{"id":797,"date":"2008-02-08T13:55:53","date_gmt":"2008-02-08T12:55:53","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2008\/02\/08\/k-diskusi-o-krizi-komunismu-a-kapitalismu\/"},"modified":"2008-02-08T13:55:53","modified_gmt":"2008-02-08T12:55:53","slug":"k-diskusi-o-krizi-komunismu-a-kapitalismu","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2008\/02\/08\/k-diskusi-o-krizi-komunismu-a-kapitalismu\/","title":{"rendered":"K diskusi o krizi komunismu (a kapitalismu)"},"content":{"rendered":"<p> <em><img loading=\"lazy\" class=\" alignleft size-full wp-image-3\" src=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2007\/10\/logo.jpg\" border=\"0\" alt=\"logo\" title=\"logo\" hspace=\"5\" vspace=\"5\" width=\"100\" height=\"65\" align=\"left\" \/>\u00abLa v\u00e9rit\u00e9 appartient a ceux qui la cherchent et non point a ceux qui pr\u00e9tendent la d\u00e9tenir. \u00bb \u201ePravda pat\u0159\u00ed t\u011bm kte\u0159\u00ed j\u00ed hledaj\u00ed a v\u016fbec ne t\u011bm, kte\u0159\u00ed se domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee j\u00ed vlastn\u00ed\u201d (Marquis de Condorcet (1743-1794), popraven na gilotin\u011b)<\/em> <\/p>\n<p> <!--more--> <\/p>\n<p> \u00a0Mark\u00fdz z\u0159ejm\u011b nemluvil slovensky, jinak by znal p\u0159\u00edslov\u00ed: \u201cPovedz pravdu, rozbij\u00fa ti hlavu\u201c. Douf\u00e1m, \u017ee se p\u0159\u00edslov\u00ed nepotvrd\u00ed na hlav\u011b m\u00e9. <\/p>\n<p> <em>Britsk\u00e9 listy<\/em> jsou z\u0159ejm\u011b na \u00farovni a \u201ein\u201c, proto\u017ee podobn\u00e9 diskuse, obecn\u011b \u0159e\u010deno o pravici a levici, jsem zaregistroval na v\u00edce ne\u017e deseti internetov\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch v cizin\u011b. Dokonce na str\u00e1nk\u00e1ch Shandongsk\u00e9 university v \u010c\u00edn\u011b se p\u00ed\u0161e:\u201cStra\u0161idlo, stra\u0161idlo nov\u00e9ho socialismu se potuluje po Internetu\u201c. D\u00e1l jsem se nedo\u010detl, proto\u017ee text byl v \u010d\u00ednsk\u00fdch znac\u00edch, po\u010d\u00edta\u010d to p\u0159e\u010detl, j\u00e1 ne. Rozhodl jsem se poohl\u00e9dnout po tom stra\u0161idlu a Googlem jsem chv\u00edli surfoval a shrom\u00e1\u017edil p\u0159es pades\u00e1t soudob\u00fdch prac\u00ed o socialismu 21. stolet\u00ed ze zem\u00ed jako jsou Japonsko, Indie, \u010c\u00edna, a\u017e po Venezuelu a Argentinu.  <\/p>\n<p> \u00a0<strong>S\u00e9mantick\u00e9 pozn\u00e1mky<\/strong> <\/p>\n<p> Kdy\u017e slo\u017eitost syst\u00e9mu roste, na\u0161e schopnost pron\u00e1\u0161et p\u0159esn\u00e9 a tak\u00e9 sou\u010dasn\u011b v\u00fdznamn\u00e9(relevantn\u00ed) soudy o jeho chov\u00e1n\u00ed kles\u00e1, a\u017e m\u016f\u017eeme dosp\u011bt k prahu, za kter\u00fdm se p\u0159esnost a relevance t\u00e9m\u011b\u0159 vylu\u010duj\u00ed. <em>(Lofti A. Zadeh, autor \u201cfuzzy sets\u201c a principu inkompatibility)<\/em> <\/p>\n<p> V\u0161ichni