u00ed velk\u00fdch skupin lid\u00ed. <\/p>\n

V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b si m\u016f\u017eeme ve spole\u010dnosti vytipovat t\u0159i z\u00e1kladn\u00ed ideologick\u00e9 komplexy odv\u00edjej\u00edc\u00ed se od t\u0159\u00ed z\u00e1kladn\u00edch typ\u016f t\u0159\u00edd nach\u00e1zej\u00edc\u00edch se v modern\u00edm kapitalismu, bez ohledu na to, zda jde o t\u0159\u00eddy siln\u00e9 a aktivn\u00ed nebo o t\u0159\u00eddy jen do\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed a sna\u017e\u00edc\u00ed se n\u011bjak zachytit v dan\u00e9 realit\u011b. <\/p>\n

Abychom neodb\u00edhali od ot\u00e1zky obav z ideologick\u00e9 plurality uvnit\u0159 KS\u010cM, p\u0159en\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed se do pr\u00e1ce badatel\u016f nad modelem socialismu, mus\u00edme si nejprve p\u0159ipomenout
banalitu: Ji\u017e vzhledem k historii komunistick\u00e9ho hnut\u00ed a okolnostem jeho transformace na nov\u00e9 podm\u00ednky nen\u00ed pro v\u011bdom\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f tohoto hnut\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 orientuj\u00edc\u00ed ideologie vl\u00e1dnouc\u00ed t\u0159\u00eddy – bur\u017eoazie, a to v \u017e\u00e1dn\u00e9 z nes\u010d\u00edsln\u00e9ho mno\u017estv\u00ed jej\u00edch variant, no\u010d\u00ednaje fa\u0161ismem a kon\u010de soci\u00e1ldemokratismem. Tato skute\u010dnost se samoz\u0159ejm\u011b nroievila a projevuje i mezi badateli pracuj\u00edc\u00edmi na modelu socialismu. <\/p>\n

P\u0159esto by bylo hluboce nespr\u00e1vn\u00e9 p\u0159ehl\u00ed\u017eet, \u017ee v ur\u010dit\u00fdch levicov\u011bj\u0161\u00edch podob\u00e1ch a osobnostech v prost\u0159ed\u00ed KS\u010cM se ur\u010dit\u00e9 prvky konec konc\u016f bur\u017eoazn\u00ed ideologie zachytily. Projevilo se to zejm\u00e9na v sociologick\u00fdch teori\u00edch, kter\u00e9 proces b\u00e1d\u00e1n\u00ed o modelu ovliv\u0148uj\u00ed. Vych\u00e1zej\u00ed z mnohalet\u00e9 sociologick\u00e9 tradice, v jej\u00edm\u017e duchu byly vychov\u00e1ny cel\u00e9 generace sociolog\u016f a se kterou si nedovedla poradit ani vl\u00e1dnouc\u00ed t\u0159\u00edda p\u0159edlistopadov\u00e9ho syst\u00e9mu u n\u00e1s i v SSSR, tak\u017ee si ji do jist\u00e9 m\u00edry uzp\u016fsobila pro vlastn\u00ed pot\u0159eby. <\/p>\n

Ur\u010dit\u00fdm metodologick\u00fdm z\u00e1kladem tohoto proudu je novokantovsk\u00fd etick\u00fd socialismus, kter\u00fd v\u017edy odm\u00edtal marxistick\u00e9 pojet\u00ed p\u0159echodu od kapitalismu k socialismu jako z\u00e1konitosti spole\u010densk\u00e9ho v\u00fdvoje. Novokantovstv\u00ed cht\u011blo b\u00fdt ve druh\u00e9 polovin\u011b devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed \u201efilosofi\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00edch a spole\u010densk\u00fdch v\u011bd", zam\u011b\u0159ovalo se na probl\u00e9my gnoseologie – teorie pozn\u00e1n\u00ed. Hovo\u0159ilo o tom, \u017ee pozn\u00e1n\u00ed je nekone\u010dn\u00fd proces, kter\u00fd v\u0161ak nikdy nedosahuje pojmov\u00e9ho uchopen\u00ed \u201ev\u011bci o sob\u011b", neboli objektivn\u00ed skute\u010dnosti nez\u00e1visl\u00e9 na v\u016fli a v\u011bdom\u00ed pozn\u00e1vaj\u00edc\u00edho subjektu, dosp\u00edv\u00e1 pouze k pozn\u00e1n\u00ed toho, jak se \u201ev\u011bc o sob\u011b" pozn\u00e1vaj\u00edc\u00edmu subjektu jev\u00ed. Podle novokantov-sk\u00e9 filosofie je tak logicky rozporn\u00fdm, nesmysln\u00fdm i pojem \u201eobjektivn\u00ed pravdy", a proto ani nen\u00ed mo\u017en\u00e9 vytvo\u0159it celistv\u00fd a bezrozporn\u00fd obraz sv\u011bta zalo\u017een\u00fd na v\u011bdeck\u00fdch principech. (4) <\/p>\n

V rovin\u011b sociologick\u00e9 teorie kultivovan\u00e9 a rozv\u00edjen\u00e9 ve v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9m mnohalet\u00e9m procesu byly a jsou pro tento proud inspiruj\u00edc\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm teorie stratifikace. Tyto teorie se tak\u00e9 vyzna\u010duj\u00ed v\u00fdrazn\u00fdm akcentem empirick\u00fdch v\u00fdzkum\u016f oproti metod\u011b teoreticko-logick\u00e9 abstrakce reprodukuj\u00edc\u00ed konkr\u00e9tn\u00ed realitu v nutn\u00e9 hierarchii podstaty a jevu. Nositel\u00e9 t\u011bchto p\u0159\u00edstup\u016f p\u0159edev\u0161\u00edm relativizuj\u00ed poznatelnost spole\u010densk\u00fdch proces\u016f, zvl\u00e1\u0161t\u011b tam, kde nejde o empirick\u00e9 v\u00fdzkumy. Nech\u00e1pou, \u017ee p\u0159i dan\u00e9 metodologii t\u011bchto v\u00fdzkum\u016f dost\u00e1vaj\u00ed jen obraz jevov\u00fdch forem skute\u010dnosti a nejsou schopni proniknout k podstat\u011b. Maj\u00ed pochybnosti o mo\u017enosti a \u00fa\u010delnosti progn\u00f3zov\u00e1n\u00ed spole\u010densk\u00e9ho v\u00fdvoje sm\u011brem k socialismu. Nejsou s to rozli\u0161it t\u0159\u00eddy a profesn\u00ed skupiny, rozd\u00edlnou v\u00e1hu t\u0159\u00eddn\u00edch a dal\u0161\u00edch rol\u00ed individua a tedy identifikovat obrysy t\u0159\u00edd. Vid\u00ed t\u0159\u00eddy jako cosi neuchopiteln\u00e9ho, co u\u017e \u201enepracuje", proto\u017ee se to ned\u00e1 postihnout t\u011bmi empirick\u00fdmi v\u00fdzkumy, na kter\u00e9 jsou auto\u0159i t\u011bchto p\u0159\u00edstup\u016f zvykl\u00ed. \u010casto argumentuj\u00ed obt\u00ed\u017eemi operacionalizace t\u0159\u00eddn\u00edch znak\u016f a zapom\u00ednaj\u00ed, \u017ee sv\u00fdm dlouholet\u00fdm p\u016fsoben\u00edm v teorii zdokonalov\u00e1n\u00ed t\u00e9to operacionalizace vlastn\u011b pozn\u00e1n\u00ed podstaty jevu vlastn\u011b zablokovali a vylou\u010dili. <\/p>\n

