Války v číslech
Říkává se, že války v minulosti byly ve srovnání s dneškem téměř idylou. Romantická bojiště, barevné řady pěchoty, vzpínající se škadrony kavalerie, vzdouvající se praporce. Jak to kdy bylo?
Léta válek
Rakousko proválčilo od konce 15. do konce 19. století plných 227 let (57 %). Francie bojovala v 19. století 27 let, Rusko 24, Itálie 23, Anglie 21, Německo jen 13 roků.
Bitvy a mrtví
Ve známé bitvě u Kolína roku 1757 stálo proti sobě 53.500 Rakušanů a 36.000 Prusů. Rakušané ztratili 6400 padlých a raněných (12 %), Bedřich Veliký 6 710 (19 %). Tato bitva patřila ve své době k velikým, ztráty se zdály velmi vysoké.
Mezi nejznámější války napoleonské éry patří Slavkov, Borodinů a Lipsko. U Slavkova bojovalo roku 1805 65.000 Francouzů proti 82.500 Rusů a Rakušanů. Napoleonovy ztráty na mrtvých a raněných činily 10,5 %, spojenecké asi 15%.
Borodinská bitva v roce 1812 si vyžádala tuto daň: ze 130.000 Francouzů padlo nebo bylo raněno 24.500 mužů (18,4%), ze 121.000 Rusů 375.006 (31 %). „Bitva národů“ u Lipska 16. až 19. října 1813: Napoleon 171.000 vojáků, ztráty 45.000 (26,3%); spojenci 301.000 mužů, ztráty 48.000 (16.2 %). V největší bitvě na našem území roku 1866 u Hradce Králové stálo na straně Rakouska 215.123 mužů, na straně Pruska 220.982 — na omezeném prostoru chlumského bojiště, bylo nakupeno na půl miliónu vojáků. Rakušané ztratili 23.598 mrtvých a raněných (11 %), Prusové 8.894 (4 %). Ztráty tam byly nad očekávání nízké. Srovnáním těchto několika dat lze dojít k závěru: Počet vojáků na bojištích rostl (od Kolína 1757 s necelými devadesáti tisíci vojáků na obou stranách k půl miliónu u Hradce Králové za 109 let), ale ztráty stále kolísaly v rozmezí mezi 10 až 30 % i přesto, že se bojová technika stále zdokonalovala.
1. světová válka
Zúčastnilo se jí 32 zemí s 1,5 miliardy lidí (75 % lidstva). Na ploše čtyř miliónů km2 bojovalo 74 miliónů vojáků. Obohacení bojových prostředků o letadla, ponorky, tanky, plyn se projevilo v bilanci: 8.538.315 mrtvých, 21.219.452 raněných, 7.750.919 zajatých a nezvěstných. Celkové ztráty byly 37.494.186 mužů, to je 40 %.
2. světová válka
Zúčastnilo se jí 64 zemí se dvěma miliardami lidí (80 % lidstva). Na ploše 22 miliónů km2 bojovalo 110 milionů vojáků. Ztráty zůstanou navždy hanbou civilizace: 43.423.726 mrtvých — s výhradou, že toto číslo je nepřesné, je jen spodní hranicí odhadu ztrát na životech. Přesná čísla — ani o počtu raněných a zajatých — nejsou známa. Mechanické prostředky a lidské možnosti nebyly schopny postihnout tuto statistiku. Proti 1. světové válce se počet mrtvých zvýšil pětkrát a z oněch 110 miliónů bojujících činí 31 procent.
Připočteme-li pravděpodobný odhad ztrát a raněných, dojdeme k číslu 75 %.
Ztráty Německa
Země, která během 25 let rozpoutala dvě nejstrašnější války v dějinách lidstva, země, jež má na svědomí to, že do války byly vtaženy i civilní osoby a pobíjeny v desetitisících bez možnosti obrany a také to, že k válce bylo použito všemožných prostředků bez omezeni, ztratila v letech 1914—1918 1.773.700 vojáků a v letech 1939—1945 6.700.000. Stalingradská bitva stála nacisty 150.000 mrtvých a 91.000 zajatých. U Moskvy padlo v závěrečné fázi bitvy od 6.12.1941 do 15.1.1942 na 300.000 německých vojáků.
Nové prostředky zabíjení
Od roku 1939 je třeba počítat do válečných ztrát i čtyři milióny lidi v Osvětimi, tři milióny v Treblince, půldruhého miliónu v Majdanku, 400.000 v Chelmnu, 200.000 v Mauthausenu a 240.000 v Dachau. Válečná technika dosáhla netušených výsledků. Za dvě tři vteřiny zahynulo 6. srpna 1945 v Hirošimě 260.000 lidí a dalši tisíce umíraly následkem výbuchu atomové pumy celá další léta.