{"id":967,"date":"2010-10-03T15:24:00","date_gmt":"2010-10-03T13:24:00","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2010\/10\/03\/olochov-tolstoj-20-stoleti\/"},"modified":"2010-10-03T15:24:00","modified_gmt":"2010-10-03T13:24:00","slug":"olochov-tolstoj-20-stoleti","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2010\/10\/03\/olochov-tolstoj-20-stoleti\/","title":{"rendered":"\u0160olochov – Tolstoj 20. stolet\u00ed"},"content":{"rendered":"

\"obrys\"<\/a>Michail \u0160olochov se narodil 24. kv\u011btna 1905 ve vesnici Kru\u017eilinu, kter\u00e1 se nach\u00e1zela v rostovsk\u00e9 oblasti v ji\u017en\u00edm Rusku.<\/span> <\/p>\n

<\/p>\n

Tolstoj 20. stolet\u00ed<\/span> <\/p>\n

\u00a0\u00a0 \u201eStalin se m\u011b zeptal, pro\u010d jsem zpracoval portr\u00e9t gener\u00e1la Kornilova s takovou shov\u00edvavost\u00ed. M\u011bl by p\u0159ece b\u00fdt charakterizov\u00e1n mnohem ost\u0159eji… Odpov\u011bd\u011bl jsem, \u017ee v Kornilov\u011b rozhovoru s gener\u00e1lem Lukomsk\u00fdm, stejn\u011b jako v jeho rozkazech, kter\u00e9 vyd\u00e1val gener\u00e1lu Duchoninovi a dal\u0161\u00edm je vyl\u00ed\u010den jako bezcitn\u00fd nep\u0159\u00edtel, kter\u00fd nic nem\u00e1 proti prol\u00e9v\u00e1n\u00ed krve lidu. Ale subjektivn\u011b byl state\u010dn\u00fdm gener\u00e1lem, kter\u00fd se vyznamenal na rakousk\u00e9 front\u011b. Byl ran\u011bn v boji a zajat, ale pak jako zajatec uprchl zp\u011bt do Ruska. Subjektivn\u011b tedy byl, z pohledu kasty sv\u00fdch vlastn\u00edch lid\u00ed, \u00factyhodn\u00fdm mu\u017eem… Stalin se pak zeptal, \u00b4Jak to mysl\u00edte s t\u00edm \u201e\u00factyhodn\u00fdm?\u201c Jestli\u017ee n\u011bkdo jde proti vlastn\u00edmu lidu, pak to p\u0159ece znamen\u00e1, \u017ee nem\u016f\u017ee b\u00fdt \u00factyhodn\u00fdm.\u00b4 Odpov\u011bd\u011bl jsem: \u00b4Kdy\u017e na n\u011bho budeme pohl\u00ed\u017eet jako na p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edka sv\u00e9 vlastn\u00ed t\u0159\u00eddy, tak m\u016f\u017ee b\u00fdt \u201esubjektivn\u011b\u201c \u00factyhodn\u00fdm. Mimochodem, on uprchl ze zajet\u00ed – to znamen\u00e1, \u017ee miloval svoji vlast a plnil k\u00f3d d\u016fstojnick\u00e9 cti.\u00b4\u201c<\/span> <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Tak h\u00e1jil sv\u016fj um\u011bleck\u00fd p\u0159\u00edstup k jedn\u00e9 ze sv\u00fdch rom\u00e1nov\u00fdch postav sov\u011btsk\u00fd spisovatel Michail Alexandrovi\u010d \u0160olochov, kdy\u017e se mu Stalin sna\u017eil p\u0159i setk\u00e1n\u00ed v roce 1931 rozmluvit zp\u016fsob, jak\u00fdm l\u00ed\u010dil vrchn\u00edho velitele b\u011blogvard\u011bjsk\u00fdch vojsk, tedy re\u00e1ln\u011b existuj\u00edc\u00ed osobnost gener\u00e1la Lavra Georgijevi\u010de Kornilova. \u0160olochov tehdy prok\u00e1zal mimo\u0159\u00e1dnou odvahu. Trval na sv\u00e9m. A z\u0159ejm\u011b pr\u00e1v\u011b takov\u00fd neboj\u00e1cn\u00fd postoj nakonec ud\u011blal na Stalina dojem, \u017ee toto \u0160olochovovo d\u00edlo doporu\u010dil k vyd\u00e1n\u00ed. \u0158e\u010d je o \u010dty\u0159d\u00edln\u00e9m rom\u00e1nu Tich\u00fd Don, kter\u00fd nejv\u00edce p\u0159isp\u011bl k rozhodnut\u00ed \u0160v\u00e9dsk\u00e9 akademie ud\u011blit autorovi Nobelovu cenu za literaturu za rok 1965. V nobelovsk\u00e9m diplomu m\u00e1 \u0160olochov veps\u00e1na tato cenn\u00e1 slova: \u201eZa um\u011bleckou p\u016fsobivost a ryzost, s n\u00ed\u017e ve sv\u00e9 Donsk\u00e9 epopeji zaznamenal historickou epochu v \u017eivot\u011b rusk\u00e9ho lidu.\u201c<\/span> <\/p>\n

