{"id":994,"date":"2010-12-03T19:21:54","date_gmt":"2010-12-03T18:21:54","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2010\/12\/03\/invaze-v-zatoce-svini\/"},"modified":"2010-12-03T19:21:54","modified_gmt":"2010-12-03T18:21:54","slug":"invaze-v-zatoce-svini","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2010\/12\/03\/invaze-v-zatoce-svini\/","title":{"rendered":"Invaze v Z\u00e1toce svin\u00ed"},"content":{"rendered":"<p align=\"justify\"> <img loading=\"lazy\" class=\" alignleft size-full wp-image-69\" src=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2007\/11\/kuba.jpg\" border=\"0\" alt=\"kuba\" title=\"kuba\" hspace=\"5\" vspace=\"5\" width=\"64\" height=\"45\" align=\"left\" \/>Po kub\u00e1nsk\u00e9 revoluci je\u0161t\u011b nebylo \u010d\u00e1sti americk\u00fdch vl\u00e1dnouc\u00edch kruh\u016f jasno, co bude n\u00e1sledovat d\u00e1le. Mnoho z nich si myslelo, \u017ee se vztahy Kuby k USA nezm\u011bn\u00ed.  <\/p>\n<p> <!--more--> <\/p>\n<p align=\"justify\"> Tomu pomohlo i to, \u017ee se na Kub\u011b k moci dostalo pravicov\u011bj\u0161\u00ed k\u0159\u00eddlo revoluce, veden\u00e9 Manuelem Urrutiou, kter\u00fd se stal prezidentem, Jos\u00e9 Mir\u00f3 Cardonou, kter\u00fd se stal p\u0159edsedou vl\u00e1dy a Roberto Agramontem, kter\u00fd se stal ministrem zahrani\u010d\u00ed. Proto tak\u00e9 USA uznaly ji\u017e 7.1.1959 novou vl\u00e1du Kuby. V pr\u016fb\u011bhu prvn\u00ed poloviny roku 1959 se v\u0161ak tito lid\u00e9 uk\u00e1zali jako odp\u016frci spole\u010densk\u00fdch p\u0159em\u011bn na Kub\u011b a museli odej\u00edt z vl\u00e1dy. Fidel Castro se stal ministersk\u00fdm p\u0159edsedou a za\u010dal uskute\u010d\u0148ovat rozs\u00e1hl\u00e9 reformy jako\u017e i konfiskaci majetku &quot;korup\u010dn\u00edk\u016f a ko\u0159istn\u00edk\u016f&quot;. V USA za\u010dalo s\u00edlit vol\u00e1n\u00ed po intervenci. <\/p>\n<p align=\"justify\"> K prvn\u00edmu pokusu o vp\u00e1d do\u0161lo ji\u017e v roce 1961. P\u0159edt\u00edm v\u0161ak USA podnikly celou \u0159adu ekonomick\u00fdch a politick\u00fdch opat\u0159en\u00ed: odm\u00edtly kupovat cukr, kter\u00fd tvo\u0159il v\u011bt\u0161inu v\u00fdvozu. Odm\u00edtly d\u00e1vat Kub\u011b naftu, na kter\u00e9 byl z\u00e1visl\u00fd cel\u00fd hospod\u00e1\u0159sk\u00fd \u017eivot. Zastavily dovoz n\u00e1hradn\u00edch d\u00edl\u016f a potravin, zak\u00e1zaly americkou turistiku, kter\u00e1 pro Kubu znamenala ro\u010dn\u011b 50 mili\u00f3n\u016f dolar\u016f zisku. Tato opat\u0159en\u00ed v\u0161ak nedos\u00e1hla sv\u00e9ho c\u00edle. St\u00e1ty v\u00fdchodn\u00edho bloku p\u0159isp\u011bchaly Kub\u011b na pomoc. Koupily cukr, SSSR dodal naftu a kdy\u017e ji americk\u00e9 podniky na Kub\u011b odm\u00edtly d\u00e1le zpracov\u00e1vat, revolu\u010dn\u00ed vl\u00e1da tyto podniky zn\u00e1rodnila. Kub\u011b byla poskytnuta v\u00fdhodn\u00e1 p\u016fj\u010dka a dal\u0161\u00ed pomoc. Americk\u00e9 kruhy p\u0159i\u0161ly k