{"id":958,"date":"2010-06-20T22:04:02","date_gmt":"2010-06-20T20:04:02","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2010\/06\/20\/ne-zaala-valka-v-dungli\/"},"modified":"2010-06-20T22:04:02","modified_gmt":"2010-06-20T20:04:02","slug":"ne-zaala-valka-v-dungli","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2010\/06\/20\/ne-zaala-valka-v-dungli\/","title":{"rendered":"Ne\u017e za\u010dala v\u00e1lka v d\u017eungli"},"content":{"rendered":"

\"vietnam\"\u201eHo \u010ci Min p\u0159ik\u00fdvl a konstatoval: ,Moji krajan\u00e9 tou\u017e\u00ed po nez\u00e1vislosti. Kdy\u017e se do \u010dela boje za nez\u00e1vislost nepostav\u00ed jin\u00ed lid\u00e9 ne\u017e ti, kter\u00e9 vy naz\u00fdv\u00e1te komunisty, pak bude Vietnam komunistick\u00fd. Nez\u00e1vislost, ne komunismus je hnac\u00ed silou. Komunist\u00e9 jsou v na\u0161\u00ed zemi malou men\u0161inou. Na\u0161\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed politickou silou je n\u00e1rodn\u00ed c\u00edt\u011bn\u00ed. Pokud jde o nez\u00e1vislost a jednotu zem\u011b, jsme v\u0161ichni stejn\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed, komunist\u00e9, katol\u00edci, republik\u00e1ni, zem\u011bd\u011blci, d\u011bln\u00edci. Bude-li t\u0159eba, budeme za dosa\u017een\u00ed t\u011bchto c\u00edl\u016f bojovat.‘<\/em><\/p>\n

<\/p>\n

  Zeptal jsem se, zda v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee budou muset bojovat.<\/p>\n

  Jeho odpov\u011b\u010f m\u011b p\u0159ekvapila:<\/p>\n

  ,Ano, budeme muset bojovat. Francouzi podepsali dohodu a m\u00e1vaj\u00ed na m\u011b praporky, ale to je jen ma\u0161kar\u00e1da. V\u0161echny skute\u010dn\u00e9 atributy nez\u00e1vislosti n\u00e1m chyb\u011bj\u00ed: vlastn\u00ed celn\u00ed spr\u00e1va, vlastn\u00ed diplomatick\u00e9 zastoupen\u00ed v zahrani\u010d\u00ed, vlastni m\u011bna. Uml\u010duj\u00ed na\u0161i zemi. Na jihu vytvo\u0159ili separatistickou loutkovou vl\u00e1du. Ano, boj\u00edm se, \u017ee nakonec budeme donuceni bojovat.‘<\/p>\n

\"image004\"Nemohl jsem skr\u00fdt sv\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed. ,Ale, pane prezidente, to je nemo\u017en\u00e9. Nem\u016f\u017eete p\u0159ece doufat, \u017ee byste s Francouzi bojovali \u00fasp\u011b\u0161n\u011b? Nem\u00e1te p\u0159ece arm\u00e1du a nem\u00e1te modern\u00ed zbran\u011b. Takov\u00e1 v\u00e1lka by p\u0159ece pro v\u00e1s byla docela beznad\u011bjn\u00e1!‘<\/p>\n

,Ne, nebyla by beznad\u011bjn\u00e1. Bude tvrd\u00e1 a ho\u0159k\u00e1, ale m\u016f\u017eeme zv\u00edt\u011bzit. M\u00e1me zbra\u0148, kter\u00e1 je p\u0159inejmen\u0161\u00edm stejn\u011b \u00fa\u010dinn\u00e1 jako nejmodern\u011bj\u0161\u00ed d\u011bla: vlastenectv\u00ed! Nepodce\u0148ujte tuto s\u00edlu. Zvl\u00e1\u0161t\u011b vy, Ameri\u010dan\u00e9, byste m\u011bli myslet na to, jak banda otrhan\u00fdch bos\u00fdch sedl\u00e1k\u016f zlomila p\u00fdchu nejl\u00e9pe vyzbrojen\u00e9 evropsk\u00e9 arm\u00e1dy z povol\u00e1n\u00ed.‘<\/p>\n

,Ale to bylo v roce 1776!‘ nam\u00edtl jsem.,Dne\u0161n\u00ed veden\u00ed v\u00e1lky je jin\u00e9 a modern\u00ed zbran\u011b ud\u011blaly takov\u00fd pokrok, \u017ee v\u00e1\u017en\u011b pochybuji, \u017ee by to ta banda otrhan\u00fdch sedl\u00e1k\u016f mohla zopakovat. Tehdy nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 letadla, \u017e\u00e1dn\u00e9 fosforov\u00e9 bomby, \u017e\u00e1dn\u00e9 r\u00e1diov\u00e9 spojen\u00ed…‘<\/p>\n

 Ho ud\u011blal odm\u00edtav\u00fd posun\u011bk. ,To v\u0161echno se d\u00e1 obstarat, kdy\u017e to mus\u00ed b\u00fdt. Duch je v\u017edy siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e stroje. Nav\u00edc m\u00e1me zbran\u011b, kter\u00e9 se mohou vyrovnat ka\u017ed\u00e9mu stroji. M\u00e1me mo\u010d\u00e1ly, jejich\u017e \u00fa\u010dinnost p\u0159ed\u010d\u00ed jak\u00e9koli protitankov\u00e9 d\u011blo. M\u00e1me hustou d\u017eungli, kterou \u017e\u00e1dn\u00e9 letadlo nem\u016f\u017ee prolet\u011bt a jej\u00ed\u017e stromy chr\u00e1n\u00ed p\u0159ed z\u00e1paln\u00fdmi bombami. M\u00e1me kopce a jeskyn\u011b, kde se jeden mu\u017e ubr\u00e1n\u00ed stovce, a m\u00e1me mili\u00f3ny chatr\u010d\u00ed, kter\u00e9 se stanou trojsk\u00fdm kon\u011bm v t\u00fdlu.<\/p>\n

  Bude to boj mezi slonem a tygrem. Jestli\u017ee bude tygr st\u00e1t klidn\u011b, slon jej svou vahou rozdrt\u00ed. Ale tygr nestoj\u00ed klidn\u011b. Za dne \u010d\u00edh\u00e1 v d\u017eungli a vych\u00e1z\u00ed ven v noci. Sko\u010d\u00ed slonu na z\u00e1da a vyrve mu kusy k\u016f\u017ee. Pak zase zmiz\u00ed v d\u017eungli. A slon pomalu vykrv\u00e1c\u00ed- Tak bude vypadat v\u00e1lka v Indo\u010d\u00edn\u011b.'“<\/p>\n

