Jak to bylo v Únoru 1948 (2)

Reakce KSČ na krizi

 KSČ se v této krizi rozhodla držet těchto zásad:

– držet ve svých rukou iniciativu, vyzývat k plnění vládnoucího programu včetně nového zákona o pojištění, daňových úlev farmářům a drobným živnostníkům, nové pozemkové reformy a dokončení dvouletky,

– vyvolat podporu masových organizací, především odborů, a tím zabránit řešení krize čistě parlamentními prostředky,

– navrhnout nová opatření vzhledem ke změněné situaci.

Situace byla jasná: buď bude z vlády vyřazena KSČ nebo pravice. Vedení KSČ již 9.-11. února podpořilo urychlené svolání sjezdu závodních rad a sjezdu rolnických sdružení, které měly přijít s návrhy na další znárodňování a pozemkovou reformu. Opakovaný návrh Ústřední rady odborů (ÚRO) ohledně mezd státních zaměstnanců vláda odmítla, ÚRO tedy svolala sjezd závodních rad na 22. února do Prahy a základní odborové organizace byly požádany o zasílání rezolucí sjezdu. KSČ tak získala platformu, ze které mohla vyzvat k masové mobilizaci.

 17. února 1948 svolala KSČ schůzi 2.000 komunistických aktivistů a organizátorů z hlavních pražských podniků, kde byly závodní organizace vyzvány k vytvoření hlídek z nejspolehlivějších členů, aby posílily závodní gardy. 18. února se v Bratislavě konala velká schůze a druhý den v Ostravě. Po rezignaci pravicových ministrů se měly konat demonstrace na podporu Gottwaldovy vlády. KSČ navrhla transformovat Národní frontu dle závěrů Slánského zprávy Kominformu, navrhovala tedy přijetí demisi dvanácti ministrů.

Pokračování