Přednáška o Češích z pohledu Ukrajince

Jak nás vidí Ukrajinci ?

Jestli jsem dobře rozuměla, jsme divadelní národ.

Podle hry J.K.Tyla Strakonický dudák jsou Češi stvořeni Bohem jako národohospodáři Země, na údržbu zeměkoule, opraváři světa. Projevuje se to oblibou v technice, v nových technologiích.

Bohemie je bájná země kmene Bojů.

Za doby SSSR, když se řeklo Československo, byly asociace:

Bohémské sklo – nejlepší úplatek a taky bižuterie a nádobí.

Strojírenský věci měli velkou kvalitu a příznivou cenu, v kvalitě srovnatelné s německým zbožím ale levnější.

Obuv byla praktická a vydržela – dnes už ne.

Památky – středověk a lázně. Praha. Byli jsme pro ně "západ", hned tak někdo sem nejezdil.

Pivo – to je pojem, nikdo ho nenapodobí.

Když se baví s námi při rozhovoru, vždy se to stočí na rok 1968 a na Podkarpatskou Rus.

Když se mluví o roce 1968, mělo by se mluvit i o roce 1938 – o Mnichovu, aby to bylo spravedlivé. Stejná zrada.

Postřehy o nás, o jiných národech:

Češi  jsou – vysměvačný, sytý a bohatí.

Rusové –nevyzpytatelní, rozporuplný.

Ukrajinci – nevyrovnaní, pracovití, rodinný.

Němci – se podle nás neumí chovat a jsou hluční.

Francouzi – koukají za holkama, mají vrtochy.

Italové – jsou happy, přes poledne se flákají.

Češi – neznají gesto pro opilce – vznik z razítka na krku, které umožňovalo dostat v hospodě panáka zdarma, byli to přívrženci už nevím koho.

Xenofobie – když se řekne u nás Ukrajinec – znamená to kriminálník, špinavý dělník.

Výzkum na středních školách: spolužáka jaké národnosti by jste nechtěli ve třídě?

1. Róma, 2. Vietnamce 3. Ukrajince.  Tato tendence je i v jiných národech.

Je dobré si uvědomit, že nejčastější příjmení u nás je Novák, Novotný, Nový – což znamená nový člověk = přistěhovalec, takže i my jsme přišli odněkud.

Je nutný osobní kontakt – je dobře, že Ukrajina zrušila víza.

Hlasité smrkání je u nás a u nich ne – radši popotahují, pro ně je to nepříjemné i při vyučování.

Panelák – uspořádání jádra a to, že je tam vše slyšet, je pro ně nezvyklé.

Dort s čokoládou se u nás jmenuje Vídeňský a u nich ten samý je Pražský.

K pivu oni jí slané rybičky – a my tu jíme málo ryb.

My jsme závistivý – závidíme sousedovi a přitom večer v hospodě si lidi tykají a všechno tam funguje.

A že pábení vzniklo od bavení se z německého slova pro bavení.

Titulky k zahraničním filmům  se u nich nedělají, jen pro neslyšící.

Posezení se známými se u nich dělá doma v kuchyni nebo v obýváku, nejsou zvyklí chodit do restaurace, prý tam není taková atmosféra.

Chaty u nich jsou za trest na nich pracovat ještě o víkendu a přitom u nás je to relaxace.

Jsme prý národ lyžařů.

Čeština je prý skvělá – na soutěži příjmení jako jazykolam vyhrálo příjmení VLK, pro Angličany je to nevyslovitelné

Hodně používáme zkratky – jezdit emhádéčkem je šifra pro cizince, kterým chvíli trvá, než jim to dojde.

Japonci po válce prý jako kód používali chvíli češtinu.

Co Čech to cestovatel.

Myslivectví u nás hodně rozšířené, je tu hodně zvěře, v životě jí tolik neviděl nikde jinde ve světě, v lese jako na safari.

Jsou tu všude krátké peřiny – i v hotelích a na kolejích.Vše se plánuje dopředu hodně, jsou na to prý i stránky. 

 

To je vše co jsem stačila napsat a snad dobře pochopit.