{"id":934,"date":"2010-02-21T20:35:46","date_gmt":"2010-02-21T19:35:46","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2010\/02\/21\/vzpominka-na-opravdoveho-lovka\/"},"modified":"2010-02-21T20:35:46","modified_gmt":"2010-02-21T19:35:46","slug":"vzpominka-na-opravdoveho-lovka","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2010\/02\/21\/vzpominka-na-opravdoveho-lovka\/","title":{"rendered":"Vzpom\u00ednka na opravdov\u00e9ho \u010dlov\u011bka"},"content":{"rendered":"

\"polevoj\"Autor knih \u201eTam za frontou<\/em>,\u201c \u201eMy sov\u011bt\u0161t\u00ed lid\u00e9<\/em>\u201c a mnoha dal\u0161\u00edch – sov\u011btsk\u00fd spisovatel a publicista Boris Nikolajevi\u010d Polevoj<\/em>, je u n\u00e1s zn\u00e1m\u00fd p\u0159edev\u0161\u00edm knihou o legend\u00e1rn\u00edm letci Meresjevovi \u2013 \u201eP\u0159\u00edb\u011bh opravdov\u00e9ho \u010dlov\u011bka<\/em>.\u201c <\/p>\n

<\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 …Byl u\u017e podzim. S no\u010dn\u00edmi mraz\u00edky, s ledov\u00fdm \u0161kraloupem na lou\u017e\u00edch. Po r\u00e1nu chlad polevil, za kope\u010dkem se uk\u00e1zalo slunce, stromy za\u010d\u00ednaly \u017eloutnout a sv\u00edtit jako polit\u00e9 tekut\u00fdm kovem. Jednoho takov\u00e9ho dne jsme se vypravili na Sajansko\u0161u\u0161enskou hydroelektr\u00e1rnu. Mezi n\u00e1mi byl i spisovatel Boris Polevoj se svou \u017eenou Juli\u00ed Osipovnou. <\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Polevoj byl vesel\u00fd – v\u017edycky ho l\u00e1kaly nov\u00e9 v\u011bci, m\u011bl u\u017e takovou povahu. A mohutn\u00e1 elektr\u00e1rna ho zvl\u00e1\u0161\u0165 zaj\u00edmala. P\u0159\u00e1telil se toti\u017e mnoho let, u\u017e p\u0159ed v\u00e1lkou, se zn\u00e1m\u00fdm stavitelem vodn\u00edch d\u011bl Andrejem Bo\u010dkinem., tv\u016frcem deseti um\u011bl\u00fdch mo\u0159\u00ed. Nejednou ho nav\u0161t\u00edvil na jeho sibi\u0159sk\u00fdch stavb\u00e1ch a dob\u0159e zn\u00e1 i ty, kdo budovali Angarskou a Krasnojarskou hydroelektr\u00e1rnu. Proto i jeho rozhovor se stavba\u0159i m\u011bl p\u0159esn\u011b ten \u201eodst\u00edn a t\u00f3n", jak\u00fd m\u016f\u017ee pou\u017e\u00edt jen \u010dlov\u011bk, kter\u00fd v\u00ed, co je to stavba, kter\u00fd ch\u00e1pe, kde jsou jej\u00ed nervy a mozek, kudy vedou jej\u00ed tepny a \u017e\u00edly. A te\u010f se zrovna naskytl tak zaj\u00edmav\u00fd materi\u00e1l: na stavb\u011b byl toti\u017e ned\u00e1vno vyhl\u00e1\u0161en \u201estav ohro\u017een\u00ed", nebo\u0165 lij\u00e1ky p\u0159eplnily \u0159\u00ed\u010dky st\u00e9kaj\u00edc\u00ed z pahork\u016f tajgy a voda z nich za\u010dala, napl\u0148ovat stavebn\u00ed j\u00edmku. Vznikla situace jako na front\u011b. A jako na front\u011b byla vyd\u00e1na v\u00fdzva: Najdou se dobrovoln\u00edci? Na\u0161li se. A dokonce v\u00edc, ne\u017e bylo zapot\u0159eb\u00ed. Nebezpe\u010d\u00ed bylo zlikvidov\u00e1no. <\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Lid\u00e9 u\u017e ode\u0161li z plo\u0161iny, odkud bylo vid\u011bt podkovu