{"id":791,"date":"2008-01-26T10:32:36","date_gmt":"2008-01-26T09:32:36","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2008\/01\/26\/kdy-se-ekne-jan-verma\/"},"modified":"2008-01-26T10:32:36","modified_gmt":"2008-01-26T09:32:36","slug":"kdy-se-ekne-jan-verma","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2008\/01\/26\/kdy-se-ekne-jan-verma\/","title":{"rendered":"Kdy\u017e se \u0159ekne … Jan \u0160verma"},"content":{"rendered":"

\"logo\"(* 23. 3. 1901 Mnichovo Hradi\u0161t\u011b, + 10. 11. 1944 hora Chabenec v N\u00edzk\u00fdch Tatr\u00e1ch)<\/em> <\/p>\n

Jan \u0160verma poch\u00e1zel z rodiny vlasteneck\u00e9ho advok\u00e1ta, kter\u00fd byl kr\u00e1tce i starostou m\u011bsta. Od sv\u00fdch deseti let v\u0161ak \u017eil \u0160verma s rodinou v Praze, maturoval tam na re\u00e1ln\u00e9m gymn\u00e1ziu a za\u010dal studovat pr\u00e1va na Pr\u00e1vnick\u00e9 fakult\u011b Univerzity Karlovy v Praze. Studia v\u0161ak nedokon\u010dil, v\u011bnoval se intenzivn\u011b politick\u00e9 a \u017eurnalistick\u00e9 dr\u00e1ze.<\/strong> <\/p>\n

<\/p>\n

Spolu s V\u00e1clavem Kopeck\u00fdm se \u00fa\u010dastnil aktivit Marxistick\u00e9ho sdru\u017een\u00ed, ur\u010den\u00e9ho mlad\u00e9 inteligenci. Roku 1921 se stal zakl\u00e1daj\u00edc\u00edm \u010dlenem KS\u010c. Ve 20. letech byl funkcion\u00e1\u0159em Komunistick\u00e9ho svazu ml\u00e1de\u017ee a redaktorem Rud\u00e9ho ve\u010dern\u00edku. Pat\u0159il mezi mlad\u00e9 komunisty, kte\u0159\u00ed zcela p\u0159ij\u00edmali my\u0161lenku Kominterny o nutnosti tzv. bol\u0161evizace komunistick\u00fdch stran. Bylo to v dob\u011b, kdy za\u010dal vliv KS\u010c na spole\u010dnost sl\u00e1bnout a kdy byl v jej\u00edm \u010dele Bohumil J\u00edlek – strana tehdy za\u010dala spolupracovat s ostatn\u00edmi socialistick\u00fdmi stranami. Ve stran\u011b se formovala lev\u00e1 opozice, k n\u00ed\u017e pat\u0159il vedle Klementa Gottwalda, Rudolfa Sl\u00e1nsk\u00e9ho, Josefa Gutmana i Jan \u0160verma. <\/p>\n

V letech 1926-28 studoval na Leninsk\u00e9 \u0161kole v Moskv\u011b, \u00fa\u010dastnil se jedn\u00e1n\u00ed v org\u00e1nech Kominterny o situaci v KS\u010c. Lev\u00e1 opozice pak na p\u00e1t\u00e9m sjezdu strany v roce 1929 dos\u00e1hla v\u011bt\u0161iny a gener\u00e1ln\u00edm tajemn\u00edkem KS\u010c se stal K. Gottwald. Opozice vy\u010d\u00edtala levici, \u017ee se postarala o manipulaci usnesen\u00ed. Strana se p\u0159ihl\u00e1sila k programu bol\u0161evizace politick\u00e9 sc\u00e9ny a postupn\u00e9mu p\u0159evzet\u00ed moci pomoc\u00ed t\u0159\u00eddn\u00edho boje. Jej\u00edm vedouc\u00edm funkcion\u00e1\u0159em se stal i \u0160verma; byl \u010dlenem \u00dast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru a politbyra \u00daV KS\u010c. Jinak pracoval jako redaktor Rud\u00e9ho pr\u00e1va a spolu se Z\u00e1potock\u00fdm, Z\u00fdkou a Dolansk\u00fdm byl i vedouc\u00edm \u010dinitelem Rud\u00fdch odbor\u016f.\"sverm200\" <\/p>\n