znal\u00ed dan\u00e9 problematiky se patrn\u011b shodnou na tom, \u017ee na t\u00e9to zem\u011bkouli komunismus nikdy nebyl, nen\u00ed a v dohledn\u00e9 dob\u011b nebude. Jeden Rus mi \u0159ekl, \u017ee co bylo v SSSR, byla \u201ekombinace mongolsk\u00e9 brutality a prusk\u00e9 administrativy\u201c. Jsou sice mili\u00f3ny, kter\u00e9 s t\u00edm nesouhlas\u00ed. P\u0159esto n\u011bkter\u00e9 texty do \u00fadajn\u00e9ho komunismu bu\u0161\u00ed hlava nehlava. Sp\u00ed\u0161e jde asi o to, \u017ee auto\u0159i si vytvo\u0159\u00ed jistou konstrukci (proxy) reality a proti t\u00e9to konstrukci pak \u00fato\u010d\u00ed. Tato konstrukce zahrnuje v dan\u00e9 souvislosti v r\u016fzn\u00e9 proporci v\u0161echno Pa\u0159\u00ed\u017eskou komunou po\u010d\u00ednaje, re\u017eimem Pol Pota kon\u010de. <\/p>\n<p> Zrcadlov\u011b stejn\u00fd obraz je na druh\u00e9 stran\u011b. Kapitalismus je syst\u00e9m, kde svoboda kapit\u00e1lu inovovat a investovat nen\u00ed omezov\u00e1na st\u00e1tem, regiony a komunitou, \u0159\u00edk\u00e1 Edmund Phelps a takov\u00fd kapitalismus ji\u017e neexistuje. Phelps dostal vloni Nobelovu cenu. Co podle n\u011bho existuje, je \u201ekorporatismus\u201c, podniky s mnoha majiteli(akcion\u00e1\u0159i). Vtipnou paralelu nab\u00eddl p\u0159ed l\u00e9ty brilantn\u00ed, dnes ji\u017e osmaosmdes\u00e1tilet\u00fd Russell Ackoff. Kdy\u017e Je\u017e\u00ed\u0161 vstoupil na nebesa, zanechal na zemi apo\u0161toly, kte\u0159\u00ed zaji\u0161\u0165uj\u00ed spojen\u00ed mezi n\u00edm a v\u011b\u0159\u00edc\u00edmi. Podobn\u011b, kdy\u017e koncem 19. stolet\u00ed klasick\u00fd majitel \u201evstoupil na nebesa\u201c zaveden\u00edm akciov\u00e9 spole\u010dnosti (a stal se akcion\u00e1\u0159em), zanechal na zemi managery, kte\u0159\u00ed zaji\u0161\u0165uj\u00ed spojen\u00ed mezi n\u00edm a zam\u011bstnanci. Vznikl tak zn\u00e1m\u00fd probl\u00e9m \u201eprincip\u00e1l-agent\u201c. <\/p>\n<p> Velk\u00e1 \u010d\u00e1st arzen\u00e1lu levice v\u0161ak obsahuje munici, kter\u00e1 vznikla v re\u017eii spole\u010densk\u00fdch v\u011bd v polovin\u011b devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed, je\u017e se soust\u0159edila na interakci konkr\u00e9tn\u00edho zam\u011bstnavatele a konkr\u00e9tn\u00edho zam\u011bstnance. Ta dnes prob\u00edh\u00e1 tak\u00e9, ale v porovn\u00e1n\u00ed s rozhoduj\u00edc\u00edmi dominantn\u00edmi procesy v m\u00ed\u0159e t\u00e9m\u011b\u0159 zanedbateln\u00e9. Finan\u010dn\u00ed a politick\u00e1 elita ovl\u00e1d\u00e1 p\u0159\u00edmo celon\u00e1rodn\u00ed a glob\u00e1ln\u00ed ekonomick\u00fd metabolismus a jednotliv\u00fd mal\u00fd zam\u011bstnavatel se p\u0159izp\u016fsob\u00ed, nebo zanikne. M\u00e1 ale plnou svobodu rozhodov\u00e1n\u00ed. <\/p>\n<p> Marx a Engels v Manifestu konstatovali p\u0159ed 159 roky, \u017ee kapitalismus vytvo\u0159il nejvy\u0161\u0161\u00ed produktivitu v historii a nutno \u0159\u00edci, \u017ee