Ze zkoum\u00e1n\u00ed spole\u010densk\u00fdch skupin se jim vytr\u00e1cej\u00ed krit\u00e9ria vlastnictv\u00ed, kter\u00e9 ch\u00e1pou v\u011bt\u0161inou jen form\u00e1ln\u011b pr\u00e1vn\u011b. Tito auto\u0159i nevid\u00ed integruj\u00edc\u00ed a ur\u010duj\u00edc\u00ed vliv vlastnick\u00fdch proces\u016f na profil, postaven\u00ed a jedn\u00e1n\u00ed skupin, k \u010demu\u017e je sv\u00e1d\u00ed nav\u00edc je\u0161t\u011b ona v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e1 rozpornost mezi objektivn\u00edm byt\u00edm a v\u011bdom\u00edm p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f t\u0159\u00edd. skute\u010dn\u00fdch, i kdy\u017e t\u0159eba do\u010dasn\u011b \u201esp\u00edc\u00edch" t\u0159\u00edd obracej\u00ed svou pozornost k \u00fatvar\u016fm z\u00edskan\u00fdm uplatn\u011bn\u00edm souboru jevov\u00fdch krit\u00e9ri\u00ed, jako je v\u00fd\u0161e mzdy, vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, vybavenost moc\u00ed \u010di ur\u010dit\u00e1 spole\u010densk\u00e1 presti\u017e a p\u0159edev\u0161\u00edm – sebeza\u0159azen\u00ed empiricky zkouman\u00fdch jedinc\u016f. <\/p>\n

Metodologicky v\u00fdznamn\u00e1 pro tyto autory je v\u0161emo\u017en\u00e1 relativizace ur\u010duj\u00edc\u00ed role ekonomick\u00e9ho byt\u00ed a st\u00e1le v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed akcent v\u011bdom\u00ed i dal\u0161\u00edch faktor\u016f, kter\u00e9 skute\u010dn\u00fd marxismus ozna\u010duje jako \u201enadstavbov\u00e9". Pokud jde o budoucnost, tito auto\u0159i nejsou s to aproximovat v\u00fdvojov\u00e9 tendence z minulosti a sou\u010dasnosti do budoucnosti, v \u010dem\u017e jim br\u00e1n\u00ed pr\u00e1v\u011b zm\u00edn\u011bn\u00e1 nechu\u0165 k materialistick\u00e9mu determinismu a materialisticky poj\u00edman\u00e9mu spole\u010densk\u00e9mu pokroku. Nakonec proto dosp\u00edvaj\u00ed jen k velmi v\u00e1gn\u00ed p\u0159edstav\u011b o budouc\u00ed spole\u010dnosti, kter\u00e1 v z\u00e1sad\u011b pouze kop\u00edruje sou\u010dasnost (pochopiteln\u011b s d\u00edl\u010d\u00edmi kosmetick\u00fdmi \u00fapravami v politick\u00e9 a soci\u00e1ln\u00ed oblasti) a p\u0159ipojuje se tak, i p\u0159es up\u0159\u00edmn\u00e9 levicov\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed a anga\u017eovanost sv\u00fdch nositel\u016f, k hlavn\u00edmu proudu bur\u017eoazn\u00ed ideologie, jeho\u017e c\u00edlem je fixovat sou\u010dasn\u00e9 uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed nav\u011bky. (5) <\/p>\n

Tento ideologick\u00fd proud, jak jsme ji\u017e konstatovali, ov\u0161em b\u00e1d\u00e1n\u00ed o socialismu p\u0159\u00edli\u0161 neovlivnil a prom\u00edtl se do n\u011bj sp\u00ed\u0161e v podob\u011b zpochyb\u0148ov\u00e1n\u00ed aplikovatelnosti marxismu a ned\u016fv\u011bry ve smysluplnost samotn\u00e9ho uva\u017eov\u00e1n\u00ed nad socialismem, alespo\u0148 pokud jde o \u010dasov\u00fd horizont, ve kter\u00e9m se nach\u00e1z\u00edme. <\/p>\n

Daleko v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed vliv na celou diskusi o modelu, zpracov\u00e1ni a p\u0159edev\u0161\u00edm politick\u00e9 p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed kone\u010dn\u00fdch v\u00fdstup\u016f m\u011bl druh\u00fd ideologick\u00fd komplex, kter\u00fd bychom mohli ozna\u010dit jako p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00ed a na nov\u00e9 podm\u00ednky se transformuj\u00edc\u00ed ideologii minul\u00e9, tj. p\u0159edlistopadov\u00e9 vl\u00e1dnouc\u00ed t\u0159\u00eddy – \u0159\u00eddic\u00edho apar\u00e1tu. O charakteru t\u00e9to t\u0159\u00eddy, zd\u016fvodn\u011bn\u00ed, pro\u010d to t\u0159\u00edda byla a jak\u00e9 m\u011bla z\u00e1jmy, jak\u00fd byl jej\u00ed osud po z\u00e1niku syst\u00e9mu, bude
\u0159e\u010d v dal\u0161\u00edm v\u00fdkladu. (6) <\/p>\n

Na tomto m\u00edst\u011b bychom cht\u011bli pouze p\u0159ipomenout n\u011bkter\u00e9 konkr\u00e9tn\u00ed prvky pohledu na sv\u011bt, kter\u00e9 se bohu\u017eel – a\u0165 ji\u017e v m\u00e9n\u011b ucelen\u00e9 a koncentrovan\u00e9 nebo i zna\u010dn\u011b militantn\u00ed podob\u011b – vyskytuj\u00ed ve v\u011bdom\u00ed a psychice \u0159ady \u010dlen\u016f KS\u010cM a zejm\u00e9na Komunistick\u00e9ho svazu ml\u00e1de\u017ee a kter\u00e9 jsou s v\u00fdhodou zneu\u017e\u00edv\u00e1ny antikomunismem. <\/p>\n

Stoupenci tohoto n\u00e1zorov\u00e9ho proudu se s oblibou naz\u00fdvaj\u00ed marxisty-leninovci. Hl\u00e1s\u00ed se k t\u00e9 podob\u011b teorie, kter\u00e1 byla prezentov\u00e1na a hlavn\u011b vyu\u010dov\u00e1na v minul\u00e9m syst\u00e9mu, nez\u0159\u00eddka dokonce v 50. letech \u010di za nejtu\u017e\u0161\u00ed normalizace. Odm\u00edtaj\u00ed jakkoli uva\u017eovat o otev\u0159enosti a pluralismu v marxistick\u00e9 teorii, nemluv\u011b ji\u017e o jak\u00e9mkoliv p\u0159ehodnocen\u00ed z\u00e1v\u011br\u016f klasik\u016f z hlediska zku\u0161enost\u00ed z\u00edskan\u00fdch p\u0159i prvn\u00edm historick\u00e9m pokusu o socialismus a v procesu jeho z\u00e1niku. Nem\u00e1lo ze stoupenc\u016f t\u011bchto n\u00e1zor\u016f zahrnuje mezi klasiky marxismu i J. V. Stalina a zcela nekriticky h\u00e1j\u00ed jak jeho teorii, tak praktickou politiku v dob\u011b jeho \u017eivota. Tito tzv. marxist\u00e9-leninovci nevid\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd rozpor mezi my\u0161lenkami klasik\u016f marxismu a stalinskou teori\u00ed a prax\u00ed. Historick\u00e9 recepty stalinismu, nap\u0159. na \u0159e\u0161en\u00ed ot\u00e1zek industrializace Ruska a kolektivizace, p\u0159\u00edpravy na ohro\u017een\u00ed zvn\u011bj\u0161ku za v\u00e1lky, uzav\u0159en\u00ed paktu s N\u011bmeckem a rozd\u011blen\u00ed mocensk\u00fdch sf\u00e9r s N\u011bmeckem, teorii zost\u0159ov\u00e1n\u00ed t\u0159\u00eddn\u00edho boje a jej\u00ed aplikaci v dob\u011b proces\u016f apod., vidi jako jedin\u00e9 mo\u017en\u00e9. Konkr\u00e9tn\u00ed stalinsk\u00e9 deformace a zlo\u010diny bu\u010f zpochyb\u0148uj\u00ed nebo obhajuj\u00ed tlakem imperialismu, v\u00e1le\u010dn\u00fdm ohro\u017een\u00edm, eventu\u00e1ln\u011b zaostalost\u00ed Ruska. Zvl\u00e1\u0161t\u011b militantn\u00ed nositel\u00e9 t\u011bchto n\u00e1zor\u016f jsou p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee tresty v dob\u011b stalinsk\u00fdch \u010distek byly v z\u00e1sad\u011b opr\u00e1vn\u011bn\u00e9. Zd\u016fraz\u0148uj\u00ed, \u017ee stalinsk\u00e9 obdob\u00ed bylo nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edm obdob\u00edm a \u017ee po Stalinov\u011b smrti za\u010dal rozklad syst\u00e9mu, p\u0159edev\u0161\u00edm v d\u016fsledku toho, \u017ee do spole\u010dnosti pronikl revizi on ismus, konzumerismus a byla ov\u00e1d\u011bna p\u0159\u00edli\u0161 m\u00edrn\u00e1 politika jak v\u016f\u010di vnit\u0159n\u00edm \u0161k\u016fdc\u016fm, tak v\u016f\u010di zahrani\u010dn\u00edm protivn\u00edk\u016fm. Za velkou chybu ozna\u010duj\u00ed XX. sjezd KSSS a odhalen\u00ed kultu osobnosti Stalina. Zd\u016fraz\u0148uj\u00ed zejm\u00e9na vinu N. S. Chru\u0161\u010dova. <\/p>\n