\u00a0\u00a0 \"solochov\"Michail \u0160olochov se narodil 24. kv\u011btna 1905 ve vesnici Kru\u017eilinu, kter\u00e1 se nach\u00e1zela v rostovsk\u00e9 oblasti v ji\u017en\u00edm Rusku. A\u010dkoliv to bylo v ryze koz\u00e1ck\u00e9m prost\u0159ed\u00ed, s\u00e1m \u0160olochov koz\u00e1kem nebyl. Nicm\u00e9n\u011b se ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b i d\u00edle pln\u011b ztoto\u017enil s t\u011bmito sv\u00e9r\u00e1zn\u00fdmi lidmi, kte\u0159\u00ed ji\u017e od 14. stolet\u00ed na doln\u00edm toku Dn\u011bpru, Donu, Volhy a Uralu tvo\u0159ili samospr\u00e1vn\u00e9 ob\u010diny svobodn\u00fdch lid\u00ed pracuj\u00edc\u00edch v \u0159emeslech, na neobd\u011blan\u00e9 p\u016fd\u011b a vykon\u00e1vaj\u00edc\u00edch vojenskou str\u00e1\u017en\u00ed slu\u017ebu v pohrani\u010dn\u00edch oblastech.<\/span> <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Mlad\u00fd Michail si \u0161koly dlouho neu\u017eil. P\u0159i\u0161el chaos revoluce a pak rok 1918, kdy jako t\u0159in\u00e1ctilet\u00fd vstoupil do Rud\u00e9 arm\u00e1dy, a\u010dkoliv v\u011bt\u0161ina jeho koz\u00e1ck\u00fdch spoluob\u010dan\u016f bojovala proti n\u011bmu v \u0159ad\u00e1ch b\u011blogvard\u011bjsk\u00fdch odd\u00edl\u016f. Pro\u017eil vlastn\u011b celou ob\u010danskou v\u00e1lku ve v\u0161ech mo\u017en\u00fdch rol\u00edch. Jednou dokonce jako \u0161estn\u00e1ctilet\u00fd kulometn\u00edk! Nikdo mu tedy nemusel vykl\u00e1dat \u017e\u00e1dn\u00e9 zkazky z fronty, ani ho pos\u00edlat na ideov\u00e9 \u0161kolen\u00ed. V\u011bd\u011bl, co je to revoluce i co je to v\u00e1lka. Z\u0159ejm\u011b i proto dovedl ocenit prost\u00e9 mu\u017ee, v\u010detn\u011b t\u011bch, kte\u0159\u00ed byli na druh\u00e9 stran\u011b fronty a pak o nich realisticky ps\u00e1t.<\/span> <\/p>\n

\u00a0\u00a0 V \u0160olochovovi tedy musel b\u00fdt ukryt vz\u00e1cn\u00fd talent, kdy\u017e bez dokon\u010den\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1n\u00ed dok\u00e1zal ji\u017e ve sv\u00fdch osmn\u00e1cti letech ps\u00e1t prvn\u00ed eseje do novin pro ml\u00e1de\u017e a v devaten\u00e1cti letech vytvo\u0159it i prvn\u00ed pov\u00eddku, a hned zda\u0159ilou. S\u00e1m to p\u0159ipisoval neuhasiteln\u00e9 \u017e\u00edzni po \u010detb\u011b, po ka\u017ed\u00e9 kn\u00ed\u017ece, kter\u00e1 se mu tak \u010di onak dostala do ruky, zejm\u00e9na d\u011bl Pu\u0161kina, Gogola, Tolst\u00e9ho a dal\u0161\u00edch rusk\u00fdch klasik\u016f. V roce 1922 opustil arm\u00e1du a ode\u0161el do Moskvy, kde se p\u0159ipojil ke skupin\u011b mlad\u00fdch liter\u00e1t\u016f, kte\u0159\u00ed se ov\u0161em museli \u017eivit nikoli psan\u00edm, n\u00fdbr\u017e tvrdou manu\u00e1ln\u00ed prac\u00ed.