{"id":940,"date":"2010-03-21T19:41:09","date_gmt":"2010-03-21T18:41:09","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2010\/03\/21\/tajny-plan-ukiovani-socialismu\/"},"modified":"2010-03-21T19:41:09","modified_gmt":"2010-03-21T18:41:09","slug":"tajny-plan-ukiovani-socialismu","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2010\/03\/21\/tajny-plan-ukiovani-socialismu\/","title":{"rendered":"Tajn\u00fd pl\u00e1n uk\u0159i\u017eov\u00e1n\u00ed socialismu?"},"content":{"rendered":"

\"obrys\"<\/a>P\u0159ed n\u011bkolika lety jsem v diskusn\u00edm vystoupen\u00ed na jednom teoretick\u00e9m semin\u00e1\u0159i hovo\u0159il o v\u00fdznamn\u00e9m p\u0159isp\u011bn\u00ed tajn\u00fdch slu\u017eeb k proh\u0159e socialismu. Jist\u00fd koryfej t\u00e9m\u011b\u0159 ve\u0161ker\u00e9 teorie mne tehdy obvinil z \u201epu\u010distick\u00e9ho pojet\u00ed d\u011bjin\u201c. S pat\u0159i\u010dn\u00fdm despektem se mi dostalo pou\u010den\u00ed, \u017ee je to nemarxistick\u00fd p\u0159\u00edstup, nebo\u0165 d\u011bjiny nevytv\u00e1\u0159ej\u00ed spiklenci \u010di \u0161pi\u00f3ni, ale lidov\u00e9 masy. Amen. <\/p>\n

<\/p>\n

\u00a0\u00a0 Ale svrhly opravdu tyto masy, kter\u00e9 koncem roku 1989 zaplavovaly ulice, tak\u00e9 socialismus? V\u017edy\u0165 v\u011bt\u0161ina st\u00e1la o jeho soci\u00e1ln\u00ed jistoty a n\u00e1vrat do minulosti si nep\u0159\u00e1la. Ji\u017e z toho je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee jenom s tez\u00ed o \u00faloze lidov\u00fdch mas jako tv\u016frce d\u011bjin p\u0159i hled\u00e1n\u00ed p\u0159\u00ed\u010din konkr\u00e9tn\u00edch historick\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed, v jej\u00ed hol\u00e9 podob\u011b nevysta\u010d\u00edme. A\u017e na v\u00fdjimky se tato \u00faloha neprosazuje bezprost\u0159edn\u011b, ale sp\u00ed\u0161e jako v\u00fdvojov\u00fd trend. V na\u0161\u00ed dob\u011b ji nej\u010dast\u011bji zprost\u0159edkov\u00e1vaj\u00ed r\u016fzn\u00e9 instituce. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Karel Marx pova\u017eoval d\u011bjiny p\u0159edev\u0161\u00edm za d\u011bjiny t\u0159\u00eddn\u00edho boje. Vstoup\u00ed-li tento boj do vztah\u016f mezi st\u00e1ty, potom ho jejich vl\u00e1dnouc\u00ed t\u0159\u00eddy vedou prost\u0159ednictv\u00edm sv\u00fdch st\u00e1tn\u00edch instituc\u00ed: diplomacie, arm\u00e1d, i tajn\u00fdch slu\u017eeb. Vezm\u011bme si nap\u0159\u00edklad rozv\u011bdky. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 \u017de v\u00fdrazn\u011b ovlivnily pr\u016fb\u011bh II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, je dob\u0159e zn\u00e1mo. M\u00e9n\u011b ji\u017e je zn\u00e1mo, \u010deho dos\u00e1hly b\u011bhem jej\u00edho \u201estuden\u00e9ho\u201c pokra\u010dov\u00e1n\u00ed. A nebyly to jen sam\u00e9 st\u00e1tn\u00ed p\u0159evraty, \u00fanosy, vra\u017edy a dal\u0161\u00ed ohavnosti. Nejm\u00e9n\u011b dvakr\u00e1t odvr\u00e1tily glob\u00e1ln\u00ed jadernou v\u00e1lku, kter\u00e1 by ukon\u010dila lidsk\u00e9 d\u011bjiny. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Poprv\u00e9 ve dnech kub\u00e1nsk\u00e9 raketov\u00e9 krize. Po druh\u00e9 roku 1983, kdy\u017e reaganovci p\u0159ipravovali \u201eomezenou\u201c jadernou v\u00e1lku proti SSSR a v\u011b\u0159ili, \u017ee ji vyhraj\u00ed. Tehdy byl sv\u011bt zk\u00e1ze je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e. Zachovat m\u00edr umo\u017enily zejm\u00e9na informace rozv\u011bd\u010d\u00edka NDR Rainera Ruppa, kter\u00fd pod kryc\u00edm jm\u00e9nem Topas od roku 1977 pracoval v bruselsk\u00e9m \u0161t\u00e1bu NATO a\u017e do sv\u00e9ho odhalen\u00ed roku 2003. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 B\u011bhem p\u0159edlouh\u00e9 studen\u00e9 v\u00e1lky v\u0161ak apar\u00e1ty tajn\u00fdch slu\u017eeb narostly do obludn\u00fdch rozm\u011br\u016f. Z\u00edskaly neb\u00fdvalou, \u010dasto nekontrolovatelnou moc. Na obou stran\u00e1ch blokov\u011b rozpolcen\u00e9ho sv\u011bta se z nich staly jak\u00e9si st\u00e1ty ve st\u00e1tech, s vlastn\u00edmi z\u00e1kony, vnit\u0159n\u00ed i zahrani\u010dn\u00ed politikou, n\u011bkdy i vz\u00e1jemn\u011b propojenou. Patrn\u011b nejv\u011bt\u0161\u00edm z nich byl sov\u011btsk\u00fd KGB. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Patn\u00e1ct let mu p\u0159edsedal J. V. Andropov. Z toho posledn\u00edch 5 let zast\u00e1val i funkci tajemn\u00edka \u00daV KSSS. To spolu s okolnost\u00ed, \u017ee v KGB pat\u0159ily ofenzivn\u00ed i defenzivn\u00ed slo\u017eky pod jedno velen\u00ed, \u0159\u00e1dov\u011b zvy\u0161ovalo jeho neviditelnou moc. KGB, podobn\u011b jako CIA a jin\u00e9 v\u011bt\u0161\u00ed slu\u017eby, m\u011bly sv\u00e9 zpravodajsk\u00e9 a vlivov\u00e9 agenty tak\u00e9 ve spojeneck\u00fdch zem\u00edch v\u010detn\u011b \u010ceskoslovenska. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Jak je ale mo\u017en\u00e9, \u017ee tento v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00fd zpravodajsko-mocensk\u00fd kolos nezpozoroval ohro\u017een\u00ed socialismu a v\u010das nezakro\u010dil? Odpov\u011b\u010f na tuto ot\u00e1zku je na prvn\u00ed pohled sice neuv\u011b\u0159iteln\u00e1, ale dnes ji\u017e dostate\u010dn\u011b pr\u016fkazn\u00e1. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Ve vystoupen\u00ed m\u00edstop\u0159edsedy \u00daV KS\u010cM Stanislava Grospi\u010de na odborn\u00e9m semin\u00e1\u0159i 17. listopadu 2009 v Praze (oti\u0161t\u011bno v Hal\u00f3 novin\u00e1ch 18. 11. 2009) se uv\u00e1d\u00ed: \u201eV roce 1980 prob\u00edhaly v SSSR rozs\u00e1hl\u00e9 anal\u00fdzy stavu spole\u010dnosti. N\u00e1sledn\u011b byly tyto pr\u00e1ce p\u0159eru\u0161eny. Ale tehdy nejsp\u00ed\u0161 do\u0161el Andropov k rozhodnut\u00ed zru\u0161it a demontovat socialismus v SSSR i ve st\u0159edn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b. Tyto pr\u00e1ce po jeho n\u00e1stupu do funkce gener\u00e1ln\u00edho tajemn\u00edka Komunistick\u00e9 strany SSSR znovu za\u010daly intensivn\u011b prob\u00edhat.\u201c Nakonec uvnit\u0159 t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161emocn\u00e9ho KGB vznikl tajn\u00fd pl\u00e1n destrukce socialismu. Jeho praktick\u00e1 realizace za\u010dala ji\u017e za vl\u00e1dy Andropova a Gorba\u010dov v n\u00ed pokra\u010doval. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Asi p\u0159ed dev\u00edti lety jsem se zcela n\u00e1hodou dov\u011bd\u011bl o pl\u00e1nu stejn\u00e9ho p\u016fvodu i zam\u011b\u0159en\u00ed s kryc\u00edm n\u00e1zvem Golgota. To je hory, na n\u00ed\u017e uk\u0159i\u017eovali Je\u017e\u00ed\u0161e Krista. M\u011bl b\u00fdt \u010dty\u0159etapov\u00fd a zahrnovat postupy tak\u00e9 proti v\u00fdchodoevropsk\u00fdm zem\u00edm a to i pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by se on\u00e9 destrukci branily spole\u010dn\u011b, jako koalice. Informace o Golgot\u011b krom\u011b jin\u00fdch obsahovala i jm\u00e9no Andropova a zmi\u0148ovan\u00e9 p\u0159eru\u0161en\u00ed prac\u00ed. Tehdy jsem bral Golgotu s jistou skeps\u00ed, t\u00edm sp\u00ed\u0161e, \u017ee moji p\u0159\u00e1tel\u00e9 ji pova\u017eovali za \u201elidovou tvo\u0159ivost\u201c. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 V\u011bt\u0161ina na\u0161ich teoretik\u016f tento p\u0159\u00edstup k proh\u0159e socialismu jako\u017eto \u201ekonspirativn\u00ed\u201c a tud\u00ed\u017e nehodn\u00fd tvorby d\u011bjin striktn\u011b odm\u00edt\u00e1. Vystupuje proti n\u011bmu se stanoviskem, \u017ee jej\u00ed z\u00e1kladn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinou byly \u201esyst\u00e9mov\u00e9 chyby\u201c. P\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno selh\u00e1n\u00ed v\u00fdvojem p\u0159ekonan\u00e9ho industri\u00e1ln\u00edho modelu socialismu, sv\u00e9ho \u010dasu myln\u011b pova\u017eovan\u00e9ho za univerz\u00e1ln\u00ed a trvale platn\u00fd. V z\u00e1sad\u011b nejsem proti. Ale platnost ka\u017ed\u00e9 teorie je nutno nejprve dok\u00e1zat. Nap\u0159\u00edklad t\u00edm, \u017ee se ji pokus\u00edme zpochybnit. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Zkusme tedy uveden\u00e9 stanovisko otestovat alespo\u0148 dv\u011bma ot\u00e1zkami. Zda ona z\u00e1kladn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dina k por\u00e1\u017ece socialismu posta\u010dovala a za druh\u00e9, zda se toto stanovisko a \u201ekonspirativn\u00ed\u201c p\u0159\u00edstup vz\u00e1jemn\u011b vylu\u010duj\u00ed. Uvid\u00edme, jak je teorie syst\u00e9mov\u00fdch chyb konzistentn\u00ed a nakolik postihuje v\u0161echny podstatn\u00e9 faktory zm\u00edn\u011bn\u00e9 por\u00e1\u017eky. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Socialismus p\u0159edn\u011b neoslabovaly jen syst\u00e9mov\u00e9 vady, ale i hrub\u00e9 \u201enesyst\u00e9mov\u00e9\u201c politick\u00e9 chyby, v p\u0159\u00edpad\u011b SSSR mnohdy zalo\u017een\u00e9 ji\u017e za vl\u00e1dy N. S. Chru\u0161\u010dova. Nap\u0159\u00edklad rostouc\u00ed z\u00e1vislost na dovozu obil\u00ed z USA. Nebo konflikt s \u010c\u00ednou, nut\u00edc\u00ed Sov\u011btsk\u00fd svaz udr\u017eovat na jej\u00edch hranic\u00edch milionovou arm\u00e1du. Socialismus drtil a deformoval i tlak obkl\u00ed\u010den\u00ed nep\u0159\u00e1telskou, vojenskou, ekonomickou a technologickou p\u0159esilou Z\u00e1padu, kter\u00e1 ho cht\u011bla zni\u010dit: hospod\u00e1\u0159skou blok\u00e1dou, podvratnou \u010dinnost\u00ed, z\u00e1vody ve zbrojen\u00ed i jadernou v\u00e1lkou. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 U n\u00e1s, ve vlasti provincion\u00e1ln\u00edho politick\u00e9ho my\u0161len\u00ed, zejm\u00e9na mezin\u00e1rodn\u00ed okolnosti vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed socialismus dosud nikdo konkr\u00e9tn\u011b neanalyzoval. Spolu s vnitropolitick\u00fdmi omyly a chybami mohly v\u0161ak k proh\u0159e socialismu p\u0159isp\u011bt je\u0161t\u011b v\u00fdrazn\u011bji ne\u017e jeho syst\u00e9mov\u00e9 vady. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Bez ucelen\u00e9 konkr\u00e9tn\u00ed anal\u00fdzy, jak a v jak\u00fdch vnit\u0159n\u00edch i mezin\u00e1rodn\u00edch souvislostech se prohra socialismu od onoho syst\u00e9mov\u00e9ho selh\u00e1n\u00ed odv\u00edjela, nelze toto selh\u00e1n\u00ed jako jej\u00ed z\u00e1kladn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinu pova\u017eovat za prok\u00e1zan\u00e9. Bez n\u00ed je jen pouhou abstrakc\u00ed, jej\u00ed\u017e absolutizace ji u\u017e m\u011bn\u00ed v nov\u00e9 dogma, br\u00e1n\u00edc\u00ed jin\u00fdm \u00fahl\u016fm pohledu. V teorii syst\u00e9mov\u00fdch chyb tak vznik\u00e1 pov\u00e1\u017eliv\u00e1 trhlina. Jej\u00ed pozn\u00e1vac\u00ed hodnotu v\u0161ak sni\u017euje je\u0161t\u011b v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed probl\u00e9m. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Syst\u00e9mov\u00e9 chyby se chovaj\u00ed jako objektivn\u00ed podm\u00ednky, na kter\u00e9 tato teorie vlastn\u011b redukuje z\u00e1kladn\u00ed p\u0159\u00ed\u010diny prohry socialismu. T\u00edm se zbavuje n\u00e1vaznosti na subjektivn\u00ed sou\u010d\u00e1st cel\u00e9ho syst\u00e9mu \u010di modelu a ztr\u00e1c\u00ed konzistenci. \u017d\u00e1dn\u00e9 objektivn\u00ed podm\u00ednky nemohou samy o sob\u011b v\u00e9st nap\u0159. k politick\u00e9 krizi. Jinak \u0159e\u010deno, pouze samotn\u00e9 chyby, a\u0165 ji\u017e syst\u00e9mov\u00e9 \u010di nesyst\u00e9mov\u00e9, je\u0161t\u011b \u017e\u00e1dn\u00fd re\u017eim nesvrhly. V\u017edycky to byly konkr\u00e9tn\u00ed politick\u00e9 a soci\u00e1ln\u00ed s\u00edly, tedy ur\u010dit\u00fd subjekt. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Kardin\u00e1ln\u00ed ot\u00e1zku o subjektu kontrarevoluce v socialistick\u00fdch zem\u00edch si v\u0161ak teorie syst\u00e9mov\u00fdch chyb neklade. Ji\u017e t\u00edm vykl\u00edz\u00ed pozice pravicov\u00e9 propagand\u011b, ozna\u010duj\u00edc\u00ed za tento subjekt davy v ulic\u00edch, i kdy\u017e sp\u00ed\u0161e ne\u017e demokracii po\u017eaduj\u00edc\u00ed konzumn\u00ed zp\u016fsob \u017eivota. Ale nejen to. Bez konkr\u00e9tn\u00ed anal\u00fdzy jeho soci\u00e1ln\u00edho z\u00e1zem\u00ed, struktury, strategie i taktiky a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b vazeb na zahrani\u010d\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt ka\u017ed\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed p\u0159\u00ed\u010din prohry socialismu nanejv\u00fd\u0161 jen polovi\u010dat\u00e9. Sestupme v\u0161ak z v\u00fd\u0161in teorie do p\u0159\u00edzem\u00ed tehdej\u0161\u00ed politick\u00e9 praxe. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Nal\u00e9hav\u00e9 pot\u0159eby zm\u011bn zastaral\u00e9ho ekonomick\u00e9ho i politick\u00e9ho modelu vyu\u017eilo Gorba\u010dovovo veden\u00ed k vyhl\u00e1\u0161en\u00ed perestrojky. Ofici\u00e1ln\u011b m\u011blo j\u00edt o soustavu hlubok\u00fdch reforem, dokonce o jakousi \u201erevoluci v revoluci\u201c. V t\u00e9to podob\u011b ji v\u011bt\u0161ina sov\u011btsk\u00e9 i na\u0161i spole\u010dnosti, v\u010detn\u011b komunist\u016f, mne i m\u00fdch p\u0159\u00e1tel, v\u0159ele uv\u00edtala, po\u017eadovala a podporovala. V t\u00e9 m\u00ed\u0159e, jak se m\u011bnila v \u201ekatastrojku\u201c, v\u0161ak ve spole\u010dnosti vyvol\u00e1vala roz\u010darov\u00e1n\u00ed a v KS\u010c rozklad, kde\u017eto u r\u016fzn\u00fdch kari\u00e9rist\u016f a p\u0159edev\u0161\u00edm v \u0159ad\u00e1ch disentu nov\u00e9 nad\u011bje. Tak\u00e9 Z\u00e1pad rychle pochopil, p\u0159\u00edpadn\u011b ji\u017e p\u0159edem v\u011bd\u011bl, o\u010d jde. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 \u00dasp\u011bch podobn\u00fdch reforem, krom\u011b jejich pl\u00e1novitosti a rozvr\u017een\u00ed do ur\u010dit\u00fdch etap, vy\u017eaduje, aby se odv\u00edjely od ekonomiky a prob\u00edhaly v pevn\u00e9m mocensko-politick\u00e9m r\u00e1mci. Jen tak lze minimalizovat \u010detn\u00e1 rizika a ztr\u00e1ty s nimi nutn\u011b spojen\u00e9. Jen tento r\u00e1mec mu\u017ee zabr\u00e1nit jejich zneu\u017eit\u00ed vnit\u0159n\u00edmi a zahrani\u010dn\u00edmi odp\u016frci socialismu, kari\u00e9risty \u017eenouc\u00edmi se za mamonem a moc\u00ed, poutat s\u00edly malom\u011b\u0161\u0165\u00e1ctv\u00ed a nacionalismu, schopn\u00e9 zni\u010dit ka\u017ed\u00fd syst\u00e9m. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 V Kremlu p\u0159ece nesed\u011bli jen sam\u00ed idioti, aby tohle v\u0161echno nev\u011bd\u011bli nebo z prvn\u00edch \u00fasp\u011bch\u016f \u010d\u00ednsk\u00fdch reforem neznali. P\u0159esto se perestrojka odv\u00edjela z opa\u010dn\u00e9ho, tj. politick\u00e9ho konce, prob\u00edhala bez vymezen\u00fdch etap, chaoticky, jako sv\u00e9ho \u010dasu Ma\u016fv \u201eVelik\u00fd skok\u201c. T\u00edm otev\u00edrala prostor k \u010dinnosti nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch destruktivn\u00edch sil a p\u0159edev\u0161\u00edm k realizaci skute\u010dn\u00fdch pl\u00e1n\u016f Gorba\u010dovova veden\u00ed. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 To nemohla b\u00fdt n\u00e1hoda nebo v\u00fdsledek politick\u00e9 naivity, ale jedin\u011b p\u0159edem p\u0159ipraven\u00fd postup: vyu\u017e\u00edt \u201eglasnosti\u201c i \u201enov\u00e9ho my\u0161len\u00ed\u201c a chaosu perestrojky jako n\u00e1stroj\u016f likvidace socialismu a jeho n\u00e1hrady jin\u00fdm syst\u00e9mem. Tento postup kryly fr\u00e1ze o n\u00e1vratu k Leninovi \u010di \u201ev\u00edce demokracie – v\u00edce socialismu\u201c atd. \u017de \u0161lo o z\u00e1m\u011br, potvrzuje nejen Gorba\u010dovova k\u00e1drov\u00e1 politika, kter\u00e1 krom\u011b jin\u00e9ho roku 1988 nar\u00e1z vym\u011bnila t\u0159etinu nepohodln\u00fdch \u010dlen\u016f UV KSSS, ale i jin\u00e9 ud\u00e1losti. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Ka\u017ed\u00e9 neohl\u00e1\u0161en\u00e9, zejm\u00e9na ciz\u00ed letadlo, bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se v dob\u00e1ch studen\u00e9 v\u00e1lky k p\u0159\u00edsn\u011b zak\u00e1zan\u00fdm z\u00f3n\u00e1m kolem Kremlu \u010di washingtonsk\u00e9ho B\u00edl\u00e9ho domu, o\u010dek\u00e1val velmi nep\u0159\u00edjemn\u00fd konec: rakety a kan\u00f3ny st\u00edha\u010d\u016f, kter\u00e9 ho bez milosti po\u0161lou k zemi. Za vl\u00e1dy M. S. Gorba\u010dova v\u0161ak ciz\u00ed letadlo p\u0159ist\u00e1lo p\u0159\u00edmo na Rud\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed v Moskv\u011b. Tato tehdy celosv\u011btov\u00e1 senzace nemohla b\u00fdt ni\u010d\u00edm jin\u00fdm ne\u017e p\u0159edem, nejsp\u00ed\u0161 s Ameri\u010dany, dohodnutou provokac\u00ed. Gorba\u010dov ji vyu\u017eil k neb\u00fdval\u00e9 \u010distce v arm\u00e1d\u011b, nebo\u0165 se ob\u00e1val jej\u00edho vystoupen\u00ed proti sv\u00e9 destruktivn\u00ed politice. Ka\u017ed\u00e1 vnit\u0159n\u00ed politika m\u00e1 v\u0161ak i sv\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed pokra\u010dov\u00e1n\u00ed. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Bez v\u0161estrann\u00e9, zejm\u00e9na finan\u010dn\u00ed podpory Z\u00e1padu, by \u017e\u00e1dn\u00e1 politicky v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed opozice ve v\u00fdchodoevropsk\u00fdch zem\u00edch cel\u00e9 des\u00edtky let nep\u0159e\u017eila. Nap\u0159\u00edklad m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed apan\u00e1\u017e V\u00e1clava Havla p\u0159esahovala plat tehdej\u0161\u00edho ministra. Sou\u010dastn\u011b si z\u00e1padn\u00ed strat\u00e9gov\u00e9 studen\u00e9 v\u00e1lky uv\u011bdomovali, \u017ee bez ztr\u00e1ty sov\u011btsk\u00e9 mocensk\u00e9 opory uveden\u00fdch zem\u00ed, \u017e\u00e1dn\u00e1 opozice jejich re\u017eimy neohroz\u00ed. A to ani velmi siln\u00e1 polsk\u00e1, op\u00edraj\u00edc\u00ed se o vlivnou katolickou c\u00edrkev. Nato\u017e slab\u00fd a nepo\u010detn\u00fd \u010desk\u00fd disent, uzav\u0159en\u00fd ve sv\u00e9 sob\u011bsta\u010dn\u00e9 pra\u017esk\u00e9 enkl\u00e1v\u011b. Ale perestrojka tuto oporu zm\u011bnila ve zradu, tak\u017ee v\u0161echno bylo jinak. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Hlavn\u00edmi n\u00e1stroji jej\u00edho pokra\u010dov\u00e1n\u00ed ve v\u00fdchodoevropsk\u00fdch zem\u00edch se staly gorba\u010dovsk\u00e9 \u201ep\u00e1t\u00e9 kolony\u201c. Organizoval je KGB, vyu\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed sv\u00fdch vlivov\u00fdch agentur, a sov\u011btsk\u00e1 diplomacie. Jednu z nich, v\u00fdjime\u010dn\u011b ofici\u00e1ln\u00ed, pohotov\u011b z\u0159\u00eddilo i Ch\u0148oupkovo ministerstvo zahrani\u010d\u00ed v podob\u011b \u00fatvaru pro \u201enov\u00e9 my\u0161len\u00ed\u201c. Dal\u0161\u00ed p\u016fsobily uvnit\u0159 \u00daV KS\u010c, \u0159ady centr\u00e1ln\u00edch instituc\u00ed a p\u0159edev\u0161\u00edm ve St\u00e1tn\u00ed bezpe\u010dnosti. Pat\u0159ilo k nim i \u201eDemokratick\u00e9 f\u00f3rum komunist\u016f\u201c. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 K moci se draly s podporou Moskvy, kter\u00e1, stejn\u011b jako Z\u00e1pad, zprvu p\u0159edpokl\u00e1dala, \u017ee prav\u011b ony nahrad\u00ed star\u00e1 veden\u00ed. Pod rou\u0161kou prosazov\u00e1n\u00ed perestrojky, neust\u00e1le vnucovan\u00e9 v\u00fdchodoevropsk\u00fdm zem\u00edm, podkop\u00e1valy jejich kl\u00ed\u010dov\u00e9 mocensk\u00e9 struktury, zejm\u00e9na veden\u00ed vl\u00e1dnouc\u00edch stran. Nakonec za\u010daly organizovat vnitrostranick\u00e9, n\u011bkde i st\u00e1tn\u00ed p\u0159evraty. Jen\u017ee v\u0161echno se vyvrbilo op\u011bt jinak, tak\u017ee perestrojkov\u00ed kari\u00e9rist\u00e9 splakali nad v\u00fdd\u011blkem. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Moskva toti\u017e sv\u00fdmi \u201ep\u00e1t\u00fdmi kolonami\u201c podminovala mocensk\u00e9 struktury zejm\u00e9na NDR, \u010ceskoslovenska a Rumunska opravdu na \u00farovni. Tak d\u016fkladn\u011b, \u017ee se po prvn\u00edm n\u00e1razu zinscenovan\u00fdch demonstrac\u00ed sesuly, podobn\u011b jako dvoj\u010data newyorsk\u00fdch mrakodrap\u016f \u0159\u00edzen\u00fdm v\u00fdbuchem po n\u00e1razu \u00fadajn\u011b teroristy unesen\u00fdch letadel. K moci se nedostali perestrojkov\u00ed kari\u00e9rist\u00e9, n\u00fdbr\u017e disent. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Ani Z\u00e1pad neo\u010dek\u00e1val tak rychl\u00fd a kolos\u00e1ln\u00ed \u00fasp\u011bch. Umo\u017enil mu kolonizaci v\u00fdchodn\u00ed Evropy glob\u00e1ln\u00edm kapit\u00e1lem a z\u00e1rove\u0148 odd\u00e1lil jeho krizi, kter\u00e1 se kvapem bl\u00ed\u017eila. D\u00edky perestrojce ho za\u010dala deptat a\u017e o \u0159adu let pozd\u011bji. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Opatrn\u00fd Z\u00e1pad si p\u016fvodn\u011b nep\u0159\u00e1l takov\u00e9 tempo zm\u011bn, zejm\u00e9na v p\u0159\u00edpad\u011b sjednocen\u00ed N\u011bmecka. N\u011bkter\u00e9 z\u00e1padn\u00ed politick\u00e9 kruhy ho dokonce odm\u00edtaly. Jin\u00e9, i s\u00e1m n\u011bmeck\u00fd kancl\u00e9\u0159 H. Kohl, nejprve po\u010d\u00edtaly s konfederac\u00ed dvou n\u011bmeck\u00fdch st\u00e1t\u016f. Kdy\u017e H. Kohl 28. listopadu 1989 vystoupil v Bundestagu s desetibodov\u00fdm pl\u00e1nem sjednocen\u00ed N\u011bmecka, vypuklo v Pa\u0159\u00ed\u017ei a v Lond\u00fdn\u011b zd\u011b\u0161en\u00ed. Jen on tehdy v\u011bd\u011bl, \u017ee Moskva kapitulovala a ustoupila od my\u0161lenky konfederace. Tento pl\u00e1n toti\u017e nevznikl v N\u011bmecku, ale v Gorba\u010dovov\u011b t\u00fdmu, odkud se \u201enedopat\u0159en\u00edm\u201c dostal do rukou H. Kohla, kter\u00fd ho pak vyd\u00e1val za sv\u016fj. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Jist\u011b by se dalo hovo\u0159it tak\u00e9 o tom, jak moskev\u0161t\u00ed vizion\u00e1\u0159i snili, \u017ee spolu s Ameri\u010dany budou diktovat cel\u00e9mu sv\u011btu, a ji\u017e se s nimi dohadovali o rozd\u011blen\u00ed sf\u00e9r vlivu. Nakolik tyto vize usp\u011bly, je v\u0161eobecn\u011b zn\u00e1mo. M\u00edsto o\u010dek\u00e1van\u00e9 pomoci Z\u00e1padu, mj. tak\u00e9 p\u0159i modernizaci zem\u011b, se ji imperialisti\u010dt\u00ed dravci chystali roztrhat na kusy a zmocnit se jej\u00edho p\u0159\u00edrodn\u00edho bohatstv\u00ed. M\u00e1lem se jim to poda\u0159ilo i v p\u0159\u00edpad\u011b Ruska. Rovn\u011b\u017e je zn\u00e1mo, \u017ee A. Jakovlev, \u201earchitekt perestrojky\u201c a druh\u00fd mu\u017e v kremelsk\u00e9 hierarchii, byl star\u00fdm agentem CIA. Gorba\u010dov o tom v\u011bd\u011bl a nijak mu to nevadilo. M\u00e9n\u011b je zn\u00e1mo, \u017ee dal\u0161\u00ed v\u00fdte\u010dn\u00edk, tehdej\u0161\u00ed ministr zahrani\u010d\u00ed SSSR E. \u0160evardnadze, uzav\u0159el se sv\u00fdm n\u011bmeck\u00fdm prot\u011bj\u0161kem H. D. Genscherem tajnou dohodu o rozbit\u00ed \u010ceskoslovenska a Jugosl\u00e1vie. Tak bychom mohli pokra\u010dovat. Postupn\u011b se jist\u011b objev\u00ed dal\u0161\u00ed fakta, nezvratn\u011b prokazuj\u00edc\u00ed zradu. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Rozbu\u0161kou \u201esametov\u00e9 revoluce\u201c se 17. listopadu 1989 stala zn\u00e1m\u00e1 policejn\u00ed provokace na N\u00e1rodn\u00ed t\u0159\u00edd\u011b v Praze. P\u0159edstavitel\u00e9 disentu tam v\u0161ak nebyli. Zorganizovala ji skupina \u201ezasv\u011bcen\u00fdch\u201c d\u016fstojn\u00edk\u016f St\u00e1tn\u00ed bezpe\u010dnosti, pod veden\u00edm nebo p\u0159inejmen\u0161\u00edm s v\u011bdom\u00edm \u0161\u00e9fa t\u00e9to tajn\u00e9 slu\u017eby gener\u00e1la A. Lorence. Vypl\u00fdv\u00e1 to z \u0159ady zn\u00e1m\u00fdch, star\u00fdch i nov\u00fdch poznatk\u016f. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Ty nejstar\u0161\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed kniha-den\u00edk \u010dlena parlamentn\u00ed komise vy\u0161et\u0159uj\u00edc\u00ed tyto ud\u00e1losti V\u00e1clava Bartu\u0161ky, vydan\u00e1 ji\u017e roku 1990 pod n\u00e1zvem Polojasno. Do\u010dteme se v n\u00ed o \u201emrtvole studenta\u201c M. \u0160m\u00edda alias R\u016f\u017ei\u010dky, kter\u00e1 za vydatn\u00e9ho p\u0159isp\u011bn\u00ed medi\u00e1ln\u00ed l\u017ei Petra Uhla pomohla rozpoutat masovou hysterii. Pak z\u00e1zra\u010dn\u011b ob\u017eivla v podob\u011b poru\u010d\u00edka StB L. Zif\u010d\u00e1ka. D\u00e1le, \u017ee v \u0159\u00edd\u00edc\u00edm \u0161t\u00e1bu cel\u00e9 akce sed\u011bl sov\u011btsk\u00fd gener\u00e1lporu\u010d\u00edk G. P. Teslenko, \u017ee od 14. do 18. listopadu pob\u00fdvala v Praze \u201esov\u011btsk\u00e1 delegace\u201c, veden\u00e1 n\u00e1\u010deln\u00edkem 2. spr\u00e1vy KGB a n\u00e1m\u011bstkem jeho p\u0159edsedy gener\u00e1lem Gru\u0161kovem, o podez\u0159el\u00e9 ne\u010dinnosti na\u0161\u00ed st\u00e1tn\u00ed moci po 17. listopadu i p\u0159ed n\u00edm. Ji\u017e tento tehdy jednadvacetilet\u00fd student na n\u011bkolika m\u00edstech knihy vyslovil domn\u011bnku, \u017ee za v\u0161\u00edm nejsp\u00ed\u0161 stoj\u00ed Moskva. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 O podstat\u011b polistopadov\u00e9ho v\u00fdvoje se na\u0161e ve\u0159ejnost dov\u011bd\u011bla a\u017e mnohem pozd\u011bji, i kdy\u017e nikoliv z prore\u017eimn\u00edch sd\u011blovadel. Ve v\u00fd\u0148atku z rozhovoru europoslance Miloslava Ransdorfa Co se Respektu nehodilo do kr\u00e1mu (p\u0159\u00edloha Halo novin Na\u0161e pravda ze 7. 2. 2008) se k \u201esametov\u00e9 revoluci\u201c uv\u00e1d\u00ed: \u201eTo byla ud\u00e1lost zasazen\u00e1 do procesu p\u0159ed\u00e1n\u00ed moci, kter\u00e9 bylo vyjedn\u00e1no mezi Ameri\u010dany a Sov\u011bty na konci osmdes\u00e1t\u00fdch let\u2026 Nap\u0159\u00edklad v\u00edm od zem\u0159el\u00e9ho Ladislava Adamce, \u017ee mu volal M. S. Gorba\u010dov s t\u00edm, \u017ee m\u00e1 za\u0159\u00eddit, aby se prezidentem stal V\u00e1clav Havel. Kdy\u017e to odm\u00edtl, n\u00e1sledoval n\u00e1tlak a tato zm\u011bna se realizovala… V\u00edte, \u017ee to nakonec dopadlo tak, \u017ee komunist\u00e9 v roce 1989 volili prezidentem Havla, a aby to bylo poji\u0161t\u011bn\u00e9, byl zaji\u0161t\u011bn po\u017eadavek aklamace. Nikoliv tajn\u00e1 volba, ale aklamace, aby to bylo naprosto jist\u00e9. \u00b4Sametov\u00e1 revoluce‘ byla vyjednan\u00e1 mocensk\u00e1 zm\u011bna.\u201c S Ladislavem Adamcem jsem se st\u00fdkal ji\u017e od roku 1969 a slova M\u00edly Ransdorfa mohu jedin\u011b potvrdit. V p\u0159\u00edpad\u011b \u201esametov\u00e9 revoluce\u201c \u0161lo tedy o spiknut\u00ed proti socialismu v \u010ceskoslovensku, jako vy\u0161it\u00e9. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Zden\u011bk Mlyn\u00e1\u0159, zn\u00e1m\u00e1 to postava z roku 1968, spolu\u017e\u00e1k a p\u0159\u00edtel M. S. Gorba\u010dova, jist\u011b v\u011bd\u011bl, o\u010d jde. Patrn\u011b pr\u00e1v\u011b proto pronesl zn\u00e1m\u00fd v\u00fdrok, \u017ee v listopadu 1989 \u201ele\u017eela moc na ulici\u201c. Ve skute\u010dnosti spo\u010d\u00edvala na \u201est\u0159\u00edbrn\u00e9 m\u00edse\u201c, kterou jeho mocn\u00fd p\u0159\u00edtel nepodal perestrojkov\u00fdm kari\u00e9rist\u016fm, n\u00fdbr\u017e V\u00e1clavu Havlovi a disentu. To je t\u00e9mu\u017e disentu, o n\u011bm\u017e p\u0159i sv\u00e9 dubnov\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b v Praze 1987 prohl\u00e1sil: \u201eEto n\u011b na\u0161i poput\u010d\u00edky.\u201c Je\u0161t\u011b 12. srpna 1989 v telefonick\u00e9m blahop\u0159\u00e1n\u00ed k narozenin\u00e1m Milo\u0161e Jake\u0161e mu farizejsky sliboval: \u201eMilo\u0161i, j\u00e1 t\u011b ubezpe\u010duji, \u017ee socialismus ned\u00e1me.\u201c (kniha Vid\u011bno deseti, Praha 2009 s. 68) <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Za \u010dty\u0159i m\u011bs\u00edce v\u0161ak \u0159e\u010d Moskvy zdrsn\u011bla. \u010ceskoslovensk\u00e9mu veden\u00ed, kter\u00e9 se mj. po zku\u0161enostech s \u017eiveln\u00fdm v\u00fdvojem v roce 1968 pokou\u0161elo stav\u011bt na zadn\u00ed, vzk\u00e1zala, \u017ee \u201eSov\u011btsk\u00fd svaz m\u00e1 dostatek prost\u0159edk\u016f, aby nedopustil ozbrojen\u00fd z\u00e1sah proti opozici\u201c. (Vid\u011bno deseti, s. 84) T\u011bmito prost\u0159edky, p\u0159elo\u017eeno z diplomatick\u00e9 \u0159e\u010di, byly sov\u011btsk\u00e9 tankov\u00e9 a motost\u0159eleck\u00e9 divize dislokovan\u00e9 i nedaleko Prahy. Moskva jimi vyhro\u017eovala sv\u00e9mu spojenci. Je\u0161t\u011b nikdy od roku 1968 tak neurvale nezasahovala do vnit\u0159n\u00edch z\u00e1le\u017eitost\u00ed \u010ceskoslovenska. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Z odhalen\u00ed uveden\u00fdch souvislost\u00ed m\u00e1 \u201ehrdinn\u00fd disent\u201c, oslavovan\u00fd jako v\u016fdce \u201esametov\u00e9 revoluce\u201c, nahn\u00e1no. A\u017e si lid\u00e9 uv\u011bdom\u00ed, \u017ee \u201emoc le\u017e\u00edc\u00ed na ulici\u201c sb\u00edral pod ochranou nam\u00ed\u0159en\u00fdch kan\u00f3n\u016f a kulomet\u016f on\u011bch diviz\u00ed, padne m\u00fdtus \u201esametov\u00e9 revoluce\u201c. Z jejich hrdin\u016f se stanou oby\u010dejn\u00ed \u017eold\u00e1ci, placen\u00ed Z\u00e1padem p\u0159edem dohodnut\u00fdm s Gorba\u010dovem. Ale vra\u0165me se ke Golgot\u011b, \u010di jak se zmi\u0148ovan\u00fd pl\u00e1n likvidace socialismu naz\u00fdval. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Industri\u00e1ln\u00ed model socialismu, stimuluj\u00edc\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm extenzivn\u00ed rozvoj v\u00fdroby, v SSSR celkem \u00fasp\u011b\u0161n\u011b splnil sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed, a to nejen ekonomick\u00e9 \u00fakoly. Potom rychle vy\u010derp\u00e1val sv\u00e9 mo\u017enosti. Jinak \u0159e\u010deno selh\u00e1val. Od po\u010d\u00e1tku 70. let se r\u016fst sov\u011btsk\u00e9 ekonomiky dlouhodob\u011b sni\u017eoval, a\u017e v letech 1979 a 1982 vy\u00fastil ve stagnaci. Do\u0161lo k propadu zem\u011bd\u011blsk\u00e9 a stavebn\u00ed v\u00fdroby, klesala v\u00fdkonnost \u017eelezni\u010dn\u00ed dopravy atd. Potravin\u00e1\u0159sk\u00fd program, p\u0159edlo\u017een\u00fd roku 1981 tehdej\u0161\u00edm tajemn\u00edkem \u00daV KSSS M. S. Gorba\u010dovem, tot\u00e1ln\u011b zkrachoval. Z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed trhu spot\u0159ebn\u00edm zbo\u017e\u00edm i potravinami, zejm\u00e9na masem, se krom\u011b Moskvy zhor\u0161ovalo. \u017divotn\u00ed \u00farove\u0148 ob\u010dan\u016f klesla, kde\u017eto jejich nespokojenost rostla. P\u0159esto SSSR neust\u00e1val v podpo\u0159e sv\u00fdch evropsk\u00fdch spojenc\u016f, Kuby a osvobozeneck\u00e9ho hnut\u00ed ve sv\u011bt\u011b v rozsahu asi desetiny sv\u00e9ho ro\u010dn\u00edho rozpo\u010dtu. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Tuto pro Sov\u011bty nelehkou situaci se USA sna\u017eily je\u0161t\u011b zhor\u0161ovat zintenziv\u0148ov\u00e1n\u00edm zbrojn\u00edch z\u00e1vod\u016f, zejm\u00e9na programem SDI (\u201ehv\u011bzdn\u00e9 v\u00e1lky\u201c) v r\u00e1mci Reaganovy politiky \u201euzbrojen\u00ed SSSR k smrti\u201c. Sov\u011btsk\u00e9 veden\u00ed reagovalo snahou o dohody s USA. V p\u0159\u00edpad\u011b Gorba\u010dova za ka\u017edou cenu, v\u010detn\u011b ohro\u017een\u00ed bezpe\u010dnosti zem\u011b. Nap\u0159. jednostrannou likvidac\u00ed opera\u010dn\u011b-taktick\u00e9ho raketov\u00e9ho komplexu \u201eOka\u201c, tehdy nejlep\u0161\u00edho na sv\u011bt\u011b. Nav\u00edc zde byl nevy\u0159e\u0161en\u00fd konflikt s \u010c\u00ednou a p\u0159edev\u0161\u00edm vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed v\u00e1lka v Afgh\u00e1nist\u00e1nu. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Uveden\u00e9 objektivn\u00ed okolnosti vyvol\u00e1valy v sov\u011btsk\u00e9 ekonomice obrovsk\u00e9 nap\u011bt\u00ed, ale samy o sob\u011b nevedly, ani nemohly v\u00e9st ke vzniku politick\u00e9 krize, vy\u00fas\u0165uj\u00edc\u00ed v p\u00e1d socialismu, a naopak. Samotn\u00e1 existence objektivn\u00edch p\u0159edpoklad\u016f rozvoje socialismu nemohla tuto krizi a jeho p\u00e1d odvr\u00e1tit. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 V obdob\u00ed industrializace a zejm\u00e9na II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se st\u00e1le je\u0161t\u011b hospod\u00e1\u0159sky slab\u00fd a mezin\u00e1rodn\u011b osamocen\u00fd Sov\u011btsk\u00fd svaz dok\u00e1zal vypo\u0159\u00e1dat s \u0159\u00e1dov\u011b t\u011b\u017e\u0161\u00edmi objektivn\u00edmi probl\u00e9my ne\u017e po\u010d\u00e1tkem 80. let, kdy m\u011bl to nejhor\u0161\u00ed u\u017e d\u00e1vno za sebou. Spolu se sv\u00fdmi spojenci dos\u00e1hl vojensko-strategick\u00e9 rovnov\u00e1hy se Z\u00e1padem. M\u011bl rozs\u00e1hlou pr\u016fmyslovou i v\u011bdecko-technickou z\u00e1kladnu a vysoce vzd\u011blan\u00e9 obyvatelstvo, bohat\u00e9 na r\u016fzn\u00e9 talenty. Vyvinul \u0161pi\u010dkovou vojenskou a kosmickou techniku a surovinov\u011b byl sob\u011bsta\u010dn\u00fd. I p\u0159es tyto pro rozvoj socialismu vynikaj\u00edc\u00ed objektivn\u00ed podm\u00ednky v\u0161ak sv\u016fj boj s kapitalismem prohr\u00e1l. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Jen\u017ee v nejt\u011b\u017e\u0161\u00edch dob\u00e1ch vedli SSSR lid\u00e9 jin\u00e9ho ra\u017een\u00ed ne\u017e Gorba\u010dov, Jakovlev, \u0160evardnadze, Alijev \u010di Jelcin. Tak\u00e9 sov\u011btskou spole\u010dnost skute\u010dn\u011b inspirovala a vedla komunistick\u00e1 strana, i kdy\u017e s \u0159adou p\u0159ehmat\u016f a tragick\u00fdch exces\u016f. Z toho plyne, \u017ee b\u011bhem 70. a 80. let v SSSR neselhal jen industri\u00e1ln\u00ed model, ale p\u0159edev\u0161\u00edm subjekt. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 P\u0159i hodnocen\u00ed vnit\u0159n\u00edch i vn\u011bj\u0161\u00edch objektivn\u00edch okolnost\u00ed se veden\u00ed KSSS dopou\u0161t\u011blo \u0159ady hrub\u00fdch chyb a proto i nespr\u00e1vn\u00fdch rozhodnut\u00ed. Nap\u0159\u00edklad dlouho pokra\u010dovalo v neefektivn\u00edm obd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed celin, podce\u0148ovalo intriky zahrani\u010dn\u00edch nep\u0159\u00e1tel socialismu, poslalo arm\u00e1du do Afgh\u00e1nist\u00e1nu atd. Je paradoxn\u00ed, \u017ee zejm\u00e9na mezi inteligenc\u00ed nar\u016fstal nekritick\u00fd obdiv k Americe, jako k zemi v gramotnosti zauj\u00edmaj\u00edc\u00ed 47. m\u00edsto ve sv\u011bt\u011b. P\u0159edev\u0161\u00edm v\u0161ak veden\u00ed KSSS oportunisticky ustupovalo od v\u011bdeck\u00e9ho socialismu a od hled\u00e1n\u00ed nov\u00e9ho modelu, kter\u00fd by na jeho z\u00e1klad\u011b umo\u017enil \u0159e\u0161it nar\u016fstaj\u00edc\u00ed rozpory sov\u011btsk\u00e9 spole\u010dnosti a jej\u00ed dal\u0161\u00ed pohyb vp\u0159ed. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Jeho oportunismu vyhovoval i tehdej\u0161\u00ed politick\u00fd syst\u00e9m, t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00fdhradn\u011b zalo\u017een\u00fd na p\u0159\u00edkazech shora. Jen v\u00fdjime\u010dn\u011b obsahoval autonomn\u00ed mechanismy, umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed korekci nespr\u00e1vn\u00fdch rozhodnut\u00ed centra. Svou byrokratickou strnulost\u00ed brzdil uplat\u0148ov\u00e1n\u00ed opr\u00e1vn\u011bn\u00fdch z\u00e1jm\u016f r\u016fzn\u00fdch vrstev spole\u010dnosti a tvo\u0159ivou aktivitu lid\u00ed. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Prav\u011b takov\u00fdto syst\u00e9m umo\u017e\u0148oval prov\u00e9st kontrarevoluci op\u011bt t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00fdhradn\u011b shora. To jest bez \u00fa\u010dasti opozice \u010deskoslovensk\u00e9ho, nato\u017e polsk\u00e9ho typu a jej\u00edho politick\u00e9ho komparzu v ulic\u00edch. Shora umo\u017e\u0148oval i rozbit\u00ed SSSR. Proti v\u016fli lidu, kter\u00fd se v referendu v b\u0159eznu roku 1991 ze 78 procent vyslovil pro zachov\u00e1n\u00ed celistvost\u00ed sov\u011btsk\u00e9ho st\u00e1tu. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Z \u010dinnosti vedouc\u00ed slo\u017eky spole\u010dnosti – KSSS – se vytr\u00e1cela vnitrostranick\u00e9 demokracie, kritika a respektov\u00e1n\u00ed n\u00e1zor\u016f \u010dlenstva. Nar\u016fstaj\u00edc\u00ed formalismus v \u010dinnosti kdysi tak revolu\u010dn\u00ed strany ji zbavoval akceschopnosti. Nakonec se roz\u0161t\u011bpila na \u010dlenstvo a \u201ev\u011brchu\u0161ku\u201c. Jej\u00ed re\u00e1ln\u00e1 vedouc\u00ed \u00faloha u\u017e koncem 70. let fakticky zmizela. Zato, nebo pr\u00e1v\u011b proto, exponenci\u00e1ln\u011b vzr\u016fstaly v\u00fdsady a nekontrolovateln\u00e1, st\u00e1le v\u00edce zneu\u017e\u00edvan\u00e1 moc byrokracie. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Industri\u00e1ln\u00ed model, selh\u00e1vaj\u00edc\u00ed v ekonomice i v politice, p\u0159edstavoval jeden z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch zdroj\u016f st\u00ednov\u00e9 ekonomiky, korupce a dal\u0161\u00edch parazitn\u00edch mechanism\u016f, pohlcuj\u00edc\u00edch mechanismy socialistick\u00e9. Parazitn\u00ed mechanismy a struktury, kter\u00e9 rozkl\u00e1daj\u00ed ka\u017ed\u00fd spole\u010densko-politick\u00fd syst\u00e9m, za\u010daly st\u00e1le v\u00edce ovliv\u0148ovat i fungov\u00e1n\u00ed sov\u011btsk\u00e9 spole\u010dnosti. V n\u011bkter\u00fdch sf\u00e9r\u00e1ch jej\u00edho \u017eivota patrn\u011b i p\u0159evl\u00e1dly. To znamen\u00e1, \u017ee nabyly rovn\u011b\u017e syst\u00e9mov\u00e9ho charakteru. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Tyto mechanismy plodily parazitn\u00ed skupiny i cel\u00e9 spole\u010densk\u00e9 vrstvy, v nemal\u00e9 m\u00ed\u0159e poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z \u0159ad p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f hospod\u00e1\u0159sk\u00e9, st\u00e1tn\u00ed i stranick\u00e9 byrokracie a r\u016fzn\u00fdch intelektu\u00e1ln\u00edch elit. Pouh\u00e9 p\u0159\u00ed\u017eivnictv\u00ed na nedostatc\u00edch i p\u0159ednostech socialismu je po \u010dase p\u0159estalo uspokojovat. Tyto skupiny i vrstvy se zhl\u00e9dly v z\u00e1padn\u00edch konzumn\u00edch vzorech a cht\u011bly daleko v\u00edc. Jejich sobeck\u00e9 z\u00e1jmy a zp\u016fsob \u017eivota se st\u00e1le v\u00edce rozch\u00e1zely s pot\u0159ebami rozvoje i se z\u00e1kladn\u00edmi principy socialismu, a\u017e ho nakonec zradily a prodaly. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Pr\u00e1v\u011b tyto parazitn\u00ed vrstvy se staly vnit\u0159n\u00ed soci\u00e1ln\u00ed z\u00e1kladnou realizace antisocialistick\u00fdch snah glob\u00e1ln\u00edho velkokapit\u00e1lu a strat\u00e9g\u016f jeho studen\u00e9 v\u00e1lky, jako vn\u011bj\u0161\u00edm z\u00e1zem\u00edm on\u00e9 zrady. Nav\u00edc mu poskytly i politick\u00e9 prost\u0159edky, nutn\u00e9 k rozbit\u00ed socialismu zevnit\u0159. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Pl\u00e1n Golgota tedy nebyl d\u00edlem jen jak\u00e9si ze spole\u010densk\u00e9ho kontextu vytr\u017een\u00e9 skupiny spiklenc\u016f, i kdy\u017e zakonspirovan\u00e9 uvnit\u0159 v\u0161emocn\u00e9ho KGB. Nevych\u00e1zel jen z nespr\u00e1vn\u00e9ho hodnocen\u00ed tehdej\u0161\u00edch vnit\u0159n\u00edch i vn\u011bj\u0161\u00edch objektivn\u00edch okolnost\u00ed. Nep\u0159edstavoval jen oportunistick\u00fd \u00fastup p\u0159ed jejich, zejm\u00e9na z\u00e1padn\u00edm tlakem, kter\u00fd za Gorba\u010dova vy\u00fastil v kapitulaci. Vych\u00e1zel p\u0159edev\u0161\u00edm ze z\u00e1jm\u016f on\u011bch parazitn\u00edch vrstev, kter\u00e9 se spolu s gorba\u010dovskym veden\u00edm staly subjektem kontrarevoluce. Lstiv\u00e9 d\u011bjiny je v\u0161ak p\u0159im\u011bly k obnov\u011b kapitalismu, kdy\u017e u\u017e to s n\u00edm \u0161lo z kopce. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee teorie syst\u00e9mov\u00fdch chyb a zmi\u0148ovan\u00fd konspirovan\u00fd p\u0159\u00edstup se nijak nevylu\u010duj\u00ed, ale vz\u00e1jemn\u011b dopl\u0148uj\u00ed. Ucelen\u00e9ho pozn\u00e1n\u00ed p\u0159\u00ed\u010din prohry socialismu lze tedy dos\u00e1hnout p\u0159edev\u0161\u00edm jejich sjednocen\u00edm. Tato sta\u0165 se pokou\u0161\u00ed jen o jeho hrub\u00fd obrys. Ve skute\u010dnosti bylo v\u0161echno zna\u010dn\u011b slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed a \u0159adu r\u016fzn\u00fdch fakt\u016f i souvislost\u00ed dosud nezn\u00e1me. Ale na\u0161e pozn\u00e1n\u00ed pokra\u010duje. \u010c\u00edm hloub\u011bji pronikne do minulost\u00ed, t\u00edm l\u00e9pe porozum\u00edme p\u0159\u00edtomnosti p\u0159i na\u0161em postupu do budoucnosti, kter\u00e1 pat\u0159\u00ed socialismu. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Podle Evangelia Je\u017e\u00ed\u0161 Kristus, n\u011bk\u00fdm pova\u017eovan\u00fd i za prvn\u00edho komunistu, po sv\u00e9m uk\u0159i\u017eov\u00e1n\u00ed na Golgot\u011b vstal z mrtv\u00fdch. \u00dasp\u011bchy obrovit\u00e9 \u010c\u00edny i mal\u00e9 Kuby ukazuj\u00ed, \u017ee socialismus se ani za pomoci jeho Jid\u00e1\u0161\u016f uk\u0159i\u017eovat nepoda\u0159ilo. Nevst\u00e1v\u00e1 z mrtv\u00fdch, ale neust\u00e1le ho plod\u00ed nespravedlnost p\u0159est\u00e1rl\u00e9ho kapitalismu, od n\u011bho\u017e znovu odpad\u00e1vaj\u00ed dal\u0161\u00ed zem\u011b. D\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji dojde i na EU a \u010ceskou republiku. \u0158ada na\u0161ich b\u00fdval\u00fdch i nyn\u011bj\u0161\u00edch politick\u00fdch celebrit si pro jistotu ji\u017e zakoupila p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e1 s\u00eddla v zahrani\u010d\u00ed. Je jen ot\u00e1zka, zda budou m\u00edt kam emigrovat. <\/p>\n

Autor: JAROSLAV KU\u010cERA <\/p>\n

Obrys – Kmen, 12\/2010 \u00a0http:\/\/www.obrys-kmen.cz<\/a>\u00a0 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

P\u0159ed n\u011bkolika lety jsem v diskusn\u00edm vystoupen\u00ed na jednom teoretick\u00e9m semin\u00e1\u0159i hovo\u0159il o v\u00fdznamn\u00e9m p\u0159isp\u011bn\u00ed tajn\u00fdch slu\u017eeb k proh\u0159e socialismu.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":307,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[5],"tags":[13],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/940"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=940"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/940\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/307"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=940"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=940"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=940"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}