Interview, v n\u011bm\u017e s takovou jasnoz\u0159ivost\u00ed p\u0159edv\u00eddal v\u00fdvoj ud\u00e1lost\u00ed v Indo\u010d\u00edn\u011b, poskytl Ho \u010ci Min 11. z\u00e1\u0159\u00ed 1946 v Pa\u0159\u00ed\u017ei americk\u00e9mu novin\u00e1\u0159i Davidu Schoenbrunovi. Bylo to rok pot\u00e9, co v\u00edt\u011bzn\u00e1 srpnov\u00e1 revoluce vedla k vytvo\u0159en\u00ed Vietnamsk\u00e9 demokratick\u00e9 republiky, a pr\u00e1v\u011b t\u0159icet let p\u0159edt\u00edm, ne\u017e definitivn\u00ed v\u00edt\u011bzstv\u00ed umo\u017enilo, aby sjednocen\u00fd Vietnam byl vyhl\u00e1\u0161en socialistickou republikou. Je tomu 35 let.<\/p>\n

  Na hlavn\u00edm hanojsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed p\u0159edstoupil 2. z\u00e1\u0159\u00ed 1945 p\u0159ed nep\u0159ehledn\u00fd dav prost\u00fd mu\u017e v jednoduch\u00e9m obleku a gumov\u00fdch sand\u00e1lech. Z pov\u011b\u0159en\u00ed Demokratick\u00e9 fronty boje za nez\u00e1vislost Vietnamu (Viet Minh) p\u0159ednesl z\u00e1sadn\u00ed projev: \u201eFrancouzi ut\u00edkaj\u00ed, Japonci se vzd\u00e1vaj\u00ed, c\u00edsa\u0159 Bao Daj odstoupil. N\u00e1\u0161 lid rozlomil okovy t\u00e9m\u011b\u0159 stolet\u00e9 francouzsk\u00e9 poroby, aby z na\u0161\u00ed vlasti, Vietnamu, vytvo\u0159il nez\u00e1visl\u00fd st\u00e1t.“ Obrovsk\u00e9 nad\u0161en\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdch obyvatel Hanoje bylo Ho \u010ci Minovi nej lep\u0161\u00ed odm\u011bnou za dlouholetou pr\u00e1ci, zasv\u011bcenou boji za nez\u00e1vislost sv\u00e9 zem\u011b. Nebo\u0165 on to byl, kdo sepsal i p\u0159ednesl toto vyhl\u00e1\u0161en\u00ed nez\u00e1vislosti.<\/p>\n

  \u201eVietnam m\u00e1 pr\u00e1vo b\u00fdt svobodn\u00fd a nez\u00e1visl\u00fd. U\u017e se skute\u010dn\u011b stal svobodnou a nez\u00e1vislou zem\u00ed. V\u0161echen vietnamsk\u00fd lid je rozhodnut mobilizovat ve\u0161ker\u00e9 sv\u00e9 mor\u00e1ln\u00ed i materi\u00e1ln\u00ed s\u00edly, ob\u011btovat sv\u00e9 \u017eivoty i sv\u016fj majetek pro zaji\u0161t\u011bn\u00ed pr\u00e1va na svobodu a nez\u00e1vislost.“ To byla slova p\u0159\u00edsahy a z\u00e1rove\u0148 programu pro dal\u0161\u00ed l\u00e9ta.<\/p>\n

  Ve Vietnamu, kter\u00fd se vypo\u0159\u00e1dal s japonsk\u00fdmi okupanty, se vytvo\u0159ila prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1da v \u010dele s Ho \u010ci Minem. Na z\u00e1klad\u011b dohody spojenc\u016f po por\u00e1\u017ece Japonska obsazovaly britsk\u00e9 jednotky jih a \u010d\u00ednsk\u00e9 jednotky sever zem\u011b. Ale osud t\u00e9to francouzsk\u00e9 kolonie v Indo\u010d\u00edn\u011b byl dosud nejasn\u00fd.<\/p>\n

KOLONIZ\u00c1TO\u0158I SE NEVZD\u00c1VAJ\u00cd<\/p>\n

   Francouz\u0161t\u00ed koloniz\u00e1to\u0159i se nehodlali vzd\u00e1t. M\u011bli plnou podporu Velk\u00e9 Brit\u00e1nie, kter\u00e1 v\u0161ak m\u011bla dost starost\u00ed se sv\u00fdmi koloniemi, a cht\u011bla proto co nejrychleji Indo\u010d\u00ednu p\u0159enechat \u201ep\u00e9\u010di“ Francouz\u016f. A skute\u010dn\u011b, u\u017e 23. z\u00e1\u0159\u00ed 1945 se v Saigonu vylodily prvn\u00ed francouzsk\u00e9 vojensk\u00e9 jednotky. Byly v\u0161ak slab\u00e9, a proto Pa\u0159\u00ed\u017e projevila ochotu jednat s p\u0159edstaviteli Vietnamsk\u00e9 demokratick\u00e9 republiky o oboustrann\u011b p\u0159ijateln\u00e9m modu vivendi. Nepochybn\u011b k tomu p\u0159isp\u00edvala i skute\u010dnost, \u017ee ve francouzsk\u00e9 koali\u010dn\u00ed vl\u00e1d\u011b byli tehdy i z\u00e1stupci komunistick\u00e9 strany, kte\u0159\u00ed podporovali n\u00e1rodn\u011b osvobozeneck\u00fd boj v koloni\u00edch.<\/p>\n

   Pom\u011brn\u00e1 slabost francouzsk\u00fdch a \u010d\u00ednsk\u00fdch jednotek umo\u017e\u0148ovala, aby nov\u00e1 lidov\u00e1 vl\u00e1da fakticky spravovala v\u0161echny t\u0159i b\u00fdval\u00e9 provincie Bac-bo (Tonkin), Trung-bo (Ann\u00e1m) a Nam-bo (Ko\u010din\u010d\u00ednu). Na 6. ledna 1946 vypsala volby do N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, prvn\u00ed v\u0161eobecn\u00e9 a p\u0159\u00edm\u00e9 volby s tajn\u00fdm hlasov\u00e1n\u00edm na vietnamsk\u00e9m \u00fazem\u00ed. Po\u010d\u00e1tkem b\u0159ezna se pak se\u0161lo N\u00e1rodn\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed a schv\u00e1lilo novou vl\u00e1du Vietnamsk\u00e9 demokratick\u00e9 republiky.<\/p>\n