<\/span> <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Ale ani Moskva mlad\u00e9ho Michaila p\u0159\u00edli\u0161 nenadchla. A tak se po dvou letech vr\u00e1til do rodn\u00e9 vesnice, mezi donsk\u00e9 koz\u00e1ky, aby zde pak str\u00e1vil cel\u00fd sv\u016fj plodn\u00fd liter\u00e1rn\u00ed i dramaticky nabit\u00fd lidsk\u00fd \u017eivot. V t\u00e9to dob\u011b se rovn\u011b\u017e o\u017eenil s Mari\u00ed Petrovnou Gromoslavskou, dcerou b\u00fdval\u00e9ho koz\u00e1ck\u00e9ho atamana. V\u011bk na to sice je\u0161t\u011b moc nem\u011bl, v\u017edy\u0165 mu bylo pouh\u00fdch devaten\u00e1ct let, ale sv\u011bdci v\u017edy uv\u00e1d\u011bli, \u017ee s Mari\u00ed Petrovnou tvo\u0159ili \u0161\u0165astn\u00fd p\u00e1r, kter\u00fd p\u0159ivedl na sv\u011bt \u010dty\u0159i d\u011bti. Rok po svatb\u011b, tedy v roce 1925, dvacetilet\u00fd \u0160olochov p\u0159ekvapil liter\u00e1rn\u00ed kritiky kolekc\u00ed kr\u00e1tk\u00fdch pov\u00eddek s n\u00e1zvem Donskije raskazy (Donsk\u00e9 pov\u00eddky), o kter\u00fdch moskevsk\u00e1 kriti\u010dka V\u011bra Alexandrov\u00e1 uvedla, \u017ee \u201ejsou p\u016fsobiv\u00e9 svoj\u00ed jazykovou sv\u011b\u017eest\u00ed p\u0159i popisu m\u00edstn\u00ed krajiny, pestrost\u00ed mluvy r\u016fznorod\u00fdch postav, \u017eiv\u00fdmi dialogy.\u201c Stejn\u00e1 kriti\u010dka pak je\u0161t\u011b dodala, \u017ee \u201eji\u017e v t\u011bchto ran\u00fdch pov\u00eddk\u00e1ch se ukazuje, jak forma kr\u00e1tk\u00e9 pov\u00eddky svazuje nesporn\u00fd autor\u016fv epick\u00fd talent\u201c.<\/span> <\/p>\n

\u00a0\u00a0 V jedenadvaceti letech za\u010dal \u0160olochov pracovat na sv\u00e9m nejv\u011bt\u0161\u00edm \u017eivotn\u00edm d\u00edle, na Tich\u00e9m Donu, kter\u00e9 mu vydobylo zaslou\u017een\u00fd \u00fasp\u011bch doma i v zahrani\u010d\u00ed. Dokon\u010dil je ve sv\u00fdch p\u011btat\u0159iceti letech. Celou tuto epopej, p\u0159edstavuj\u00edc\u00ed panoramatick\u00fd pohled na koz\u00e1ckou vesnici za prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9\u00a0v\u00e1lky, v pr\u016fb\u011bhu revoluce a za ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky, uve\u0159ej\u0148oval postupn\u011b a to tak, \u017ee prvn\u00ed dva d\u00edly vy\u0161ly v letech 1928 a 1929, t\u0159et\u00ed o \u010dty\u0159i roky pozd\u011bji a \u010dtvrt\u00fd mezi lety 1937 a 1940.<\/span> <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Jak si p\u0159i t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti nep\u0159ipomenout jednoho z hrdin\u016f, Grigorije Melechova! Ohniv\u00fd, svobodomysln\u00fd koz\u00e1k, jen\u017e state\u010dn\u011b bojuje proti N\u011bmc\u016fm v prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, aby se pak nechal strhnout do v\u00edru konflikt\u016f n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch po p\u00e1du cara. Kdy\u017e propuk\u00e1 ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka, \u0159ad\u00ed se nejd\u0159\u00edve mezi \u201eb\u00edl\u00e9\u201c, ale pozn\u00e1v\u00e1, \u017ee jejich \u201ev\u011bc\u201c nen\u00ed jeho v\u011bc\u00ed a proto p\u0159ech\u00e1z\u00ed k \u201erud\u00fdm\u201c. Av\u0161ak ani v jejich bojov\u00e9m ide\u00e1lu nevid\u00ed