Prvn\u00ed historickou formu socialismu ch\u00e1pou nositel\u00e9 tohoto proudu jako jedin\u00fd mo\u017en\u00fd a marxistick\u00e9 teorii odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed socialismus, a to v\u010detn\u011b diktatury proletari\u00e1tu a vedouc\u00ed \u00falohy strany vjejich nejv\u00edce zdeformovan\u00e9m pojet\u00ed. Probl\u00e9my t\u00e9to formy socialismu v\u0161emo\u017en\u011b zpochyb\u0148uj\u00ed, v\u010detn\u011b kone\u010dn\u00e9ho ekonomick\u00e9ho ne\u00fasp\u011bchu, naopak zd\u016fraz\u0148uj\u00ed jeho p\u0159ednosti, zejm\u00e9na v oblasti soci\u00e1ln\u00ed, v zem\u011bd\u011blstv\u00ed, u n\u00e1s ve vyrovn\u00e1n\u00ed \u010desk\u00fdch zem\u00ed a Slovenska. Jejich obl\u00edbenou metodou relativizace nedostatk\u016f minul\u00e9ho syst\u00e9mu a pop\u0159en\u00ed syst\u00e9mov\u00e9ho charakteru t\u011bchto vad je tzv. objektivn\u00ed porovn\u00e1v\u00e1n\u00ed p\u0159ednost\u00ed a nedostatk\u016f syst\u00e9mu, p\u0159i kter\u00e9m se na jednu stranu pomysln\u00fdch vah pokl\u00e1daj\u00ed tuny cementu a oceli, velk\u00e9 stavby, soci\u00e1ln\u00ed jistoty a slu\u0161n\u00e1 pr\u016fm\u011brn\u00e1 \u017eivotn\u00ed \u00farove\u0148 a na druhou pak v\u00e1hav\u011b p\u0159izn\u00e1van\u00e9 nedostatky v oblasti demokracie, v\u010detn\u011b ob\u011bt\u00ed proces\u016f a repres\u00ed. P\u0159i takov\u00e9mto eklektick\u00e9m porovn\u00e1v\u00e1n\u00ed jim vych\u00e1z\u00ed pozitivn\u00ed bilance, kter\u00e1 v\u016fbec nereflektuje z\u00e1kladn\u00ed skute\u010dnost, \u017ee se syst\u00e9m v dlouhodob\u00e9 perspektiv\u011b neosv\u011bd\u010dil, \u017ee \u201eauto u\u017e nejelo". <\/p>\n

Ne\u00fasp\u011bchy i z\u00e1nik syst\u00e9mu p\u0159ipisuj\u00ed zejm\u00e9na tlaku zven\u010d\u00ed (kapitalismus byl prost\u011b siln\u011bj\u0161\u00ed, nenechal n\u00e1s se rozvinout, \u201euzbrojil" n\u00e1s atd.), vnit\u0159n\u00ed rozvratn\u00e9 \u010dinnosti t\u0159\u00eddn\u00edch nep\u0159\u00e1tel, zr\u00e1dc\u016f, revizionist\u016f apod. Rostouc\u00ed nespokojenost ob\u010dan\u016f si vykl\u00e1daj\u00ed i jako negativn\u00ed projev ze z\u00e1padu pronikaj\u00edc\u00edho konzumn\u00edho stylu \u017eivota (\u201elid\u00e9 byli rozmazlen\u00ed, m\u011bli v\u0161eho dost, ale nesta\u010dilo jim to"). P\u0159ipou\u0161t\u011bj\u00ed pouze ur\u010dit\u00e9 subjektivn\u00ed chyby. <\/p>\n

Zd\u016fraz\u0148uj\u00ed \u0161patnou k\u00e1drovou politiku, d\u00edky kter\u00e9 se na r\u016fzn\u00e1 m\u00edsta dostali nevhodn\u00ed, tj. mor\u00e1ln\u011b nepevn\u00ed lid\u00e9. Pokud p\u0159ipou\u0161t\u011bj\u00ed nedostatky, odm\u00edtaj\u00ed, \u017ee by to byly syst\u00e9mov\u00e9 a z\u00e1konit\u00e9 vady, ale konstatuj\u00ed, \u017ee to zkr\u00e1tka \u201ebylo v lidech". Odm\u00edtaj\u00ed existenci n\u011bjak\u00e9ho \u201esov\u011btsk\u00e9ho modelu" socialismu i tlak SSSR na \u010ceskoslovensko a jin\u00e9 zem\u011b, proto\u017ee p\u0159ece – to v\u0161echno byl jedin\u011b mo\u017en\u00fd socialismus. <\/p>\n

Podle nich se syst\u00e9m mohl zlep\u0161it a opravit v\u0161echny nedostatky (zejm\u00e9na v na\u0161\u00ed zemi k tomu m\u011bl \u00fadajn\u011b velmi bl\u00edzko). Bohu\u017eel se v\u0161ak v SSSR k moci dostal Gorba\u010dov, \u201eagent imperialismu" a v\u011bdom\u00fd likvid\u00e1tor socialismu, a ten vydal cel\u00fd socialistick\u00fd t\u00e1bor Z\u00e1padu. <\/p>\n

V \u010ceskoslovensku \u00fadajn\u011b sehr\u00e1li obdobnou roli \u201ezr\u00e1dci" typu Adamce, Mohority, Hegenbarta apod., kte\u0159\u00ed nesou vinu za 17. listopad. Podle tohoto v\u00fdkladu jsme nemuseli prohr\u00e1t, kdybychom byli tvrd\u00ed a rozhodn\u00ed. Imperialismus ale m\u016f\u017eeme svrhnout, kl\u00ed\u010dov\u00e1 je ot\u00e1zka uchopen\u00ed moci. Zast\u00e1nci tohoto n\u00e1zoru nevylu\u010duji ozbrojen\u00fd boj, proto\u017ee \u201ekapitalist\u00e9 se dobrovoln\u011b nevzdaj\u00ed". <\/p>\n

Mezin\u00e1rodn\u011b se proto podle stoupenc\u016f tohoto n\u00e1zoru mus\u00edme op\u0159\u00edt o v\u0161echny protiamerick\u00e9 a protikapitalistick\u00e9 s\u00edly, nap\u0159. v\u010detn\u011b r\u016fzn\u00fdch nacionalistick\u00fdch sil v arabsk\u00fdch zem\u00edch (\u201eterorist\u00e9 jsou vlastn\u011b partyz\u00e1ni"). Nad\u011bj\u00ed je pro n\u011b Rusko, kter\u00e9 \u010del\u00ed
a v podstat\u011b je \u201ekryptokomunistick\u00e9". Je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed nad\u011bj\u00ed je \u010c\u00edna, kter\u00e1 pr\u00fd dok\u00e1zala spojit ekonomickou efektivnost s po\u0159\u00e1dkem a vedouc\u00ed \u00falohou strany. Nad\u011bjn\u00e1 je ale i Kuba, Vietnam, KLDR, zem\u011b, ve kter\u00fdch se udr\u017eel socialismus a d\u00e1le rozkv\u00e9t\u00e1. <\/p>\n

Velk\u00e9 nad\u011bje \u010derpaj\u00ed z v\u00fdvoje v Latinsk\u00e9 Americe. P\u0159i v\u00fdb\u011bru sv\u00fdch vzor\u016f ve sv\u011bt\u011b prokazuj\u00ed i v\u00fdraznou neznalost skute\u010dn\u00fdch podm\u00ednek ve zm\u00edn\u011bn\u00fdch zem\u00edch. <\/p>\n