   Francouz\u0161t\u00ed koloniz\u00e1to\u0159i ov\u0161em mezit\u00edm podnikli \u0159adu opat\u0159en\u00ed, aby obnovili a upevnili svou moc v t\u00e9to velice bohat\u00e9 a v\u00fdnosn\u00e9 kolonii. Francouzsk\u00fd expedi\u010dn\u00ed sbor nahradil britsk\u00e9 jednotky na jihu a po dohod\u011b s \u010d\u00ednskou vl\u00e1dou za\u010daly od \u00fanora 1946 francouzsk\u00e9 vojensk\u00e9 odd\u00edly p\u0159eb\u00edrat moc i na severu. Francouzsk\u00fd vysok\u00fd komisa\u0159 z\u00e1rove\u0148 podnikal kroky k odd\u011bleni ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1sti Vietnamu, Ko\u010din\u010d\u00edny, od zbytku zem\u011b.. Ustavil v Saigonu zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u201eKonzultativn\u00ed radu pro Ko\u010din\u010d\u00ednu“. Klasick\u00e1 politika \u201erozd\u011bl a panuj“ se m\u011bla ve Vietnamu pln\u011b rozvinout.<\/p>\n

   Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e1 vl\u00e1da p\u0159ipravovala novou \u00fastavu a v jej\u00edm r\u00e1mci m\u011bl z Francie a jej\u00edch kolonii vzniknout \u201eFrancouzsk\u00fd svaz“. Kambod\u017ea i Laos u\u017e uzav\u0159ely s francouzsk\u00fdmi p\u0159edstaviteli p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 dohody. Monarchov\u00e9 v obou zem\u00edch d\u00e1vali p\u0159ednost spolupr\u00e1ci s Franci\u00ed p\u0159ed revolu\u010dn\u00edmi silami, kter\u00e9 zv\u00edt\u011bzily v sousedn\u00edm Vietnamu a staly se p\u0159ita\u017eliv\u00fdm vzorem pro pokrokov\u00e9 organizace ve v\u0161ech \u010d\u00e1stech Indo\u010d\u00edny.<\/p>\n

  Podle francouzsk\u00fdch pl\u00e1n\u016f m\u011bla vzniknout Indo\u010d\u00ednsk\u00e1 federace, je\u017e by vedle Kambod\u017ee a Laosu zahrnovala i Vietnam, ale bez Ko\u010din\u010d\u00edny, kter\u00e1 m\u011bla m\u00edt samostatn\u00fd statut. Francouzsk\u00e1 politika p\u0159itom byla v mnoh\u00e9m nejednotn\u00e1, nebo\u0165 v metropoli sam\u00e9 na vl\u00e1du siln\u011b p\u016fsobily pokrokov\u00e9 strany a organizace, zat\u00edmco v Indo\u010d\u00edn\u011b se brzy ve\u0161ker\u00e1 v\u00fdkonn\u00e1 moc dostala do rukou konzervativn\u00edch b\u00fdval\u00fdch koloniz\u00e1tor\u016f, kte\u0159\u00ed se sna\u017eili se\u010d mohli obnovit p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00fd status.<\/p>\n

  Typick\u00fdm projevem dvojkolejnosti francouzsk\u00e9 politiky v Indo\u010d\u00edn\u011b byla dohoda mezi vietnamskou vl\u00e1dou a z\u00e1stupci francouzsk\u00e9 vl\u00e1dy z 6. b\u0159ezna 1946, jej\u00ed\u017e hlavn\u00ed odstavec zn\u011bl: \u201eFrancouzsk\u00e1 vl\u00e1da uzn\u00e1v\u00e1 Vietnamskou republiku jako svobodn\u00fd st\u00e1t, maj\u00edc\u00ed svou vl\u00e1du, sv\u016fj parlament, svou arm\u00e1du, sv\u00e9 finance, tvo\u0159\u00edc\u00ed sou\u010d\u00e1st Indo\u010d\u00ednsk\u00e9 federace a Francouzsk\u00e9ho svazu, a zavazuje se potvrdit rozhodnut\u00ed obyvatelstva projeven\u00e1 referendem.“ Z\u00e1rove\u0148 se ob\u011b strany zavazovaly, \u017ee ihned p\u0159eru\u0161\u00ed ve\u0161ker\u00e9 nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 akce, a pl\u00e1novala se konference, kter\u00e1 by urovnala v\u0161echny dal\u0161\u00ed ot\u00e1zky.<\/p>\n

  Tato dohoda byla napln\u011bn\u00edm vietnamsk\u00e9ho \u00fasil\u00ed, kter\u00e9 Ho \u010ci Min formuloval u\u017e v prvn\u00edch dnech roku 1946 v rozhovoru s dopisovatelem pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9ho den\u00edku R\u00e9sistance: \u201eNec\u00edt\u00edme \u017e\u00e1dnou nen\u00e1vist v\u016f\u010di Francii a francouzsk\u00e9mu lidu. Velmi je obdivujeme a nechceme bezd\u016fvodn\u011b zlomit pouta, je\u017e tak pevn\u011b spojuj\u00ed lid obou na\u0161ich zem\u00ed.<\/p>\n

\u017d\u00e1d\u00e1me v\u0161ak, aby Francie u\u010dinila prvn\u00ed up\u0159\u00edmn\u00fd a konkr\u00e9tn\u00ed krok.“<\/p>\n

  Dohoda z 6. b\u0159ezna 1946 se skute\u010dn\u011b mohla st\u00e1t on\u00edm prvn\u00edm pozitivn\u00edm krokem, kdyby zde nebyla rivalita mezi pa\u0159\u00ed\u017eskou vl\u00e1dou a jej\u00edmi z\u00e1stupci v Hanoji na jedn\u00e9 stran\u011b a saigonsk\u00fdmi \u00fa\u0159ady na stran\u011b druh\u00e9. Saigonsk\u00e9 \u00fa\u0159ady se soust\u0159edily zejm\u00e9na na rozdm\u00fdch\u00e1v\u00e1n\u00ed konflikt\u016f mezi n\u00e1rody a n\u00e1rodnostmi na \u00fazem\u00ed Vietnamu. Doufaly, \u017ee na z\u00e1klad\u011b drobn\u00fdch incident\u016f vyvolaj\u00ed spory, je\u017e by jim umo\u017enily vojensky zas\u00e1hnout a vz\u00edt moc pevn\u011b do sv\u00fdch rukou.<\/p>\n

  Nejbojovn\u011bji byli nalad\u011bni b\u00fdval\u00ed koloniz\u00e1to\u0159i, kte\u0159\u00ed se za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky ni\u010demu nep\u0159iu\u010dili a tou\u017eili jen po Jedin\u00e9m: aby co nejd\u0159\u00edve op\u011bt proudily z Indo\u010d\u00edny do jejich pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdch sejf\u016f poh\u00e1dkov\u00e9 zisky. Ti byli p\u0159ipraveni rozpoutat novou v\u00e1lku, jen aby se znovu zmocnili nejbohat\u0161\u00edch oblast\u00ed. Cht\u011bli se p\u0159itom op\u0159\u00edt o v\u0161echny reak\u010dn\u00ed s\u00edly v Indo\u010d\u00edn\u011b, o svr\u017een\u00e9 monarchy i kolaboranty s Japonci. A cht\u011bli p\u0159edev\u0161\u00edm vyu\u017e\u00edt r\u016fzn\u00fdch separatistick\u00fdch tendenc\u00ed, kter\u00e9 se v n\u011bkter\u00fdch oblastech citeln\u011b projevovaly, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e je francouzsk\u00e1 strana povzbuzovala a hojn\u011b financovala.<\/p>\n

   V Pa\u0159\u00ed\u017ei se zat\u00edm p\u0159ipravovala nov\u00e1 francouzsk\u00e1 \u00fastava, v jej\u00edm\u017e r\u00e1mci m\u011bl b\u00fdt \u0159e\u0161en i vztah ,,mate\u0159sk\u00e9 zem\u011b“ k z\u00e1mo\u0159sk\u00fdm \u00fazem\u00edm. Indo\u010d\u00edna m\u011bla dostat federativn\u00ed vl\u00e1du, slo\u017eenou z Francouz\u016f i p\u0159edstavitel\u016f Indo\u010d\u00edny za p\u0159edsednictv\u00ed francouzsk\u00e9ho gener\u00e1ln\u00edho guvern\u00e9ra, a parlament. Byl to n\u00e1vrh, kter\u00fd v\u016fbec neodpov\u00eddal duchu pov\u00e1le\u010dn\u00e9 doby. Nejv\u00fdsti\u017en\u011bji jej charakterizuje sarkastick\u00e1 pozn\u00e1mka proslul\u00e9ho britsk\u00e9ho novin\u00e1\u0159e Alexandra Wertha: \u201eVcelku se opakovalo to, co navrhoval u\u017e p\u0159ed patn\u00e1cti lety Daladier, a bylo to m\u00e9n\u011b i ve srovn\u00e1n\u00ed s t\u00edm, co m\u011bla Indo\u010d\u00edna dokonce i za \u010dasu vichystick\u00e9ho p\u00e9tainovsk\u00e9ho re\u017eimu.<\/p>\n

   Hlavn\u00ed ot\u00e1zky m\u011bla projednat konference v Pa\u0159\u00ed\u017ei za\u010d\u00e1tkem \u010dervence 1946 za \u00fa\u010dasti delegace Vietnamsk\u00e9 demokratick\u00e9 republiky v \u010dele s Ho \u010ci Minem. Po odjezdu vietnamsk\u00e9 delegace do Pa\u0159\u00ed\u017ee podnikly saigonsk\u00e9 \u00fa\u0159ady rozhoduj\u00edc\u00ed krok, aby znemo\u017enily dohodu. Za pomoci n\u011bkolika loutek ustavily na jihu Vietnamu tzv. Ko\u010din\u010d\u00ednskou republiku jako \u201esvobodn\u00fd st\u00e1t“.<\/p>\n

Vietnamsk\u00e1 delegace v Pa\u0159\u00ed\u017ei si byla v\u011bdoma mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 slo\u017eitosti situace, ale d\u00e1le usilovala o dohodu v duchu spolupr\u00e1ce. Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e1 konference v\u0161ak hned od po\u010d\u00e1tku narazila na ko\u010din\u010d\u00ednsk\u00fd probl\u00e9m. T\u011b\u017eko bylo \u0159e\u0161it tuto ot\u00e1zku, kdy\u017e na jedn\u00e9 stran\u011b stolu sice sed\u011bl p\u0159edseda vietnamsk\u00e9 vl\u00e1dy, ale jeho partnery byli jen vysoc\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edci a ne p\u0159edstavitel\u00e9 francouzsk\u00e9 vl\u00e1dy. Konference se st\u00e1le nemohla pohnout z m\u00edsta, nebo\u0165 proti v\u0161em n\u00e1vrh\u016fm protestovaly saigonsk\u00e9 \u00fa\u0159ady, bez nich\u017e francouzsk\u00e1 delegace necht\u011bla p\u0159ijmout \u017e\u00e1dn\u00e9 rozhodnut\u00ed. Zased\u00e1n\u00ed v z\u00e1mku Fontainebleau u Pa\u0159\u00ed\u017ee kon\u010dila bezv\u00fdsledn\u011b.<\/p>\n

\u201eStoj\u00edme p\u0159ed touto alternativou: bu\u010f o osudu Ko\u010din\u010d\u00edny, ji\u017en\u00edho Annamu a N\u00e1horn\u00edch plo\u0161in a o statutu Indo\u010d\u00ednsk\u00e9 federace rozhoduj\u00ed francouzsk\u00e1 odpov\u011bdn\u00e1 m\u00edsta v Ko\u010din\u010d\u00edn\u011b a pak je dohoda z 6. b\u0159ezna bezp\u0159edm\u011btn\u00e1 a na\u0161e konference ve Fontainebleau ji\u017e nem\u00e1 raison \u010f\u00e9tre, anebo m\u00e1 b\u00fdt dohoda ze 6. b\u0159ezna uplatn\u011bna, a v tom p\u0159\u00edpad\u011b jen konference ve Fontainebleau je opr\u00e1vn\u011bna projedn\u00e1vat tyto probl\u00e9my,“ prohl\u00e1sila vietnamsk\u00e1 delegace a p\u0159eru\u0161ila jedn\u00e1ni. Neodjela v\u0161ak z Francie a ponechala Pa\u0159\u00ed\u017ei mo\u017enost vyjasnit situaci a v jedn\u00e1n\u00ed pokra\u010dovat.<\/p>\n