v\u00fdchodisko ze sv\u00e9 osobn\u00ed krize a upad\u00e1 do vleku \u201ezelen\u00fdch\u201c – odd\u00edlu koz\u00e1ck\u00fdch partyz\u00e1n\u016f vedouc\u00edch marn\u00fd boj s \u201erud\u00fdmi\u201c. Po n\u011bkolika letech bratrovra\u017eedn\u00e9ho z\u00e1pasu je Grigorij, stejn\u011b jako mili\u00f3ny Rus\u016f, duchovn\u011b vy\u010derp\u00e1n a smi\u0159uje se, by\u0165 zdr\u00e1hav\u011b, s bol\u0161evickou moc\u00ed. Dilema Grigorije bylo dilematem milion\u016f Rus\u016f tehdej\u0161\u00ed bou\u0159liv\u00e9 doby, a proto nen\u00ed divu, \u017ee se stal nejpopul\u00e1rn\u011bj\u0161\u00edm tragick\u00fdm hrdinou v sov\u011btsk\u00e9 literatu\u0159e.<\/span> <\/p>\n

\u00a0\u00a0 O hodnov\u011brnost t\u00e9to postavy v\u0161ak musel \u0160olochov sv\u00e1d\u011bt velk\u00fd boj i v z\u00e1kulis\u00ed. Jak se sv\u011b\u0159il p\u0159\u00edtelkyni Jevgeniji Levitsk\u00e9 v dopise, kter\u00fd po v\u00edce ne\u017e pades\u00e1ti letech zve\u0159ejnil \u010dasopis Znamja (10\/1987), byl na n\u011bho vyv\u00edjen n\u00e1tlak ze strany Alexandra Fad\u011bjeva – vysok\u00e9ho p\u0159edstavitele svazu spisovatel\u016f a zn\u00e1m\u00e9ho autora Mlad\u00e9 gardy – aby pr\u00e1v\u011b hrdinu Grigorije Melechova p\u0159epracoval a ud\u011blal z n\u011bho \u201ejednoho z na\u0161ich\u201c. \u0160olochov, je\u0161t\u011b pln\u00fd nehezk\u00fdch dojm\u016f z tohoto Fad\u011bjevova dopisu z b\u0159ezna, 1930 napsal Levitsk\u00e9: \u201eNemohu prost\u011b ud\u011blat z Grigorije bol\u0161evika… Pokud jde o dal\u0161\u00ed navrhovan\u00e9 zm\u011bny v \u010d\u00e1sti 6, tak nic nenam\u00edt\u00e1m, ale nehodl\u00e1m se p\u0159izp\u016fsobovat n\u00e1zor\u016fm n\u011bkoho jin\u00e9ho o tom, jak by m\u011bla cel\u00e1 pr\u00e1ce vypadat, zejm\u00e9na jej\u00ed zakon\u010den\u00ed. Toto prohla\u0161uji naprosto kategoricky. To rad\u011bji tento rom\u00e1n nebudu v\u016fbec publikovat, ne\u017e abych \u0161el proti vlastn\u00edm p\u0159\u00e1n\u00edm na \u00fakor jak rom\u00e1nu, tak sebe sama… Nech\u0165 se Fad\u011bjev (nyn\u00ed je to velk\u00fd \u0161\u00e9f) nepokou\u0161\u00ed mn\u011b dokazovat, \u017ee \u00b4podle z\u00e1kon\u016f um\u011bleck\u00e9 tvorby takov\u00e9 zakon\u010den\u00ed nebo samotn\u00fd rom\u00e1n bude objektivn\u011b reak\u010dn\u00ed.\u00b4\u201c<\/span> <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Prvn\u00ed kritika Tich\u00e9ho Donu nebyla p\u0159\u00edzniv\u00e1. \u0160olochova obvi\u0148ovali, \u017ee nestoj\u00ed jednozna\u010dn\u011b za ide\u00e1ly bol\u0161evick\u00e9 revoluce, \u017ee se sv\u00e9 d\u00edlo sna\u017e\u00ed rozm\u011blnit r\u016fzn\u00fdmi okrajov\u00fdmi z\u00e1le\u017eitostmi, jako nap\u0159\u00edklad zbyte\u010dn\u011b velkou plochou v\u011bnovanou milostn\u00fdm vztah\u016fm vystupuj\u00edc\u00edch postav. Ke zm\u011bn\u011b v postoji ofici\u00e1ln\u00ed kritiky do\u0161lo teprve tehdy, kdy\u017e se mlad\u00e9ho \u0160olochova zastalo n\u011bkolik skute\u010dn\u00fdch mistr\u016f rusk\u00e9 a sov\u011btsk\u00e9 literatury v \u010dele s Maximem Gork\u00fdm. A byl to pr\u00e1v\u011b Gorkij, jen\u017e \u0160olochova nejen