Recept na budoucnost podle nich spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee se vr\u00e1t\u00edme k marxismu-leninismu, ve stran\u011b k leninsk\u00fdm princip\u016fm, odm\u00edtneme pomlouv\u00e1n\u00ed Stalina a socialismu a obnov\u00edme socialismus v podstat\u011b takov\u00fd, jak\u00fd byl (st\u00e1tn\u00ed vlastnictv\u00ed, vedouc\u00ed \u00faloha strany, diktatura proletari\u00e1tu). Samospr\u00e1vn\u00e9 vlastnictv\u00ed a na n\u011bm zalo\u017een\u00e1 ekonomika m\u016f\u017ee existovat jen jako jak\u00e1si obdoba dru\u017estev, hlavn\u011b v zem\u011bd\u011blstv\u00ed, jinak je to utopie, kter\u00e1 nebere v \u00favahu pot\u0159ebu pevn\u00e9ho \u0159\u00e1du, \u00falohy profesion\u00e1l\u016f v \u0159\u00edzen\u00ed, pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed, sobeckou motivaci lid\u00ed apod. Trh je t\u0159eba omezit, socialismus bude v podstat\u011b spole\u010dnost netr\u017en\u00ed a neziskov\u00e1. Socialismus je dohledn\u00e1 perspektiva. (7) <\/p>\n

K tomuto p\u0159ehledu prvk\u016f n\u00e1zorov\u00e9ho proudu, kter\u00fd, jak se domn\u00edv\u00e1me, lze opr\u00e1vn\u011bn\u011b ve zkratce ozna\u010dit jako stalinsk\u00fd (a\u010dkoliv stoupenci tohoto sm\u011bru existenci a teoretickou uchopitelnost stalinismu rozho\u0159\u010den\u011b odm\u00edtaj\u00ed a c\u00edt\u00ed se velmi dot\u010deni, jsou-li za stalinisty ozna\u010deni), chceme ov\u0161em zd\u016fraznit, \u017ee v takto \u010dist\u00e9 a komplexn\u00ed podob\u011b se vyskytuje u velmi mal\u00e9ho poctu \u010dlen\u016f \u010di sympatizant\u016f KS\u010cM. Rozhodn\u011b nen\u00ed podstatn\u00fd pro jej\u00ed politiku a nijak neospravedl\u0148uje ok\u00e1zal\u00fd antikomunismus ze strany pravicov\u00fdch politik\u016f, kte\u0159\u00ed vytrvale stra\u0161\u00ed neostalinsk\u00fdm p\u0159evratem, proto\u017ee se nejsou sto zviditelnit rozumn\u011bj\u0161\u00edm zp\u016fsobem nebo proto, \u017ee pln\u00ed r\u016fzn\u00e9 z\u00e1kulisn\u00ed, mo\u017en\u00e1 i zahrani\u010dn\u00ed objedn\u00e1vky. V m\u00edrn\u011bj\u0161\u00ed podob\u011b, prom\u00edsen s jin\u00fdmi prvky, v\u0161ak tento ne-ostalinismus p\u0159edstavuje nezanedbatelnou silu ovliv\u0148uj\u00edc\u00ed duchovn\u00ed prost\u0159ed\u00ed ve stran\u011b i v levici jako takov\u00e9. <\/p>\n

V tomto smyslu se projevil i v diskus\u00edch o modelu socialismu jako v\u00fdznamn\u00fd brzd\u00edc\u00ed faktor nut\u00edc\u00ed k p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed odborn\u00fdch kompromis\u016f doslova vykos\u0165uj\u00edcich ur\u010ditost modelu, blokuj\u00edc\u00ed jeho otev\u0159en\u00e9 p\u0159evzet\u00ed do ofici\u00e1ln\u00edch programov\u00fdch dokument\u016f KS\u010cM, a tak oslabuj\u00edc\u00ed jeho mo\u017en\u00fd pozitivn\u00ed dopad na mlad\u0161\u00ed skupiny \u010dlen\u016f strany a zejm\u00e9na na ve\u0159ejnost, v\u010detn\u011b levicov\u00e9 inteligence a ml\u00e1de\u017ee. Neust\u00e1l\u00e1 podez\u0159\u00edvav\u00e1 kritika a soustavn\u00e9 z\u00e1kulisn\u00ed agitov\u00e1n\u00ed a man\u00e9vrov\u00e1n\u00ed n\u011bkter\u00fdch aktivn\u00edch stoupenc\u016f v\u00fd\u0161e popsan\u00e9ho stalinsk\u00e9ho proudu zes\u00edlilo obavy praktick\u00fdch politik\u016f v KS\u010cM z mo\u017en\u00e9ho rozkolu ve stran\u011b a vedlo nakonec k ur\u010dit\u00e9mu \u201eupozad\u011bn\u00ed"1 vypracovan\u00e9ho modelu, kter\u00fd se p\u0159es ve\u0161kerou n\u00e1zorovou r\u016fznorodost poda\u0159ilo p\u0159ipravit a p\u0159edlo\u017eit alespo\u0148 odborn\u00e9 ve\u0159ejnosti. <\/p>\n

Pokud by se naplnila ta, jak v\u011b\u0159\u00edme, nepravd\u011bpodobn\u00e1 mo\u017enost a stalinsk\u00e1 p\u0159edstava o minulosti a budoucnosti socialismu, by se v diskusi o modelu socialismu p\u0159ed a na Vil. sjezdu KS\u010cM t\u0159eba jen z\u010d\u00e1sti prosadila, zp\u016fsobilo by to nenapraviteln\u00e9 \u0161kody nejen KS\u010cM, ale i cel\u00e9 levici a samotn\u00e9mu procesu prosazov\u00e1n\u00ed antikapitalis-tick\u00e9 varianty spole\u010densk\u00e9ho v\u00fdvoje v \u010cR. Realizace tohoto neostalinsk\u00e9ho p\u0159\u00edstupu by vedla k revizi z\u00e1v\u011br\u016f v\u0161ech polistopadov\u00fdch sjezd\u016f komunistick\u00e9 strany, demont\u00e1\u017ei programov\u00e9 a hodnotov\u00e9 identity KS\u010cM a v kone\u010dn\u00e9 instanci k naprost\u00e9 izolaci strany a zbaven\u00ed strany mo\u017enosti sehr\u00e1t v\u00fdznamnou \u00falohu v r\u00e1mci levice a t\u00edm \u00cd k oslaben\u00ed levice samotn\u00e9. Net\u0159eba zd\u016fraz\u0148ovat, \u017ee by takov\u00e9ho kroku vydatn\u011b vyu\u017eil antikomunismus a pravice v\u016fbec. <\/p>\n

Byla to pr\u00e1v\u011b tato skute\u010dnost, kter\u00e1 n\u00e1s p\u0159im\u011bla obr\u00e1tit se na stranickou i mimostranickou ve\u0159ejnost p\u0159\u00edmo, bez zprost\u0159edkov\u00e1n\u00ed institucion\u00e1ln\u00ed strukturou KS\u010cM
\u010di politick\u00fdmi stanovisky stranick\u00fdch org\u00e1n\u016f, konkr\u00e9tn\u011b VII. sjezdu KS\u010cM. Proto jsme se rozhodli vydat tuto publikaci. <\/p>\n

Toto rozhodnut\u00ed nebylo v\u016fbec lehk\u00e9, a to ze dvou d\u016fvod\u016f. <\/p>\n

Rozhodn\u011b nechceme b\u00fdt, zejm\u00e9na v o\u010d\u00edch mnoha p\u0159\u00e1tel a zn\u00e1m\u00fdch v r\u00e1mci KS\u010cM, ale i mimo ni, vn\u00edm\u00e1ni jako reneg\u00e1ti, kte\u0159\u00ed opou\u0161t\u011bj\u00ed \u201ev\u011brn\u00e9 \u0159ady" v dob\u00e1ch zl\u00fdch. Nechceme v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nahr\u00e1vat t\u011bm, kdo se sna\u017e\u00ed vyu\u017e\u00edt v\u0161ech prost\u0159edk\u016f v\u010detn\u011b otev\u0159en\u00e9 kriminalizace, proti zna\u010dn\u00e9mu progresivn\u00edmu antikapitalistick\u00e9mu potenci\u00e1lu KS\u010cM a jej\u00edch p\u0159\u00edznivc\u016f, z nich\u017e mnoh\u00fdm se spory mezi n\u00e1zorov\u00fdmi proudy zdaj\u00ed b\u00fdt neplodn\u00fdm scholasticismem a utopismem, zvl\u00e1\u0161t\u011b v konfrontaci se zhor\u0161uj\u00edc\u00edm se postaven\u00edm \u0161irok\u00fdch neprivilegovan\u00fdch vrstev ve spole\u010dnosti a asoci\u00e1ln\u00ed a nedemokratickou ofenz\u00edvou pravice. Na\u0161e marxistick\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed je jednozna\u010dn\u00e9 a nezpochybniteln\u00e9 a p\u0159izn\u00e1v\u00e1me se i k ur\u010dit\u00e9 \u201euhl\u00ed\u0159sk\u00e9 v\u00ed\u0159e" v nevyhnutelnost a z\u00e1konitost vyst\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed kapitalismu novou historickou podobou socialismu, pokud ov\u0161em lidstvo nezabloud\u00ed ve slep\u00fdch uli\u010dk\u00e1ch historie a nezni\u010d\u00ed d\u0159\u00edve samo sebe v\u00e1le\u010dn\u00fdmi konflikty, ekologick\u00fdmi katastrofami \u010di dal\u0161\u00edmi hlubok\u00fdmi civiliza\u010dn\u00edmi probl\u00e9my. <\/p>\n

D\u016fvod na\u0161eho rozhodnut\u00ed p\u0159edstavit ve\u0159ejn\u011b ur\u010ditou relativn\u011b ucelenou a nestalinskou koncepci socialismu pramen\u00ed pr\u00e1v\u011b ze snahy pomoci komunistick\u00e9mu hnut\u00ed ve sm\u011bru, kter\u00fd pova\u017eujeme za ne\u00ed\u00e9hav\u00fd a kl\u00ed\u010dov\u00fd, toti\u017e ve snaze vyvodit nutn\u00e9 z\u00e1v\u011bry z minul\u00e9ho v\u00fdvoje a nal\u00e9zt odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed strategick\u00fd c\u00edl, schopn\u00fd oslovit, i kdy\u017e ne ihned, \u0161irok\u00e9 neprivilegovan\u00e9 vrstvy. Oproti r\u016fzn\u00fdm povrchn\u00edm pragmatik\u016fm jsme toti\u017e p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee pot\u0159eba ur\u010dit\u00e9 vize budoucnosti existuje, alespo\u0148 mezi ur\u010dit\u00fdmi skupinami inteligence a ml\u00e1de\u017ee. Stalinismus v jak\u00e9koli podob\u011b pova\u017eujeme za historickou z\u00e1t\u011b\u017e komunistick\u00e9ho hnut\u00ed, kter\u00e1 tomuto hnut\u00ed br\u00e1n\u00ed v postupu vp\u0159ed a je p\u0159\u00edmo \u201edarem z nebes" militantn\u00edm pravicov\u00fdm sil\u00e1m pln\u00edc\u00edm objedn\u00e1vku sou\u010dasn\u00e9 vl\u00e1dnouc\u00ed t\u0159\u00eddy. T\u00edm v\u0161\u00edm se samoz\u0159ejm\u011b nechceme dotknout nikoho ze senior\u016f, v KS\u010cM, podl\u00e9haj\u00edc\u00edch r\u016fzn\u00fdm prvk\u016fm neostalinsk\u00e9ho \u201en\u00e1bo\u017eenstv\u00ed" jen proto, \u017ee jsou siln\u00fdm antikomunismem \u201ezah\u00e1n\u011bni do kouta" a maj\u00ed pocit, \u017ee nejen pravice, antikomunismus \u010di soci\u00e1ldemokratismus, ale i ti, kdo cht\u011bj\u00ed poctiv\u011b z pozice marxismu analyzovat minulost, aby mohli o to l\u00e9pe postavit budoucnost, zneva\u017euj\u00ed jejich celo\u017eivotn\u00ed pr\u00e1ci. <\/p>\n

Tento naprosto pochopiteln\u00fd psychologick\u00fd ko\u0159en stalinismu ov\u0161em nic nem\u011bn\u00ed na faktu, \u017ee poz\u016fstatky ideologie a politiky minul\u00e9 vl\u00e1dnouc\u00ed t\u0159\u00eddy prvn\u00edho historick\u00e9ho pokusu o socialismus dnes hraj\u00ed ve sv\u011bt\u011b i v \u010cR objektivn\u011b regresivn\u00ed \u00falohu a \u017ee se stalinismus st\u00e1v\u00e1 v\u00fdznamn\u00fdm spojencem bur\u017eoazie, a\u0165 ji\u017e t\u00e9 glob\u00e1ln\u00ed nebo t\u00e9, jej\u00ed\u017e z\u00e1jmy zt\u011bles\u0148uje sou\u010dasn\u00e1 vl\u00e1dn\u00ed koalice, t\u00e9 \u201emal\u00e9 \u010desk\u00e9", kompradorsk\u00e9 a parazituj\u00edc\u00ed na \u00bbvelk\u00fdch bratrech" \u010di alespo\u0148 \u201ebratranc\u00edch". Mezi stalinismem a kapitalismem toti\u017e vzniklo pevn\u00e9 objektivn\u00ed pouto – kapitalismus se m\u016f\u017ee c\u00edtit bezpe\u010dn\u00fdm jen tehdy, je-li levice zablokov\u00e1na stalinismem a stalinismus \u010derp\u00e1 s\u00edlu a odolnost ze zlo\u010din\u016f kapitalismu. Chceme p\u0159isp\u011bt k prolomen\u00ed tohoto \u017eelezn\u00e9ho kruhu. <\/p>\n

Na\u0161e rozhodnut\u00ed vyd\u011blit se samostatn\u00fdm p\u0159\u00edstupem bylo v\u0161ak obt\u00ed\u017en\u00e9 i z druh\u00e9ho, mnohem m\u00e9n\u011b z\u00e1va\u017en\u00e9ho d\u016fvodu. l kdy\u017e i my jsme p\u0159iv\u00edtali s ur\u010dit\u00fdmi obavami v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9 usnesen\u00ed VI. sjezdu o zpracov\u00e1n\u00ed modelu socialismu, kter\u00e9 bylo ze strany n\u011bkter\u00fdch navrhovatel\u016f motivov\u00e1no sp\u00ed\u0161e snahou d\u00e1t \u0161anci stalinsk\u00e9mu pojet\u00ed, mus\u00edme konstatovat, \u017ee cel\u00fd proces b\u00e1d\u00e1n\u00ed a diskutov\u00e1n\u00ed nad modelem se uk\u00e1zal jako pozitivn\u00ed a nad\u011bjn\u00fd. V pr\u016fb\u011bhu tohoto procesu v\u0161ak vznikla ur\u010dit\u00e1 prov\u00e1zanost p\u0159\u00edstup\u016f a my\u0161lenek jeho \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f, \u010dlen\u016f \u0159e\u0161itelsk\u00fdch t\u00fdm\u016f, zpracovatel\u016f r\u016fzn\u00fdch d\u00edl\u010d\u00edch \u010di kone\u010dn\u00fdch v\u00fdstup\u016f. Vzhledem k t\u00e9to prov\u00e1zanosti je velice komplikovan\u00e1 ot\u00e1zka autorstv\u00ed. I kdy\u017e v t\u00e9to publikaci p\u0159edkl\u00e1d\u00e1me vlastn\u00ed, naprosto origin\u00e1ln\u00ed a autorsky vyhran\u011bn\u00e9 koncepce, u kter\u00fdch jsme skute\u010dn\u011b \u201epr\u00e1voplatn\u00fdmi vlastn\u00edky" a kter\u00e9 jsme v procesu b\u00e1d\u00e1n\u00ed o socialismu prosazovali od za\u010d\u00e1tku, nem\u016f\u017eeme a nechceme pop\u0159\u00edt vliv a p\u0159\u00ednos \u0159ady materi\u00e1l\u016f, poznatk\u016f a podn\u011bt\u016f na\u0161ich koleg\u016f (kte\u0159\u00ed na\u0161e n\u00e1zory v t\u00e9 \u010di on\u00e9 m\u00ed\u0159e nesd\u00edlej\u00ed), jejich\u017e vytr\u017een\u00ed z kontextu by v\u0161ak celou pr\u00e1ci zna\u010dn\u011b ochudilo. T\u011bmto koleg\u016fm, s nimi\u017e vedeme konstruktivn\u00ed dialog, jsme proto velmi vd\u011b\u010dn\u00ed za to, \u017ee n\u00e1m dovolili za\u010dlenit do na\u0161eho textu i jejich v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b upraven\u00e9 (z hlediska na\u0161\u00ed metodologick\u00e9 koncepce i politick\u00fdch n\u00e1zor\u016f) podkladov\u00e9 texty, p\u0159\u00edp. pou\u017e\u00edt ty kapitoly, u nich\u017e jsou spoluautory \u010di autory. Laskav\u011b n\u00e1m pomohli i v ot\u00e1zk\u00e1ch bibliografie, odkaz\u016f na prameny apod. Za jejich pomoc jim d\u011bkujeme a prohla\u0161ujeme, \u017ee ani v nejmen\u0161\u00ed m\u00edre nenesou odpov\u011bdnost za ty pas\u00e1\u017ee, na jejich\u017e zpracov\u00e1n\u00ed se nepod\u00edleli, \u010di za jak\u00e9k\u00e9koli na\u0161e celkov\u00e9 teoretick\u00e9 i politick\u00e9 z\u00e1v\u011bry. Spoluautorstv\u00ed \u010di autorstv\u00ed je v textu uvedeno. <\/p>\n