p\u0159ehrady a krychli hydroelektr\u00e1rny jako na dlani, stroje nedo\u010dkav\u011b signalizovaly a Julie Osipovna tahala sv\u00e9ho mu\u017ee za ruk\u00e1v, aby \u0161el dol\u016f, ale Boris Nikolajevi\u010d si po\u0159\u00e1d n\u011bco poznamen\u00e1val do bloku, vypt\u00e1val se, sna\u017eil se postihnout zvl\u00e1\u0161tn\u00ed detaily, drobnosti, barvy ud\u00e1losti, kter\u00e9 v\u017edy odli\u0161uj\u00ed pravdu od nepravdy a dod\u00e1vaj\u00ed ka\u017ed\u00e9 report\u00e1\u017ei, ka\u017ed\u00e9mu l\u00ed\u010den\u00ed tu pravou \u0161\u0165\u00e1vu a v\u011brohodnost. Bez t\u011bchto podrobnost\u00ed b\u00fdv\u00e1, up\u0159\u00edmn\u011b \u0159e\u010deno, i literatura jakoby vycucan\u00e1 z prstu, n\u00e1m\u011bt a styl vyum\u011blkovan\u00e9 a mdl\u00e9. <\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Borise Nikolajevi\u010de Polev\u00e9ho zn\u00e1m d\u00e1vno, velice d\u00e1vno, sezn\u00e1mil jsem se s n\u00edm mnohem d\u0159\u00edve, ne\u017e jsem se s n\u00edm setkal osobn\u011b. <\/p>\n

\u00a0\u00a0\"polevoj2\"\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Moje generace zn\u00e1 a miluje toto jm\u00e9no u\u017e od dob hladov\u00e9ho pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho d\u011btstv\u00ed, kdy si pam\u011b\u0165 dosud uchovala \u017eiv\u00e9 obrazy drsn\u00e9ho t\u00fdlu, rachot tank\u016f odj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00edch na frontu, \u010dern\u00e9 zatemn\u011bn\u00e9 noci, okna p\u0159elepen\u00e1 prou\u017eky pap\u00edru. Otcov\u00e9, kte\u0159\u00ed p\u0159i\u0161li z fronty, star\u0161\u00ed brat\u0159i, kte\u0159\u00ed u\u017e tak\u00e9 bojovali, vypr\u00e1v\u011bli o bitv\u00e1ch u Kurska i v Berl\u00edn\u011b, o dobyt\u00ed Kr\u00e1lovce a osvobozen\u00ed Kyjeva, o v\u0161em tom hrdinstv\u00ed voj\u00e1k\u016f Velk\u00e9 vlasteneck\u00e9 v\u00e1lky. Hrdinstv\u00ed, hrdinstv\u00ed… Kter\u00fd kluk m\u00e9 generace ne\u010detl P\u0159\u00edb\u011bh opravdov\u00e9ho \u010dlov\u011bka, l\u00ed\u010d\u00edc\u00ed jeden z nejpodivuhodn\u011bj\u0161\u00edch hrdinsk\u00fdch \u010din\u016f z v\u00e1lky, a nezatou\u017eil pohl\u00e9dnout aspo\u0148 jedn\u00edm okem na hrdinu t\u00e9to knihy, nezatou\u017eil uvid\u011bt jej\u00edho autora? A pr\u00e1v\u011b tehdy se jm\u00e9no Borise Polev\u00e9ho stalo pro mou generaci legendou. <\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Kdy\u017e upout\u00e1 na\u0161i pozornost takov\u00fd legend\u00e1rn\u00ed \u010dlov\u011bk, za\u010dneme se zaj\u00edmat, jak \u017eije, co mu dala minul\u00e1 l\u00e9ta, jak pracuje a p\u00ed\u0161e, co m\u00e1 r\u00e1d. A p\u0159esto se mus\u00edm p\u0159iznat, \u017ee jsem sice Borise Nikolajevi\u010de poznal zprvu z literatury a pozd\u011bji osobn\u011b, ale doned\u00e1vna, toti\u017e ne\u017e vy\u0161la jedna z jeho posledn\u00edch knih Samyje pamjatnyje (Nejpam\u011btihodn\u011bj\u0161\u00ed), jsem si nedok\u00e1zal dost dob\u0159e p\u0159edstavit, co ho utv\u00e1\u0159elo, jak\u00fd \u017eivot pro\u017eil.\u00a0\u00a0 <\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Jen od n\u011bho sam\u00e9ho jsem n\u011bkolikr\u00e1t sly\u0161el, \u017ee v\u0161echno za\u010dalo v Tveru, nyn\u011bj\u0161\u00edm Kalininu (p\u0159esto\u017ee se narodil v Moskv\u011b), \u017ee pr\u00e1v\u011b tam, v Tveru je skryto rozlu\u0161t\u011bn\u00ed jeho \u017eivotn\u00ed cesty. <\/p>\n

