Oběti bombardování vzpomínají
Před lety vybuchla atomová puma nad Hirošimou…
„Hirošima, 6. srpna 1945. Jsou 3 hodiny po bombardování. Množství raněných roste. Uprostřed stovek strádajících, na nichž už není díky popáleninám poznat, zda jde o muže či ženy, ležely děti, které křičely : „horko, horko!“ a ranění chlapci, kteří plakali u mrtvých matek.“
Toto viděl tento člověk, který se tehdy vracel ze školy domů po tak známé ulici…
Tento člověk se nerad setkává s lidmi…
…a poprvé ukazuje své postižení žurnalistům.
Považuje se však za šťastného člověka, vždyť dodnes žije!
Tato fotografie ukazuje oko, které pohlédlo do centra výbuchu.
Nikdo tehdy neuměl léčit podivná zranění.
Vidíte ten temný stín na schodech ? To byl hlavní vchod do banky Sumitomo, kde seděl jakýsi člověk – asi čekal na začátek úředních hodin. Epicentrum výbuchu bylo pouhých 250 m odtud.
Záblesk světla, teplota 1000, 2000 stupňů – a po tomto člověku zbyl jen stín.
A děti na ulicích rodného města, tak tichého a provinčního, tento den vypadaly takto…
V říjnu 1945 této dívce bylo 17 let. Vzorek z kimona se jí vpálil na záda. Zaživa jí slezla kůže…
A on zůstal naživu, oženil se …
Spojené státy by se měly omluvit Japonsku za to že když chtěly ukončit válku s Cisarskym Japonskem, dopustily se Atomového útoku na Obyvatele Hiro simy a Nagasaky!. Myslím ai že mocnostem zase tak moc na lidech nezalezi !protože jinak by nemohly provádět takové násilí na bezbrannych civilnich obetech!.