se to od t\u00e9 doby nezm\u011bnilo. Snad tento rezult\u00e1t za\u010d\u00edn\u00e1 pon\u011bkud (ne zcela) zpochyb\u0148ovat \u010c\u00edna. Timothy Garton Ash, v Guardianu 22. \u00fanora letos popsal, jak se kapitalismus d\u00e1l roz\u0161i\u0159uje v Indii a \u010c\u00edn\u011b a v Izraeli dokonce nejstar\u0161\u00ed Kibutz ned\u00e1vno odhlasoval, \u017ee ru\u0161\u00ed rovnost\u00e1\u0159sk\u00e9 odm\u011b\u0148ov\u00e1n\u00ed a bude odm\u011b\u0148ovat dle v\u00fdkonu. Sou\u010dasn\u011b Ash v\u0161ak varoval, \u017ee na tuto ctnost kapitalismu za\u010d\u00edn\u00e1 padat st\u00edn glob\u00e1ln\u00edch ekologick\u00fdch mez\u00ed, nep\u0159ekonateln\u00fdch hradeb, ke kter\u00fdm se bl\u00ed\u017e\u00edme. Wallestein mluv\u00ed o p\u0159ibli\u017eov\u00e1n\u00ed se asymptot\u00e1m. Vy\u0161\u0161\u00ed produktivita zajist\u00ed, \u017ee do t\u011bch hradeb naraz\u00edme d\u0159\u00edve a v\u011bt\u0161\u00ed s\u00edlou. Kdy\u017e jsem Wallersteina \u010detl, napadlo mne such\u00e9 konstatov\u00e1n\u00ed Dr. Edwardse Deminga, kter\u00fd nau\u010dil Japonce \u0159\u00eddit kvalitu v\u00fdroby, \u201eSurvival is Optional\u201c , co\u017e se s\u00e9manticky p\u0159esn\u011b t\u011b\u017eko p\u0159ekl\u00e1d\u00e1, ale znamen\u00ed to asi tolik, \u017ee \u201ep\u0159e\u017eit\u00ed je nez\u00e1vazn\u00e9, voliteln\u00e9, nezaru\u010den\u00e9\u201c. Deming m\u011bl na mysli podnik, ale plat\u00ed to i o st\u00e1tu, nebo civilizaci. Dokonce oxfordsk\u00fd historik Arnold J. Toynbee odhadl, co m\u016f\u017ee nastat: <\/p>\n<p> &quot;Civilizace zanikaj\u00ed sebevra\u017edou, ne vra\u017edou\u201c. O tom snad podrobn\u011bji jinde. <\/p>\n<p> \u00a0<strong>P\u00e1r syst\u00e9mov\u00fdch meditac\u00ed<\/strong> <\/p>\n<p> <em>\u00a0\u201eKdo ovl\u00e1d\u00e1 dod\u00e1vky potravin, ovl\u00e1d\u00e1 lidi, kdo ovl\u00e1d\u00e1 energii, m\u016f\u017ee ovl\u00e1dat cel\u00e9 kontinenty a kdo ovl\u00e1d\u00e1 pen\u00edze, m\u016f\u017ee ovl\u00e1dat sv\u011bt.\u201c (Henry Kissinger)<\/em> <\/p>\n<p> \u00a0Ukazuje se, H. Kissinger m\u00e1 pravdu. Finan\u010dn\u00ed elita dok\u00e1\u017ee kol\u00eds\u00e1n\u00edm p\u0159\u00edsunu pen\u011bz &quot;rozhoupat&quot; glob\u00e1ln\u00ed ekonomiku a v t\u011bchto vln\u00e1ch mal\u00ed hr\u00e1\u010di mohou vypadnout z \u010dlunu, velc\u00ed v\u0161ak z\u016fstanou. P\u0159i t\u011bchto jevech hodnoty &quot;pros\u00e1knou&quot; z mal\u00fdch podnik\u016f do velk\u00fdch a od zam\u011bstnanc\u016f k zam\u011bstnavatel\u016fm. Jde p\u0159itom o zcela jin\u00e9 procesy ne\u017e ty, kter\u00e9 p\u0159es jedno stolet\u00ed zam\u011bstn\u00e1vaj\u00ed levici. Nezn\u00e1m nikoho, kdo by to l\u00e9pe popsal, ne\u017e dva vynikaj\u00edc\u00ed Izraelci \u2013 Jonatan Nitzan a Shimshon Bichler. V\u0161echny jejich pr\u00e1ce, v\u010detn\u011b jejich disertac\u00ed, lze naj\u00edt na <a href=\"http:\/\/www.bnarchives.net\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">www.bnarchives.net<\/a> .  <\/p>\n<p> Je ironi\u00ed, \u017ee toto odhalil ji\u017e Thomas Jefferson v roce 1809, kdy\u017e \u0159ekl:&quot;Kdy\u017e americk\u00fd lid n\u011bkdy dovol\u00ed aby soukrom\u00e9 banky \u0159\u00eddily emisi m\u011bny, nejprve inflac\u00ed, pak deflac\u00ed, banky a korporace, kter\u00e9 kolem nich vyrostou zbav\u00ed lidi ve\u0161ker\u00e9ho majetku a\u017e jejich d\u011bti se vzbud\u00ed bez domova v zemi, kterou jejich otcov\u00e9 dobyli&quot;. N\u011bkolik atent\u00e1t\u016f na n\u011bj selhalo. Lincoln a John F. Kennedy, kte\u0159\u00ed m\u011bli podobn\u00e9 n\u00e1zory, takov\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed nem\u011bli.  <\/p>\n<p> Abychom se vr\u00e1tili k t\u00e9matu: kdy\u017e kritika obou stran m\u00ed\u0159\u00ed na &quot;proxy&quot; c\u00edle a ne na re\u00e1ln\u00e9, doch\u00e1z\u00ed ke st\u0159etu sp\u00ed\u0161e doktrin ne\u017e idej\u00ed. A st\u0159et doktr\u00edn, je\u0161t\u011b m\u00e9n\u011b civilizac\u00ed, nen\u00ed vhodn\u00fdm n\u00e1strojem k \u0159e\u0161en\u00ed probl\u00e9m\u016f. Asi podobn\u011b uva\u017eovala publikace rakousk\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed demokracie (2003), v n\u00ed\u017e ministersk\u00fd rada, Dr. Andreas Hoeferl, p\u00ed\u0161e:  <\/p>\n<p> &quot;Neoliberalismus je politickou ideologi\u00ed.\u201c D\u00e1le pak: \u201cTento tr\u017en\u00ed fundamentalismus se stal sv\u00e9ho druhu sv\u011btov\u00fdm n\u00e1bo\u017eenstv\u00edm-kter\u00e9 se v\u0161ak nehl\u00e1s\u00e1 v kostel\u00edch, ale na univerzit\u00e1ch a vysok\u00fdch \u0161kol\u00e1ch. Je obhajov\u00e1n s horlivost\u00ed n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. Miluj\u00edc\u00ed B\u016fh v\u0161ak byl vym\u011bn\u011bn za Boha trhu a ten neodpou\u0161t\u00ed sv\u00fdm dlu\u017en\u00edk\u016fm\u201c.  <\/p>\n<p> \u00a0Nev\u00edm, zda se nelze pou\u010dit z d\u011bjin. Napad\u00e1 mne t\u0159icetilet\u00e1 v\u00e1lka, kter\u00e1 se sna\u017eila \u0159e\u0161it st\u0159et n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch doktr\u00edn a po vyvra\u017ed\u011bn\u00ed t\u0159etiny obyvatelstva skon\u010dila v t\u00e9\u017ee konstalaci, j\u00ed\u017e za\u010dala. Nakonec se dne 24. \u0159\u00edjna 1648 sm\u00ed\u0159ila s Westf\u00e1lskou m\u00edrovou dohodou, vypracovanou v m\u011bstech M\u00fcnster a Osnabr\u00fcck. <\/p>\n<p> Kdyby studen\u00e1 v\u00e1lka a v\u00fdvoj po n\u00ed n\u011bkomu cosi p\u0159ipom\u00ednaly, je to podobnost &quot;\u010dist\u011b&quot; n\u00e1hodn\u00e1. <\/p>\n<p> <strong>\u00a0\u00a0Hled\u00e1n\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed<\/strong> <\/p>\n<p> Zdokonalen\u00ed prost\u0159edk\u016f, zmaten\u00ed c\u00edl\u016f. <em>(Albert Einstein v odpov\u011bdi na ot\u00e1zku co bude probl\u00e9mem lidstva na p\u0159elomu tis\u00edcilet\u00ed.)