povzbuzoval, aby sv\u016fj rom\u00e1n dokon\u010dil, ale tak\u00e9 se zasadil u Stalina, aby tohoto mimo\u0159\u00e1dn\u011b talentovan\u00e9ho spisovatele p\u0159ijal a osobn\u011b se sezn\u00e1mil s jeho n\u00e1zory a argumenty. A skute\u010dn\u011b, jak ji\u017e bylo shora \u0159e\u010deno, Gork\u00e9mu se poda\u0159ilo zorganizovat setk\u00e1n\u00ed Stalina se \u0160olochovem a to ve sv\u00e9m vlastn\u00edm dom\u011b. Na\u0161li se i z\u00e1vistivci, kte\u0159\u00ed nemohli un\u00e9st, \u017ee teprve p\u011btadvacetilet\u00fd \u0160olochov za\u010d\u00edn\u00e1 z\u00edsk\u00e1vat zna\u010dnou popularitu jak v um\u011bleck\u00fdch kruz\u00edch, tak hlavn\u011b mezi \u0161irok\u00fdmi vrstvami \u010dten\u00e1\u0159\u016f ve m\u011bst\u011b i na venkov\u011b. Jedn\u00edm z nich byl Nikolaj Prokof\u011bv, jen\u017e na novinov\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch mlad\u00e9ho spisovatele obvinil, \u017ee pom\u00e1h\u00e1 kulak\u016fm a \u017ee plat\u00ed dan\u011b za sv\u00e9ho tch\u00e1na, jen\u017e kdysi b\u00fdval n\u00e1\u010deln\u00edkem jedn\u00e9 koz\u00e1ck\u00e9 vesnice. Tak\u00e9 se objevily hlasy, kter\u00e9 dokonce je\u0161t\u011b v 70. letech o\u017eivoval Alexandr Sol\u017eenicyn, \u017ee \u0160olochov vlastn\u011b nem\u011bl na l\u00e1tku Tich\u00e9ho Donu \u017e\u00e1dn\u00e9 pr\u00e1vo. Jin\u00fdmi slovy, \u017ee jde o plagi\u00e1t, proto\u017ee skute\u010dn\u00fdm autorem m\u011bl b\u00fdt jist\u00fd Fjodor Krjukov, koz\u00e1ck\u00fd liter\u00e1t, jen\u017e zem\u0159el v roce 1920.<\/span> <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Ov\u0161em mezi skute\u010dn\u00fdmi sv\u011btov\u00fdmi znalci o velikosti \u0160olochovova Tich\u00e9ho Donu nebylo a nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fdch pochyb. Nap\u0159\u00edklad Marc Slonim jej p\u0159irovnal k Tolst\u00e9ho d\u00edlu Vojna a m\u00edr. Tento americk\u00fd liter\u00e1rn\u00ed kritik mimo jin\u00e9 napsal: \u201e\u0160olochov postupuj\u00edc\u00ed ve stop\u00e1ch velk\u00e9ho mistra prokl\u00e1d\u00e1 \u017eivotopisy s histori\u00ed, bojov\u00e9 sc\u00e9ny s dom\u00e1c\u00edmi incidenty, pohyby mas s pulsem emoc\u00ed jedince. Uk\u00e1zal, jak velk\u00e9 spole\u010densk\u00e9 p\u0159evraty zm\u011bnily osobn\u00ed osudy, jak politick\u00fd z\u00e1pas rozhodoval o \u0161t\u011bst\u00ed nebo zruinov\u00e1n\u00ed.\u201c<\/span> <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Podle jin\u00e9ho americk\u00e9ho odborn\u00edka, Ernesta J. Simmonse, nen\u00ed p\u016fvodn\u00ed verze Tich\u00e9ho Donu \u017e\u00e1dn\u00fdm politick\u00fdm trakt\u00e1tem, jak se ob\u010das n\u011bkdo sna\u017eil tvrdit. \u201eA pokud se v tomto d\u00edle objevuj\u00ed n\u011bjak\u00e9 politick\u00e9 z\u00e1pletky\u201c, uvedl Simmons, \u201epak jde vskutku pouze o nahodil\u00fd jev v\u016f\u010di onomu dominuj\u00edc\u00edmu t\u00e9matu, kter\u00fdm je zde z\u00e1jem o \u010dlov\u011bka obsa\u017een\u00fd v p\u0159\u00edb\u011bhu velk\u00e9 a doj\u00edmav\u00e9 l\u00e1sky, t\u00e9m\u011b\u0159 jedin\u00e9ho milostn\u00e9ho p\u0159\u00edb\u011bhu v sov\u011btsk\u00e9 literatu\u0159e.\u201c<\/span> <\/p>\n