z\u00e1v\u011bru, \u017ee jedin\u00e1 cesta je ozbrojen\u00e1 intervence. <\/p>\n<p align=\"justify\"> Americk\u00e1 vl\u00e1da dala p\u0159ednost arm\u00e1d\u011b odp\u016frc\u016f revoluce. Tito odp\u016frci byli ji\u017e koncem roku 1960 intenz\u00edvn\u011b formov\u00e1ni a cvi\u010deni v USA, Guatemale a Portoriku. Soub\u011b\u017en\u011b s t\u00edm podnikaj\u00ed USA \u0159adu nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch akc\u00ed. Na Kub\u011b jsou vysazov\u00e1ni doverzanti (po\u017e\u00e1r obchodn\u00edho domu v Havan\u011b), na Guantan\u00e1mo se vylodil koncem roku 1960 odd\u00edl n\u00e1mo\u0159n\u00ed p\u011bchoty o s\u00edle 1450 mu\u017e\u016f. V bl\u00edzkosti Kuby prov\u00e1d\u011blo americk\u00e9 n\u00e1mo\u0159nictvo cvi\u010den\u00ed a 3.1.1961 USA p\u0159eru\u0161ily diplomatick\u00e9 styky s Kubou. Z interven\u010dn\u00edch vojsk se tvo\u0159\u00ed brig\u00e1da o s\u00edle 1400 mu\u017e\u016f z \u0161esti prapor\u016f (4 p\u011b\u0161\u00ed, motorizovan\u00fd a v\u00fdsadkov\u00fd, 20 letadel). <\/p>\n<p align=\"justify\"> Podle pl\u00e1nu m\u00e1 b\u00fdt proveden v\u00fdsadek na poloostrov\u011b Zapata a m\u00e1 b\u00fdt vytvo\u0159eno p\u0159edmost\u00ed. Na n\u011bm se vytvo\u0159\u00ed vl\u00e1da Mir\u00f3a Cardony, kter\u00e1 bude uzn\u00e1na vl\u00e1dou USA a dal\u0161\u00edmi st\u00e1ty a na jej\u00ed prosbu zas\u00e1hnou vojska USA. Re\u017eim tak m\u00e1 b\u00fdt zni\u010den i za pomoci vnit\u0159n\u00edch nep\u0159\u00e1tel.<br \/> \u00a0<br \/> P\u0159es obrovsk\u00e9 ekonomick\u00e9 probl\u00e9my se Kub\u011b da\u0159\u00ed je\u0161t\u011b do zah\u00e1jen\u00ed intervence vybudovat bojeschopnou arm\u00e1du. Celkov\u00e9 po\u010dty v\u0161ak nedosahuj\u00ed 10.000 mu\u017e\u016f. Proto je na pomoc arm\u00e1d\u011b vytvo\u0159ena lidov\u00e1 milice, ozbrojen\u00ed pracuj\u00edc\u00edch. <\/p>\n<p align=\"justify\"> Situace se vyost\u0159uje 8.4.1961. Mir\u00f3 Cardona se obrac\u00ed v rozhlase ke kub\u00e1nsk\u00e9mu lidu s v\u00fdzvou k povst\u00e1n\u00ed. Sou\u010dasn\u011b jsou jednotky z Nikaragui na \u0161esti lod\u00edch pod vlajkou Lib\u00e9rie dopraveny ke kub\u00e1nsk\u00fdm b\u0159eh\u016fm &#8211; pod p\u0159\u00edmou ochranou dvou americk\u00fdch torp\u00e9doborc\u016f a americk\u00e9ho letectva (celkem v oblasti 30 USA plavidel &#8211; letadlov\u00e1 lo\u010f Randolf &#8211; 100 st\u00edha\u010d\u016f a 3000 mu\u017e\u016f p\u0159iplula dokonce do Guantan\u00e1ma). <\/p>\n<p align=\"justify\"> 15.4.1961 bombarduj\u00ed letadla kontrarevolucion\u00e1\u0159\u016f, kter\u00e9 maj\u00ed schv\u00e1ln\u011b kub\u00e1nsk\u00e9 znaky, leti\u0161t\u011b. Dev\u011bt bombard\u00e9r\u016f B-26 a t\u0159i st\u00edhac\u00ed letouny v\u0161ak nezni\u010dilo kub\u00e1nsk\u00e9 letectvo, kter\u00e9 v\u010das letadla rozptyluje. V ned\u011bli 17.4.1961 ve 3 hodiny r\u00e1no je zah\u00e1jena operace v\u00fdsadkov\u00fdch vojsk v Z\u00e1toce svin\u00ed na