Vyhlazení Lidic
Jméno Lidice je symbolem státem organizovaného zločinu, který nacisté spáchali na Češích.
Z 503 obyvatel Lidic jich přežilo tento masakr pouze 159. Celá akce měla být pomsta za atentát na zastupujícího protektora Heydricha. Tento atentát, organizovaný exilovou vládou v Londýně, byl proveden 27. května 1942, Heydrich podlehl svým zraněním o několik dnů později. Pro české odbojové hnutí byl Heydrich nenáviděným symbolem nacistického teroru, který vedl v Praze pod přezdívkou „pražský kat“ centrálu gestapa. Atentátníci byli zastřeleni nebo při pronásledování raději spáchali sebevraždu.
Vesnice Lidice, 22 km severozápadně od Prahy, byla dne 10. června 1942 na návrh K.H. Franka a příkaz Hitlera srovnána se zemí. Cílem této akce bylo, aby celý národ viděl, co se mu stane, když se postaví Německu. Proto byla celá operace zdokumentována a zfilmována. Záminkou pro vyhlazení Lidic se stal pochybný dopis, který byl zadržen v jedné továrně ve Slaném. Tajemný dopis vypadal, jako by jeho odesílatelem byl jeden z atentátníků. Jisté narážky směřovaly ke dvou mladým mužům z Lidic, sloužícím v naší zahraniční armádě. Tato hypotéza stačila Hitlerovi a Frankovi, aby rozhodli o zničení celé obce.
10. června 1942 byly Lidice vyhlazeny. Obec byla obklíčena vojskem, lidé byli vyvedeni z domů a začala domovní prohlídka. Nic, co bylo nalezeno, nenasvědčovalo o nějakých kontaktech vesnice s odbojáři. Nalezeny byly pouze dvě lovecké pušky a rezavý revolver. Gestapo ale nastrčilo pár dalších důkazů – vysílačku, zbraně, munici, nelegální tiskoviny a ještě velké množství zboží podléhajícího řízenému hospodářství.
Rozkaz zněl takto:
1. Všichni dospělí muži budou zastřeleni.
2. Všechny ženy budou odvezeny do koncentračního tábora.
3. Děti shromáždit a v případě možnosti jejich poněmčení je předat německým rodinám do říše. Zbytek bude převychován jiným způsobem.
4. Obec vypálit a srovnat se zemí.
Všech 199 vesnických mužů starších 15 let bylo u zdi Horákova statku postaveno ke zdi a zastřeleno, 184 žen bylo odvezeno do koncentračního tábora Ravensbrück, 7 do Terezína a 4 těhotné do nemocnice v Praze. Z celkem 98 dětí bylo 88 dopraveno do koncentračního tábora v Lodži, kde pozdeji zahynuly a 7 do dětského domova v Praze. Pouze 3 byly shledány kvalitní rasy a byly předány na vychování do německých SS-rodin. Majetek a polnosti byly zabaveny. Domy byly vyhozeny do vzduchu a zbytky rozježděny pásy tanků. Nakonec do vsi nastoupila říšská pracovní služba a vše důkladně překopala. Nacisté se chlubili, že tam, kde stály domy, bude již navždy růst jenom kukuřice. Stejný osud postihl dne 24. června 1942 i vesnici Ležáky.
Vězňové z Terezína museli zavražděné občany Lidic pohřbít. V následujících týdnech byla celá země zachvacená vlnou teroru, víc než 3000 Čechů bylo zatčeno a 1357 stanným soudem odsouzeno k smrti. Obyvatelé Lidic, kteří té noci nebyli doma, svému osudu také neunikli. Gestapo je pečlivě postupně vyhledalo a nechalo popravit. Jméno vesnice mělo být vymazáno z map. Ve světě se masakru dostalo velkého ohlasu, mnoho neutrálních zemí odsoudilo počínání nacistů. Několik vesniček z jižní Ameriky nese na věčnou památku jméno obce Lidice. Londýnská exilová vláda ČSR dokonce navrhla, aby bylo vytipováno několik podobných vesnic v Německu, kterým by pak byl přichystán stejný osud leteckým bombardováním. Tento záměr však nemohl být pro permanentní nedostatek letounů uskutečněn.
Tento zločin neblaze proslavil jméno „Lidice“ po celém světě. Bohuslav Martinů složil v roce 1943 „Rekviem pro Lidice“, Heinrich Mann a Jaroslav Seifert zpracovali tuto událost literárně. Vzpomínce na oběti Lidic je věnován dnešní památník, který byt vytvořen českými umělci. Z německé strany pečuje o tento památník od roku 1979 tzv. „Iniciativa Lidice“ v Brémách. Německá vláda podporuje zřízení centra usmíření „Memento Lidice“.
Památník je místem tichého smutku. Prostý dřevěný kříž s trnovou korunou z ostnatého drátu označuje místo, kde byli zastřeleni obyvatelé Lidic. Jako symbol míru a usmíření zde byla zřízena růžová zahrada. Mezinárodní „fond pomoci“ sebral u příležitosti 50. výročí masakru v Lidicích v roce 1992 prostředky k vysazení stromořadí. Sousoší umělkyně Marie Uchytilové upomíná na 82 zavražděných lidických dětí a je věnováno 13 milionům dětí, které přišly o život ve druhé světové válce.
Archiv NoS