Saigonsk\u00e9 \u00fa\u0159ady mezit\u00edm aktivizovaly sv\u00e9 nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed loutky a ve spolupr\u00e1ci s nimi urychlen\u011b formulovaly z\u00e1sady ustaven\u00ed Indo\u010d\u00ednsk\u00e9 federace v duchu, kter\u00fd vyhovoval jen francouzsk\u00fdm koloniz\u00e1tor\u016fm. Francouzsk\u00e1 vl\u00e1da si sice byla do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry v\u011bdoma pochybn\u00fdch machinaci saigonsk\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f, ale i v n\u00ed m\u011bli koloniz\u00e1to\u0159i st\u00e1le oporu, a tak se pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e1 jedn\u00e1ni jen velmi pomalu a jen v okrajov\u00fdch ot\u00e1zk\u00e1ch dost\u00e1vala kup\u0159edu, zat\u00edmco hlavn\u00ed probl\u00e9my se obch\u00e1zely.<\/p>\n

Dne 14. z\u00e1\u0159\u00ed 1946 podepsali Ho \u010di Min a francouzsk\u00fd ministr pro z\u00e1mo\u0159sk\u00e1 \u00fazem\u00ed Moutet modus vivendi. Byl jen n\u00e1hra\u017ekou za skute\u010dnou celkovou dohodu, kterou se nepoda\u0159ilo dojednat. Ml\u010dky se obch\u00e1zely d\u016fle\u017eit\u00e9 ot\u00e1zky jako nez\u00e1vislost Vietnamu, referendum v Ko\u010din\u010d\u00edn\u011b nebo z\u00e1sady organizace Indo\u010d\u00ednsk\u00e9 federace. Dokument dot\u00fdkal jenom n\u011bkter\u00fdch druho\u0159ad\u00fdch ot\u00e1zek \u0161kolsk\u00fdch, zav\u00e1d\u011bl pro celou Indo\u010d\u00ednu jednotnou m\u011bnu (piastr) a zaru\u010doval n\u011bkter\u00e1 pr\u00e1va Vietnamc\u016fm ve Francii a Francouz\u016fm ve Vietnamu.<\/p>\n

Nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ale bylo, \u017ee tato \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e1 dohoda stanovila zastaven\u00ed nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch akc\u00ed. Proti \u00fapln\u00e9mu krachu konference to sice byl ur\u010dit\u00fd \u00fasp\u011bch, ale vietnam\u0161t\u00ed deleg\u00e1ti si p\u0159esto ned\u011blali velk\u00e9 iluze. M\u011bli u\u017e s imperialisty trpk\u00e9 zku\u0161enosti, a nev\u011b\u0159ili proto pouh\u00fdm slib\u016fm, by\u0165 stvrzen\u00fdm p\u00edsemn\u00fdm dokumentem. Nav\u00edc ve Francii pokra\u010dovaly urputn\u00e9 politick\u00e9 boje, nebylo v\u016fbec jasn\u00e9, jak bude vypadat p\u0159ipravovan\u00e1 IV. republika, a t\u00edm m\u00e9n\u011b bylo mo\u017eno p\u0159edv\u00eddat, jak se bude vyv\u00edjet jej\u00ed vztah ke koloni\u00edm.<\/p>\n

Deleg\u00e1ti z Hanoje se pr\u00e1vem ob\u00e1vali, \u017ee Vietnam bude brzy nucen o sv\u00e1 pr\u00e1va bojovat se zbran\u00ed v ruce, jakmile francouz\u0161t\u00ed koloniz\u00e1to\u0159i pln\u011b prosad\u00ed politiku tvrd\u00fdch repres\u00ed. Vietnamsk\u00e1 vl\u00e1da byla rozhodnuta ud\u011blat v\u0161e, co bylo v jej\u00edch sil\u00e1ch, aby udr\u017eela m\u00edr, ale z\u00e1rove\u0148 byla nucena se p\u0159ipravovat na boj o n\u011bm\u017e byla p\u0159esv\u011bd\u010dena, \u017ee jej nakonec m\u016f\u017ee vyhr\u00e1t.<\/p>\n

KOLONIALISMUS ZNAMEN\u00c1 V\u00c1LKU<\/p>\n

P\u0159es jist\u00e9 nap\u011bt\u00ed, kter\u00e9 ve Vietnamu vytv\u00e1\u0159eli francouz\u0161t\u00ed koloniz\u00e1to\u0159i, usilovala lidov\u00e1 vl\u00e1da o nastolen\u00ed m\u00edrov\u00fdch vztah\u016f. Partyz\u00e1n\u0161t\u00ed bojovn\u00edci zastavili operace v Ko\u010din\u010d\u00edn\u011b a vietnamsk\u00fd tisk na pokyn vl\u00e1dy zm\u00edrnil t\u00f3n polemiky s francouzsk\u00fdmi novinami. Na stranu lidov\u00e9 vl\u00e1dy se p\u0159id\u00e1valy dal\u0161\u00ed vrstvy obyvatelstva v\u010detn\u011b drobn\u00e9 a st\u0159edn\u00ed bur\u017eoazie, inteligence a \u010d\u00e1sti duchovenstva. To v\u0161e souviselo s r\u016fstem vlivu protiimperialistick\u00fdch sil a vedlo k izolaci feud\u00e1ln\u00edch velkostatk\u00e1\u0159\u016f, o n\u011b\u017e se francouz\u0161t\u00ed konzervativci p\u0159edev\u0161\u00edm op\u00edrali.<\/p>\n

V \u0159\u00edjnu 1946 vstoupila ve Vietnamu V platnost \u00fastava, v n\u00ed\u017e byly zakotveny dosavadn\u00ed \u00fasp\u011bchy n\u00e1rodn\u011b osvobozeneck\u00e9ho boje. Ustavovaly se lidov\u00e9 rady jako org\u00e1ny lidov\u00e9 moci jak na venkov\u011b, tak i ve m\u011bstech. \u00dastava z\u00e1rove\u0148 p\u0159edpokl\u00e1dala dal\u0161\u00ed demokratizaci politick\u00e9ho \u017eivota v m\u011b\u0159\u00edtku, jak\u00e9 bylo do t\u00e9 doby v Asii nev\u00eddan\u00e9.<\/p>\n