D\u011bkujeme i veden\u00ed KS\u010cM, odborn\u00e9mu z\u00e1zem\u00ed KS\u010cM a zejm\u00e9na Teoreticko-analytick\u00e9mu pracovi\u0161ti \u00daV KS\u010cM, kter\u00e9 n\u00e1m pro na\u0161i pr\u00e1ci vytvo\u0159ilo ur\u010dit\u00e9 nutn\u00e9 podm\u00ednky, v\u010detn\u011b nezbytn\u00e9ho technick\u00e9ho a materi\u00e1lov\u00e9ho zabezpe\u010den\u00ed. D\u011bkujeme v\u0161em \u010dlen\u016fm a sympatizant\u016fm KS\u010cM, ale i dal\u0161\u00edm levicov\u00fdm osobnostem, zejm\u00e9na z \u0159ad Socialistick\u00e9ho kruhu, kte\u0159\u00ed n\u00e1m \u201efandili" a obohatili n\u00e1s sv\u00fdmi podn\u011bty. Velmi se t\u011b\u0161\u00edme i na ofici\u00e1ln\u00ed publikaci, kterou TAP \u00daV KS\u010cM p\u0159ipravuje a na jej\u00edm\u017e vzniku se chceme pod\u00edlet. <\/p>\n

V \u0159ad\u011b nikterak posledn\u00ed d\u011bkujeme t\u011bm, bez nich\u017e by ve\u0159ejn\u00e1 prezentace na\u0161ich n\u00e1zor\u016f nebyla v podm\u00ednk\u00e1ch dne\u0161n\u00ed \u201espole\u010dnosti zisku" mo\u017en\u00e1 – na\u0161im sponzor\u016fm, p\u0159edev\u0161\u00edm hlavn\u00edmu sponzorovi, sen\u00e1torovi a \u010dlenu \u00daV KS\u010cM RSDr. Vlastimilu Bal\u00ednovi a jeho man\u017eelce Mgr. Han\u011b Svobodov\u00e9, kte\u0159\u00ed sd\u00edlej\u00ed na\u0161i p\u0159edstavu o nutnosti p\u0159edlo\u017een\u00ed nestalinsk\u00e9 koncepce socialismu. Dal\u0161\u00edmi sponzory byl sen\u00e1tor Eduard Matykiewicz a ing.Ludmila Brynychov\u00e1, jako\u017e i Unie \u010desk\u00fdch spisovatel\u016f. Douf\u00e1me, \u017ee jsme jejich d\u016fv\u011bru p\u0159\u00edli\u0161 nezklamali. <\/p>\n

A posl\u00e9ze, nelze zapomenout na na\u0161e kamar\u00e1dy, kte\u0159\u00ed vydatn\u011b p\u0159isp\u011bli ke vzniku kn\u00ed\u017eky. Karla S\u00fdse, kter\u00fd se ujal prac\u00ed spojen\u00fdch s vyd\u00e1n\u00edm knihy, a RSDr. Miroslava Grossmanna, kter\u00fd n\u00e1m d\u011blal nezbytnou reklamu a byl v\u0161estrann\u011b u\u017eite\u010dn\u00fd.
Na z\u00e1v\u011br tohoto autorsk\u00e9ho \u00favodu se mus\u00edme znovu vr\u00e1tit k v\u00fd\u0161e uveden\u00e9 tezi o t\u0159ech hlavn\u00edch t\u0159\u00edd\u00e1ch a jim odpov\u00eddaj\u00edc\u00edch ideologick\u00fdch komplexech. Z\u016fstali jsme toti\u017e na\u0161emu laskav\u00e9mu \u010dten\u00e1\u0159i dlu\u017en\u00ed charakteristiku t\u0159et\u00edho t\u0159\u00eddn\u00edho a ideologick\u00e9ho
komplexu. <\/p>\n

Tento komplex podle na\u0161eho n\u00e1zoru p\u0159edstavuje tvo\u0159iv\u00fd marxismus vyjad\u0159uj\u00edc\u00ed z\u00e1jmy \u0161irok\u00e9ho objektivn\u011b spojeneck\u00e9ho svazku neprivilegovan\u00fdch t\u0159\u00edd a skupin, jeho\u017e osou je d\u011blnick\u00e1 t\u0159\u00edda (bez ohledu na sou\u010dasn\u00fd neradostn\u00fd stav jej\u00edho v\u011bdom\u00ed), zejm\u00e9na jej\u00ed nov\u011b se rod\u00edc\u00ed slo\u017eky, pro kter\u00e9 se st\u00e1le v\u00edce v\u017e\u00edv\u00e1 pojem \u201ekognitari\u00e1t". (8) <\/p>\n

Ur\u010dit\u00fd p\u0159ehled prvk\u016f tvo\u0159\u00edc\u00edc\u00edch tento ideologick\u00fd komplex, kter\u00fd podobn\u011b jako v 19 stolet\u00ed zat\u00edm je\u0161t\u011b nem\u00e1 v\u011bdom\u00e9 adres\u00e1ty ve zm\u00edn\u011bn\u00e9m soci\u00e1ln\u00edm subjektu a kter\u00fd nro n\u011bj zat\u00edm \u201evedle" p\u0159ipravuj\u00ed a kultivuj\u00ed i ideologov\u00e9 zjin\u00fdch t\u0159\u00edd a skupin, se pokou\u0161\u00edme podat v t\u00e9to publikaci. <\/p>\n

Jde n\u00e1m o to zd\u016fraznit, \u017ee: <\/p>\n

1.\u00a0\u00a0 Marxistick\u00e1 teorie jako metodologie zkoum\u00e1n\u00ed spole\u010dnosti a z\u00e1klad pro postup progresivn\u00edho soci\u00e1ln\u00edho subjektu je st\u00e1le platn\u00e1 a aplikovateln\u00e1 i na nov\u00e9 podm\u00ednky, kter\u00e9 se d\u00edky nem\u011bnn\u00e9 podstat\u011b kapitalismu zase a\u017e tak neodli\u0161uj\u00ed od d\u011bjinn\u00e9 etapy, ve kter\u00e9 p\u016fsobili klasikov\u00e9 marxismu. Perspektivn\u011b je t\u0159eba p\u0159ehodnotit r\u016fzn\u00e9 odbo\u010dky od autentick\u00e9ho marxismu, (9) kter\u00fdm v pr\u016fb\u011bhu zhruba 130 let v\u00fdvoje filosofick\u00e9, ekonomick\u00e9 a zejm\u00e9na sociologick\u00e9 tradice do\u0161lo, kter\u00e9 zalo\u017eily existenc\u00ed nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch podob a proud\u016f tak \u010di onak se hl\u00e1s\u00edc\u00edc\u00edch k marxismu a poskytuj\u00edc\u00edch cenn\u00e9 inspirace sv\u011btov\u00e9 kultu\u0159e \u00ed levicov\u00e9mu politick\u00e9mu hnut\u00ed, kter\u00e9 v\u0161ak dnes ji\u017e nejsou dostate\u010dn\u011b s to \u010delit ideologii bur\u017eoazie a progn\u00f3zovat dal\u0161\u00ed cestu k socialismu. <\/p>\n

