Afghánistán – peklo paradoxů (XI)

Afghánistán je zemí, o které slyšíme téměř denně již od konce 70. let minulého století. Revoluce, 10 let působení sovětských vojsk, vláda Talibánu, jeho svržení, americká okupace. Kde jsou kořeny tohoto vývoje? 

Povstání je nutností

Zatímco Záhir v emigraci žil v naprosté pohodě, pak mocichtivý bratránek Dáúd měl problémy. První afghánský prezident se dostal do ostrých sporů především s pravicovou organizací Musulmanská mládež. Její nejbojovnější, a také nejpravicovější část vedená G. Hékmátijárem nepokrytě hovořila o nutnosti ozbrojeného povstání proti vládě prezidenta Dáúda.

Cíl byl jasný – svrhnout Dáúda, odstranit republikánské zřízení, nastolit teokratický stát, kde by rozhodující slovo mělo islámské duchovenstvo toho nejrigidnějšího ražení. Že by se mohl vrátit „zákonný král“, o tom Hékmátiár ani ve snu neuvažoval. Teokratický systém mu byl nejen ideologicky bližší, ale hlavně hmotně prospěšnější.

Povstání Musulmanské mládeže

Hnutí, ještě dlouho ne masové, dva roky sbíralo síly. A nutno uznat, že se mu to dařilo. Roku 1975 se Musulmanská mládež cítila natolik silná, že přešla od slov k činům. Začala zabíjet. Bojůvky fundamentalistů napadly vládní posádky a policejní stanice. Střílelo se z automatických zbraní, ale někde i z děl a minometů. Na strategicky důležité silnice vyjely tanky a obrněné vozy, které vytvořily obranná ohniska, jež zajišťovala hladký provoz po silnicích, a tedy i zásobování afghánských měst.

Ve vnitřním životě Afghánistánu neměla monarchie už dávno co pohledávat. A tak vládní vojska poměrně snadno likvidovala povstání. Musulmanská mládež se organizačně rozpadla. Zajatce zastřelili nebo odsoudili k dlouholetým trestům vězení a ti, kdo uprchli do sousedního Pákistánu, dostali jistou svobodu: Mohli si vyhledávat a přijímat práci, stěhovat se jen po oznámení změny místa pobytu na místním policejním velitelství atd. Jádro monarchistických a fundamentalistických sil si vzala pod kontrolu pákistánská tajná služba a začala je připravovat ke zpravodajským a diverzním úkolům na území Afghánistánu.

Dne 21. září 1975 náměstek ředitele CIA pro zvláštní operace vydal přísně tajnou instrukci, kterou se zřizuje štáb QUARTZ, posiluje se pracovníky z rezidentur na Tchaj-wanu, v Hongkongu, Indii a Singapuru, celkem na 175 mužů. Tento štáb má:

– zajistit přísun zbraní a spojovacího materiálu afghánským fundamentalistům,
– vytěžit a odevzdat k analytickému zpracování veškerý soubor poznatků z bojů s vládními vojsky,
– vydávat prostřednictvím pákistánských tajných služeb příkazy a požadavky na zpravodajské operace,
– prostřednictvím fundamentalistů zřizovat zpravodajské a odděleně od nich diverzní sítě v Afghánistánu.

Je jasné, že struktury afghánské války byly připraveny, a to z obou stran, dříve, než válka začala. Současně pákistánská vláda generála Ziáula Háka prostřednictvím svých speciálních služeb plně ovládla afghánské fundamentalisty.

Pokračování příště

Z knihy: Řezáč, T.: Afghánistán – peklo paradoxů. Univerze, Praha, 1993