Spisovatel za\u010d\u00ednal jako report\u00e9r v m\u00edstn\u00edch novin\u00e1ch, kde pro\u0161el v\u0161emi t\u011bmi komick\u00fdmi \u201etrapasy", kter\u00e9 mlad\u00e9ho novin\u00e1\u0159e potk\u00e1vaj\u00ed, kde hledal s\u00e1m sebe a kde v\u011bnoval zan\u00edcenou pozornost i jednoduch\u00e9 novinov\u00e9 pozn\u00e1mce, by\u0165 m\u011bla t\u0159eba jenom \u201esedm a p\u016fl \u0159\u00e1dku". <\/p>\n

\u201e\u017divot novin\u00e1\u0159e, je-li opravdov\u00fdm novin\u00e1\u0159em, jak se \u0159\u00edk\u00e1 novin\u00e1\u0159em t\u011blem i du\u0161\u00ed, se nem\u011b\u0159\u00ed l\u00e9ty ani desetilet\u00edmi, ale report\u00e1\u017eemi. Od report\u00e1\u017ee k report\u00e1\u017ei. A n\u011bkter\u00e9 z nich, ty nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed, nejslo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed nebo nejzda\u0159ilej\u0161\u00ed se st\u00e1vaj\u00ed \u017eivotn\u00edmi mezn\u00edky." V t\u011bchto slovech Borise Polev\u00e9ho je kl\u00ed\u010d k rozlu\u0161t\u011bn\u00ed tajemstv\u00ed cesty tversk\u00e9ho novin\u00e1\u0159e ke spisovateli. <\/p>\n

\"polevoj1\"\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 \u017divot Polev\u00e9ho byl bohat\u00fd, napln\u011bn\u00fd mnoha ud\u00e1lostmi a mnoha setk\u00e1n\u00edmi. Na front\u011b se mnohokr\u00e1t setkal se slavn\u00fdmi gener\u00e1ly a mar\u0161\u00e1ly, n\u011bkdy jim byl nabl\u00edzku i cel\u00e9 t\u00fddny, l\u00e9ta se p\u0159\u00e1telil s proslul\u00fdm Bo\u010dkinem, poznal spoustu zaj\u00edmav\u00fdch lidi, kte\u0159\u00ed sv\u00fdmi \u017eivoty d\u00e1vali sm\u011br na\u0161\u00ed dob\u011b. <\/p>\n

Knihu Samyje pamjatnyje jsem \u010detl u\u017e v jej\u00ed \u010dasopiseck\u00e9 podob\u011b a dokonce jsem o n\u00ed napsal recenzi, ale pak jsem se p\u0159esv\u011bd\u010dil, co to znamen\u00e1 n\u00e1ro\u010dnost, propracov\u00e1n\u00ed toho, co u\u017e bylo publikov\u00e1no: kni\u017en\u00ed podoba je podle m\u00e9ho n\u00e1zoru daleko ucelen\u011bj\u0161\u00ed a obsa\u017en\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e \u010dasopiseck\u00e1. Podtitulek knihy zn\u00ed Historie m\u00fdch report\u00e1\u017ei. Je to jak\u00e1si autorova v\u00fdpov\u011b\u010f o tom, jak se stal spisovatelem, jak spojoval \u017eurnalistiku s literaturou, jak bojoval na front\u011b, jak se \u00fa\u010dastnil jako st\u0159elec-radista n\u00e1let\u016f na bombardovac\u00edm letounu IL-2, jak se nejednou setkal s mar\u0161\u00e1lem Kon\u011bvem, s gener\u00e1ly Petrovem a Rotmistrovem, jak se obj\u00edmal s americk\u00fdmi voj\u00e1ky na Labi, jak se prob\u00edjel letadlem do bojuj\u00edc\u00ed