Alexandrovci v Praze

logoMěl jsem možnost po téměř 25 letech navštívit sobotní koncert legendárního uměleckého armádního souboru.

 

 

 

Není třeba mluvit o vysoké úrovni předvedeného programu. Ta byla a je pro Alexandrovce samozřejmostí.

Ruské lidové písně, tance, vojenské skladby, ale i slavné operní árie byly proneseny s vysokou profesionální a uměleckou erudicí.

Ovšem o čem je třeba se zmínit, je české publikum. Bylo skvělé. Nejen, že plně obsadilo obrovskou Sazka Arénu. (Podle zpráv z internetu bylo prý vyprodáno do 24 hodin po uvedení lístků do prodeje. A myslím, že to nebyla jen úloha nízké ceny lístků – 1 Kč. Před Arénou byla řada lidí, pokoušejících se dostat dovnitř. Nevím, zda se tu pohybovali překupníci, ale pokud ano, měli žeň.)

Publikum Alexandrovce přijalo jako staré známé. Každou píseň přivítalo potleskem – ať už "Kalinku", "Smugljanku", nebo "Kaťušu", a dlouhotrvajícími ovacemi si vynucovalo přídavky. Zvláštní sympatie publika si získal starší zpěvák, zpívající "Kalinku" – lidé ho odměňovali potleskem nejvíce, mávali na něj.

Na otázku moderátora "Chcete Kaťušu?" se Aréna otřásla hromovým "Ano!"

Atmosféra byla opravdu srdečná a po závěru se řada lidí nahrnula na okraje hlediště, aby ještě stále mohli Alexandrovcům mávat.

Spolu s nimi vystoupila Lucie Bílá. Podotýkám, že nejsem její příznivec. Její podání mě, jako člověku s dobrým hudebním sluchem, činí přímo fyzická muka a tak tomu bylo i zde. Kontrast s perfektními hlasy Alexandrovců byl nebetyčný. Obzvlášť pikantní bylo, když se Bílá pokoušela zpívat "Podmoskovnyje večera". Zpívala je z papírku, a textu samozřejmě v jejím podání nebylo rozumět. O to více si to vynahrazovala v refrénu, kdy až komicky zvýrazňovala "…podmoskovnyje véčérá…"

Připomnělo mi to Mr. Beena, když zpíval v kostele, neznal text, pokoušel se nahlížet do zpěvníku sousedovi, ale když ten se od něj odtahoval, během písně něco huhlal a jen "Halejújá" zpíval s plným nasazením. Tady to bylo podobné. Naštěstí Lucie Bílá zpívala jen dvakrát.

Více jak dvouhodinové vystoupení Alexandrovců bylo balzámem na duši je třeba poděkovat Sazce za tento dárek.

Přesto se vyskytly hlasy, snažící se poplivat tento soubor. Chorobný antikomunismus některých lidí je nechutný a svou nesnášenlivostí otravuje atmosféru při každé příležitosti.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *