Vzpomínky komunisty (5)
… psané před třiceti lety, člověka narozeného v roce 1904.
Životopis
Byl jsem pátým děckem rodiny, narozen 28.1.1904. Chodil jsem do obecné školy dvoutřídní, v létě jsem převážně do školy dopoledne nechodil, protože jsem musel pást krávy, což bylo přednější. Později jsem dělal dodatečné zkoušky z měšťanské školy. Od mládí mě zajímaly sociální otázky, bezpráví.
Po l.svět. válce poslala Vídeň šupem (od jedné četnické stanice k druhé) dvě rodiny. Matky, vdovy po padlých za války, které sice žily ve Vídni, ale nedostaly domovské právo. Jedna měla 4 děti a druhá 5. Obec je přijala nepěkně. Ubytovali je v pastoušce v jedné místnosti. Kolem chodil farář jednou v týdnu vyučovat do školy náboženství, nikdy neprojevil žádné pohoršení, natož aby poskytl nějakou pomoc. Začal jsem nenávidět faráře a celou církev.
Jiný takový zážitek. Matka dala žebrákovi sníst něco k jídlu v kastrůlku. Sedl si na kamenné schody, proto jsem se maminky zeptal, proč si to nesní u stolu, ale žebrák se ohradil, že se to nesluší. Viděl jsem život na panském dvoře, kde se žilo ponejvíce ve stájích, kde si i děti hrály. Několik rodin bydlelo v jedné místnosti. Do vsi přicházeli občas cikáni, kteří měli plno dětí. Prosili o chleba, protože měli hlad a ne vždy jej dostali. Četníci je pronásledovali, jakmile se zdrželi dlouho na jednom místě. Stanovali vždy v lese kus od vesnice. Práce pro ně nebyla. Tuto nespravedlnost, kterou jsem poznal na Klenové, jsem si odnášel do života a moje další cesta za pravdou nemohla jinak skončit než v členství v KSČ.
Vyučil jsem se zámečníkem. Zdarma jsem pracoval 3 roky a za výuční list zaplatila matka 100 Kčs. Podmínky v učení byly velmi nezdravé, kouř v dílně působil na plíce. Dva učni zemřeli. Denní strava sestávala z konvičky kávy nebo mléka a chléb. Dva chlapci z panského dvora si přinášeli jen chléb a napili se vody a k neuvěření to přežili. To byl rok 1919-21. Po vyučení jsem byl nezaměstnaný, pak jsem dostal místo u sedláka v Plzni Lobzích, kde jsem jezdil s koňmi. Pak jsem získal zaměstnání na inzerát v jedné malé továrně (čistírna peří), kde jsem dělal topiče, strojníka, opraváře a později jsme dostali s rodinou byt v této továrně.
Stal jsem se členem KSČ od roku 1935. 15.3. 1939 byla republika okupována Německem, vstoupil jsem do odbojové organizace. V r. 1940 jsem byl pro tento odboj zatčen gestapem a vězněn až do osvobození 8.5.1945. Pak jsem pracoval jako kádrový referent, tajemník bezpečnostního referátu, ve funkcích předsedy občanského výboru, soudce z lidu, předsedy akčního výboru, předsedy KSČ. Za celou činnost jsem byl odměněn Řádem práce a Zásluhou o výstavbu, Za obětavou práci a další vyznamenání. Velkou zásluhu na tom, že jsem mohl politicky pracovat má manželka Marie, členka KSČ od roku 1945. V roce 1933 jsme měli svatbu a v roce 1935 se nám narodila první dcera a v roce 1949 druhá dcera.
Pokračování
Od redakce: Můžete oslovit rodiče, prarodiče, a sepsat s nimi jejich vzpomínky? Pomůckou Vám může být tato osnova :
Otázky pro pamětníky 2.světové války a poválečného vývoje společnosti
Prosíme o odpovědi na otázky z vašeho života, o vaše vzpomínky, na téma předválečné situace ve 30. letech 20. století, na 2. světovou válku a na poválečný vývoj společnosti – na budování socialismu.
Prosíme odpovědi nám pošlete na náš e-mail. Odpovědi budou dány (pokud chcete anonymně) na naše internetové stránky.
Čím více vašich zkušeností a vzpomínek, tím více pravdy pro další pokolení. Děkujeme!
1. Jak se žilo ve 30. letech? Jaké byly platy, jaké byly ceny. Jaké byly byty. Jaká byla strava? Jaká byla pracovní doba. Jaké byly možnosti vzdělávání? Jaká byla politická situace?
2. Jaká byla situace před Mnichovskou zradou a po ní? Co se dělo? Jak se chovali Němci, když k nám přišli? Jak se chovali za války? Kam se stěhovali Češi z pohraničí? Jak se to organizovalo?
3. Komu se mohlo věřit a komu ne? Jak se to poznalo?
4. Jak se dělal protifašistický odboj? Jaká byla činnost a jaké byly tresty nepřátel?
5. Co dělali kolaboranti za války a po válce?
6. Co se dělo za války? Co jste jedli? Jak se žilo? Jaké jsou vaše nejhorší zážitky?
7. Ukazují válečné filmy pravdu? Který se vám nejvíc líbí?
8. Jak probíhalo osvobození města?
9. Jaká byla nálada po válce? Co se dělo ?
10. Jak probíhal odsun Němců?
11. Jak se chovala osvobozenecká armáda?
12. Jaká byla politika a politické smýšlení lidí po válce?
13. Co vedlo k únoru 1948? Jak probíhalo budování socialismu? Jak probíhalo znárodnění a zakládání JZD a jak pracovaly Lidové milice? Jaké písně se vám líbí z té doby – které ji nejlépe vystihují?
14. Jak se žilo v 50. letech? Bylo to lepší než před válkou a v čem? A co Stalin a procesy? 15. 60. léta, jak se na ně díváte s odstupem času?
16. Bylo pro vás situace po roce 1968 zklamáním nebo jste si oddychli, že bude klid?
17. Jak se žilo v 70. letech? Ceny, platy, možnosti, kultura, rekreace, jistoty, zájezdy, dovolená, lázně.
18. Jak se chovala vojska Varšavské smlouvy u nás?
19. Jak se vám líbilo hospodaření v rámci RVHP a vůbec vašeho podniku, kde jste pracovali?
20. Jaké byly pracovní podmínky, pracovní doba a dovolená?
21. Jaké byly mezilidské vztahy? Měl třídní původ vliv na výběr partnera? Existovala protekce za sexuální služby u zaměstnavatelů, či vydírání? A jak se situace měnila v desetiletích?
22. V čem se lišila 80. léta od 70. let.?
23. Účastnili jste se činnosti Národní fronty?
24. Jaké jsou vaše zkušenosti s příslušníky šlechty, církve a legií před válkou a po ní?
25. Co jste chtěli v roce 1989 za změny? Proč jste cinkali klíči? Co se vám na socialismu nelíbilo?
26. Proč se nestalo to, co jste chtěli a co se pozitivního událo po roce 1989?
27. Jak vidíte budoucnost naší a světovou dnes?
28. Co byste chtěli vzkázat budoucím generacím?
29. Další vzpomínky podle vašeho zaměření.