<\/em> <\/p>\n<p> Marnost v\u00fd\u0161e uveden\u00fdch pravo-lev\u00fdch diskus\u00ed je v tom, \u017ee st\u011b\u017e\u00ed najdou \u0159e\u0161en\u00ed aktu\u00e1ln\u00edch probl\u00e9m\u016f, proto\u017ee k nim de facto ani nedosp\u011bj\u00ed. Pro mnoho lidi sv\u011bt nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 probl\u00e9my a pokud n\u011bkdo probl\u00e9my m\u00e1, tak si za n\u011b m\u016f\u017ee s\u00e1m. Pro ty kdo\u017e snad probl\u00e9my c\u00edt\u00ed, stoj\u00ed zato jednu informaci uv\u00e9st. Velmi zaj\u00edmavou inventuru dne\u0161n\u00edch probl\u00e9m\u016f (n\u011bkdo by rad\u011bji sly\u0161el &quot;fakt\u016f&quot;) publikoval ve sv\u00e9 knize:Gerechtigkeit. Eine kritik des Homo oeconomicus, Freiburg 2006 Norbert Bl\u00fcm, kter\u00fd byl po 16 let n\u011bmeck\u00fdm ministrem pr\u00e1ce a soci\u00e1ln\u00edch v\u011bc\u00ed. Je t\u011b\u017ek\u00e9 v publikaci uveden\u00e9 probl\u00e9my se\u0159adit, ale snad takto to bude srozumiteln\u00e9: <\/p>\n<p> <strong>Spravedlnost a rovnost<\/strong> <\/p>\n<p> Dle \u010dasopisu FORBES za lo\u0148sk\u00fd rok p\u0159ibylo 102 miliard\u00e1\u0159\u016f a jejich po\u010det dos\u00e1hl 793. M. Kinsley z americk\u00e9ho FORBESu \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee miliard\u00e1\u0159i jsou spokojeni s neviditelnou rukou Adama Smithe v nejprimitivn\u011bj\u0161\u00ed form\u011b. P\u0159ed dvaceti roky miliard\u00e1\u0159\u016f bylo jen 140. Na druh\u00e9 stran\u011b po\u010det lid\u00ed, \u017eij\u00edc\u00edch za m\u00e9n\u011b ne\u017e 2 dolary denn\u011b, dos\u00e1hl 3 miliardy, z toho 1,3 miliardy \u017eije za m\u00e9n\u011b ne\u017e jeden dolar na den. 38 nejbohat\u0161\u00edch zem\u00ed s 1,2 miliardami obyvatel m\u00e1 HDP 26,7 bilionu dolar\u016f. Chud\u00e9 zem\u011b s 5,476 mld. obyvatel m\u00e1 HDP 4,8 bil. dolar\u016f. Pom\u011br d\u016fchod\u016f rozvinut\u00fdch a chud\u00fdch zem\u00ed na obyvatele byl 3:1 v roce 1820, 35:1 v 1950 a 72:1 v 1992. <\/p>\n<p> <strong>\u00a0Sou\u010dasn\u00e1 situace<\/strong> <\/p>\n<p> Jedna miliarda obyvatel zem\u011bkoule nem\u00e1 p\u0159\u00edstup k pitn\u00e9 vod\u011b. 600 milion\u016f je tam, kde b\u00fdt necht\u011bj\u00ed, jsou vyhn\u00e1ni nebo uprchl\u00ed.  <\/p>\n<p> 250 milion\u016f d\u011bt\u00ed je nuceno pracovat v zem\u00edch, kde je 900 milion\u016f dosp\u011bl\u00fdch bez pr\u00e1ce. Bl\u00fcm \u0159ik\u00e1, \u017ee jedni se vyhladov\u00ed a druz\u00ed ztloustnou. Sv\u011bt je schizofrenn\u00ed. Ameri\u010dan\u00e9 daj\u00ed 8 mld. USD., Evropan\u00e9 11 mld. Euro za zmrzlinu a kosmetiku. Tyto prost\u0159edky by sta\u010dily na zabezpe\u010den\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed a pitn\u00e9 vody pro 2 mld. pot\u0159ebn\u00fdch. Bl\u00fcm si klade \u0159e\u010dnickou ot\u00e1zku, co jsou platn\u00e9 sondy, vys\u00edlan\u00e9 na Mars, kdy\u017e na Saha\u0159e vyschnou