Za americký a natovský chomout si určitě pozornost zaslouží

O kom že je řeč? No přece o Václavu Havlovi, jenž nese spolu s Wałęsą a Gorbačovem největší podíl na tom, že došlo ke zradě a zaprodání naších národu naším novým ochráncům a spojencům. Zatímco dnes již neopěvovaný Wałęsa, kterého má celé Polsko plné zuby přemýšlí o emigraci, Havlovi se stále dostává od jeho chlebodárců dosti velké pozorností.

 Nikdy nic nebylo zadarmo, vždy se jednalo o dolary a marky, jak bylo potvrzeno samotným disentem v roce 1990, kdy byli oni bojovníci již za „ pomyslnou vodou “ a byly zveřejněné finanční prostředky, jimiž byly financované aktivity a protistátní činnost disentu. Dle onehdy zveřejněné zprávy, největší honoráře šly do kapsy Václavu Havlovi. Různé „ nadace “, za jejichž zády stala CIA a BRD či vlády jednotlivých západních zemí jenž penězi, technikou a materiály, ale také různorodou podporou nešetřili.

Rozhodně nepatřím k těm, kdo zde byli k neudržení a s neskrývanou a až přílišnou loajalitou vítali v minulosti válečného zločince Bushe, či v minulých dnech velkého idealistu Baracka Obamu. Ano, vyposlechl jsem si vše, co řekl, bylo tam i hodně hezkého, s čímž bych rozhodně také souhlasil, možná že i jeho slova padly na úrodnou půdu skoncování s velikášstvím a nadřazeností, jakož i zotročování národů pomoci vojenských převratů a dosazováním jim sloužících loutkových vlád, či skoncováním s vydíráním, embargy či válkami, jen jsou tak charakteristické právě pro Spojené státy.

Žel, skutečnost je však docela jiná a musí to vědět i Barack Obama, jenž v Praze hlásal tak líbivá slova. Je sice pravdou, že v úřadu není tak dlouhou dobu, ale politika žádného státu se neopírá na tom, co zvěstuje jeho prezident, o všem podstatném totiž rozhodují jiní. Beru tedy slova prezidenta Baracka Obamy ve smyslu toho,že chtěl trochu vyspravit reputaci samotných Spojených států a to nejen v Evropě.Je pravdou, že oproti Bushovi, je jeho rétorika v jiných dimenzích, ale jsem v mnoha ohledech k jeho slovům velice skeptický.

Bezpoctová studená válka dle jeho slov již údajně skončila, žel jsem jiného názoru, ona opustila naše hvozdy a přesunula se dál na východ, tedy jinými slovy, my ji již tak velice nevnímáme a i hlasná trouba oné „ studené války “, rádio „Svobodná Evropa “, má dnes již docela jiné úkoly a vysílá své odkazy a vzkazy do jiných zemí. Také vojenský pakt NATO, jež byl a i nadále je útočným vojenský seskupením, je již dnes v jiných hranicích, než v minulostí, což je nejen hazardem, ale i velkou hrozbou pro světový mír. Nevím, co v této situaci na tom všem oceňuje Václav Havel, ale jak jsem se dočet, tak i on, coby velký a úslužný lokaj americké rozpínavostí v Evropě, zastánce a obhajovatel radarového nebezpečí, jenž k nám zavítá po jeho možné instalaci, je ke slovům Baracka Obamy dost skeptický. Zaujaly mně v této souvislosti jeho prohlášení, že Obamovo vystoupení vzbuzuje příliš velká očekávání, k čemuž ještě dodal, že lidé si mohou myslet , že je obelhal, že jim dal více nadějí, než bylo oprávněné. Že by převtělení „ Ferdyše Pištory “, nebo se snad rozpomněl na svá slova, jimiž perlil z balkonu na Václavském náměstí v oněch letech, jenž ho vynesly na piedestal pochybné slávy a byly stejného nebo podobného charakteru, tedy byly bohapustými nesmysly, ale lidé na to slyšeli. Ne, myslím si, že znám Václava Havla velice dobře i když se osobně neznáme, neznáme se ani z disentu, ale znám jej velice dobře z cesty, jenž ušel ve svém životě a která není zase až tak lidsky čistá a záslužná, jak nám je dnes podsouváno.

Já na rozdíl od jiných hodnotím Václava Havla dle jim vyřčených slov a činů, jenž vždy byly v rozporu se skutečností a jenž nás v podstatě dovedli až k tomu, co je nám dnes dáno žít v této zemí. I jemu připomenu, že nikdy v této zemi nebyl vyslyšen hlas lidu, ale stali jsme se svědky ohromných manipulací s lidským vědomím. Nebylo snad období, kdyby za nás nerozhodovali jiní, je zde i otázka, kdeže se poděla ta vláda, která se vrátila do rukou lidu této země. Kde je ta pravda a láska, která zvítězila nad……něčím, v co ani sám Václav Havel nevěřil. Rozbitý, rozdělený a rozkradený či chcete-li vytunelovaný stát, stejně tak i rozdělená společnost, ve  které je šířená nenávist, je příkladem toho, co v této zemí zvítězilo. Nechtěl bych mu připomínat jeho slova, která z něj udělaly modlu a idol a jenž se již po roce proměňovaly v to, co opravdu v této zemí zvítězilo, tedy nenávist, zášť a zloba. Stačí se podívat na to, jakou politiku vedou mocní této země a v této souvislosti mu nemusím připomínat, že je to politika protilidová, ale také úslužně lokajská právě ve vztahu ke Spojeným státům.

Myslím-si, že Obamova pozornost Václavu Havlovi byla velice nadstandardní, byla dobře cílenou propagací Havlovy osoby, všeobecně se také ví za co a také je třeba na rovinu říci, že to nikdy nebyla zadarmo.

 Januš Adamus