Hanojsk\u00e1 vl\u00e1da usilovala i o stabilizaci hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho \u017eivota. Nikde sice nebyl ni\u010deho p\u0159ebytek, ale nezbytn\u00e9 minimum potravin a z\u00e1kladn\u00ed oble\u010den\u00ed bylo zaji\u0161t\u011bno pro v\u0161echny. Dal\u0161\u00ed ekonomick\u00fd rozvoj, o n\u011bj\u017e vl\u00e1da usilovala, v\u0161ak tehdy nebyl mo\u017en\u00fd bez spolupr\u00e1ce s Franci\u00ed. Jen z Francie mohl vietnamsk\u00fd lid dostat pot\u0159ebnou pomoc. Socialistick\u00e9 spole\u010denstv\u00ed je\u0161t\u011b neexistovalo a v pov\u00e1le\u010dn\u00e9m sv\u011bt\u011b se muselo n\u00e1rodn\u011b osvobozeneck\u00e9 hnut\u00ed spol\u00e9hat tak\u0159ka jen na sv\u00e9 vlastn\u00ed s\u00edly a hledat n\u011bjak\u00fd modus vivendi s metropol\u00ed. A o ten pr\u00e1v\u011b lidov\u00e1 vl\u00e1da usilovala na z\u00e1klad\u011b jedn\u00e1n\u00ed a dohod z Pa\u0159\u00ed\u017ee.<\/p>\n

Francouzsk\u00e9 koloniz\u00e1torsk\u00e9 kruhy podporovan\u00e9 \u00fa\u0159ady v Saigonu d\u011blaly v\u0161e pro to, aby obnovily p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00fd re\u017eim a pod\u0159\u00eddily si znovu celou Indo\u010d\u00ednu jako klasickou kolonii. Francouzsk\u00e9 jednotky si po\u010d\u00ednaly ve Vietnamu stejn\u011b jako p\u0159ed v\u00e1lkou, a tak nen\u00ed divu, \u017ee neust\u00e1le p\u0159ib\u00fdvaly nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed incidenty mezi okupanty a obyvatelstvem. A proto\u017ee koloniz\u00e1to\u0159i \u201ep\u0159ehmaty“ voj\u00e1k\u016f netrestali, situace se rychle zhor\u0161ovala.<\/p>\n

\u201eV Indo\u010d\u00edn\u011b se francouzsk\u00e9 jednotky chovaj\u00ed tak, jako se kdysi chovali n\u011bme\u010dt\u00ed fa\u0161ist\u00e9 ve Francii. Jsem zhnusen jejich akcemi. Pro\u010d jsme denn\u011b st\u0159\u00edleli z kulomet\u016f na prost\u00e9 ryb\u00e1\u0159e, kte\u0159\u00ed se nem\u011bli \u010d\u00edm br\u00e1nit? Pro\u010d na\u0161i voj\u00e1ci loup\u00ed, zapaluj\u00ed a zab\u00edjej\u00ed? To m\u00e1 b\u00fdt civilizace? Nem\u00e1me proti sob\u011b hrstku rebel\u016f, ale n\u00e1rod, kter\u00fd je rozhodnut br\u00e1nit svou svobodu. Tady pat\u0159\u00ed ka\u017ed\u00fd k Vietminhu. A\u0165 je to jakkoli, nelze zni\u010dit cel\u00fd n\u00e1rod.“<\/p>\n

Tato slova francouzsk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159n\u00edka Henriho Martina dokumentuj\u00ed, co se ve Vietnamu skute\u010dn\u011b d\u011blo, a z\u00e1rove\u0148 ukazuj\u00ed, \u017ee hrdinstv\u00ed vietnamsk\u00e9ho lidu hluboce zap\u016fsobilo i na prost\u00e9 Francouze.<\/p>\n

Postaven\u00ed Vietnamc\u016f bylo sv\u00edzeln\u00e9. Proti st\u00e1le po\u010detn\u011bj\u0161\u00edm interven\u010dn\u00edm jednotk\u00e1m st\u00e1li t\u00e9m\u011b\u0159 s hol\u00fdma rukama. A nav\u00edc na severu \u010d\u00edhala \u010d\u00ednsk\u00e1 \u010dankaj\u0161kovsk\u00e1 vl\u00e1da, kter\u00e1 se nikdy zcela nevzdala sv\u00fdch pl\u00e1n\u016f na okupaci severn\u00edho Vietnamu. \u010cekala jen na vhodnou p\u0159\u00edle\u017eitost a doufala, \u017ee zhor\u0161en\u00ed vietnamsko-francouzsk\u00fdch styk\u016f vytvo\u0159\u00ed vhodnou z\u00e1minku k z\u00e1sahu.<\/p>\n

  Z\u00e1minku k \u00fapln\u00e9mu usurpov\u00e1n\u00ed moci hledali i francouz\u0161t\u00ed koloniz\u00e1to\u0159i v Saigonu. Neust\u00e1le se mno\u017eily incidenty a situace se zost\u0159ovala den ze dne. Zat\u00edm ale nedost\u00e1valy saigonsk\u00e9 \u00fa\u0159ady z Pa\u0159\u00ed\u017ee pokyn k rozhoduj\u00edc\u00edmu z\u00e1sahu, a tak se v Saigonu za\u010dalo uva\u017eovat o mo\u017enosti kroku, po n\u011bm\u017e u\u017e by nebylo n\u00e1vratu.<\/p>\n

  Byly vyprovokov\u00e1ny incidenty v severovietnamsk\u00e9m p\u0159\u00edstavu Haiphongu, jejich\u017e pozad\u00ed l\u00ed\u010d\u00ed britsk\u00fd novin\u00e1\u0159 Alexandr Werth: \u201eDne 20. listopadu 1946 vypukl po s\u00e9rii drobn\u00fdch incident\u016f v p\u0159\u00edstavu i ve m\u011bst\u011b boj mezi francouzsk\u00fdmi a vietnamsk\u00fdmi jednotkami. Krajn\u011b agresivn\u00ed postoj francouzsk\u00e9ho velitele plukovn\u00edka D\u011bbese situaci zkomplikoval. V Hanoji zat\u00edm d\u011blala francouzsk\u00e1 \u00fa\u0159edn\u00ed m\u00edsta v\u0161echno, aby boje zastavila. Francouzsko-vietnamsk\u00e1 komise byla ihned vysl\u00e1na do Haiphongu, kam dorazila druh\u00fd den dopoledne. Dos\u00e1hlo se dohody o zastaven\u00ed palby, ale plukovn\u00edk D\u00e9bes ji ignoroval.“<\/p>\n

