Internet je pro knížky spásou

Letos v září publicista Jan Stern oslavil třicítku, pak převzal Cenu Jana Švermy od Spolku českých novinářů a vzápětí mu v nakladatelství Malvern vyšla kniha esejů nazvaná »Totem, incest a odkouzlení buržoazie«. Je to jeho druhá kniha a vydává ji rok po té první.

Vaše prvotina se jmenovala Média, psychoanalýza a jiné perverze. Loni jsme si o ní mohli přečíst v Obrysu-Kmeni a i v tomto magazínu. Ale jak dopadla? Uspěla na trhu?

Celý náklad se zaplaťbůh rozprodal. Když říkám zaplaťbůh, myslím teď nikoli na svůj účet, ale na svého nakladatele, který vydává knížky stále ještě neuvěřitelným, nadšeneckým způsobem: tedy v podstatě vše si dělá sám, marketing je pro něj sprosté slovo, kromě mých knih se vyhýbá komerci, těžce na nakladatelství prodělává a vše dotuje ze své vlastní kapsy. Proto jsem rád, že se těch 1000 kusů prodalo. Na jedné straně je to smutné, vždyť třeba Karel Sýs prodal kdysi své básnické (!) prvotiny třicet tisíc kusů, na druhé straně všichni víme, že tyhle časy už se nevrátí a že prodat dnes tisícovku výtisků je docela husarský kousek.

To mne vede k otázce, jestli může přežít alternativní čtení v podobě knížky. Jestli se na trhu najdou skulinky.

Zkušenost s vydáním první knížky mne přivedla k přesvědčení, že záchranou je internet. Ano, často je vnímán jako hrozba pro knížky, ale realita je opačná. V oblasti distribuce rozbíjí monopol. Distribuce v běžných kamenných knihkupectvích je pro alternativní literaturu prakticky vyloučená. Kdybychom byli odkázaní jen na ni, neprodáme ani padesát kusů. Knihkupec na hlavní třídě v Chebu, Berouně, Chomutově či Hodoníně takovou knihu buď nevezme, nebo se o ní ani nedozví. Distribuční giganty zase zajímají jen Daniely Steelové a herecké paměti. Ale je tu internet a na něm si může náš čtenář, řekněme »alternatívec«, který je pro trh příliš bezvýznamný, najít jak informace o knížce, tak si ji může snadno objednat. To je ta skulina v systému, která se objevila. My prodali přes internet 90 procent nákladu.

Pojďme k vaší knižní novince. Proč ten kontroverzní název: Totem, incest a odkouzlení buržoazie?

Ta knížka má tři části, jedna se věnuje obecným otázkám, druhá analýze kulturních artefaktů a třetí masovým médiím. V první části je jeden esej věnován Freudově knížce Totem a tabu. Ve druhé rozebírám starořecký mýtus o Myrrze, který pojednává o incestu mezi mytickou hrdinkou a jejím otcem. A ve třetí části mám jeden esej inspirovaný knihou britské kulturoložky Angely McRobbie. Ta píše o tom, jak se buržoazie stala v našich časech úzkostnou, jak rozprodává se slevou svá tajemství vkusu, jak se »odkouzluje«. A to je tedy klíč k tomu názvu – každý pojem zastupuje jednu ze tří částí knihy, respektive nejdůležitější esej z každé z nich.

A k tomu zase pěkně provokativní obálka.

Ale ne, tentokrát to snad není nic tak hrozného. Na té obálce mám rád nikoli to, že zobrazuje dívku v plavkách, ale že v sobě skrývá tajemství. A čtenářům magazínu Pro Vás ho prozradím: ona slečinka, které jsme na obálce přimontovali muší hlavu – jako symbol kolektivní neurózy dneška – není jen tak lecjaká modelka. To je sama Císařovna Nicoty, dědička hotelového impéria Paris Hilton. To je ta blonďatá princezna, co nic neumí, ale pořád o ní píše bulvár, protože se každý týden opije na nějakém večírku VIP. Ona je prostě symbol našich časů. My jen poopravili jeden detail, namísto její reálné tváře jsme jí dodali tvář »surreálnou«, z našeho hlediska pravdivější.

Tomáš KOPEČNÝ

Magazín Pro Vás