Co se skutečně děje v Maďarsku?

 Informace pro komunistické a dělnické strany světa

1. ledna 2012 vstoupila v Maďarsku v platnost nová ústava. V souvislosti s tím západní tisk uveřejnil mnoho materiálů, uvádějících, že to, co se v Maďarsku doopravdy děje, „vede k ožebračení lidu“ a „ohrožuje to demokracii a utahuje vládní svírání sdělovacích prostředků a soudní moci, navzdory kritice z Evropy i ze Spojených států“.  

2. ledna 2012 proběhla rozsáhlá demonstrace před budovou Opery v Budapešti. Oficiální organizátor demonstrace, nově zformované hnutí Solidarita, má pár tuctů členů. Jeho předákem je bývalý předseda odborového svazu příslušníků armády a policie, on sám je bývalý armádní důstojník, vycvičený mimo jiné v jednom z vojenských institutů USA.  
 
Za demonstrací najdete Maďarskou socialistickou stranu a liberální síly, a také „občanské“ organizace, jež zformoval. Této demonstrace se nezúčastnila žádná občanská organizace, jež doopravdy bojuje proti chudobě, za ochranu rodin, proti soudním vystěhováním atd., nebo například tradiční studentské organizace. Přítomna nabyla ani hnutí zemědělských dělníků, ani odborové svazy. Mezi hesly demonstrace jste nenašli nic o novém zákoníku práce, žádný protest proti tlaku a zásahům Mezinárodního měnového fondu. Reakce západních sdělovacích prostředků na tyto události vycházejí ze stejných zdrojů, jež předtím podporovaly předešlou sociálně-liberální vládu a její politiku úsporných opatření.

Ale co se v Maďarsku děje doopravdy?

1. V dubnu 2010 vyhrál konzervativní Fidesz – Maďarský občanský svaz parlamentní volby a vystřídal předešlou vládu sil socialistů a liberálů, vedených Maďarskou socialistickou stranou (MSZP).

Parlamentní strany považují volby z roku 2010 za přelomový bod v maďarských dějinách. Fidesz deklaruje, že to byl „počátek nové revoluce“. Socialisté a jejich spojenci je považují za „počátek autokracie a diktatury“.

2. Maďarská komunistická dělnická strana je toho názoru, že ke skutečně historické změně došlo ne v roce 2010, ale v létech 1989-1990, kdy byl v Maďarsku zničen socializmus. Byla to kapitalistická kontrarevoluce. Moc dělnické třídy byla nahrazena mocí kapitalistických sil. Státem vlastněné průmyslové závody a banky, zemědělské kolektivní statky byly privatizovány. Maďarsko se v roce 1999 připojilo k NATO a v r. 2004 vstoupilo do EU. Kapitalistický systém, založený na soukromé ekonomice a buržoazní demokracii, byl stabilizován.

Byl to přechod od socializmu ke kapitalizmu, co vedlo ke všeobecnému zbídačení maďarského lidu. Maďarsko má 10 miliónů obyvatel. 1,5 miliónu Maďarů žije pod hranicí chudoby, což znamená, že žijí z příjmu nižšího než 200 euro měsíčně. Téměř 4 milióny žijí z příjmu 250 euro měsíčně. Oficiální počet nezaměstnaných je 0,5 miliónu, ale ve skutečnosti tu je kolem 1 miliónu lidí bez šance dostat práci.

Omezování demokracie nezačalo v roce 2010, ale v létech 1989-1990. Politické síly, jež bojují proti kapitalistickému systému, především Maďarská komunistická dělnická strana, nemají přístup do veřejných sdělovacích prostředků. Rudá hvězda, kladivo a srp byly v roce 1993 zakázány coby „symboly tyranie“. V r. 2007 bylo celé vedení MKDS obviněno z „urážky na cti na veřejnosti“. Protikomunistické kampaně běží bez ohledu na to, která strana je u moci.

3. Maďarská kapitalistická třída má různé strany k vyjádření svých zájmů. Na jedné straně to je Fidesz – Maďarský občanský svaz, jenž vyjadřuje zájmy konzervativní, nacionalisticky smýšlející části kapitalistické třídy. Je tradičně orientovaná na Německo.  

Na druhé straně tu jsou Maďarská socialistická strana a strana Politika může být jiná, jež zastupují liberální a sociálně demokratickou část kapitalistické třídy. Jsou blízké Spojeným státům a Izraeli.  

Boj mezi těmito dvěma stranami maďarské kapitalistické třídy má hluboké historické kořeny. Před rokem 1989 tu existovaly dva hlavní proudy protisocialistického opozičního hnutí, národně naladěná konzervativní linie a liberální tendence. V roce 1990 první kapitalistickou vládu vytvořili konzervativci. Zároveň liberálové souhlasili s dlouhodobou spoluprácí s Maďarskou socialistickou stranou,  pravicovými sociálními demokraty. Mnozí předáci této strany vzešli z bývalého období socialismu, ale své postoje zcela změnili a mnozí z nich se stali bohatými kapitalisty.

Po zničení socialistického systému kapitalistické síly vytvořily novou politickou  strukturu, jež existovala do roku 2010. Byla založena na následujících principech:

•    národně naladěné konzervativní síly a liberálové se budou střídat u moci se socialisty;
•    nikdo z nich nemůže mít absolutní moc;  
•    zabrání jakýmkoli antikapitalistickým silám ve vstupu do parlamentu;
•    všichni budou respektovat závazky ve vztahu k NATO a EU a o zahraničně politických otázkách se nebude diskutovat.

Všechny parlamentní volby v létech 1990 – 2006 demonstrovaly rovnováhu mezi těmito dvěma stranickými skupinami. Situace se dramaticky změnila po roce 2006. Začalo být zřejmé, že maďarský kapitalismus je v hluboké krizi. Mělo to tři hlavní důvody. Za prvé, maďarská ekonomika je hluboce závislá na zahraničním kapitálu. Za druhé, Maďaři jsou chudí, vyčerpali své rezervy. Za třetí, vážným problémem se stala korupce, jež paralyzovala normální fungování státu.

V roce 2010 kapitalistické síly zjistily, že socialisticko-liberální síly nejsou schopny zaručit vnitřní stabilitu kapitalismu, nedokáží zabránit sociálním bouřím. Proto se rozhodly vyměnit socialisticko-liberální koalici a otevřít cestu vpřed pro Fidesz.

Hlavním úkolem konzervativního Fidesz a jeho vlády vedené Viktorem Orbanem bylo zabránit jakémukoli vývoji, jenž by se podobal událostem v Řecku. Fidesz vyhrál volby sociálními hesly (plná zaměstnanost, sociální zabezpečení atd.). Většina lidí byla se socialisticko-liberální vládou hluboce nespokojená. Fidesz ji tak snadno zmanipuloval a získal v novém parlamentu dvoutřetinovou většinu.

4. Konzervativní vláda uskutečnila změny v různých směrech:

Posílila svoji vlastní třídní základnu. Fidesz dosadil své lidi do všech pozic v politickém životě, ve sdělovacích prostředcích a v kultuře. Vyhlásil svoji ideu vytvoření nové střední třídy.

Uspokojila nacionalistické síly v Maďarsku předložením dvojího občanství lidem maďarské národnosti žijícím v cizině, ustavením nových pamětihodných událostí spojených s Trianonskou mírovou smlouvou z roku 1920.

Provedli zřetelný obrat ke konzervativním a nacionalistickým tradicím v politice, kultuře a vzdělávání.

Rozhodli se různými prostředky bránit sociální bouři. Za prvé, předložili nový zákoník práce, jenž dává velmi široká práva vlastníkům-kapitalistům a mění dělníky prakticky v otroky. Za druhé, rozdělili pracující masy tím, že dali značné peníze železničním dělníkům a zvýšili minimální plat. Za třetí, uzavřeli smlouvu s předními odborovými konfederacemi. Ty tak uchránily svoje výsady a zároveň se vzdaly třídního boje.  

Nová vláda spustila všeobecnou protikomunistickou kampaň. V roce 2010 byl změněn trestní zákoník. Vyhlásili, že komunismus a fašismus jsou totéž, a ti, kteří odmítli „zločiny komunismu a fašismu“, mohou být odsouzeni až na tři roky vězení. (Dosud žádné rozsudky nepadly.)

