![\"logo\"](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2007\/10\/logo.jpg\" "\\"logo\\""){kind=logo}
Trochu pou\u010den\u00ed z historie pro sou\u010dasnost… <\/p>\n Trochu pou\u010den\u00ed z historie pro sou\u010dasnost… <\/p>\n
<\/p>\n
65. v\u00fdro\u010d\u00ed konce nejkrvav\u011bj\u0161\u00edho sv\u011btov\u00e9ho konfliktu v d\u011bjin\u00e1ch lidsk\u00e9 civilizace n\u00e1s nut\u00ed k zamy\u0161len\u00ed nad \u0159adou ot\u00e1zek. Zejm\u00e9na nad t\u00edm, pro\u010d byl sv\u011bt uvr\u017een do tak hrozn\u00e9 v\u00e1lky, zda existovaly mocnosti, jak se tomuto hrozn\u00e9mu konfliktu vyhnout, jak\u00e9 byly mo\u017enosti pro vytvo\u0159en\u00ed antihitlerovsk\u00e9 koalice na mezin\u00e1rodn\u00ed \u00farovni ji\u017e v 1. polovin\u011b 30.let minul\u00e9ho stolet\u00ed, jestli mohla jednotn\u00e1 lidov\u00e1 fronta, vytvo\u0159en\u00e1 v n\u011bkter\u00fdch evropsk\u00fdch zem\u00edch, zabr\u00e1nit rozp\u00ednavosti fa\u0161istick\u00e9ho N\u011bmecka a druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. Z\u00e1rove\u0148 se m\u016f\u017eeme pt\u00e1t: Jak br\u00e1nit \u0161\u00ed\u0159en\u00ed neofa\u0161ismu v sou\u010dasnosti? Ot\u00e1zek a ne\u0159e\u0161en\u00fdch probl\u00e9m\u016f je st\u00e1le dost. <\/p>\n
Postupn\u00e9 agresivn\u00ed kroky nacistick\u00e9ho N\u011bmecka na cest\u011b k roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho prostoru a ke sv\u011btovl\u00e1d\u011b vyplynuly z celkov\u00e9 podstaty fa\u0161ismu. M\u011bly ko\u0159eny ji\u017e ve V\u00fdmarsk\u00e9 republice, v k\u0159ehkosti tzv. versaillesk\u00e9ho syst\u00e9mu, tedy ji\u017e ve 20. a 30. letech minul\u00e9ho stolet\u00ed. Byly vy\u00fast\u011bn\u00edm politiky hitlerovsk\u00e9ho N\u011bmecka, kter\u00e9 u n\u00e1s napomohla p\u0159edev\u0161\u00edm henleinovsk\u00e1 \u201ep\u00e1t\u00e1 kolona". <\/p>\n
Prvn\u00ed ohnisko druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky vzniklo vlastn\u011b na D\u00e1ln\u00e9m v\u00fdchod\u011b na podzim roku 1931, kdy\u017e Japonsko napadlo \u010c\u00ednu. Daleko v\u011bt\u0161\u00ed hrozbu, a to v\u00e1lky v Evrop\u011b, znamenal n\u00e1stup hitlerovsk\u00e9 nacistick\u00e9 \u201ekliky" na po\u010d\u00e1tku roku 1933. Fa\u0161ist\u00e9 \u201evystr\u010dili r\u016f\u017eky" tak\u00e9 v It\u00e1lii, kdy\u017e byla v roce 1935 napadena africk\u00e1 Habe\u0161. Koncem 30. let pohltilo N\u011bmecko bez boje Rakousko (b\u0159ezen 1938), pomohlo zlomit republik\u00e1nsk\u00e9 \u0160pan\u011blsko, na dv\u011b etapy – \u0159\u00edjen a listopad 1938, b\u0159ezen 1939 – obsadilo \u010desk\u00e9 zem\u011b. Ve spolku s It\u00e1li\u00ed a Japonskem realizovalo d\u00e1le sv\u016fj agresivn\u00ed program. <\/p>\n
V dubnu 1939 rozhodl Hitler zah\u00e1jit p\u0159\u00edpravu na obsazen\u00ed Polska a 1. z\u00e1\u0159\u00ed 1939 vyprovokoval v\u00e1lku. P\u0159edch\u00e1zel tomu zn\u00e1m\u00fd incident v Gliwic\u00edch. Vzrostlo nebezpe\u010d\u00ed nejen pro Sov\u011btsk\u00fd svaz a cel\u00fd slovansky sv\u011bt, n\u00fdbr\u017e tak\u00e9 pro z\u00e1padoevropsk\u00e9 st\u00e1ty, pro des\u00edtky zem\u00ed a n\u00e1rod\u016f. A tak Anglie a Francie, uskute\u010d\u0148uj\u00edc\u00ed politiku appeasementu, tj. amor\u00e1ln\u00ed politiku usmi\u0159ov\u00e1n\u00ed a uspokojov\u00e1n\u00ed agresora, musely kone\u010dn\u011b pochopit, \u017ee tato