PADOUCH NEBO „HRDINA“ ?

Besedy v Ostrově nad Ohří s M. Paumerem se zúčastnili převážně mladí lidé, studenti střední školy. Názory Milana Paumera jsou mi známy z tisku a televize. Byl jsem zvědav, jaký dojem ve mně vzbudí při besedě a jaké budou reakce besedujících.

Milan Paumer je již ve vyšším věku, jeho hlavu zdobí bílé vlasy. Obojí ve mně budí pocit respektu a úcty, který většinou chováme ke starším lidem, protože s věkem se většinou pojí moudrost a zkušenosti. U Milana Paumera mě pocit respektu a úcty ke starším ale rychle opustil. Navzdory věku nedělá dojem vetchého, dobrotivého staříka.

Jeho projev působil trochu primitivně, podle reakcí mladého obecenstva evidentně hrál na strunku obdivu k dobrodružství a, bohužel, i k násilí, jehož vyzdvihování se dnes objevuje téměř ve všech filmech a počítačových hrách. Paumer jednání jejich party popisoval jako dobrodružný příběh. Podle mého názoru u nich o nic jiného nešlo. Byla to touha po dobrodružství, která vedla až k vraždám. Politický náboj a punc odboje to dostalo až dodatečně, když se hledaly důvody, jak jejich jednání ospravedlnit; rozhodující roli zde měla i skutečnost, kdo byl otcem bratrů Mašínových. Z besedy jsem nenabyl dojmu, že šlo o odboj. Z výpovědí kompliců je totiž známo, že velkou část peněz, které naloupili za pomoci zbraní a vražd, použili pro osobní potřebu.

Z Paumerových slov jsem se nedověděl, v čem spočíval jejich odboj. Podle něj cílem bylo dostat se na západ a vstoupit do americké armády. Věřili, že USA rozpoutají další světovou válku a v řadách amerických vojáků chtěli bojovat proti své zemi a tím bojovat proti komunismu.

Odstraňování překážek na jejich tažení proti komunismu, jak Paumer označuje zavraždění několika lidí, si zdůvodnili tím, že si je označili za lidi, kteří sloužili a pracovali v zemi, kde právě vládli komunisté. Potenciální obětí mohl být jakýkoliv občan ČSR, který se jim připletl do cesty a vytvořil překážku , kterou nestačí zneškodnit a oloupit, ale je třeba ji i zlikvidovat, aby se už dále nepodílela na budování zločinného režimu. Skutečně efektivní činnost několika dobrodruhů, hodná ocenění medailí premiéra ČR.

Paumer chodí zejména mezi mladé lidi a na besedách hlásá, že správná víra, ideologie a přesvědčení činí beztrestnými i nejodpornější činy, to je zavraždění jiného člověka. V jejich případě šlo zároveň i o loupežné vraždy. To je zvlášť odpudivý motiv.

Trestní zákon popisuje trestný čin vraždy takto – kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán… Také uvádí důvody, kdy takový čin není trestným. Mezi nimi není, že je možné beztrestně úmyslně zabíjet ve jménu nějaké víry, ideologie, přesvědčení nebo dobrodružství. Kdyby to bylo, kdo nebo co by určovalo správnou víru, ideologii, přesvědčení?

A nejhorší zážitek z besedy? Při potlesku mladých posluchačů hrdinovi, kdy jsem pociťoval velmi intenzivní a nepříjemné mrazení.

28. dubna 2009, Slavomír K. Dlouhý Újezd

Vystavil Pohranicnik Bloguje – http://pohranicnik.blogspot.com * http://pohranicnik.bloguje.cz/