Jak Západ zneužívá teroristy pro své války

O tom jak západ  zneužívá teroristy pro své války píše Karel Kluz na stránkách Haló novin. Článek nám přijde pro přemýšlivého  čtenáře zajímavý, proto jsme se rozhodli ho převzít.

Další útok podobný útoku z 11. září 2001 by mohl sloužit jako ospravedlnění odvetných úderů proti cílům na Středním východě.

Ve svém projevu v březnu 2005 uvedl ministr vnitra USA Michael Chertoff, že podstatným rysem obrany, v případě druhého velkého útoku na USA, je útok. Bezpečnost USA je pouze částí širší strategie, která počítá s rozpoutáním války a jejím přenesením na teritorium nepřítele. S překvapující rychlostí ihned ve čtvrtek 10. srpna označil Chertoff za původce včas odhaleného připravovaného teroristického útoku na dopravní letouny síť al-Kajdá. Tiskový mluvčí Bílého domu pak bez důkazů uvedl, že připravovaný teroristický útok v Londýně ohrozil národní bezpečnost USA.

Zhruba měsíc po teroristickém útoku 7. července 2005 na metro a autobus v Londýně viceprezident Dick Cheney nařídil Strategickému velení amerických ozbrojených sil (US STRATCOM) zpracovat plán odvetných opatření, který by mohl být použit v případě dalšího teroristického útoku proti USA, podobnému útoku z 11. září. Základem plánu je nezvratné tvrzení, že v pozadí útoku 11. září stojí Írán.

Budou na Írán padat atomovky?

Tlak na Írán je vyvíjen i v souvislosti s jeho (neexistujícím) jaderným vojenským programem. Hlavní částí plánu je rozsáhlý letecký útok na Írán konvenčními i jadernými zbraněmi na 450 hlavních strategických cílů, představující centra politického vedení, velitelská stanoviště a prostory, ve kterých má probíhat vývoj nukleárních zbraní. Umístěním části těchto cílů v podzemních úkrytech, které nelze zničit konvenčními zbraněmi, je ospravedlňováno plánované použití jaderných zbraní. Stejně jako v případě Iráku není pro útok rozhodující důkaz o podílu Íránu na teroristickém útoku proti USA. Několik důstojníků amerického vojenského letectva, podílejících se na přípravě plánu, je ohromeno možnými následky nevyprovokovaného jaderného útoku proti Íránu, ale nikdo z nich, s ohledem na svou kariéru, neprotestuje.

Plán Dicka Cheneyho se nezaměřuje na prevenci opakování 11. září. Je postaven na tom, že budoucí útok je organizován Íránem a odvetné bombardování bude zahájeno bezprostředně po útoku, před zahájením vyšetřování, podobně jako válka proti Afghánistánu. Tehdy stačilo pouhé obvinění, že útok 11. září uskutečnila al-Kajdá podporovaná vládou Tálibánu. Přepadení Afghánistánu, ke kterému došlo již tři týdny po útoku 11. září 2001, jen potvrzuje domněnku, že bylo plánováno již dlouho před teroristickým útokem .

Hizballáh je placen USA

Rovněž krvavému útoku na Libanon předcházelo vystoupení viceprezidenta Cheneyho, který 19. července prohlásil: Nepřítel, který na nás zaútočil 11. září, je oslaben, ale může nás ještě smrtelně zasáhnout. Jeho slova jen potvrzují, že činnost Hizballáhu je pod kontrolou a řízením tajných služeb Izraele a USA. Termíny provokací s únosem dvou izraelských vojáků i minometným ostřelováním Izraele Hizballáhem, použité jako záminka pro agresi, byly stanoveny dlouho před zahájením agrese.

V dubnu 2006 ministr obrany USA Donald Rumsfeld schválil podrobný plán k boji s terorismem na celé planetě s důrazem na odvety za další připravovaný teroristický útok na USA. Detaily plánu jsou utajovány. Podle dostupných informací však stanoví mnohem větší úlohu v boji s terorismem armádě, zejména pak elitním speciálním operačním jednotkám , nasazovaným na okupovaných územích k boji s teroristy. Plán byl zpracováván tři roky Velitelstvím zvláštních operací v Tampě na Floridě. Na jeho základě bude nyní zasahovat armáda i do oblastí, které byly až dosud doménou CIA a ministerstva zahraničí USA.

Existuje i třetí plán, s podrobnými pokyny pro odvetný zásah armády, v případě, že dojde k rozsáhlému teroristickému útoku proti USA. Jako cíle pro odvetu jsou označeny teroristické skupiny, jednotlivci a státy, které údajně sponzorují a řídí terorismus. Další očekávaný útok by tak usnadnil ospravedlnění pro odvetná opatření, která dosud Amerika postrádá. Zvláště pak zahájení války proti Sýrii a Íránu.

Útoky na letadla kvůli rezoluci

Do těchto souvislostí zapadá oznámení britského ministerstva vnitra, že se mu podařilo překazit rozsáhlý teroristický útok na nejméně deset dopravních letounů, startujících z londýnských letišť. Při tom došlo k zatčení 24 britských občanů pákistánského původu, odhodlaných zničit letouny i cestující tekutými výbušninami, sami při tom chtěli zahynout. Ale ani za tak vážné situace nepovažoval premiér Tony Blair za nezbytné vracet se z dovolené na Barbadosu, kam odletěl několik dní před ohlášením zmařeného atentátu.

Načasování bylo rovněž excelentní. Mohl za této situace vetovat 11. srpna 2006 některý ze stálých členů Rady bezpečnosti rezoluci 1701, připravenou Francií a USA ve spolupráci s Izraelem, jež jednoznačně určuje odpovědným za rozpoutání války proti Libanonu teroristickou organizaci Hizballáh? Významná je i skutečnost, že celá akce vyvolává u světové veřejnosti dojem, že války proti Iráku, Afghánistánu a Libanonu jsou součástí boje s terorismem – tedy jsou spravedlivé.

Dezinformační kampaň světového buržoazního tisku jede na plné obrátky. Zejména britská a americká média stále více zdůrazňují nutnost preventivní války proti al-Kajdá a státům podporujícím terorismus, jako aktu sebeobrany.

Přestože je evidentní, že podobně jako nebyli nikdy zjištění pachatelé teroristických akcí z 11. září v New Yorku, v Madridu a Londýně minulý rok, vyjdou postupně na světlo pochybnosti o pravdivosti celé akce a vyšetřování povedou do ztracena, hlavních cílů bylo dosaženo.

16. srpna 2006, Karel Kluz

Haló noviny