ji\u017en\u00edm pob\u0159e\u017e\u00ed. Na tomto m\u00edst\u011b je jen mal\u00e1 hl\u00eddka kub\u00e1nsk\u00e9 lidov\u00e9 milice, dva d\u011bln\u00edci a t\u0159i roln\u00edci, vyzbrojen\u00e1 pu\u0161kami a jedn\u00edm kulometem. P\u0159ed\u00e1vaj\u00ed zpr\u00e1vu o interventech a zahajuj\u00ed obranu. V\u0161ichni v boji padli. <\/p>\n<p align=\"justify\"> \u00a0\u00a0V 8 hodin r\u00e1no jsou vysazeny i vzdu\u0161n\u00e9 v\u00fdsadky a to na komunikace vedouc\u00ed do vnitrozem\u00ed. Kub\u00e1nsk\u00e1 vl\u00e1da v\u0161ak byla p\u0159ipravena. Podle posledn\u00edch zpr\u00e1v z odhalen\u00fdch kub\u00e1nsk\u00fdch arch\u00edv\u016f dokonce Fidel znal i term\u00edn a m\u00edsto vylod\u011bn\u00ed. Nejbli\u017e\u0161\u00ed pravideln\u00e1 vojska jsou ale a\u017e v Santa Cla\u0159e vzd\u00e1len\u00e9 120 km. Vl\u00e1da vyhla\u0161uje v\u0161eobecnou mobilizaci. V\u0161em ob\u010dan\u016fm je zak\u00e1z\u00e1no opou\u0161t\u011bt bez povolen\u00ed sv\u00e9 podniky, \u00fa\u0159ady a pracovi\u0161t\u011b. Tak jsou kontrarevolucion\u00e1\u0159i pod dozorem.  <\/p>\n<p align=\"justify\"> Ji\u017e 17.4.1961 se lidov\u00fdm milic\u00edm da\u0159\u00ed zabr\u00e1nit postupu kontrarevolucion\u00e1\u0159\u016f do vnitrozem\u00ed. Da\u0159\u00ed se jim vybojovat na pob\u0159e\u017e\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9 p\u0159edmost\u00ed. Revolu\u010dn\u00ed letectvo sest\u0159eluje t\u00e9ho\u017e dne p\u011bt nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch letadel a pot\u00e1p\u00ed polovinu dopravn\u00edch lod\u00ed nep\u0159\u00edtele. 18.4. p\u0159ech\u00e1zej\u00ed revolu\u010dn\u00ed vojska do proti\u00fatoku. Do ve\u010dera jsou kontrarevolucion\u00e1\u0159i zatla\u010deni do mal\u00e9ho prostoru na pobb\u0159e\u017e\u00ed a 19.4. jsou zlikvidov\u00e1ni. 82 kontrarevolucin\u00e1\u0159\u016f padlo, p\u0159es 1200 jich bylo zajato. Byly potopeny \u010dty\u0159i lodi, sest\u0159eleno deset letadel, uko\u0159ist\u011bno p\u011bt tank\u016f M-41. Revolu\u010dn\u00ed vojska ztratila 87 mrtv\u00fdch a 250 lid\u00ed bylo zran\u011bno. <\/p>\n<p> &nbsp; <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Po kub\u00e1nsk\u00e9 revoluci je\u0161t\u011b nebylo \u010d\u00e1sti americk\u00fdch vl\u00e1dnouc\u00edch kruh\u016f jasno, co bude n\u00e1sledovat d\u00e1le. Mnoho z nich si myslelo, \u017ee<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":69,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[140],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/994"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=994"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/994\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/69"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=994"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=994"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=994"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}