koncepce nem\u016f\u017ee m\u00edt dlouh\u00e9 trv\u00e1n\u00ed. 3. z\u00e1\u0159\u00ed 1939 tedy vyhl\u00e1sily N\u011bmecku v\u00e1lku, bohu\u017eel ale vy\u010dk\u00e1valy. Vedly tzv. \u201epodivnou v\u00e1lku". Jej\u00edm v\u00fdrazem bylo nap\u0159\u00edklad to, \u017ee na konferenci v Albevillu 12. z\u00e1\u0159\u00ed toho roku rozhodli anglo-francouz\u0161t\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 neposkytnout Polsku vojenskou podporu. Sv\u00e9ho spojence tak ponechaly tyto z\u00e1padoevropsk\u00e9 mocnosti sv\u00e9mu osudu. <\/p>\n
P\u0159i v\u0161ech t\u011bchto slo\u017eit\u00fdch probl\u00e9mech ov\u0161em existovala mo\u017enost vytvo\u0159en\u00ed protihitlerovsk\u00e9 koalice nap\u0159\u00edklad ji\u017e v letech 1934 a\u017e 1936. Tato koalice byla ch\u00e1p\u00e1na jako syst\u00e9m kolektivn\u00ed bezpe\u010dnosti. V roce 1935 byly uzav\u0159eny sov\u011btsko-francouzsk\u00e1 a sov\u011btsko-\u010deskoslovensk\u00e1 smlouva, kter\u00e9 tvo\u0159ily podstatn\u00fd krok k mo\u017en\u00e9mu sjednocen\u00ed evropsk\u00fdch mocnost\u00ed na antifa\u0161istick\u00e9m z\u00e1klad\u011b. Prov\u00e1d\u011bla se rovn\u011b\u017e p\u0159\u00edprava k uzav\u0159en\u00ed mnohostrann\u00e9ho tzv. V\u00fdchodn\u00edho paktu. My\u0161lenka na n\u011bj byla vznesena ji\u017e koncem roku 1933 francouzsk\u00fdm ministrem zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed Louisem Barthouvem. <\/p>\n
Situace kolem mo\u017enosti uskute\u010dnit antifa\u0161istickou koalici st\u00e1t\u016f v Evrop\u011b se v\u0161ak zna\u010dn\u011b zkomplikovala. Po zavra\u017ed\u011bn\u00ed L. Barthouva se kurs Francie zm\u011bnil a pro Velkou Brit\u00e1nii se mo\u017enosti formov\u00e1n\u00ed t\u00e9to koalice staly dokonce \u201ekamenem \u00farazu". Chamberlein, Halifax a dal\u0161\u00ed brit\u0161t\u00ed politici uskute\u010d\u0148ovali appeasement a do tohoto procesu se tak\u00e9 aktivn\u011b zapojila vl\u00e1da francouzsk\u00e1. N\u011bmeckou agresi se pak sna\u017eily Velk\u00e1 Brit\u00e1nie i Francie zam\u011b\u0159it na v\u00fdchod a dostat nakonec N\u011bmecko do konfliktu se Sov\u011btsk\u00fdm svazem. Je\u0161t\u011b dlouho potom si neuv\u011bdomovaly, \u017ee fa\u0161ismus ohro\u017euje tak\u00e9 je. <\/p>\n
Vedle mo\u017enosti vytvo\u0159it koalici st\u00e1t\u016f v boji proti fa\u0161ismu a v\u00e1lce, existovaly snahy o formov\u00e1n\u00ed protifa\u0161istick\u00e9 lidov\u00e9 fronty v mnoha evropsk\u00fdch zem\u00edch, jak to proklamovaly z\u00e1v\u011bry VII. sjezdu Komunistick\u00e9 internacion\u00e1ly. Cestu fa\u0161ismu v\u0161ak nedok\u00e1zala zahradit jednotn\u00e1 antifa\u0161istick\u00e1 fronta, vytvo\u0159en\u00e1 v n\u011bkter\u00fdch zem\u00edch, proto\u017ee nedo\u0161lo ke skute\u010dn\u00e9mu sjednocen\u00ed levicov\u00fdch sil, nebyly \u00fapln\u011b p\u0159ekon\u00e1ny Stalinovy teze, zam\u011b\u0159en\u00e9 proti spojenectv\u00ed se soci\u00e1ln\u00edmi demokraty. Dosa\u017een\u00ed jednoty s protiv\u00e1le\u010dn\u00fdmi silami z\u00e1padn\u00ed Evropy br\u00e1nilo i odsuzov\u00e1n\u00ed pacifismu, i kdy\u017e ten byl zna\u010dn\u011b rozt\u0159\u00ed\u0161t\u011bn. Ani p\u0159\u00edklady solidarity s republik\u00e1nsk\u00fdm \u0160pan\u011blskem se nestaly z\u00e1kladnou \u0161irok\u00e9ho sjednocen\u00ed antifa\u0161istick\u00fdch sil. <\/p>\n
Tak\u00e9 v politice Sov\u011btsk\u00e9ho svazu do\u0161lo v roce 1939 k obratu. SSSR zaktivizoval hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 i politick\u00e9 styky s N\u011bmeckem. <\/p>\n
Od l\u00e9ta 1939 prob\u00edhala t\u0159\u00edstrann\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed z\u00e1stupc\u016f Anglie, Francie a SSSR v Moskv\u011b na jedn\u00e9 stran\u011b a britsko-n\u011bmeck\u00e9 i sov\u011btsko-n\u011bmeck\u00e9 rozhovory na stran\u011b druh\u00e9. Kdy\u017e ztroskotaly rozhovory mezi SSSR, Anglii a Franci\u00ed, ocitl se Sov\u011btsk\u00fd svaz p\u0159ed hrozbou izolace. Stalin sice podce\u0148oval n\u011bmeckou hrozbu, ne v\u0161ak \u00fapln\u011b bezd\u016fvodn\u011b. Ned\u016fv\u011b\u0159oval Anglii ani Francii, v\u011bd\u011bl o jejich nechuti p\u0159istoupit na spojenectv\u00ed se Sov\u011btsk\u00fdm svazem, a ob\u00e1val se jejich nov\u00fdch separ\u00e1tn\u00edch dohod s N\u011bmeckem. Uzav\u0159el proto 23. srpna 1939 Smlouvu o ne\u00fato\u010den\u00ed s t\u00edmto agresorem. Ta odr\u00e1\u017eela slo\u017eitost tehdej\u0161\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed situace a m\u011bla samoz\u0159ejm\u011b d\u016fsledky pro SSSR, N\u011bmecko i dal\u0161\u00ed zem\u011b. <\/p>\n
Smlouva vyvolala ve sv\u011bt\u011b bou\u0159livou reakci, proto\u017ee k n\u00ed byl p\u0159ilo\u017een tzv. tajn\u00fd protokol o \u201evymezen\u00ed z\u00e1jmov\u00fdch sf\u00e9r" mezi Sov\u011btsk\u00fdm svazem a N\u011bmeckem, a n\u00e1sledovala sov\u011btskon\u011bmeck\u00e1 Smlouva o p\u0159\u00e1telstv\u00ed a hranic\u00edch z 28. z\u00e1\u0159\u00ed 1939. Ze sov\u011btsk\u00e9ho tisku zmizela kritika fa\u0161ismu, mluvilo se o p\u0159\u00e1telsk\u00e9 etap\u011b v sov\u011btsko-n\u011bmeck\u00fdch vztaz\u00edch. I kdy\u017e se dalo pochopit, \u017ee Sov\u011btsk\u00fd svaz se pot\u0159eboval v m\u00edrov\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch p\u0159ipravit na p\u0159edpokl\u00e1danou pozd\u011bj\u0161\u00ed v\u00e1lku s N\u011bmeckem, smlouvu odsuzovaly snad v\u0161echny evropsk\u00e9 st\u00e1ty. Mo\u017en\u00ed partne\u0159i v protihitlerovsk\u00e9 koalici p\u0159eru\u0161ili se SSSR jedn\u00e1ni. Smlouva z 28. z\u00e1\u0159\u00ed toho roku m\u011bla tak\u00e9 negativn\u00ed d\u016fsledky pro demokratick\u00e9 antifa\u0161istick\u00e9 hnut\u00ed v Evrop\u011b. Z hlediska SSSR v\u0161ak m\u011bla smlouva vynucen\u00fd charakter. <\/p>\n
Dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj a pr\u016fb\u011bh druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky v\u0161ak jasn\u011b uk\u00e1zal, \u017ee c\u00edlem fa\u0161istick\u00e9ho agresora nen\u00ed jen porazit bur\u017eoazn\u011b demokratick\u00e9 st\u00e1ty z\u00e1padn\u00ed Evropy, ale p\u0159edev\u0161\u00edm socialistick\u00fd Sov\u011btsk\u00fd svaz a pak nadvl\u00e1du nad cel\u00fdm sv\u011btem z\u00edskat. Tuto skute\u010dnost pochopili realisti\u010dt\u00ed politici Z\u00e1padu v \u010dele s W. Churchillem. Pochopili, \u017ee pro n\u011b v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b nen\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00edm nebezpe\u010d\u00edm sov\u011btsk\u00fd socialismus, n\u00fdbr\u017e n\u011bmecky nacismus, a proto p\u0159istoupili na v\u00e1le\u010dnou, antifa\u0161istickou koalici se Sov\u011btsk\u00fdm svazem. Kdyby existovala protihitlerovsk\u00e1 koalice ji\u017e ve 30. letech, t\u011b\u017eko by mohlo hitlerovsk\u00e9 N\u011bmecko rozpoutat druhou sv\u011btovou v\u00e1lku, za kterou sv\u011bt zaplatil v\u00edc ne\u017e 50 milion\u016f lidsk\u00fdch \u017eivot\u016f. <\/p>\n