Jan \u0160verma m\u011bl sv\u00fdm z\u00e1zem\u00edm i vzd\u011bl\u00e1n\u00edm bl\u00edzko k levicov\u00fdm intelektu\u00e1l\u016fm a m\u00e9n\u011b podl\u00e9hal n\u011bkter\u00fdm jednoduch\u00fdm hesl\u016fm, kter\u00e1 p\u016fsobila v podm\u00ednk\u00e1ch rozvinut\u00e9 st\u0159edoevropsk\u00e9 demokratick\u00e9 zem\u011b velmi zvl\u00e1\u0161tn\u011b. Na rozd\u00edl od V\u00e1clava Kopeck\u00e9ho nebo Bruno K\u00f6hlera mnohdy interpretoval politiku Kominterny. \u0160vermova znalost \u010desk\u00e9 historie byla podstatn\u011b hlub\u0161\u00ed ne\u017e u jeho spolubojovn\u00edk\u016f. P\u0159ich\u00e1zel i s vlastn\u00edm marxistick\u00fd vysv\u011btlen\u00edm \u010desk\u00e9 ot\u00e1zky a po\u010d\u00e1tk\u016f \u010desk\u00e9 politiky v revolu\u010dn\u00edch letech 1848-49. T\u00edm se mnohdy dost\u00e1val do konflikt\u016f, proto\u017ee se odli\u0161oval od hlavn\u00edho bol\u0161evick\u00e9ho proudu. <\/p>\n

U\u017e v polovin\u011b roku 1933 byl \u0160verma p\u0159inucen k sebekritice za p\u0159\u00edli\u0161 \u201etv\u016fr\u010d\u00ed\u201c p\u0159\u00edstup k soci\u00e1ln\u00edm demokrat\u016fm a za sv\u00e9 pochybnosti o spr\u00e1vnosti politiky n\u011bmeck\u00fdch komunist\u016f v dob\u011b n\u00e1stupu Hitlera k moci. Zanedlouho se ale situace pro n\u011bj zklidnila – v roce 1934 byl na Gottwalda a Kopeck\u00e9ho vyd\u00e1n zatyka\u010d a ti se uch\u00fdlili na dva roky do Moskvy. \u0160verma se stal v Praze vedouc\u00edm politikem KS\u010c – 19. kv\u011btna 1935 byl zvolen poslancem N\u00e1rodn\u00ed sn\u011bmovny. Ji\u017e o m\u011bs\u00edc pozd\u011bji vystoupil v parlament\u011b se sv\u00fdm prvn\u00edm projevem, publikovan\u00fdm pak pod n\u00e1zvem \u201eSocialistick\u00e9 souru\u010denstv\u00ed – z\u00e1klad lidov\u00e9 protikapitalistick\u00e9 a protifa\u0161istick\u00e9 politiky\u201c. <\/p>\n

\u0160verma zast\u00e1val stanovisko, \u017ee z\u00e1kladn\u00ed ot\u00e1zkou se pro komunistick\u00e9 hnut\u00ed zem\u00ed st\u0159edn\u00ed Evropy st\u00e1v\u00e1 ne rozvrat demokratick\u00e9ho re\u017eimu, ale jeho obrana proti vnit\u0159n\u00edmu i vn\u011bj\u0161\u00edmu fa\u0161istick\u00e9mu ohro\u017een\u00ed. V polovin\u011b 30. let pak spole\u010dn\u011b s Rudolfem Sl\u00e1nsk\u00fdm a Ottou Synkem aktivn\u011b podporoval politiku \u0161irok\u00e9 lidov\u00e9 fronty proti fa\u0161ismu. Po VII. kongresu Kominterny, kter\u00fd v l\u00e9t\u011b 1935 jednal o politice lidov\u00e9 protifa\u0161istick\u00e9 fronty, se zd\u00e1lo, \u017ee nov\u00e9 a doma p\u0159ijateln\u011bj\u0161\u00ed komunistick\u00e9 politice nic nebr\u00e1n\u00ed. <\/p>\n