studny. \u017de by p\u0159ece jen ten Einstein m\u011bl pravdu pokud se t\u00fdk\u00e1 on\u011bch zm\u00edn\u011bn\u00fdch c\u00edl\u016f? <\/p>\n<p> Bylo by mo\u017eno d\u00e1l uv\u00e1d\u011bt fakta, ale snad je vhodn\u00e9 p\u0159ipomenout pojem &quot;jednoruk\u00e9ho ekonoma&quot;. Tento pojem se datuje od doby vl\u00e1dy presidenta USA, H. Trumana. Ten, kdy\u017e pot\u0159eboval \u0159e\u0161it ekonomick\u00e9 probl\u00e9my, pozval si na radu ekonomy. Ti mu v\u0161ak ze \u0161iroka objas\u0148ovali situaci a \u0159\u00edk\u00e1vali &quot;na jedn\u00e9 stran\u011b va\u0161e rozhodnut\u00ed vyvol\u00e1&#8230; (angl. se pou\u017e\u00edv\u00e1 v\u00fdrazu &quot;on the one hand&quot; tj. &quot;po jedn\u00e9 ruce&quot;) a na druh\u00e9 stran\u011b (angl. on the other hand) atd., co\u017e ponechalo vlastn\u00ed rozhodnut\u00ed na Trumanovi. Pov\u00edd\u00e1 se, \u017ee \u0159ekl proto sv\u00e9mu pobo\u010dn\u00edkovi &#8211; najd\u011bte mi jednoruk\u00e9ho ekonoma. Samuelson na oslav\u00e1ch 80 narozenin prof. Heilbronera p\u0159ed p\u00e1r l\u00e9ty doporu\u010dil neb\u00fdt &quot;jednoruk\u00fdm&quot; (jednostrann\u00fdm). D\u00e1le \u0159\u00edk\u00e1:&quot; v na\u0161em cechu jednoruc\u00ed ekonomov\u00e9 t\u0159\u00edd\u00ed ekonomy, kte\u0159\u00ed maj\u00ed jen pravou(liber\u00e1ln\u00ed) nebo levou(levicovou) ruku a chytr\u00fd princ pot\u0159ebuje eklektick\u00e9ho dvouruk\u00e9ho ekonoma, aby je rozsoudil&quot;. Nen\u00ed to onen Samuelson\u016fv dvouruk\u00fd ekonom, jeho\u017e pot\u0159ebujeme? <\/p>\n<p> Sou\u010dasnou na\u0161\u00ed situaci asi nejl\u00e9pe popsal moudr\u00fd Eric Hobsbawm v knize V\u011bk extr\u00e9m\u016f, m\u011bl na mysli 20 stolet\u00ed:\u201cNad\u011bje a obavy v\u0161ak nesm\u00edme pova\u017eovat za p\u0159edpov\u011bdi. V\u00edme, \u017ee za nepr\u016fhledn\u00fdm mrakem na\u0161\u00ed nev\u011bdomosti a nejistoty d\u00e1le p\u016fsob\u00ed historick\u00e9 s\u00edly, kter\u00e9 formovaly stolet\u00ed\u201c. <\/p>\n<p> Tibor Va\u0161ko <\/p>\n<p> <em>Z \u010dasopisu Marathon &#8211; <\/em><a href=\"http:\/\/www.valencik.cz\/marathon\/index.htm\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\"><em>http:\/\/www.valencik.cz\/marathon\/index.htm<\/em><\/a>  <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>\u00abLa v\u00e9rit\u00e9 appartient a ceux qui la cherchent et non point a ceux qui pr\u00e9tendent la d\u00e9tenir. \u00bb \u201ePravda pat\u0159\u00ed<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[5],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/797"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=797"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/797\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=797"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=797"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=797"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}