Zabr\u00e1nit rozp\u00ednavosti fa\u0161istick\u00e9ho N\u011bmecka a v\u00e1lce bylo mo\u017eno jen potud, pokud by r\u016fzn\u00e9 st\u00e1ty, v nich r\u00e1zn\u00e9 politick\u00e9 strany a jejich p\u0159edstavitel\u00e9, projevili politickou v\u016fli a odhodl\u00e1n\u00ed pozvednout se nad okam\u017eit\u00e9, a hlavn\u011b egoistick\u00e9 z\u00e1jmy, pokud by byli ochotni p\u0159istoupit na \u201erozs\u00e1hl\u00e9 kompromisy". <\/p>\n
Tuto skute\u010dnost si je nutn\u00e9 uv\u011bdomit i v sou\u010dasnosti, kdy \u201eultraprav\u00ed" nacionalist\u00e9 a neofa\u0161ist\u00e9 \u201evystrkuj\u00ed r\u016f\u017eky" a volaj\u00ed po \u201evl\u00e1d\u011b siln\u00e9 ruky" p\u0159i \u0159e\u0161en\u00ed sou\u010dasn\u00fdch probl\u00e9m\u016f jednotliv\u00fdch n\u00e1rod\u016f i cel\u00e9ho lidstva. Je nutn\u00e9 zd\u016fraznit, \u017ee dne\u0161n\u00ed neofa\u0161ist\u00e9 v r\u016fzn\u00fdch stran\u00e1ch \u010di spolc\u00edch vyu\u017e\u00edvaj\u00ed spole\u010densk\u00fdch probl\u00e9m\u016f, sou\u010dasn\u00e9 v\u0161eobecn\u00e9 krize, nezam\u011bstnanosti a dal\u0161\u00edch negativn\u00edch jev\u016f ve spole\u010dnosti k tvrd\u00e9 kritice z pozic neofa\u0161istick\u00fdch idej\u00ed a nach\u00e1zej\u00ed u mnoh\u00fdch lid\u00ed sympatie. <\/p>\n
Pro\u017eitek \u0161estilet\u00e9 hr\u016fzn\u00e9 druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky by m\u011bl b\u00fdt varovn\u00fdm sign\u00e1lem a slou\u017eit k pou\u010den\u00ed, \u017ee obrana demokratick\u00fdch hodnot je v\u0161elidsk\u00fdm z\u00e1jmem. Vy\u017eaduje ur\u010ditou jednotu st\u00e1t\u016f a n\u00e1rod\u016f, p\u0159esto\u017ee se li\u0161\u00ed spole\u010densk\u00fdm z\u0159\u00edzen\u00edm. Vy\u017eaduje ov\u0161em tak\u00e9 absenci lhostejnosti v\u016f\u010di jak\u00fdmkoliv i skryt\u00fdm projev\u016fm nacionalismu, \u0161ovinismu, rasismu apod. <\/p>\n
Varov\u00e1n\u00edm, jsou slova n\u011bmeck\u00e9ho protestantsk\u00e9ho teologa Martina Niemollera (1892-1984): \u201eKdy\u017e nacist\u00e9 zav\u00edrali komunisty, nepletl jsem se do toho, nebyl jsem p\u0159ece komunista. Kdy\u017e brali soci\u00e1ln\u00ed demokraty, dr\u017eel jsem se stranou, nebyl jsem p\u0159ece soci\u00e1ln\u00ed demokrat. Kdy\u017e rozjeli hon na \u017didy, nebyla to moje v\u011bc, p\u0159ece nejsem \u017e\u00e1dn\u00fd \u017did. Kdy\u017e pron\u00e1sledovali katol\u00edky, d\u00edval jsem se pasivn\u011b, nebyl jsem p\u0159ece katol\u00edk. Kdy\u017e sebrali mne, nena\u0161el se nikdo, kdo by m\u011b br\u00e1nil…" <\/p>\n
Jaroslav Kobr <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Trochu pou\u010den\u00ed z historie pro sou\u010dasnost…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[40],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/944"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=944"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/944\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=944"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=944"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=944"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}