  Ale ne\u0161lo jen o odpov\u011bdnost plukovn\u00edka D\u00e9bese. Francouzi toti\u017e hr\u00e1li dvoj\u00ed hru. Jejich z\u00e1stupci v Hanoji hledali cesty k urovn\u00e1n\u00ed konflikt\u016f, v Saigonu v\u0161ak koloniz\u00e1to\u0159i a reak\u010dn\u00ed gener\u00e1lov\u00e9 naopak usilovali o to, aby m\u00edstn\u00ed incidenty p\u0159erostly v \u0161ir\u0161\u00ed ozbrojen\u00e9 akce.<\/p>\n

  Oba francouz\u0161t\u00ed z\u00e1stupci se marn\u011b sna\u017eili zklidnit horliv\u00e9ho plukovn\u00edka D\u00e9bese. Poselstv\u00ed velitele ze Saigonu, \u017ee je nezbytn\u00e9 vyu\u017e\u00edt incidentu ke zlep\u0161en\u00ed na\u0161ich pozic v Haiphongu, mu nazna\u010dilo, odkud vane v\u00edtr. Odpoledne 22. listopadu \u017e\u00e1dal dal\u0161\u00ed telegram ze Saigonu, aby se Vietnamc\u016fm \u201eu\u0161t\u011bd\u0159ila tvrd\u00e1 lekce“. D\u00e9bes tedy vyhled\u00e1val z\u00e1minku za z\u00e1minkou, p\u0159edkl\u00e1dal m\u00edstn\u00edm \u00fa\u0159ad\u016fm st\u00e1le nesplniteln\u011bj\u0161\u00ed po\u017eadavky, a na druh\u00fd den v deset hodin dopoledne, kdy\u017e vypr\u0161elo ultim\u00e1tum, vnikly francouzsk\u00e9 jednotky do \u010d\u00ednsk\u00e9 \u010dtvrti Haiphongu, kde narazily na rozhodn\u00fd odpor Vietnamc\u016f. D\u00e9bes tedy po\u017e\u00e1dal, aby francouzsk\u00fd k\u0159i\u017en\u00edk Suffren zah\u00e1jil palbu na m\u011bsto. Podle admir\u00e1la Batteta bylo bombardov\u00e1n\u00edm zabito nebo po n\u011bm uho\u0159elo 6000 lid\u00ed – mu\u017e\u016f, \u017een i d\u011bt\u00ed.“ <\/p>\n

  Vietnamsk\u00e1 vl\u00e1da se sna\u017eila nav\u00e1zat p\u0159\u00edm\u00fd kontakt s vl\u00e1dou francouzskou, nebo\u0165 na z\u00e1klad\u011b postoje jej\u00edch z\u00e1stupc\u016f v Hanoji se st\u00e1le je\u0161t\u011b domn\u00edvala, \u017ee v n\u00ed dosud p\u0159eva\u017euj\u00ed s\u00edly usiluj\u00edc\u00ed o dohodu. Ale koloniz\u00e1to\u0159i u\u017e kontrolovali nejen saigonsk\u00e9 \u00fa\u0159ady a tamn\u00ed velitelstv\u00ed expedi\u010dn\u00edho sboru, n\u00fdbr\u017e mohli se tak\u00e9 op\u0159\u00edt o vlivn\u00e9 hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 kruhy v metropoli, kter\u00e9 ovl\u00e1daly d\u016fle\u017eit\u00e1 m\u00edsta ve st\u00e1tn\u00edm apar\u00e1tu.<\/p>\n

  A pak p\u0159i\u0161lo obdob\u00ed pozoruhodn\u00e9 souhry nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch \u201en\u00e1hod“. Za\u010daly se ztr\u00e1cet telegramy nebo doch\u00e1zely z Vietnamu do Pa\u0159\u00ed\u017ee s_ velk\u00fdm zpo\u017ed\u011bn\u00edm. Nap\u0159\u00edklad Ho-\u010di Min\u016fv telegram tehdej\u0161\u00edmu francouzsk\u00e9mu ministrovi zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed Bidaultovi odeslan\u00fd 11. listopadu 1946 se do Pa\u0159\u00ed\u017ee dostal a\u017e 26. listopadu. V Pa\u0159\u00ed\u017ei se 29. listopadu se\u0161el zvl\u00e1\u0161tn\u00ed meziministersk\u00fd v\u00fdbor pro Indo\u010d\u00ednu, ale p\u0159itom se \u201en\u00e1hodou zapomn\u011blo“ pozvat ministra pro v\u00fdzbroj, komunistu Charlese Tillona. V\u0161echno sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, \u017ee pr\u00e1v\u011b na tomto zased\u00e1n\u00ed bylo rozhodnuto o tvrd\u00fdch vojensk\u00fdch opat\u0159en\u00edch proti Hanoji.<\/p>\n

  Byl to rozhoduj\u00edc\u00ed okam\u017eik. Tehdej\u0161\u00ed francouzsk\u00e1 vl\u00e1da a jej\u00ed v\u00fdbor pro Indo\u010d\u00ednu (bez nep\u0159\u00edjemn\u00e9ho“ ministra) p\u0159ipravily rozhoduj\u00edc\u00ed kroky, kter\u00fdmi cht\u011bly novou vl\u00e1du, je\u017e m\u011bla b\u00fdt ustavena po volb\u00e1ch, postavit p\u0159ed hotovou v\u011bc. A to se jim tak\u00e9 v podstat\u011b povedlo. Pro jistotu saigonsk\u00e9 \u00fa\u0159ady op\u011bt zajistily, aby Ho \u010ci Min\u016fv telegram nov\u00e9mu francouzsk\u00e9mu ministersk\u00e9mu p\u0159edsedovi Blumovi vyjad\u0159uj\u00edc\u00ed op\u011bt ochotu vietnamsk\u00e9 vl\u00e1dy hledat kompromisn\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed v\u0161ech sporn\u00fdch ot\u00e1zek pot\u0159eboval na cestu do Pa\u0159\u00ed\u017ee jeden\u00e1ct dn\u00ed (od 15. do 26. prosince). A zat\u00edm nastaly rozhoduj\u00edc\u00ed ud\u00e1losti.<\/p>\n

