Pohádka o dvou Britániích

Podezřívavým a vztahovačným, zkrátka těm, kteří hledají v každé stati skrytý nebo dokonce vyšší smysl, doporučuji, než začnou číst dál, aby si místo Británie dosadili Česká republika, a místo City dejme tomu Příkopy. Skeptikům doporučuji totéž. Zaručeně budou mít pravdu. Podobnost čistě náhodná.  (pozn.překl.)

Bankéřská krize se dál ubírá svojí bezútěšnou cestou a vláda ochočená spekulanty hledá stále nové cesty, jak to zařídit, aby za zločiny bank zaplatili pracující.

Jak se tahle bolesti plná sága rozvíjí, je stále jasnější, že teď už otevřeně mluvíme o dvou Britániích, se značně se lišícími životními šancemi a příležitostmi.   

Průměrný příjem v londýnské City vyskočil v uplynulém roce o 12 %, na 83 000 £ (ročně), a výkonní ředitelé se podle náborových firem v City těší z nárůstu o 21 %, na průměr 237000 £. 

Následkem regulačních pohybů proti provizím v City skučí, že banky byly nuceny lákat talenty nabídkou vyšších základních platů. Ubohé staré banky, skutečně se dostaly do potíží, že?

Mezitím, v jiné Británii, jsou dělníci ve strojírenství postaveni před pád reálných mezd, zmrazení dvaceti procent mezd a většině zbývajících narostly mzdy o 2,4 procenta, při inflaci 5,6 procenta. Ve veřejném sektoru vykazuje podobné signály Královská vyšší odborná škola pro ošetřující, se ztrátou něco přes 56 000 ztracených pracovních míst v Národním zdravotním systému NHS – oproti loňskému roku dvojnásobek. A škrty v rozpočtu vznášejí „skutečné nebezpečí“, že odsunou další rodiny do chudoby, varují britští komisaři péče o děti. Jsou „hluboce znepokojeni“, že zanedbání náležitého vyhodnocení dopadu snižování finančních prostředků zanechá některé mladé lidi do „nepřiměřeného strádání“. Vyzvali k okamžitému přehodnocení toho, škrty výdajů, jež provádí vládní koalice, zasáhne zranitelné rodiny. Komisaři vznášejí vážné obavy o „vysokém stupni trvalé chudoby“ ve Spojeném království.     

Kolem 3,8 miliónu dětí, každé třetí, žije víceméně v chudobě, říkají. Jejich obavy opakuje 18 biskupů anglikánské církve, kritizujících vládní reformy sociální péče. Napsali, že se cítí „donuceni mluvit za děti“ v reakci na plánovaný strop sociálních dávek ve výši 500 £ týdně v rámci Zákona o reformě sociální péče. Biskupové se obávají, že tato politika vystaví děti „kruté chudobě a hrozbě bezdomovectví“.    

Biskupové nejsou jediní, kdo začíná v těchto vládních nevraživých atacích vidět, že na tom jsou hůř.   

The Unite přinesl zprávu, že průzkum vedený na toto téma ukázal, že vládní lež o „pozlacených“ penzích ve veřejném sektoru přijímá stále méně lidí. Jak podotkl generální tajemník odborového svazu Unison Dave Prentis, „Většina zaměstnanců veřejného sektoru nechce jít do penze jen tak nahodile. Průměrné penze v místní správě činí 4 000 £, u žen pouhých 2 800 £. V NHS je střední hodnota penze pro ženy 3 500 £- to se dá sotva mluvit o pozlacených. To je poté, co se jejich platy, každým rokem zvýšené o 5-8 %, zvyšovat přestaly. V téže době chrlí penzijní hrnce pro stovku ředitelů FTSE 3,91 miliónu.“

Není nutné se shánět po názornějším vykreslení dvou Británií, v nichž žijeme. 30. listopadu stávkovalo na protest proti atakování jejich penzí 30 miliónů zaměstnanců veřejného sektoru; statisíce z nich vyšly do ulic a žádaly spravedlnost. Je na nás, aby viděli, že nejsou sami, abychom předvedli pracujícím, a je jedno, zda ve veřejném nebo v soukromém sektoru, aby měli stále na paměti, že atakování jednoho je útokem na nás všechny. 

Penze jsou pouhou první bojovou linií ve válce, do níž jsme všichni zataženi, ve válce proti elitě, která je přesvědčená, že má právo na luxus, zatímco my zbývající bojujeme, bychom tomu učinili přítrž.  

Je to první bitevní linie, na níž musíme zvítězit, aby nepřestala existovat nějaká naděje na společenskou spravedlnost a na to, že se zbavíme téhle úděsné bankéřské fronty, maskované coby demokratická vláda. 

The Morning Star (překlad Vladimír Sedláček)