NEOFAŠISMUS DŘÍVE A DNES
Co je neofašismus? Fašistické učení, ideologie opírající se o pangermanismus, kult moci, války a násilí, tradice „Drang nach Osten". Je to učení o výjimečnosti Německa a Němců, o poslání ovládat a řídit Evropu a svět. Neofašismus není jen otázka myšlení. Je to hnutí, které ovlivňuje a soustřeďuje ty skupiny občanů, které chtějí v praxi prosazovat programové záměry neofašismu. Neofašismus není jen záležitostí SRN.
Ale také ostatních zemí EU, NATO a dalších zemí ve světě. Není to jen propaganda, je to zločinecký antihumánní program.
Už 40 let před příchodem Hitlera k moci v Německu byla v pruském generálním štábu vypracována strategická studie s názvem „Velkoněmecko a střední Evropa kolem roku 1950". Jaký byl obsah? „Po jisté době bude 86 milionů Němců vládnouti nad 130 miliony Evropanů, kteří budou určeni k nižším pracím. Jen Němci budou mít právo získávat půdu, požívat politická práva a zaujímat administrativní a vojenská postavení". První a druhá světová válka byly neúspěšnými pokusy Německa dosáhnout výše uvedených záměrů a cílů. V knize „Germanie a Evropa" německý myslitel A. M. Arndt před rokem 1933 poznamenal; „Německo potřebuje vojenského tyrana, jenž bude schopen vyvraždit celé národy". Fašistické Německo plánovalo vyhladit a vyvraždit slovanské národy jako nežádoucí rasu pro budoucnost, která měla patřit jen „tisícileté německé říši". Militarismus a pangermanismus jsou spojené a podmíněné v celých německých dějinách. Německý filosof, představitel školy iracionalismu F. Nietsche /zemřel v roce 1910/ zdůrazňoval,že výjimečnost Německa a Němců je v tom, že se dává vždy přednost síle ve vnitřní a zahraniční politice. V tom také spatřoval hlavní hybnou sílu vývoje. Nejen Německa, ale Evropy a celého světa. Němečtí fašisté uznávali Nietsche jako svůj vzor v myšlení, jako hlavní návod pro praktická jednání.
V roce 1945 bylo fašistické Německo poraženo ve druhé světové válce zeměmi antifašistické koalice. Druhého srpna 1945 byly zveřejněny POSTUPIMSKÉ DOHODY. Stanovily vykořenit militarismus a fašismus. Dne 10. října 1945 Spojenecká kontrolní rada přijala Zákon č. 2. Všechny fašistické organizace a spolky byly rozpuštěny a zakázány jako nezákonné. V západních okupačních zónách Německa se vytvářely buňky, spolky, skupiny a politické strany, kde aktivisté neofašismu zakládali budoucí organizační struktury neofašistického hnutí. Velení okupačních zón USA, V. Británie a Francie takové akce přehlíželo, trpělo a nebo se aktivně podílelo. V sovětské okupační zóně podobný vývoj neprobíhal. Důsledné byla provedena „politika čtyř dé". Demilitarizace, dekartelizace, denacifikace a demokratizace. V letech 1950-1953 působilo ve SRN 83 neofašistických spolků a organizací, tzv. pracovních kruhů, studijních skupin, pomocných výborů, a dalších podobných uskupení. Byla založena neofašistická politická strana NPD. Od roku 1964 začala působit na celém území SRN. V jejím programu se m.j. uvádí: „Politická závěť Adolfa Hitlera nás zavazuje pokračovat v jeho započatém díle…" V roce 1968 měla NPD 45 65O členů. V roce 1969 volilo NPD 1 420 000 občanů SRN. V některých místech SRN to bylo až 10% hlasů odevzdaných pro NPD.
Co obsahoval program NPD z roku 1980:
1. Německo musí opět ovládnout Evropu
2. Žádnou normalizaci s Východem
3. Německo bude nutně potřebovat atomové zbraně
4. Cizinci musejí ze SRN ven
5. NPD a její spojenci ve SRN a ve světě reprezentují vyšší síly německého národa a jeho osudu.
Po roce 1975, po helsinské konferenci o evropské spolupráci a bezpečnosti, vydalo vedení NPD toto prohlášení: „Okamžitým úkolem je spojit všechny naše soukmenovce do jednotné evropské a světové organizace. Světová revoluce našich sil nás vyvede na cestu sociální spravedlnosti. Tj. k nadčlověku, k duchovnímu a biologickému ztělesnění skutečné árijské rasy". NPD má kolem sebe vybudovanou strukturu spolků, organizací, buněk. Tvoří její zázemí a z taktického hlediska se její politický a ideologický vliv uplatňuje v různých podobách a formách. Podívejme se na názvy některých organizací a spolků: Akční pracovní kruh pro 21. století, Svaz mládeže OREL, Bojový svaz němec kých vojáků, Hlídková služba pro Německo, Vikingská mládež, Katolický kruh mladých Němců, Akční sdružení 2000, Akční fronta nacionálních socialistů, Katolický spolek vojáků…
Značná pozornost je věnována rehabilitaci předních zločinců fašistického Německa. O to také pečuje Výbor pro oslavy narozenin Adolfa Hitlera. V roce 1980 byla publikována základní neofašistická idea vztahující se k Hitlerovi. „Adolf Hitler zosobňuje Německo a celou epochu. Považoval se za zachránce světa, no za joho ničřtelo. Hitler vrátil Němcům to, po čem tolik toužili. Autoritu, pořádek, jasné cíle i sebevědomí." Z dalšího taktického hlediska NPD je vžitá, používaná praxe, působení na veřejnost podle teze „My vytváříme strategii napětí. To je prostor pro vládu, aby řešila nazrálé problémy."
Pohled na období po roce 1989
Bylo sjednoceno Německo, rozbita Jugoslávie a Československo. Zrada socialismu byla provedena zevnitř. Změnil se poměr sil v Evropě a ve světě ve prospěch kapitalismu. S Německem nebyla uzavřena mírová smlouva. To vše neofašistickému hnutí vyhovuje. Široké struktury NATO a EU umožňují neofašistům bez problémů pronikat do České republiky, Polska, na Balkán, do Pobaltí a dále. Musíme si také patřičně uvědomit mezinárodně politický rámec, ve kterém na prahu 21. století narůstají aktivity neofašistů v zemích EU a NATO. Bude vhodné připomenout některé znaky a rysy uvedeného rámce:
Podstata kapitalismu se nezměnila. Je zde příklon k používání agresivní vojenské síly, americký blok NATO se rozšiřuje na východ. Probíhá příprava nového válčiště na Balkáně a ve východní Evropě, rychleji se využívají nové informační technologie, akce Západu směřují k novému dělení Evropy a světa. Pro neofašismus se uvolnil vnitřní a mezinárodní prostor, vedou se nové války o ropu a zemní plyn. USA chtějí v těchto válkách dominovat, vytvářejí se síly odporu proti hegemonismu USA. Rusko, ČLR, Indie, Brazílie…úspěšně prosazují politiku mnohopolárních mezinárodních vztahů na bázi principů Charty OSN a mezinárodního práva a politiky mírového soužití. Zostřuje se konkureční ekonomická válka mezi USA-EU a Japonskem. USA a některé země NATO a EU vedou psychologickou válku a podvratnou nepřátelskou činnost proti politické a státní moci v ČLR, v Rusku, Indii, a dalším zemím, které odmítají hegemonismus USA.
PhDr. Josef GROUŠL, CSc.
Hraničář, XX, č. 3 (131, 2011