Cesta do Běloruska (7)

Gorki

Po ne moc dobré noci – tvrdá podlaha a dotěrní komáři – se budíme velmi časně. Dostáváme snídani a balíme věci. V 9:00 hodin už jsme na nádraží, rychle kupujeme lístky a čekáme na vlak do Gorki. Cesta trvá asi hodinu a půl.

Není moc pěkné počasí a podél cesty je husté stromořadí, takže není na co koukat. Koupili jsme alespoň nějaké noviny, tak se zájmem čteme místní informace. Zjišťujeme, že bulvárnímu tisku se v Bělorusku říká „žoltaja pečať“. Do Gorki přijíždíme kolem 11:00 hodiny – je mlha a ošklivo, což působí trochu depresivně. Chytáme první autobus (to není „maršutka“, to je skutečná místní MHD), který nás odváží do centra města.

Projíždíme přes úzké, ošklivé ulice se špatným asfaltem a nechápeme jestli už jsme ve městě nebo tam teprve přijedeme. Po chvíli vystupujeme na malé zastávce za křiku průvodčí – něco o překážejících batozích. Ilja odpovídá, že jsme „inostránci“, ale nerozumíme co říká zpět. Jdeme se ubytovat. V tomto městě budeme bydlet na studentské koleji a poprvé nebudeme u rodiny. Procházíme areálem zemědělské univerzity, nejstarší v Rusku. Dozvídáme se, že kdysi za cara zde byla střelba do studentů a na čas univerzita uzavřena. Dnes je v areálu botanická zahrada, krásný park a součástí je i nově postavený plavecký bazén. Projdeme areálem a přicházíme k malé univerzitní ubytovně. Objednáváme pokoj, ale sotva se nastěhujeme zjišťujeme, že neteče teplá voda a záchod je ucpaný. Docela síla, zatím nejhorší zkušenost s ubytováním kterou máme. Doufáme jen, že horší už to nebude.

Poněkud nás překvapilo, že o ČR naši hostitelé neví vůbec nic! Zaznamenali jsme i otázky, jestli není naše řeč podobná němčině nebo jestli u nás máme také vícepatrové domy. To že jsme také Slované, jsme jim museli vysvětlovat. Jestli to takhle půjde dál, nevím jak to všechno dopadne. Všude jsme za exoty, možná je to trochu proto, jak daleko jsme ve vnitrozemí a taky tím jak si neustále všechno fotíme. Odpoledne po krátké pauze vyrážíme na průzkum města a okolí. Trvá nám to až do 20:30, kdy přicházíme znaveni domů. Myjeme se za hlasitého zpěvu (zmírňuje šok) ve studené vodě a jdeme spát.