\u00a0\u00a0 P\u0159itom tento americk\u00fd liter\u00e1rn\u00ed kritik nezav\u00edr\u00e1 o\u010di ani p\u0159ed faktem, \u017ee \u0160olochov po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce n\u011bkter\u00e9 \u010d\u00e1sti Tich\u00e9ho Donu tenden\u010dn\u011b upravoval, zejm\u00e9na m\u00edsta, kde p\u016fvodn\u00ed vyl\u00ed\u010den\u00ed n\u011bkter\u00fdch postav odpov\u011bdn\u00fdch za revolu\u010dn\u00ed teror \u201erud\u00fdch\u201c v ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce \u00fadajn\u011b neodpov\u00eddalo obrazu revolucion\u00e1\u0159\u016f, jak se to \u017e\u00e1dalo na pomez\u00ed 40. a 50. let. Je v\u0161ak zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee \u0160olochov k t\u011bmto \u00faprav\u00e1m p\u0159istoupil v dob\u011b, kdy ho k tomu fakticky nikdo nenutil, l\u00e9pe \u0159e\u010deno, kdy mu ji\u017e nehrozilo \u017e\u00e1dn\u00e9 riziko, jak tomu bylo v 30. letech. T\u011b\u017eko \u0159\u00edci, zda to bylo zp\u016fsobeno jeho hlubok\u00fdm p\u0159esv\u011bd\u010den\u00edm o spr\u00e1vn\u00e9 cest\u011b sov\u011btsk\u00e9ho pojet\u00ed socialismu, kter\u00e9 v n\u011bm je\u0161t\u011b v\u00edce utvrdily z\u00e1\u017eitky z v\u00edt\u011bzn\u00e9 druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a kter\u00e9 najednou ji\u017e necht\u011bl zpochyb\u0148ovat t\u00edm, co se d\u011blo v letech ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky, nebo zda se to \u201eurodilo\u201c jeho p\u0159erodem z lidov\u00e9ho koz\u00e1ck\u00e9ho spisovatele v ofici\u00e1ln\u00ed osobnost, zd\u016frazn\u011bnou vysok\u00fdmi funkcemi ve Svazu sov\u011btsk\u00fdch spisovatel\u016f, a nakonec i skute\u010dnost\u00ed, \u017ee se za Chru\u0161\u010dova dokonce stal \u010dlenem \u00fast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru strany.<\/span> <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Nelze tak\u00e9 zapom\u00ednat na \u0160olochova jako zap\u00e1len\u00e9ho patriota. Dok\u00e1zal to i t\u00edm, \u017ee se ihned po n\u011bmeck\u00e9m p\u0159epaden\u00ed dobrovoln\u011b hl\u00e1sil na frontu. A\u010dkoliv m\u011bl z v\u00e1le\u010dn\u00fdch boj\u016f sv\u00e9 zku\u0161enosti a nebyl ani fyzicky je\u0161t\u011b star\u00fd – bylo mu p\u0159ece teprve 36 let – velen\u00ed Rud\u00e9 arm\u00e1dy mu samoz\u0159ejm\u011b ur\u010dilo jin\u00e9 posl\u00e1n\u00ed. Stal se v\u00e1le\u010dn\u00fdm korespondentem. Nutno zd\u016fraznit, \u017ee elitn\u00edm. Nikoliv n\u011bjak\u00fdmi v\u00fdsadami v tepl\u00e9m t\u00fdlu, ale v drsn\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch prvn\u00ed linie. Jinak by ani nemohl tak zasv\u011bcen\u011b popisovat trag\u00e9dii t\u011b\u017ek\u00fdch ztr\u00e1t v prvn\u00edch t\u00fddnech a m\u011bs\u00edc\u00edch, kdy za stra\u0161n\u00fdch zmatk\u016f, ale s neuv\u011b\u0159iteln\u00fdm heroismem ti dole museli napravovat chyby a nekompetentnost t\u011bch naho\u0159e. Chyb\u011bli Suvorovov\u00e9 a Kutuzovov\u00e9. \u017dukov se teprve u\u010dil za pochodu.