V posledních dnech roku 2011 byl přijat nový zákon, jenž upravuje proces přechodu k nové ústavě. Mezi jiným vyhlašuje, že období socialismu (1948-1990) bylo nezákonné, plné zločinů. Vedoucí osobnosti období socialismu mohou být žalovány a souzeny. Jejich penze lze snížit. Zákon obsahuje všeobecné prohlášení: současná Maďarská socialistická strana coby právní nástupce vládnoucí strany období socialismu je zodpovědná za všechno, co se tehdy událo. Ještě není jasné, k jakým následkům to povede.

5. Socialisticko-liberální síly nedávno zahájily vážný protiútok proti vládě.

Socialistická strana převzala mnohá sociální hesla a požadavky Maďarské komunistické dělnické strany. Začala používat rudou barvu, tradiční barvu komunistů.

Socialisté a liberálové začali vytvářet nové občanské organizace a hnutí. V říjnu 2011 vzniklo Hnutí solidarity s viditelně prosocialistickou orientací.

Vzneslo nový požadavek: pryč s Orbanovou vládou! Jeho programem je vytvořit novou socialisticko-liberální vládu.

6. Do vnitřních záležitostí Maďarska otevřeně zasáhly Spojené státy americké. Velvyslanec USA v Budapešti otevřeně kritizuje oficiální vládu a podporuje postoj socialisticko-liberálních sil. Ministryně zahraničí Clintonová učinila ve svém dopise z 23. prosince 2011 totéž. Dopis uveřejnil liberální tisk.

 

Maďarská komunistická dělnická strana má za to, že:

Maďarský kapitalismus je v krizi. Všeobecná krize kapitalismu v Evropě činí maďarskou situaci ještě horší a nepředvídatelnější.  

Maďarská kapitalistická třída chápe, že pokud se systém eura nebo samotná EU zhroutí, povede to k sociálním bouřím, ještě dramatičtějším než v Řecku. Chápe, že lidé jsou nespokojení a mnozí mají za to, že socialismus byl lepší než současný kapitalismus.

Obě skupiny kapitalistické třídy, konzervativci i socialisté-liberálové, chtějí jakékoli sociální bouři zabránit. Neliší se v hlavních snahách, ale v metodách, jaké chtějí použít.

To, k čemu teď v Maďarsku dochází, je na jedné straně společný boj kapitalistické třídy proti dělnickým masám, a na druhé straně boj dvou skupin kapitalistické třídy. Ještě víc to je boj mezi předními kapitalistickými mocnostmi, USA a Německem, o nadvládu v Evropě.

Maďarská komunistická dělnická strana nepodporuje žádnou z buržoazních stran. Prohlašujeme, že hlavními problémy pracujícího lidu jsou nezaměstnanost, nízké platy, vysoké ceny, vykořisťování a nejistá budoucnost. Tyto problémy jsou následky kapitalismu. Kapitalistické vlády je řešit nemohou a nechtějí.

Jediným řešením problémů pracujícího lidu je neustálý boj proti kapitalismu a boj za socialistickou perspektivu.

Maďarská komunistická dělnická strana nepodporuje masové demonstrace sil socialistů a liberálů. Jejich cílem není změnit kapitalismus. Jejich cílem je změnit konzervativní kapitalistickou vládu ve vládu socialistů a liberálů.

Maďarská komunistická dělnická strana nepodporuje ani Fidesz. Jeho cílem není vytvořit socialistickou společnost, ale reformovat a posílit kapitalismus.

Maďarská komunistická dělnická strana považuje za svůj závazek vysvětlit lidem, že existuje jen jeden způsob, jak jejich problém řešit. Měli bychom bojovat proti kapitalismu.

Chceme být přítomni všude, kde jsou pracující. Chceme jim pomáhat v drobnostech, abychom získali jejich důvěru ve velkých věcech.  

Budeme odhalovat všechny pokusy revizionistických a oportunistických sil, které chtějí zmanipulovat pracující a získat je pro sociální demokracii.

V Maďarsku není revoluční situace. Ale věci se mohou zhoršit v v Evropě i v Maďarsku. Proto připravujeme stranu, naše členy i složky pro radikálnější třídní boj, k jakému může kdykoli dojít.

Jsme přesvědčeni, že to odpovídá našemu společnému postoji, odsouhlasenému na 13. mezinárodním setkání komunistických a dělnických stran.

Předsednictvo
 Maďarské komunistické dělnické strany