SOCIALISMUS PRO 21. STOLETÍ (7)
Důsledná ochrana a podpora zdravého životního prostředí, biodiverzity a krajiny předpokládá soustavnou ekologickou výchovu, ale také odpovídající ekonomické motivace, možnostem socialismu odpovídající.
7. SOCIALISMUS A EKOLOGIE
Nutným aspektem života za socialismu je ochrana – či spíše záchrana – životního prostředí. Ohrožení přírodního prostředí, proces globálního oteplování, hrozba energetické i surovinové krize, nedostatek pitné vody, zamořené ovzduší, chemické úpravy potravin, snižování možností odčinění způsobených škod – to vše je alarmující.
Závažně je ohrožena nejen řada forem života, ale i samotná jeho existence.
Vědci upozorňují, že lidské aktivity mohou mít hrozivé následky. Řešením je prosadit
a respektovat bytostnou jednotu člověka a společnosti s přírodou, aby se celé přírodní prostředí stalo reprodukujícím se a odpovědně obhospodařovaným zdrojem lidských, společenských sil.
Socialistické uspořádání svým demokratickým uspořádáním vyhovuje potřebě zesílené zpětné vazby na stav přírody. Nabízí výhodu racionální organizace a prognózování lidských aktivit s ohledem na povahu ekologických procesů. Se surovinami, půdou, vodou a vzduchem se nakládá cílevědomě, nikoli bezstarostně jako s volně dostupnými komoditami, nebo podle čistě ziskového principu.
Nezbytná opatření na ochranu životního prostředí počínají přestavbou výrobních sil. Vyznačují se orientací na snižující se materiálovou a energetickou náročnost, úspory paliv a energie (odchod od fosilních paliv, zejména od ropy), na růst významu nanotechnologie a biotechnologie. Restrukturalizace výroby posílí obory s vysokým podílem vědeckých aplikací včetně odvětví sociálního a ekologického zaměření.
Bude vyvíjena snaha o zabezpečení přiměřené soběstačnosti v potravinách našeho klimatického pásma zemědělstvím šetrným k životnímu prostředí.
K významným přesunům a racionalizaci dojde ve sféře spotřeby tak, aby projekty byly zaměřovány na uspokojování základních, nikoli umělých, falešných potřeb, provokovaných reklamou sledující prvořadě ziskové cíle a poškozujících přírodu, jiné lidi, včetně samotných spotřebitelů.
Jde o přiměřené uspokojování potřeb, ale také o posílení podílu duchovních potřeb.
Důsledná ochrana a podpora zdravého životního prostředí, biodiverzity a krajiny předpokládá soustavnou ekologickou výchovu, ale také odpovídající ekonomické motivace, možnostem socialismu odpovídající.
Snahu o takto zabezpečený trvale udržitelný rozvoj vyvíjejí dnes ve světě různá hnutí,
v nichž se angažují hlavně mladí lidé – od ochránců životního prostředí, ekologických, ale i šíře orientovaných alterglobalizačních a dalších hnutí. S rozsahem, pestrostí a dynamismem, s rozhodností, s jakou vystupují, představují významný zdroj politické energie. Činitele a aktivisty ekologických hnutí bude radikální levice zavázána ve svém projektu socialismu podstatně více oceňovat jako partnera.
Pokračování