V prosinci 1935 \u0160verma sv\u00fdm p\u0159\u00edstupem ovlivnil p\u0159\u00edstup komunistick\u00e9 strany k prezidentsk\u00fdm volb\u00e1m. P\u0159isp\u011bl tak k v\u00edt\u011bzstv\u00ed demokratick\u00e9ho bloku p\u0159i volb\u011b E. Bene\u0161e prezidentem v prosinci 1935. Vst\u0159\u00edcn\u00fdmi kroky v\u016f\u010di demokratick\u00fdm seskupen\u00edm – zvl\u00e1\u0161t\u011b soci\u00e1ln\u00edm demokrat\u016fm – v\u0161ak musel \u0160verma narazit, a to jak na veden\u00ed Kominterny, tak na nerv\u00f3zn\u011bj\u0161\u00edho Gottwalda, kter\u00fd pozoroval \u0160vermovy politick\u00e9 \u00fasp\u011bchy, ale i na \u010detn\u00e9 \u010dleny KS\u010c, kte\u0159\u00ed se domn\u00edvali, \u017ee opou\u0161t\u00ed \u201estarou dobrou d\u011blnickou politiku\u201c. Jedn\u00e1n\u00ed ve veden\u00ed Kominterny v Moskv\u011b na p\u0159elomu let 1935-36 toto obdob\u00ed form\u00e1ln\u011b ukon\u010dilo; \u0160verma p\u0159ich\u00e1z\u00ed s novou sebekritikou (a podobn\u011b i Rudolf Sl\u00e1nsk\u00fd). Gottwald po sv\u00e9m n\u00e1vratu na \u0160vermovu politiku \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b nav\u00e1zal. <\/p>\n

V letech 1936-38 se \u0160verma pod\u00edlel d\u00e1le na politice KS\u010c jako \u0161\u00e9fredaktor Rud\u00e9ho pr\u00e1va a jako p\u0159edn\u00ed funkcion\u00e1\u0159 strany. V \u0159\u00edjnu 1938 po z\u00e1kazu KS\u010c odch\u00e1z\u00ed z pov\u011b\u0159en\u00ed strany do Francie. Je p\u0159itom \u010dlenem deseti\u010dlenn\u00e9ho zahrani\u010dn\u00edho veden\u00ed KS\u010c, ve kter\u00e9m byli tak\u00e9 Rudolf Sl\u00e1nsk\u00fd a Bohum\u00edr \u0160meral. Od \u010dervna 1939 \u0160verma \u0159\u00edd\u00ed \u010dinnost zahrani\u010dn\u00edho byra KS\u010c v Pa\u0159\u00ed\u017ei a vyd\u00e1v\u00e1 zde \u010dasopis \u201eSv\u011btov\u00fd rozhled\u201c. Po uzav\u0159en\u00ed sov\u011btsko-n\u011bmeck\u00e9ho paktu v srpnu 1939 vznik\u00e1 situace, kdy \u0159ada komunist\u016f tuto skute\u010dnost odsuzuje. Vladim\u00edr Clementis o spr\u00e1vnosti sov\u011btsk\u00e9 politiky zapochyboval ve francouzsk\u00e9m exilu ve\u0159ejn\u011b. Vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed tehdy vedl pr\u00e1v\u011b \u0160verma s V. \u0160irok\u00fdm a B. K\u00f6hlerem – v\u00fdsledkem bylo vylou\u010den\u00ed Clementise z KS\u010c. <\/p>\n

Po por\u00e1\u017ece Francie v roce 1940 odch\u00e1z\u00ed do Sov\u011btsk\u00e9ho svazu. Tam se pod\u00edl\u00ed na \u010ds. vys\u00edl\u00e1n\u00ed moskevsk\u00e9ho rozhlasu \u201eZa n\u00e1rodn\u00ed osvobozen\u00ed\u201c, rediguje \u201e\u010ceskoslovensk\u00e9 listy\u201c a od 1941 pracuje ve V\u0161eslovansk\u00e9m v\u00fdboru. Spolu s Gottwaldem se z\u00fa\u010dast\u0148uje na vytv\u00e1\u0159en\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9 jednotky v Buzuluku. S n\u00edm, s Bohum\u00edrem \u0160meralem a s V\u00e1clavem Kopeck\u00fdm pracuje na p\u0159\u00edprav\u011b budouc\u00edho Ko\u0161ick\u00e9ho vl\u00e1dn\u00edho programu. <\/p>\n