<\/span> <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Nebyl by to \u0160olochov, Tolstoj 20. stolet\u00ed, kdyby z t\u00e9to t\u011b\u017ek\u00e9 doby nenapsal velk\u00e9 v\u011bci. Vzru\u0161uj\u00edc\u00ed report\u00e1\u017ee. Op\u011bt drsn\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy prost\u00fdch mu\u017e\u016f. Ale jeho rom\u00e1nem, jeho tak\u0159\u00edkaj\u00edc Vojnou a m\u00edrem, se stala kniha Oni sra\u017ealis za rodinu (Br\u00e1nili svou zem). Psal ji pod dojmem stalingradsk\u00e9 bitvy a za\u010dal ji poprv\u00e9 zve\u0159ej\u0148ovat na pokra\u010dov\u00e1n\u00ed v moskevsk\u00e9 Pravd\u011b v letech 1943 a\u017e 1944. \u017del, nebyla dops\u00e1na. Jej\u00ed dokon\u010den\u00ed po v\u00e1lce toti\u017e p\u0159i ve\u0161ker\u00e9 sl\u00e1v\u011b a \u00fact\u011b autora nar\u00e1\u017eelo na rozpaky nakladatel\u016f, kte\u0159\u00ed se ob\u00e1vali tisknout pas\u00e1\u017ee, v nich\u017e se \u0160olochov kriticky vyslovoval k 22. \u010dervnu 1941 a dal\u0161\u00edm chyb\u00e1m veden\u00ed, kter\u00e9 st\u00e1ly miliony \u017eivot\u016f. Kdy\u017e Nikita Chru\u0161\u010dov v roce 1956 pootev\u0159el dve\u0159e k pravd\u011b, zd\u00e1lo se, \u017ee i \u0160olochov tuto v\u00e1le\u010dnou epopej dokon\u010d\u00ed podle sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho v\u011bdom\u00ed a sv\u011bdom\u00ed. Zd\u00e1lo se, \u017ee to p\u016fjde, proto\u017ee prvn\u00ed d\u00edl v kni\u017en\u00ed podob\u011b dokon\u010dil roku 1958. Psal d\u00e1l a v roce 1969 se pokou\u0161el o publikov\u00e1n\u00ed t\u0159et\u00edho svazku, kdy\u017e po\u017e\u00e1dal moskevskou Pravdu, aby mohl na jej\u00edch str\u00e1nk\u00e1ch pokra\u010dovat tam, kde po v\u00e1lce skon\u010dil. Av\u0161ak Michail \u0160olochov – \u010dlen Akademie v\u011bd SSSR (1939), nositel \u0158\u00e1du Lenina (1955), \u010dlen \u00fast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru strany (1961), \u010destn\u00fd doktor Saint Andrew University (1962) a laure\u00e1t Nobelovy ceny (1965) \u2013 byl odm\u00edtnut. Nen\u00ed divu, v Kremlu ji\u017e nesed\u011bl Chru\u0161\u010dov. Ten, jak zn\u00e1mo, nev\u00e1hal vz\u00edt tohoto slavn\u00e9ho spisovatele na svoji cestu do Ameriky v roce 1959 k jedn\u00e1n\u00edm s prezidentem\u00a0 Eisenhowerem, co\u017e byla v\u016fbec prvn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bva hlavy SSSR v USA. A tak nejlep\u0161\u00edm a pln\u011b dokon\u010den\u00fdm \u0160olochovov\u00fdm d\u00edlem z v\u00e1le\u010dn\u00e9ho obdob\u00ed z\u016fst\u00e1v\u00e1 Sudba \u010deloveka (Osud \u010dlov\u011bka), kter\u00e9 publikoval v roce 1956 a je\u017e se t\u011b\u0161ilo velk\u00e9mu z\u00e1jmu ve\u0159ejnosti i ve filmov\u00e9 verzi se Sergejem Bondar\u010dukem jako re\u017eis\u00e9rem a z\u00e1rove\u0148 v roli hlavn\u00edho hrdiny. A byl to pr\u00e1v\u011b Bondar\u010duk, jen\u017e se vyslovoval o \u0160olochovovi s nesm\u00edrnou \u00factou: \u201eMysl\u00edm si, \u017ee to byl vedle Tolst\u00e9ho spisovatel, kter\u00fd snad nejosobit\u011bji dok\u00e1zal nahl\u00e9dnout do lidsk\u00e9 du\u0161e a z\u00e1rove\u0148 vystihnout nejjemn\u011bj\u0161\u00ed odst\u00edn vztahu jej\u00edho nositele k onomu \u0161irok\u00e9mu