ZE ZPRAVODAJE EUROPOSLANCE D. STROŽE (10)
O LISABONSKÉ SMLOUVĚ, RADARU I ČESKÉM PŘEDSEDNICTVÍ
Rozhovor s europoslancem Danielem Strožem
■ Blíží se konec roku a od ledna toho příštího začíná české předsednictví v Radě EU. Rozebíral jste tuto půlroční výsadu České republiky v tisku několikrát, ale přesto: Jakou zvláštní příležitost naší republice předsednictví dává?
Kdybych měl odpovědět jen jednou větou, řekl bych, že kromě toho, že se v Evropě trochu zviditelníme, ať už – mám na mysli organizačně – v tom negativním nebo pozitivním smyslu, tak skoro žádnou. Musím ale zajít poněkud do podrobností, aby naši čtenáři získali představu o tom, v čem takové předsednictví spočívá. Od druhé poloviny roku 2004, kdy jsem do Evropského parlamentu nastoupil, se v půlročních cyklech v předsednictví vystřídalo Nizozemsko, Lucembursko, Velká Británie, Rakousko, Finsko, Německo, Portugalsko, Slovinsko a teď je to Francie, po které převezmeme pomyslné žezlo. A nebýt současné těžké hospodářské krize, proti které je nejen EU, ale zatím i celý svět bez ozdravujícího receptu, všechno by se zase odvíjelo v poměrném pokoji a klidu.
V protikladu k různému našemu hysterčení – viz heslo „Evropě to osladíme“ – bylo by totiž vyloženým přeludem od našeho předsednictví očekávat jakoukoli možnost egoistického prosazování nám jednostranně vyhovujícího užitku, čímž ovšem nemám na mysli, že je vyloučeno obhájit to, o čem jsme přesvědčeni, že je naše právo.
Základní funkcí, neboli náplní předsednictví, je efektivní organizování záležitostí Rady, především pak časové a obsahové plánování a koordinace zasedání na všech úrovních. Naši představitelé budou zastupovat Radu při jednáních s Evropským parlamentem, Komisí a dalšími orgány, a při kontaktech směrem navenek, tj. s třetími státy. Povedou též kupříkladu tzv. strategická řízení vnitřních politik EU, což je v principu přesvědčování delegací ostatních členských států, aby své národní zájmy ochotněji přizpůsobovaly integračním cílům.
Vzhledem k tomu, že unijní politická agenda EU je předdefinována nejrůznějšími víceletými plánovanými nástroji, je úkolem předsedajícího státu také striktně dodržovat tuto předem danou pracovní náplň.
Upozorňuji znovu, že každý předsedající stát přebírá povinně převážnou část agendy od svého předchůdce, jímž je v našem případě Francie skutečně hyperaktivního prezidenta Nicolase Sarkozyho, a je také povinen respektovat a prosazovat dlouhodobé aktivity EU. Byly-li v českých médiích citovány některé pochyby o české způsobilosti předsedat Radě – hlavně právě od francouzského prezidenta a určité části jeho západoevropských kolegů – pak se v nich naráželo na v unijních podkladech uváděnou tzv. Výraznou překážku ve výkonu předsednické funkce, která může být uplatněna v případě, že nastane „nečekaná událost“. Což je cosi na způsob jakéhosi výjimečného stavu. Sem je nutné přiřadit nejen třeba v textu přímo uváděné rozsáhlé přírodní katastrofy, ale teď i nynější krizi světového kapitálu. O existenci tzv. Výrazné překážky ve výkonu předsednictví čeští mediální ochotníci však nemají páru, takže se jejich „zpravodajování“ zakládalo na spíše okrajových lapsusech unijních politiků, k nimž ale dochází prakticky před zahájením každého nového předsednického cyklu.
Pokud si kdo přečte materiál Hlavní priority českého předsednictví v Radě EU, který v polovině listopadu zveřejnil Kabinet místopředsedy vlády pro evropské záležitosti, nenalezne v něm ani vzdáleně něco, kvůli čemu by měli mít v Unii obavy z českého selhání.
Má-li být ústředním českým tématem vize Evropy bez bariér, rozděleným do tří přednostních oblastí, jako je Konkurence – schopná Evropa, Energetika a změna klimatu a Evropa otevřená a bezpečná, musím dokonce konstatovat, že to všechno leží na srdci i ostatním členským státům.
Otázky kladl -hr-
Daniel Strož
Informace o aktivitách europoslance Daniela Strože. Vydání financováno frakcí GYE/NGL Evropského parlamentu. Prosinec 2008
Ze stránek http://www.kscm.cz/article.asp?thema=3871&item=38658&category