2.\u00a0 P\u0159es zm\u00edn\u011bn\u00e9 pozitivn\u00ed hodnocen\u00ed marxistick\u00e9 teorie je nutno se vr\u00e1tit i k autentick\u00fdm n\u00e1zor\u016fm klasik\u016f a kriticky je p\u0159ehodnotit z hlediska zku\u0161enost\u00ed, kter\u00e9 z\u00edskalo d\u011blnick\u00e9, komunistick\u00e9 a v\u0161eobecn\u011b levicov\u00e9 hnut\u00ed, zejm\u00e9na z hlediska zku\u0161enost\u00ed z\u00edskan\u00fdch p\u0159i prvn\u00edm historick\u00e9m pokusu o socialismus. P\u0159ehodnotit je t\u0159eba zejm\u00e9na akcent klasik\u016f na politickou revoluci a uchopen\u00ed moci jako proces v\u00fdrazn\u011b p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00ed vytvo\u0159en\u00ed nov\u00e9 vlastnick\u00e9 z\u00e1kladny kapitalismu a s t\u00edm souvisej\u00edc\u00ed mo\u017en\u00e9 z\u00e1v\u011bry pro soci\u00e1ln\u00ed subjekt sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed k nedemokratick\u00fdm praktik\u00e1m p\u0159em\u011bny spole\u010dnosti. <\/p>\n

3. Je t\u0159eba podrobit objektivn\u00ed kritice ideologii a politickou praxi t\u0159\u00eddy \u0159\u00edd\u00edc\u00edho apar\u00e1tu, kter\u00e1 byla dominuj\u00edc\u00edm vlastnick\u00fdm i politick\u00fdm subjektem prvn\u00edho pokusu o socialismus a jej\u00ed\u017e poz\u016fstatky dnes zna\u010dn\u011b komplikuj\u00ed \u017eivot komunistick\u00e9ho i levicov\u00e9ho hnut\u00ed a objektivn\u011b nahr\u00e1vaj\u00ed bur\u017eoazii. <\/p>\n

4.\u00a0 Je t\u0159eba prov\u00e9st d\u016fkladnou anal\u00fdzu soudob\u00e9ho glob\u00e1ln\u00edho kapitalismu, a to zejm\u00e9na pomoc\u00ed modernizovan\u00e9 marxistick\u00e9 teorie pracovn\u00ed hodnoty, jej\u00ed\u017e rozv\u00edjen\u00ed bylo v dob\u011b existence prvn\u00ed historick\u00e9 formy socialismu, ale i v \u0161ir\u0161\u00edm komunistick\u00e9m a levicov\u00e9m hnut\u00ed, hluboce zanedb\u00e1no. <\/p>\n

5. Prvn\u00ed historick\u00e1 forma socialismu nebyla je\u0161t\u011b skute\u010dn\u00fdm socialismem, byla sv\u00e9bytn\u00fdm syst\u00e9mem integruj\u00edc\u00edm v sob\u011b vedle nov\u00fdch prvk\u016f i \u0159adu prvk\u016f p\u0159edkapitalistick\u00e9 spole\u010dnosti, jako takov\u00e1 byla pouh\u00fdm nakro\u010den\u00edm na trajektorii spole\u010densk\u00e9ho pokroku vyzna\u010duj\u00edc\u00edm se z\u00e1va\u017en\u00fdmi syst\u00e9mov\u00fdmi vadami. P\u0159edev\u0161\u00edm, i kdy\u017e nikoli v\u00fdhradn\u011b, v d\u016fsledku t\u011bchto vad degenerovala, nevydr\u017eela sout\u011b\u017e s kapitalismem a zanikla. <\/p>\n

6. Objektivn\u00ed podm\u00ednky a rozpory glob\u00e1ln\u00edho kapitalismu vytv\u00e1\u0159ej\u00ed velmi re\u00e1lnou mo\u017enost nov\u00e9ho pokusu o socialismus, kter\u00fd by m\u011bl dostate\u010dn\u00e9 p\u0159edpoklady pro trvalou existenci a vytla\u010den\u00ed kapitalismu z d\u011bjinn\u00e9ho jevi\u0161t\u011b. Tento pokus mus\u00ed prob\u011bhnout jako komplexn\u00ed v\u00fdvoj forem socialismu vznikaj\u00edc\u00edch u\u017e v l\u016fn\u011b star\u00e9 spole\u010dnosti, kter\u00e9 v demokratick\u00e9 sout\u011b\u017ei p\u0159ekonaj\u00ed kapitalismus a p\u0159itom v\u00fdrazn\u011b zv\u00fd\u0161\u00ed spole\u010densk\u00e9 standardy soci\u00e1ln\u00ed spravedlnosti, demokracie, humanismu, rozvoje individua a uplat\u0148ov\u00e1n\u00ed jeho pr\u00e1va svobod. <\/p>\n

7.\u00a0\u00a0 Ekonomicko-vlastnick\u00fdm z\u00e1kladem nov\u00e9ho socialismu bude samospr\u00e1vn\u00e9 vlastnictv\u00ed doveden\u00e9 do celospole\u010densk\u00e9ho m\u011b\u0159\u00edtka.10 Hegemonn\u00edm soci\u00e1ln\u00edm subjektem bude nejprve d\u011blnick\u00e1 t\u0159\u00edda m\u011bn\u00edc\u00ed se v kognitari\u00e1t a pozd\u011bji z n\u00ed vznikl\u00e1 t\u0159\u00edda samospr\u00e1vn\u00fdch spole\u010densk\u00fdch vlastn\u00edk\u016f. Politick\u00fdm subjektem bude \u0161irok\u00e1 pluralitn\u00ed demokratick\u00e1 fronta, kter\u00e1 se bude op\u00edrat o sektor samospr\u00e1vn\u00e9ho vlastnictv\u00ed. V ideologick\u00e9 pluralit\u011b bude sehr\u00e1vat v\u00fdznamnou \u00falohu tvo\u0159iv\u00fd nestalinsk\u00fd marxismus. <\/p>\n

Pro ty, kter\u00fdm se p\u0159edstava samospr\u00e1vn\u00e9ho socialismu nel\u00edb\u00ed, m\u00e1me jednoduch\u00fd argument. Lidstvo ji\u017e ve sv\u00e9m v\u00fdvoji vyzkou\u0161elo v roli dominuj\u00edc\u00ed formy vlastnictv\u00ed jednak kapitalismus, jednak st\u00e1tn\u011b byrokratick\u00fd pokus o socialismus. St\u00e1tn\u011b byrokratick\u00fd socialismus, zalo\u017een\u00fd na nedokonal\u00e9m zespole\u010den\u0161t\u011bn\u00ed v\u00fdrobn\u00edch sil, se v dlouhodob\u00e9 perspektiv\u011b neosv\u011bd\u010dil. Kapitalismus prokazuje st\u00e1le v\u00edce, \u017ee ani on nebude n\u011bjakou v\u011b\u010dnou podobou spole\u010dnosti a lid\u00e9 maj\u00ed nezadateln\u00e9 \u201elidsk\u00e9" pr\u00e1vo ho vyst\u0159\u00eddat pokrokov\u011bj\u0161\u00edm syst\u00e9mem. Zb\u00fdv\u00e1 u\u017e jen jedna p\u0159edstaviteln\u00e1 vlastnick\u00e1 forma, kter\u00e1 by mohla b\u00fdt z\u00e1kladem dal\u0161\u00edho pokroku lidstva – samospr\u00e1vn\u00e9 spole\u010densk\u00e9 vlastnictv\u00ed.
Pro tuto d\u011bjinnou perspektivu se chceme anga\u017eovat. <\/p>\n

1. Dokumenty VI. sjezdu KS\u010cM, Futura, Praha 2004, str. 234. <\/p>\n

2. Tamt\u00e9\u017e, str. 95. <\/p>\n

3. Srv. kap. 7 a 10 t\u00e9to pr\u00e1ce <\/p>\n

4. Viz Hans Joachim Storig: Mal\u00e9 d\u011bjiny filozofie. \u010cesk\u00e9 katolick\u00e9 nakladatelstv\u00ed Zvon, Praha 1996, str. 394-399. <\/p>\n

