Kam kráčíš Česko- ?
Narodil jsem se v době, kdy naše země byla sice nemocná, ale hrdá. Hrdá na to co jsme a co máme. Průmysl fungoval, lidé měli práci, volný čas, svátky.
Dovedli se radovat, kulturně žít a přátelsky spolu mluvit. Doba rozhodně nebyla ideální, komunistický režim potřeboval reformy jako sůl, měl se mnohem více otevřít lidem a mnohem více naslouchat názorům a potřebám plebsu, ale neměl dopustit změny, které nastaly připravenou revolucí po roce 1989. Bohužel změna režimu přinesla většinou jen to nejhorší:
– rozpad federace a tím zvýšení bezvýznamnosti státu (nedělejme si iluze, Českou republiku ve světě a ani v EU téměř nikdo nezná, snad Československo, to má stále ve světě dobrý zvuk)
– rozdělení společnosti na bohaté a chudé – v pravicovém pojetí na boháče a socky
– privatizace jako záminka k rozprodání podniků do zahraničí nebo jejich zničení
– zadlužení země, její vytunelování
– zhoršení stavu školství a zdravotnictví
– zvýšení kriminality
Často je nám předkládáno, že se za minulého režimu nemohlo cestovat. Je zajímavé, že to většinou říkají lidé, kteří se za minulého režimu měli poměrně dobře a tudíž získat pro ně výjezdní doložky nebyl vůbec žádný problém. Navíc v rámci fungujících organizací se za minulého režimu podívali do zahraničí třeba i prostí lidé z vesnic. Dnes, když na to nemáte, můžete většinou tak akorát sedět doma, protože vyděláváte příliš málo, abyste si nějakou dovolenou v cizí zemi mohli dovolit. Pokud konspirativní teorii rozvedu trošku více, může to být trošku i účel. Když nebudete moci cestovat, nepoznáte na vlastní oči jak to funguje jinde a budete mnohem více závislí na skutečnostech, která Vám předkládají média. Tím méně se budete snažit ovlivňovat Vaše okolí podle svého mínění a stanete se možná více pasivním ?
Svobodu zde vůbec neuvádím, protože ta je v českém podání jen prázdné slovo, které stejně jako dřív neplatí. Svoboda bude tehdy, až zde bude skutečná vláda lidu se skutečnou lidovou demokracií, referendy a ne vláda několika mafiánských papalášů co rozkradli a zpustošili republiku, kterým jsme dobří jednou za 4 roky u voleb.
A tady bych si dovolil ocitovat stať z marxistické filozofie:
Vývoj negací nekončí. Každá negace je vždy počátkem vývoje něčeho nového a vytvářením předpokladu k jeho budoucí negaci. Při ní pak dochází k negaci negovaného, tedy k jakémusi zdánlivému návratu do původního stavu. Není to opakování podstaty, ani celého obsahu, ale vždy jen některých stránek jevu; není to nikdy návrat do výchozího bodu, ale začátek na jiném, převážně vyšším vývojovém stupni. Opakovány nejsou z hlediska člověka pouze kladné, ale i negativní stránky. Je to pouze relativní návrat, při kterém může, ale nemusí být vývojem opakováno to, co již bylo v předcházejících stádiích vývoje popřeno, to co se v jiných, složitějších podmínkách mohlo znovu stát schopným rozvoje. Protože vše ostatní se mezitím také změnilo, stalo se složitějším, jsou podmínky rozvoje širší, rozmanitější.
Znamená to, že historie se opakuje, ale pokaždé je trochu jiná, změněná, obohacená o nové a složitější formy. Jestli-že budování socialismu skončilo neúspěchem, nastupuje opět to co jsme zde již jednou měli. Defacto budování 1. republiky, jen za trošku jiných podmínek. Ovšem již v této ranné fázi, je ve společnosti další zárodek toho, co jednou změní situaci a provede negaci. Zárodek bude sílit a růst, společně s tím čím silněji se proti němu bude současná garnitura bránit. Až se negace změní požadovaným směrem, vycházejme z toho co známe, poučme se z chyb minulosti tak, aby nový směr byl skutečně pro lidi a ne pro pár vyvolených. Vládu do rukou lidu, pomocí referend a lidového hlasování. Aby další budoucí negace, nebyla negací systému, ale negací umožňující lidem lepší život.
P.S.: Převedu-li to do českých podmínek, my se zde pořád pohybujeme ode zdi ke zdi. Jednou jsme rudí, jednou hnědí. Obávám se, že současná fašizující situace v naší zemi ukazuje, kterým směrem kráčíme.
Ale ten zárodek…