Prahy, jak v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech pracoval pro m\u00edr… <\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Boris Polevoj mnohokr\u00e1t riskoval \u017eivot a pak p\u0159i sv\u011btle \u010dad\u00edc\u00ed petrolejky kvapn\u011b psal dal\u0161\u00ed \u010dl\u00e1nek pro noviny. A nebylo pro n\u011bho lehk\u00e9, jak p\u0159izn\u00e1v\u00e1, v pov\u00e1le\u010dn\u00fdch letech psychicky p\u0159ekonat s\u00e1m sebe. Pro frontov\u00e9ho zpravodaje Pravdy Borise Polev\u00e9ho bylo t\u011b\u017ek\u00e9 p\u0159eorientovat se na pov\u00e1le\u010dnou m\u00edrovou dobu; po report\u00e1\u017e\u00edch z boji\u0161t\u011b a z bitevn\u00ed v\u0159avy ps\u00e1t o t\u011bch, kdo sloj\u00ed u martinsk\u00e9 pece, kdo obd\u011bl\u00e1vaj\u00ed p\u016fdu a stav\u011bj\u00ed p\u0159ehrady. P\u0159izn\u00e1v\u00e1 se, \u017ee si n\u011bjak nemohl zvyknout na civiln\u00ed oblek, kter\u00fd ho po\u0159\u00e1d \u0161krtil v podpa\u017e\u00ed, byl takov\u00fd nepohodln\u00fd a neohraban\u00fd po vojensk\u00e9m kab\u00e1tu a bl\u016fze, kdy\u017e na ramenou sch\u00e1zely obvykl\u00e9 n\u00e1ramen\u00edky a ruka se p\u0159i setk\u00e1n\u00ed s voj\u00e1ky mimovoln\u011b vymr\u0161\u0165ovala ke sp\u00e1nku. N\u00e1vyky z arm\u00e1dy byly siln\u00e9. <\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 V\u00a0 \u017eivot\u011b Borise Polev\u00e9ho je zaj\u00edmav\u00e9 snad v\u0161echno, dokonce i historie jeho pseudonymu. Jeho skute\u010dn\u00e9 p\u0159\u00edjmen\u00ed nen\u00ed toti\u017e Polevoj, ale Kampov. Jednou si mlad\u00e9ho report\u00e9ra zavolal redaktor listu Tverskaja pravda A. J. Kapustin. P\u0159ed sebou na stole m\u011bl vlhk\u00fd kart\u00e1\u010dov\u00fd obtah materi\u00e1lu, v n\u011bm\u017e mlad\u00fd novin\u00e1\u0159 psal o odhalen\u00e9m tajemstv\u00ed \u201esvat\u00fdch ostatk\u016f". Materi\u00e1l byl podeps\u00e1n pseudonymem B. Ovod (St\u0159e\u010dek). Redaktor \u010dl\u00e1nek pochv\u00e1lil, jen si vyhradil, \u017ee se mus\u00ed zm\u011bnit pseudonym, \u017ee je p\u0159\u00edli\u0161 liter\u00e1rn\u00ed. Jak zn\u00ed skute\u010dn\u00e9 p\u0159\u00edjmen\u00ed? Kampov. <\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Kampov, Kampov… Na takov\u00e9mhle jm\u00e9nu si oby\u010dejn\u00fd \u010dten\u00e1\u0159 zl\u00e1me jazyk, zamra\u010dil se redaktor. Pak ho napadlo, \u017ee \u201ecampus" je latinsky \u201epole", a p\u0159elo\u017eil \u201elatinsk\u00e9" p\u0159\u00edjmen\u00ed Kampov do ru\u0161tiny. A tak vzniklo jm\u00e9no Polevoj, kter\u00e9 dnes zn\u00e1 cel\u00fd sv\u011bt. <\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Ka\u017ed\u00fd spisovatel m\u00e1 sv\u00e9ho u\u010ditele. N\u011bkdy u\u010ditel u\u010d\u00ed sv\u00e9ho sv\u011b\u0159ence p\u0159\u00edmo – rad\u00ed mu, kritizuje ho, opravuje, kdy\u017e n\u011bco nesed\u00ed. \u010cast\u011bji n\u00e1s v\u0161ak u\u010d\u00ed knihy. Dobr\u00e9 knihy, z nich\u017e je jasn\u00e9, jak ps\u00e1t a jak \u017e\u00edt. Jsou m\u011b\u0159\u00edtkem a jakousi la\u0165kou, kterou mus\u00ed mlad\u00fd adept v budoucnu zdolat. <\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Mohu \u0159\u00edci mnoho kr\u00e1sn\u00fdch slov o sv\u00fdch u\u010ditel\u00edch, o t\u011bch, kte\u0159\u00ed mi otev\u0159eli cestu do \u017eivota. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed m\u00edsto mezi nimi pat\u0159\u00ed p\u0159ece jen Borisu Nikolajevi\u010di Polev\u00e9mu. <\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Mezi dne\u0161n\u00edmi spisovateli je roz\u0161\u00ed\u0159en nespr\u00e1vn\u00fd n\u00e1zor, \u017ee report\u00e1\u017e pat\u0159\u00ed k druho\u0159ad\u00e9 literatu\u0159e, kterou bude prozaik, v\u00e1\u017e\u00edc\u00ed si aspo\u0148 trochu s\u00e1m sebe, prost\u011b ignorovat. A tento n\u00e1zor zcela vyvrac\u00ed kniha Borise Polev\u00e9ho Samyje pamjatnyje. <\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Tolstoj soudil, \u017ee je literatura o \u017eivot\u011b a literatura o literatu\u0159e. Literatura o \u017eivot\u011b znamen\u00e1, \u017ee spisovatel vid\u011bl ud\u00e1lost vlastn\u00edma o\u010dima, vnit\u0159n\u011b ji za\u017eil, napsal o n\u00ed pravdiv\u011b a v\u011brn\u011b. <\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Report\u00e1\u017e nem\u016f\u017ee b\u00fdt literaturou o literatu\u0159e, je to literatura o \u017eivot\u011b, nep\u0159ipou\u0161t\u011bj\u00edc\u00ed v\u00fdmysl, a t\u00edm m\u00e9n\u011b le\u017e. Konstatujeme sice, \u017ee report\u00e1\u017en\u00ed pr\u00f3za nepochybn\u011b ko\u0161at\u00ed, ale mnoho lid\u00ed st\u00e1le zauj\u00edm\u00e1 k report\u00e1\u017ei p\u0159ez\u00edrav\u00fd postoj. <\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Boris Polevoj v\u0161ak report\u00e1\u017ee psal a pokl\u00e1dal je za hodnotnou a skute\u010dnou literaturu.
\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Kdybych j\u00e1 m\u011bl napsat rom\u00e1n o Borisu Nikolajevi\u010di, dal bych mu n\u00e1zev P\u0159\u00edb\u011bh opravdov\u00e9ho \u010dlov\u011bka. Nebo\u0165 Boris Polevoj byl jako Alexej Maresjev opravdov\u00fd \u010dlov\u011bk. <\/p>\n

\u00a0Boris Nikolajevi\u010d Polevoj (1908 -1981)<\/em> <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Autor knih \u201eTam za frontou,\u201c \u201eMy sov\u011bt\u0161t\u00ed lid\u00e9\u201c a mnoha dal\u0161\u00edch – sov\u011btsk\u00fd spisovatel a publicista Boris Nikolajevi\u010d Polevoj, je<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":931,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[6],"tags":[128],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/934"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=934"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/934\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/931"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=934"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=934"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=934"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}