Protinacistický odboj v ČSR (3)

Odboj KSS na Slovensku

Také ilegální stranické vedení na Slovensku vyvíjelo aktivní činnost, i když v poněkud odlišných podmínkách. Jak již bylo uvedeno, na rozdíl od českých zemí Slovensko nebylo okupováno. Němečtí fašisté považovali pro sebe za výhodnější zřídit zde formálně samostatný stát, který však ve skutečnosti byl jejich vazalem. Projevovalo se to v tom, že jak vnitřní, tak zahraniční politiku určovali nacisté. Německý kapitál ovládl během krátké doby celé hospodářství země, která se měla stát agrárním a surovinovým přívěškem Německa a dodavatelem levných pracovních sil. I slovenský národ však byl již předem odsouzen k vyhlazení.

KSS se řídilo ústředním heslem "Za národní a sociální osvobození Slovenska". I ona KSS vydávala ilegální tiskoviny a organizovala hospodářské boje. Proti stávce horníků v Handlové musela slovenská vláda nasadit četnictvo, armádu i tanky. Snahy navázat kontakt se středními vrstvami a inteligencí a vytvořit tak širokou frontu proti klerofašistickému režimu se však v této době nedařily. Tyto vrstvy byly příliš hluboce ovliněny iluzemi o "samostatnosti" Slovenska a také poměrně příznivou hospodářskou situaci na Slovensku.

Slovenské národní povstání

29. srpna 1944 došlo na Slovensku k celonárodnímu povstání, které v krátké době zasáhlo značnou část středního Slovenska a jehož centrem se stala Banská Bystrica. Slovenská národní rada, kterou založili komunisté Gustáv Husák, Karol Šmidke, Laco Novomeský a další společně s ostatními odbojovými proudy, převzala nad povstaleckým územím vládní moc, řízení obrany osvobozeného území a vyhlásila mobilizaci. Komunistická strana Slovenska, která byla hlavním organizatorem povstaleckého boje, vystoupila z ilegality a přijala vedení při výstavbě nové politické moci.

Slovenský lid nebyl ve svém boji osamocen – SSSR mu poskytl materiální, vojenskou i jinou pomoc. Mimo nestálo ani vedení KSČ, které vyslalo na povstalecké území skupinu v čele s Janem Švermou. Přestože díky obrovské přesile nacistických vojsk a zradě části velení povstalecké armády byli povstalci zatlačeni do hor, pokračovali v boji proti okupantům. Německá vojska sice na krátký čas udržela u moci vládnoucí garnituru klerofašismu, která zcela izolována od národa zůstala fašistům věrná až do konce, ale ani nejbrutalnější teror jednotek SS, jimž vydatně pomáhaly pohotovostní oddíly Hlinkovy gardy, nemohly zastavit osvobozenecký boj československého lidu.

Pokračování