  V noci z 19. na 20. prosince 1946 se odehr\u00e1ly v\u00e1\u017en\u00e9 incidenty v sam\u00e9 Hanoji. Francouzsk\u00e9 jednotky se st\u0159etly s odd\u00edly vietnamsk\u00e9 domobrany, kter\u00e9 se b\u011bhem podzimu za\u010daly vytv\u00e1\u0159et na mnoha m\u00edstech. Z\u0159ejm\u011b \u0161lo op\u011bt o vyprovokovan\u00fd incident, nebo\u0165 saigonsk\u00e1 klika byla na koni, kdy\u017e ani na pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9m ministerstvu pro z\u00e1mo\u0159sk\u00e9 \u00fazem\u00ed, ani i ve francouzsk\u00fdch \u00fa\u0159adech v Saigonu nebyly provedeny \u017e\u00e1dn\u00e9 zm\u011bny. Francouzskou politiku v Indo\u010d\u00edn\u011b m\u011bli i nad\u00e1le \u0159\u00eddit t\u00ed\u017e lid\u00e9, kte\u0159\u00ed a\u017e dosud nesli odpov\u011bdnost za neust\u00e1l\u00e9 vytv\u00e1\u0159en\u00ed komplikac\u00ed a zhor\u0161ov\u00e1n\u00ed situace.<\/p>\n

  Dne 17. prosince 1946 francouzsk\u00e9 jednotky brut\u00e1ln\u011b zas\u00e1hly proti obyvatelstvu v ulici des Vermicelles v Hanoji, na m\u00edst\u011b z\u016fstala stovka mrtv\u00fdch. O den pozd\u011bji do\u0161lo k ozbrojen\u00fdm poty\u010dk\u00e1m, kdy\u017e francouzsk\u00e9 odd\u00edly sv\u00e9voln\u011b obsadily vietnamsk\u00e1 ministerstva financ\u00ed a dopravy. A tak nen\u00ed divu, \u017ee v mnoha ulic\u00edch vyrostly barik\u00e1dy, za nimi\u017e se hanojsk\u00e9 obyvatelstvo br\u00e1nilo dal\u0161\u00edm provokac\u00edm francouzsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f. Na Ho \u010ci Min\u016fv telegram ministersk\u00e9mu p\u0159edsedovi Blumovi nedoch\u00e1zela \u017e\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f, a vietnamsk\u00e1 vl\u00e1da proto nakonec vyzvala obyvatelstvo Hanoje, aby se br\u00e1nilo.<\/p>\n

\u201eChceme m\u00edr, ud\u011blali jsme \u00fastupky. Ale u\u017e nebudeme d\u011blat dal\u0161\u00ed \u00fastupky, nebo\u0165 francouz\u0161t\u00ed koloniz\u00e1to\u0159i je vyu\u017e\u00edvaj\u00ed k po\u0161lap\u00e1n\u00ed na\u0161ich pr\u00e1v. Rozhodli se, \u017ee na\u0161i zemi znovu ovl\u00e1dnou. Ne! Rad\u011bji zahynout ne\u017e ztratit nez\u00e1vislost a \u017e\u00edt jako otroci!“ \u010dteme v Ho \u010ci Minov\u011b provol\u00e1n\u00ed. \u201eKdo m\u00e1 pu\u0161ku, a\u0165 se chop\u00ed pu\u0161ky, kdo m\u00e1 \u0161avli, chop se \u0161avle, kdo nem\u00e1 ani pu\u0161ku, ani \u0161avli, pozvedni lopatu, motyku nebo h\u016fl! Nech\u0165 v\u0161ichni povstanou proti kolonialismu na obranu vlasti! Nade\u0161la hodina na\u0161eho povst\u00e1n\u00ed. A\u017e do posledn\u00ed kapky krve se budeme ob\u011btovat pro obranu sv\u00e9 vlasti. Jsme p\u0159ipraveni na v\u0161echny ztr\u00e1ty, na nejhor\u0161\u00ed utrpen\u00ed, na nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed ob\u011bti. N\u00e1\u0161 lid zv\u00edt\u011bz\u00ed!“<\/p>\n

  Od posledn\u00edch dn\u016f prosince 1946 za\u010dala tedy ve Vietnamu koloni\u00e1ln\u00ed a z druh\u00e9 strany n\u00e1rodn\u011b osvobozovac\u00ed v\u00e1lka. Vietnamsk\u00e1 vl\u00e1da se st\u00e1hla do d\u017eungle, odkud \u0159\u00eddila boj. Francouz\u0161t\u00ed koloniz\u00e1to\u0159i, op\u00edraj\u00edc\u00ed se o modern\u011b vyzbrojen\u00fd a neust\u00e1le posilovan\u00fd expedi\u010dn\u00ed sbor, se sice zmocnili hlavn\u00edch op\u011brn\u00fdch bod\u016f a nejv\u011bt\u0161\u00edch m\u011bst, ale venkov nikdy neovl\u00e1dli.<\/p>\n

  Z\u00e1stupci francouzsk\u00e9 vl\u00e1dy v Hanoji i n\u011bkte\u0159\u00ed dal\u0161\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 Pa\u0159\u00ed\u017ee se sice sna\u017eili udr\u017eet s vietnamskou vl\u00e1dou v n\u011bjak\u00e9 form\u011b kontakty a sna\u017eili se zastavit krveprol\u00e9v\u00e1n\u00ed, ale reak\u010dn\u00ed vojensk\u00e9 a koloniz\u00e1torsk\u00e9 kruhy u\u017e celou v\u011bc nepustily z rukou. Za\u010dala t\u0159icetilet\u00e1 v\u00e1lka dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed, v n\u00ed\u017e vietnamsk\u00fd lid musel nejprve v roce 1953 porazit francouzsk\u00e1 koloni\u00e1ln\u00ed vojska, pak v\u00e9st dlouholet\u00fd strastipln\u00fd boj s americk\u00fdmi agresory a po nich vyhnat v roce 1975 i proamerick\u00fd saigonsk\u00fd loutkov\u00fd re\u017eim.<\/p>\n

Archiv NoS<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u201eHo \u010ci Min p\u0159ik\u00fdvl a konstatoval: ,Moji krajan\u00e9 tou\u017e\u00ed po nez\u00e1vislosti. Kdy\u017e se do \u010dela boje za nez\u00e1vislost nepostav\u00ed jin\u00ed<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":956,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[53,40,134],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/958"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=958"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/958\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/956"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=958"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=958"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=958"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}