pl\u00e1tnu, kter\u00e9mu se tak vzletn\u011b \u0159\u00edk\u00e1 \u010din d\u011bjin, ale kter\u00e9 z\u016fst\u00e1v\u00e1 jen t\u00edm prost\u00fdm osudem jednoho jedin\u00e9ho \u010dlov\u011bka uprost\u0159ed milion\u016f. Poznal jsem to s\u00e1m na sob\u011b, kdy\u017e jsem v roce 1959 to\u010dil Osud \u010dlov\u011bka. Leckdo m\u016f\u017ee nam\u00edtnout, \u017ee to \u0159\u00edk\u00e1m pod dojmem toho, \u017ee \u0161lo o v\u016fbec prvn\u00ed sn\u00edmek, kter\u00fd jsem re\u017e\u00edroval, ale p\u0159en\u00e9st \u0160olochov\u016fv rukopis na filmov\u00fd svitek – to je radost i utrpen\u00ed. Zkuste chytit do dlan\u00ed v\u00e1nek.\u201c<\/span> <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Posledn\u00ed \u0160olochovovou prac\u00ed je druh\u00fd d\u00edl rom\u00e1nu Podnjataja celina (Rozru\u0161en\u00e1 zem\u011b). Tuto knihu, v n\u00ed\u017e zachycuje proces kolektivizace zem\u011bd\u011blstv\u00ed v prvn\u00ed p\u011btiletce (1928-1932) na pozad\u00ed odporu rusk\u00fdch roln\u00edk\u016f v duchu tradicionalistick\u00e9ho principu v jejich \u017eivot\u011b, za\u010dal vlastn\u011b ps\u00e1t soub\u011b\u017en\u011b s Tich\u00fdm Donem na po\u010d\u00e1tku 30. let a dokon\u010dil ji v roce 1960.<\/span> <\/p>\n

\u00a0\u00a0 \u0160olochov, obdobn\u011b jako Hemingway, pak za\u010dal hodn\u011b p\u00edt. Av\u0161ak na rozd\u00edl od sv\u00e9ho americk\u00e9ho souputn\u00edka se nakonec p\u0159ece jen je\u0161t\u011b dok\u00e1zal vzpamatovat. Varovn\u00fdm sign\u00e1lem mu v tom byl srde\u010dn\u00ed infarkt, kter\u00fd ho postihl v roce 1975. Ten mu tak\u00e9 zabr\u00e1nil i v n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b Moskvy, kde na po\u010dest jeho sedmdes\u00e1tin prob\u00edhaly velk\u00e9 oslavy. Snad to byla pr\u00e1v\u011b tato skute\u010dnost, \u017ee s vyp\u011bt\u00edm v\u016fle nakonec dok\u00e1zal omezit sklony k vodce, co\u017e mu umo\u017enilo \u017e\u00edt je\u0161t\u011b dal\u0161\u00edch dev\u011bt let uprost\u0159ed zamilovan\u00e9ho donsk\u00e9ho kraje.<\/span> <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Michail \u0160olochov skonal 2. \u00fanora 1984. Bylo mu dev\u011btasedmdes\u00e1t let.<\/span> <\/p>\n

MICHAL RYB\u00cdN<\/span> <\/p>\n

Obrys – Kmen, \u010d.38\/2010<\/span> <\/p>\n

http:\/\/www.obrys-kmen.cz\/<\/span><\/a> <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Michail \u0160olochov se narodil 24. kv\u011btna 1905 ve vesnici Kru\u017eilinu, kter\u00e1 se nach\u00e1zela v rostovsk\u00e9 oblasti v ji\u017en\u00edm Rusku.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":307,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[6],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/967"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=967"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/967\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/307"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=967"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=967"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=967"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}