V z\u00e1\u0159\u00ed 1944 je v\u00e1\u017en\u011b nemocn\u00fd \u0160verma vysl\u00e1n jako z\u00e1stupce zahrani\u010dn\u00edho veden\u00ed KS\u010c na povstaleck\u00e9 Slovensko. Na leti\u0161ti Tri duby u Banskej Bystrice byl vysazen 28. z\u00e1\u0159\u00ed spolu s Rudolfem Sl\u00e1nsk\u00fdm, Markem \u010culenem a skupinou sov\u011btsk\u00fdch d\u016fstojn\u00edk\u016f veden\u00fdch plukovn\u00edkem Aleksejem Nikiti\u010dem Asmolovem. Velitelem povstaleck\u00e9 arm\u00e1dy byl tehdy gener\u00e1l J\u00e1n Goli\u00e1n, velitelem partiz\u00e1nsk\u00fdch odd\u00edl\u016f Karol \u0160midke. S t\u00edm posledn\u00edm \u0160verma nav\u0161t\u00edvil na po\u010d\u00e1tku \u0159\u00edjna v\u00fdrobu jednoho ze t\u0159\u00ed panc\u00e9\u0159ov\u00fdch vlak\u016f, kter\u00e9 m\u011bly povstaleckou oblast chr\u00e1nit. Pod\u00edlel se i na udr\u017eov\u00e1n\u00ed chodu osvobozen\u00e9ho \u00fazem\u00ed. Po por\u00e1\u017ece povst\u00e1n\u00ed odm\u00edtl odlet\u011bt do Kyjeva \u010di Moskvy a spolu s Rudolfem Sl\u00e1nsk\u00fdm se p\u0159esouval se skupinou \u010desk\u00fdch a slovensk\u00fdch \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f povst\u00e1n\u00ed z Bansk\u00e9 Bystrice p\u0159es Donovaly na h\u0159eben N\u00edzk\u00fdch Tater a\u017e do t\u00e1bora I. \u010ds. partiz\u00e1nsk\u00e9 brig\u00e1dy. Zem\u0159el vys\u00edlen\u00edm p\u0159i 15-hodinov\u00e9m pochodu ve sn\u011bhov\u00e9 bou\u0159i p\u0159i p\u0159echodu hory Chabenec jako jeden z 84 lid\u00ed. <\/p>\n

Hodnot\u00edme-li ve zp\u011btn\u00e9m zrc\u00e1tku \u0160vermovu politickou cestu \u201em\u00edrn\u00e9ho pokroku v mez\u00edch\u201c neust\u00e1le se m\u011bn\u00edc\u00edho \u201ez\u00e1kona\u201c Kominterny, lze ji pova\u017eovat za \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b \u00fasp\u011b\u0161nou v demokratick\u00e9m prost\u0159ed\u00ed 1. republiky. Ta sam\u00e1 taktika v\u0161ak vedla pozd\u011bji – po p\u0159evzet\u00ed moci KS\u010c ve 40. letech – k tragick\u00fdm d\u016fsledk\u016fm. Sebekritiky komunist\u016f p\u0159estaly b\u00fdt do\u010dasn\u00fdmi taktick\u00fdmi \u00fastupky, ale staly se po\u010d\u00e1tkem monstrproces\u016f s \u201enep\u0159\u00e1teli uvnit\u0159 strany – s agenty bur\u017eoazie\u201c. Toho se v\u0161ak \u0160verma na\u0161t\u011bst\u00ed nedo\u017eil. P\u0159esto se i jeho smrt stala polo\u017ekou nen\u00e1vistn\u00fdch prokur\u00e1torsk\u00fdch spis\u016f – jedn\u00edm z bod\u016f \u017ealoby proti Rudolfu Sl\u00e1nsk\u00e9mu bylo i obvin\u011bn\u00ed, \u017ee smrt \u0160vermy zavinil Sl\u00e1nsk\u00fd, kdy\u017e mu schv\u00e1ln\u011b podstr\u010dil \u201emal\u00e9 boty\u201c. <\/p>\n

Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed d\u00edla Jana \u0160vermy: <\/strong> <\/p>\n

Rok 1948 v \u010cech\u00e1ch (1933), Na okraj lipansk\u00e9ho v\u00fdro\u010d\u00ed (1934), Proti pansk\u00e9 jednot\u011b (1936), Hus, T\u00e1bor a na\u0161e doba (1937), Role \u010desk\u00e9ho n\u00e1roda v historii (1939) <\/p>\n

