Na základě výsledků voleb si dovoluji přetisknout jeden výstižný názor týkající se KSČM. Pokud tato strana nezmění svůj přístup k voličům skončí na propadlišti dějin. Jestliže KSČM chce pouze přežívat, může tento způsob aplikovat ještě následující 4 roky, ale tím to pro ni také skončí. Myslím, že by bylo vhodné vyzvat představitele KSČM k vyvození osobní odpovědnosti za výsledky voleb a k podniknutí kroků, které povedou k ozdravení strany i myšlenky.

  

Skončíme v propadlišti dějin?

Druhým kolem senátních voleb skončil letošní volební maratón, který začal v červnu letošního roku volbami do Poslanecké sněmovny.

V ostrém, nevybíravém souboji se vyprofilovaly dvě soupeřící strany – ODS a ČSSD. Ty dovedly své výsledky k pro ně historickému maximu. Naopak neslavně dopadlo volební klání pro KSČM, která zaostala hluboko za očekávaným výsledkem. Potvrdily se tak některé odhady průzkumů veřejného mínění, které KSČM přisuzovaly výraznou ztrátu oproti volbám z roku 2002 a které braly představitele komunistické strany až příliš na lehkou váhu. Odhady samotné KSČM byly více než optimistické.

Že v sněmovních volbách nešlo o náhodný výkyv voličské přízně, jak tiše doufali funkcionáři strany, dokázaly následně také komunální volby a volby do třetiny horní komory Parlamentu. V komunálních volbách přišla strana o více jak 1000 míst v obecních a městských zastupitelstvech, v senátních volbách kandidáti KSČM, až na čestné výjimky, nedokázali zabodovat a „zcela“ propadli.

Po každém volebním neúspěchu však přijde chlácholení („Hlavně teď nesmíme začít hledat viníka…“), namísto vyvození zodpovědnosti a objektivního zhodnocení důvodů, proč k propadu došlo. Zavírají se oči před tristní skutečností a nedochází k vyvození osobní zodpovědnosti jednotlivých funkcionářů a neúspěšných kandidátů. Místo razantních kroků se s odkazem na demokratičnost strany a její značnou decentralizaci váhavě přešlapuje na místě a není vůle cokoliv změnit.

 

V tento okamžik jede KSČM dál pouze z vlastní setrvačnosti!

 

Naše heslo „S lidmi pro lidi“ je v tuto chvíli pouze naším zbožným přáním. KSČM se vzdala „bojovnosti“, ustrnula, její politika není pružná a nemá tolik potřebnou energii. KSČM je „bezzubá“, a nedokáže hrát svou roli tvrdé, nekompromisní opozice. Představitelé strany nejsou kritickými, ostrými soupeři zkorumpovaným asociálním politikům z řad ODS a ČSSD! KSČM – především svou vlastní vinou – přestává být alternativou pro levicově smýšlející občany.

Kandidáti, které KSČM nominuje, jsou velmi často vybíráni „za zásluhy“, nikoliv na základě odbornosti a objektivní kvality osobnosti. Okresy mnohdy preferují své osobní zájmy, kupčení a tajné dohody před zájmy svých voličů a své strany. Tento podivný přístup často vyzdvihne do čela kandidáta, který již na první pohled nemůže uspět, jehož kvality výrazně zaostávají za kvalitami jeho protivníků.

Výběr kandidátů nesmí probíhat jen několik málo měsíců před nadcházejícími volbami, avšak musí začít bezprostředně po proběhnutých volbách. Tímto přístupem si strana může vyprofilovat kvalitní osobnosti, které budou mít výraznou šanci prosadit se, vstoupit do povědomí lidí a zúročit vložené „prostředky“ a uspět.  

Místo permanentního zájmu o osudy obyvatel České republiky vede KSČM pouze několikatýdenní kampaň vždy před volbami a doufá, že se tímto zapíše do vědomí voličů.

Přitom bychom měli být mezi lidmi nepřetržitě! Kdekoliv se děje bezpráví, kdekoliv lidé ztrácejí jistoty, tam by měli být komunisté. Když propouští podnik hromadně své zaměstnance, když nájemníci přicházejí o střechu nad hlavou a pacienti o svá práva…, tam všude by měli být novináři Haló novin, levicového deníku blízkého komunistické straně, spolu s poslanci, senátory či zastupiteli zvolenými za KSČM v daném regionu, připraveni řešit a dostatečně medializovat konkrétní problém.

S takovou politikou, jakou předvádíme dnes, skončí brzy KSČM v propadlišti dějin.

autor: Irena Ernestová, Ludvík Šuldazdroj: Oddělení informací ÚV KSČM