PUBLICITA VYDÁ ZA TISÍC BOMB (4)

ZLOČINY PUBLICITY V MODERNÍ VÁLCE

SPORT

Osmdesát procent sponzoríngu ve sportu – ve skutečnosti v soutěžích, nikoliv ve sportovní praxi – jde na mechanické sporty a sportovní vysílání, která je ukazují. Jsou sponzorována …stejnými firmami.

Jediná sportovní soutěž, Cena automobilu v Monaku v roce 1992 se promítla na obrazovku, kde stejné jméno jedné tabákové firmy se objevilo … 1134 krát, i když je to zakázáno.

Koňské dostihy v Pardubicích v Československu, jež chtějí být záměrně velmi nebezpečné, nabídly televizním divákům celého světa okázalé pády koní. Mnozí z nich byli utraceni z důvodů jejich zlomených nohou. Tato podívaná, opravdový masakr určený pro chorobné diváky, natolik zasáhla přátele zvířat, že byla vyhlášena kampaň bojkotu proti sponzorům včetně koňaku Martel, až ti od závodu ustoupili.

Četné sportovní soutěže, které by měly být zakázány ku příkladu vzhledem k Špatným meteorologickým podmínkám, se konaly vzhledem k rozvrhu TV a kontraktům s firmami, které očekávaly jejich míjení na anténě v oněch momentech největšího vzrušení.

Vysoký počet soutěží znásobuje příležitosti propagace jejich značek, těch je zde úplná inflace. Atleti se zde vyčerpávají a to tím více, čím více sponzoři požadují trvale rekordy. To vedlo k explozi trhu s anaboliky a jinými stimulanty (dopingy), které již zabily nejednoho sportovce a narušují ducha sportu.

Četné klamné spory znásobily počet „světových autorit“ (světových sportovních federací), což znásobilo i počet přeborů (např. čtyři různé v boxu). Aby se nastavily kamery, upravují se časové rozvrhy a pravidla. Bylo vidět maratónské běžce, kteří z tohoto důvodu běželi za plného horka. Z toho se dá tušit, že tyto praktikv zvýšily tlaky ve prospěch veškerého podvádění. Tapieova aféra byla uvedena do pořádku jen proto, aby se zakryly značně rozšířené metody.

Reklama se nespokojuje jen s výběrem koho financovat, ale vynalézá, co přesně chce. Tak žalostná a kolonialistická exhibice, jakou je závod Paříž – Dakar byla slátána hlasateli (?!..), nebyla vyžádána ani sportovci, ani amatéry rallye. Nemá jiný cíl než prodej výrobků.

Televizní přenosy sportovních událostí a zápasů závisejí jen na sponzorech, nikoliv na jejich skutečném významu nebo zálibě diváků. Žádná zmínka nebyla učiněna o některých zajímavých utkáních, zatímco golf, který zajímá jen málo lidí ve Francii, vládne všude. A dobře víme, proč. Golfová hřiště zřizovaná téměř všude mají prima výhodu, že umožňují obcházet některé zákonné překážky u nemovitosti nacházející se na chráněných pozemcích…

Berlusconi, patron klubu, žádal svého času fotbalisty F.C. Milán o patřičný „vzhled“, který by jim dovolil často se objevit na TV. Vybíral blonďáky, krásné hochy, i když to nebyli zrovna nejlepší hráči, byli ale vhodnější pro media.

Jinde se žádalo po hráčkách tenisu, aby zkrátily své sukničky, aby se rozjařil spotřebitel, zřejmě mužský.

Ale to horší teprve přijde, elektronický patronát. K prvnímu pokusu došlo nedávno. Sestává to z dodávání virtuálních prvků k reálnému obrazu. Ku příkladu v přenášeném fotbalovém zápase se objeví 23. hráč zcela elektronicky provedený, kope rovněž do zcela elektronického míče a je přitom překryt reklamou určité značky (v tomto případě Axe). Tento pokus byl odmítnut, ale z důvodů přinejmenším povrchních a prozatímních, jestliže se má věřit řediteli Francouzské fotbalové federace: „Požádali jsme o zrušení, protože nic s námi nebylo projednáno.

Práva na virtuální reklamu patří F.F.F. (Francouzské fotbalové federaci).“ (Liberation, 11. února 1998). Těmto cynickým výrokům odpovídá postoj C.S.A. (Nejvyššího rozhodčího soudu), který to všechno akceptoval.

Není tedy žádným překvapením, jestliže se dovídáme, že všichni velcí patroni olympijského hnutí byli nebo jsou spojeni s velkými zainteresovanými firmami a nadále jsou jimi placeni během svého mandátu. Že jsou těmto firmám přidělovány tučné trhy, zatímco ty, které „neklopí“, jsou bez milosti vyřazovány. Pokud by se v této oblasti provedl seriózní průzkum, pak by se zjistilo, že politika je značně méně zkorumpována než sport. Jsme tedy méně překvapeni, když vidíme velké průmyslové kapitány jako krále korupce všech azimutů (Tapic, Berlusconi, když uvedeme jen některé nejznámější a odsouzené), kteří důkladně investovali do klubu, za jejichž vedoucí se bezostyšně prohlašují. „Sponzoring je legální způsob, jak vyprat špinavé peníze“, mohl říci jeden evropský poslanec, když připomínal těsné svazky mezi sportem a mafií.

Pokračování