Z Domova

Svěcení kapličky a mrtví brouci

logoV minulém roce jsme si mohli v Chebském deníku přečíst:

“Na státní hranici nedaleko obce Libá byla na znamení přátelství mezi Čechy a Němci vysvěcena kaplička."


 

Mělo jít o společné dílo občanů obou národů. Z německé strany přišlo a přijelo na tři sta lidí, z české asi padesát. Obecní úřad byl o této akci vyrozuměn s tím, že pan starosta a občané jsou na tento církevní obřad zváni.

Pan starosta se dostavil a byl překvapen, že by měl bezprostředně před zahájením pronést krátký projev, notabene přečíst proslov, který mu byl v češtině německou stranou dodán. Neskočil ovšem na lep, proslov si přečetl, vrátil a místo toho jen vyslovil přání, aby vybudované místo sloužilo přátelství obou národů.

Protože záměr obou Němců nevyšel, přečetl „proslov“ německý farář v obou jazycích, Text obviňoval Čechy z „neoprávněného“ odsunu německého obyvatelstva z pohraničí a z „uloupení“ jejich majetků. Nešlo tedy o znamení přátelství a zdaleka nešlo jen o vysvěcení kapličky. U ní byl zabudován kámen jen s německým nápisem, což bylo „dílem“ člena sudetoněmeckého landsmanšaftu: k tomu již není třeba slov.

Nabízí se otázka, proč se tohoto svěcení „přátelsky“ neúčastnili také zástupci české katolické církve. Mohli přece činy prokázat, že jsou českými vlastenci a zneužití církevního obřadu na místě odmítnout. Raději se prostě neúčastnili: dělali mrtvého brouka. Nezdá se vám, že se tak děje vždy, když by „naše“ církev měla zasáhnut a postavit se na stranu „svého“ národa?

Jaroslav Morávek – Věra Pajková

Ze stránek Volné myšlenky. Internet: http://volnamyslenka.wz.cz

Napsal Milan Tůma Zobrazeno: 2899