5. Srv. Heller, J.: K diskus\u00edm o t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00ed struktu\u0159e socialismu. Alternativy, \u010d. 26\/2006, D\u00e1le srv. Bauer, J.: Otazka komunismu. Futura, Praha 2006, str. 80-81, 161-163, 211-226, 228-229, 234-236; Bauer, J., Diskusn\u00ed p\u0159\u00edsp\u011bvek na teoretick\u00e9 konferenci TAP \u00daV KS\u010cM 9. 12. 06, www.kscm.cz<\/a>. rubrika Na\u0161e politika\/Diskusn\u00ed projekt KS\u010cM – socialismus 21.stolet\u00ed\/ Konference 9. 12. 06; Machonin, P., \u010cesk\u00e1 spole\u010dnost a sociologick\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed, 1SV nakladatelstv\u00ed, Praha 2005, str. 61, 70, 93-124, 131-134, 157-184, 191-204,218-262; Tu\u010dek, M. a kol., Dynamika \u010desk\u00e9 spole\u010dnosti a osudy lid\u00ed na p\u0159elomu tis\u00edcilet\u00ed, SLON, Praha 2003, str. 90-109, 132-167, 176-202,205-238,265-305;
Zich, F., Tu\u010dek, M., Ot\u00e1zka pojet\u00ed t\u0159\u00edd a n\u011bkter\u00e9 zm\u011bny soci\u00e1ln\u00ed struktury \u010cR po r. 1989, www.kscm.cz<\/a>, rubrika NaSe politika\/Odborn\u00e9 z\u00e1zem\u00ed\/TAP\/Studie a vystoupen\u00ed;
Zich, F., P\u0159edpokl\u00e1dan\u00e1 soci\u00e1ln\u00ed struktura v budouc\u00edm socialismu, www.kscm.cz<\/a>, rubrika Na\u0161e politika\/Diskusn\u00ed projekt KS\u010cM – socialismus 21.stolet\u00ed\/Hlavn\u00ed v\u00fdstupy\/Model socialismu -roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e1studie, kap. 6. <\/p>\n

6. Srv. kap. 1 a 2 t\u00e9to pr\u00e1ce. <\/p>\n

7. Srv. nap\u0159.: V\u011brtel\u00e1\u0159, V\u201e Politicky a odborn\u011b se vzd\u011bl\u00e1vat, Hal\u00f3 noviny 24. 3. 2007, str. 7; Kolektiv, Pravda o minulosti a sou\u010dasnosti, Futura, Praha 2003, str. 13-18, 37-38; Hlivka, I., Couvnut\u00ed socialismu (O tom, co by\u00edo), Svoboda Servis, Praha 2004;
K anal\u00fdze \u00falohy KS\u010c p\u0159\u00ed budov\u00e1ni socialismu, Sborn\u00edk vystoupen\u00ed na XXI. Pra\u017esk\u00e9 teoreticko-politick\u00e9 konferenci, Orego, Praha 2007; Martens. L., Jin\u00fd pohled na Stalina, Orego, Praha 1995; Kilev. M., Chru\u0161\u010dov a rozpad SSSR, Orego, Praha 1999 aj. <\/p>\n

8. K pojmu kognitari\u00e1t viz Form\u00e1nek, M. a kol., Trendy v\u00fdvoje a levicov\u00e1 strategie, zej. kapitoly: Z\u00e1kladn\u00ed rozpor kapitalismu a soci\u00e1ln\u00ed diferenciace (27-52, zvi. str.32), Soci\u00e1ln\u00ed ot\u00e1zka (164- 184), O\u010dek\u00e1van\u00fd v\u00fdvoj v soci\u00e1ln\u011b t\u0159\u00eddn\u00ed struktu\u0159e (294-297J, \u00daloha subjektu p\u0159em\u011bn (326-334). TAP, Praha 2005, www.kscm.cz<\/a>, rubrika Na\u0161e politika\/Odborn\u00e9 z\u00e1zern\u00ed\/TAP\/Publikace; Srv. t\u00e9\u017e\u00a0Heller, J.: K diskus\u00edm o t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00ed struktu\u0159e., cit. vyd. str. 37-41, L\u00e1tal, L, Kognitari\u00e1t a jeho poj\u00edm\u00e1n\u00ed, www.kscm.cz<\/a>, rubrika Na\u0161e politika\/ Diskusn\u00ed projekt KS\u010cM – Socialismus 21 .stolet\u00ed\/Diskuse. <\/p>\n

9. Srv. nap\u0159. Bar\u0161a, P., C\u00edsa\u0159, 0., Levice v postrevolu\u010dn\u00ed dob\u011b. Ob\u010dansk\u00e1 spole\u010dnost a nov\u00e1 soci\u00e1ln\u00ed hnut\u00ed v radik\u00e1ln\u00ed politick\u00e9 teorii 20.stolet\u00ed, Centrum pro studium demokracie a kultury, Edice politika a spole\u010dnost, sv. \u010d. 5, Brno 2004, str.25-60. Srv. rovn\u011b\u017e Go\u010dev, P., Rehabilitace pracovn\u00ed teorie hodnoty (vystoupen\u00ed na konferenci Marx: \u017eivotnost iluze? 10. 11. 2005 v \u00dasti n. L.), www.kscm.cz<\/a>. rubrika Na\u0161e politika\/Odborn\u00e9 z\u00e1zem\u00ed\/TAP\/ Studie a vystoupen\u00ed. <\/p>\n

10. Srv. Zam\u011bstnaneck\u00e9 vlastnictv\u00ed a jeho perspektivy v soudob\u00e9m sv\u011bt\u011b. Informace pro VV \u00daV KS\u010cM. Zprac. \u0159e\u0161it, t\u00fdm TAP \u00daV KS\u010cM pod veden\u00edm Z. H\u00e1by. www.kscm.cz, rubrika<\/a> Na\u0161e politika\/odborn\u00e9 z\u00e1zem\u00ed\/TAP\/studie a vystoupen\u00ed. D\u00e1le viz:
Zam\u011bstnaneck\u00e1 participace v Evrop\u011b (sb. z mezin. konference 23. 10, 2004), vyd. Klub samospr\u00e1vn\u00e9ho lidov\u00e9ho podnik\u00e1ni a Spole\u010dnost pro evropsk\u00fd dialog, Praha 2005;
Form\u00e1nek, M\u201e Spole\u010densk\u00e9 prost\u0159ed\u00ed zam\u011bstnaneck\u00e9 participace, www.kscm.cz<\/a>, rubrika Na\u0161e politika\/Odborn\u00e9 z\u00e1zem\u00ed\/TAP\/Studie a vystoupen\u00ed; H\u00e1ba, Z., Zam\u011bstnaneck\u00e9 vlastnictv\u00ed dnes a mo\u017en\u00e1 z\u00edtra, Alternativy \u010c. 19\/2004, str. 54-63; H\u00e1ba, Z., Soci\u00e1ln\u00ed st\u00e1t a zam\u011bstnaneck\u00e1 participace, in: Soci\u00e1ln\u00ed st\u00e1t a kapitalismus. Svoboda Servis Praha 2 007; Heller, J., Pozn\u00e1mky o v\u00fdvoji k samospr\u00e1vn\u00e9mu socialismu, Alternativy \u010d. 19\/2004. str. 40-49 aj. <\/p>\n

Knihu vydala v P\u0159\u00edbrami roku 2007 : Zdenka Bro\u017eov\u00e1, Periskop, Hlubo\u0161 133, provozovna Dlouh\u00e1 168, P\u0159\u00edbram II. <\/p>\n

Internet : http:\/\/www.samospravnysocialismus.cz<\/a> * e-mail: tiskarna.periskop@volny.cz<\/a> Tato adresa je chr\u00e1n\u011bna proti spamov\u00e1n\u00ed, pro jej\u00ed zobrazen\u00ed pot\u0159ebujete m\u00edt Java scripty povoleny <\/span> <\/p>\n

Pokud jste z Prahy, zakoupit j\u00ed m\u016f\u017eete v prodejn\u011b Futura, ul. Politick\u00fdch v\u011bz\u0148\u016f. <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

"Povinnost\u00ed v\u016fdc\u016f bude zejm\u00e9na, aby se st\u00e1le v\u00edce a v\u00edce osvobozovali od vlivu tradi\u010dn\u00edch fr\u00e1z\u00ed, pat\u0159\u00edc\u00edch k star\u00e9mu sv\u011btov\u00e9mu n\u00e1zoru,a<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":761,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[6],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/763"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=763"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/763\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/761"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=763"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=763"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=763"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}