K pomn\u00edku Jana \u0160vermy:<\/strong> <\/p>\n

K 25. v\u00fdro\u010d\u00ed smrti \u0160vermy byla v Praze u jednoho z most\u016f (\u0160tef\u00e1nik\u016fv, d\u0159\u00edve \u0160verm\u016fv) instalov\u00e1na jeho bronzov\u00e1 socha, jej\u00edm\u017e autorem byl akademick\u00fd socha\u0159, \u00fa\u010dastn\u00edk protifa\u0161istick\u00e9ho odboje Anton\u00edn Nykl. V listopadu 1999 byla socha odstran\u011bna z n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed a p\u0159evezena \u201ek restaurov\u00e1n\u00ed\u201c. Jako obvykle se \u010ce\u0161i zachovali ke sv\u00e9 minulosti dosti sv\u00e9bytn\u00fdm zp\u016fsobem. Li\u0161\u00edme se t\u00edm i od Slov\u00e1k\u016f. Slovensk\u00e9 Slovo \u010d. 10\/2001 polo\u017eilo ot\u00e1zku <\/span>velvyslanci SR v Prahe: \u201eA \u010do \u0160verma? Polo\u017eil \u017eivot v slovensk\u00fdch hor\u00e1ch. Zabudneme?\u201c <\/span>L. Ballek odpov\u011bd\u011bl: \u201eAk by mala socha le\u017ea\u0165 pohoden\u00e1 kdesi v lapid\u00e1riu, previezli by sme ju rad\u0161ej k n\u00e1m, do Lomnistej doliny alebo Banskej Bystrice.\u201c <\/span> <\/p>\n

Socha Jana \u0160vermy byla nakonec p\u0159evedena do majetku M\u011bstsk\u00e9 \u010d\u00e1sti Praha 1, kter\u00e1 pozd\u011bji vyj\u00e1d\u0159ila ochotu poskytnout sochu k nov\u00e9 instalaci mimo oblast pam\u00e1tkov\u00e9 rezervace na Praze 1. Obnoven\u00ed pomn\u00edku Jana \u0160vermy \u017e\u00e1dal \u010cesk\u00fd svaz bojovn\u00edk\u016f za svobodu, Ob\u010dansk\u00e1 iniciativa Vd\u011b\u010dnost a dal\u0161\u00ed organizace a ob\u010dansk\u00e1 sdru\u017een\u00ed \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f protifa\u0161istick\u00e9ho odboje. Hlavn\u00ed m\u011bsto Praha vy\u0161lo nakonec t\u011bmto \u017e\u00e1dostem vst\u0159\u00edc a souhlasilo s nov\u00fdm um\u00edst\u011bn\u00edm sochy Jana \u0160vermy v are\u00e1lu \u010destn\u00e9ho vojensk\u00e9ho poh\u0159ebi\u0161t\u011b na Ol\u0161ansk\u00fdch h\u0159bitovech. <\/p>\n

Z\u00e1\u0161titu nad setk\u00e1n\u00edm 8. 11. 2004 p\u0159i obnoven\u00ed pomn\u00edku poslance N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed Jana \u0160vermy p\u0159evzal m\u00edstop\u0159edseda Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny Parlamentu \u010cesk\u00e9 republiky Vojt\u011bch Filip a poslanec Evropsk\u00e9ho parlamentu a m\u00edstop\u0159edseda GUE\/NGL Miloslav Ransdorf. Setk\u00e1n\u00ed se z\u00fa\u010dastnilo asi 200 osob, v\u011bt\u0161inou \u010dlen\u016f KS\u010cM. Kytici rud\u00fdch karafi\u00e1t\u016f polo\u017eili k pomn\u00edku i z\u00e1stupci Strany demokratick\u00e9ho socialismu. <\/p>\n

Milan Neubert, 10. 11. 2004<\/span><\/em> <\/p>\n

www.sds.cz <\/a> <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

(* 23. 3. 1901 Mnichovo Hradi\u0161t\u011b, + 10. 11. 1944 hora Chabenec v N\u00edzk\u00fdch Tatr\u00e1ch) Jan \u0160verma poch\u00e1zel z rodiny<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/791"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=791"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/791\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=791"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=791"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=791"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}