Stát, potažmo vláda této země odepírá léčbu těžce nemocným
Podobný nadpis článku, jenž se objevil v Hospodářských novinách, pojednával o peripetiích nemocných a zdravotně postižených lidí v této zemi. Myslím si, že tato situace nenechává nikoho klidným, až na vládu a lidi jí poplatné, či těmito pravicovými stranami zkorumpované. Je třeba na rovinu říci, že takové a podobné vlády, které se podílely na rozkrádání a vytunelovaní této země, nemají z morálního hlediska právo vládnout v této zemi. Myslím si, že nastává doba rázného odporu, je třeba začít dělat v této zemi pořádek.
Tady je třeba na rovinu říci, že tyto vlády, potažmo její politici, tedy poslanci a senátoři za tyto strany, tento stát bez studu sobě vlastního nechali vytunelovat, mnoho z nich se přímo podílelo na rozkrádání této země. Tento novodobý režim, holedbající se hodnotami demokracie, kterých má na každém kroku plná ústa, je neskutečně sobecký, protilidový, zkorumpovaný a prohnilý a je se mu třeba postavit na odpor a to rázným způsobem. Nejhorší na tom vše je to, že tento režim ožebračuje nejen stát, ale staví občany této země do neřešitelných situací a stahuje je do bídy. Tyto vlády, vzaly občanům veškeré životní, sociální, pracovní a zdravotní jistoty. Zavírají se nemocnice, lidé jsou po operacích díky poplatkům a chybějícím místům doslova vyháněni domů a až se uvolní místo, tak jsou zpět přijati do nemocnice na rehabilitace a to až na ně přijde řada. Žel moloch pojišťovnictví sežere mnoho finančních prostředků, nemocnice jsou nastaveny ne na léčbu nemocných, ale na tržní ekonomiku, tedy zisk a platy jsou tím rozhodujícím a někde tam u konce všeho se krčí pacient, kterému je mnohdy jen dán pocit toho, že je léčen. Nejsou na nic peníze, na lecích se přiživuje kde jaký překupník a parazit, opožďují se různá vyšetření, kontroly a operace, lidem už nezbývají peníze na zakoupení předražených léků, likviduje se lázeňská léčba a v takovýchto výčtech, bych mohl pokračovat do nekonečna. Nadstandard je pro bohaté, na chudých se šetří.
Zvláštní kapitolou bezcitnosti vlády k lidem, je způsob, jakým tato vláda letos zkrátila finanční prostředky zdravotně postiženým. Tady je třeba na rovinu říci, že to jsou lidé, kteří už z titulu svého zdravotního postižení, jsou v této zemi léta opomíjeni a to se ještě trh práce k nim chová víc jak macešsky. Vesměs tito lidé mají nízké důchody, čímž je prakticky vláda udělala nemobilními, což je více než trestuhodné.
Hospodářské noviny se věnují lidem s roztroušenou sklerózou, ale takových a podobných nemocí, které v konečné podobě mohou znamenat smrt, je daleko více. Dnešní situace ve všech oblastech lidského bytí, je o všudypřítomném stresu, který ztrpčuje lidem život a spouští mechanizmy zvýšeného výskytu těchto onemocnění. Stejně tak má na to vliv i životní prostředí, o kterém se sice neustále hovoří, ale ve skutečnosti se tady dvacet let nehnulo prstem, i když toto bezpracně živí mnoho trubců, máme zde dokonce k tomuto i odpovídající ministerstvo. Nejhorším zjištěním k jakému musí dojít rozumně uvažující člověk je, že v mezilidských vztazích je to o sobectví, v podstatě se stal člověk, člověku vlkem.
Je otázkou, co že si to vlastně lidé vycinkali v roce 1989 na náměstích našich měst. Dnes již to víme a pochybuji o tom, že jsou s tímto stavem v naší zemi spokojení. Žel tento národ od dob Žižky nikdy neoplýval bojovností, spíše to vždy bylo jen o ponížených a úslužných poklonách těm, kdo tuto zemi ovládají, ovšem cítit se ve své vlasti loutkou, je opravdu pro národ bez sebeúcty.
Tento stát, potažmo jeho pravicové vlády odepřely lidem vše to, co je dělalo lidmi, proto je u nás tolik nezaměstnaných, bezdomovců, lidí, žijících v bídě a na hraně života. V nekonečné řadě faktorů, jež znehodnocují lidský život a ponižuje jej v jeho lidských hodnotách, což má podstatný vliv i na to, že člověk nemůže najít vlastní cestu životem, se odráží i v podstatném nárůstu psychických nemocí a sebevražd. Současný nelidský, bezcitný režim, ten minulý odsoudil a pranýřoval kde jen mohl, nakydal na něj kupy hnoje, je ve svých důsledcích daleko horší a ztratil i svou lidskou tvář.
A tak se nedivme, že na nic nejsou peníze, že nejsou peníze na operace a s tím jsou spojené i odklady či pořadníky, nejsou peníze na léčbu, či vyšetření, že jsou zde limity a lékař je jimi svázán. Přitom včasná operace či léčba podstatně snižují pozdější náklady, ovšem pokud nenecháme dříve člověka raději zemřít. Za vše platíme ve zdravotnictví nekřesťanské peníze, neboť i ono se stalo jednou velkou černou dírou, přitom platíme nemalé finanční prostředky do zdravotního pojištění. Na mnohých soudních sporech je vidět, že ne vše je ve zdravotnictví v pořádku a to je ještě i o tom, že lidé nemají na soudní spory finanční prostředky, jinak by byla situace pro zdravotnictví podstatně horší.
Januš Adamus