Zahraniční agrese USA

logoSoupis agresivní politiky "dělových člunů" (gunboat disploacy) USA ve světě od 2 světové války. Poctivě jsou uvedeny i mise, kdy vojáci USA jen evakuovali, pomáhali či byli napadeni sami – USS Cole například. Srovnejte četnost sami…

1946, Irán. Pod hrozbou použití atomových zbraní se ruští vojáci mají stáhnout z severního území.

1946, Jugoslávie. Vyhrožování atomovými zbraněmi v odpovědi na sestřelení USA letadla nad Jugoslávií.

1947, Urugway. Vyhrožování atomovými zbraněmi a vysláním bombardérů jako ukázku sily.

1947-49, Řecko. Komandos zasahuji a pomocí nich USA ovládají extrémní pravici v občanské válce.

1948, Německo. Vyhrožování atomovými zbraněmi a bombardéry schopné nést atomové zbraně jsou nasazeny na obranu leteckého mostu do západního Berlína.

1948-49, Čína. Vojáci jsou nasazení v zadržovacích bojích a evakuování Američanů před vítězstvím komunistů.

1948-54, Filipíny. Komandos jsou nasazeni když CIA vede válku proti Huk rebélii.

1950, Puerto Rico. Komandos jsou nasazeni při potlačení revoluce snažící-se o nezávislost v Ponce.

1951-53, Korea. Vojsko, námořnictvo a bombardování včetně vyhrožování atomovými zbraněmi. USA a Jižní Korea bojují s Severní Koreou a posléze i s Čínou aby to skončilo patem. Vyhrožování atomovou bombou v roce 1950 KLDR a v roce 1953 Číně. Dodnes tam mají USA základny a silnou vojenskou přítomnost. (do Iráku v 2003 nejsilnější mimo území USA)

1953, Irán. Komandos pod režií CIA svrhávají demokratickou vládu v Iránu premiéra Mossadeqa a dosazují diktátora Shaha.

1954, Vietnam. Hrozba použitím atomových zbraní, Francouzi nabízejí bomby k rozdrcení obléhání.

1954, Guatemala. Operace komandos, bombardování, vyhrožování atomovými zbraněmi. CIA režíruje invazi když vláda Guatemaly znárodní pozemky USA firem, základny bombardérů v Nikaragui.

1956, Egypt. Vyhrožování atomovými zbraněmi, nasazení vojska. Rusům je řečeno aby se drželi stranou Suezké krize. Vojáci následně evakuují zahraniční občany.

1958, Libanon. Nasazení vojáků a námořníků, okupace Libanonu prý proti "rebelům".

1958, Irák. Vyhrožování atomovými zbraněmi aby Irák nenapadl a neobsadil Kuwait.

1958, China. Vyhrožování atomovými zbraněmi aby se Čína nepokusila zabrat Taiwanské ostrovy.

1958, Panama. Jsou nasazeni vojáci USA, když protesty s pálením vlajky přerostou v konfrontaci.

1960-75, Vietnam. Vojsko, námořníci, bombardování, vyhrožování atomovými zbraněmi. Boj proti rebelii v jižním Vietnamu a proti celému Severnímu Vietnamu. Odhad početu obětí kolísá mezi 1 a 4 milióny v této nejdelší válce USA. Vyhrožování atomovými zbraněmi v letech 1968 a 1969.

1961, Kuba. Komandos operace, kdy CIA režírovala pokus o invazi v Zátoce Sviní. Masivní porážka.

1961, Německo. Vyhrožování atomovými zbraněmi při krizi kvůli Berlínské zdi.

1962, Laos. Operace komandos. Vytvoření opoziční armády během partyzánské války.

1962, Kuba. Vyhrožování atomovými zbraněmi a námořní blokáda došla velmi blízko skutečné války s Rusy.

1964, Panama. Vojáci byli nasazeni v Panamě, když se obyvatelé domáhali předání průplavu dle smlouvy uzavřené při jeho budování do jejich rukou…

1965, Indonésie. V operaci komandos byl zabit milion lidí (!), když CIA asistovala při vojenském převratu v zemi.

1965-66, Dominikánská republika. Vojáci, bombardování a namořníci se vylodili během volební kampaně.

1966-67, Guatemala. Operace komandos, zelené barety zasahují proti rebelům.

1967, USA, Detroit. Vojáci zasahují proti černochům, 43 je jich zabito.

1968, USA. Po zastřelení Martina Lutera Kinga je přes 21 000 vojáků nasazeno v hlavních městech USA.

1969-75, Kambodža. Bombardování, vojenská okupace a až dva miliony zabitých bombardováním, hladomorem a následujícím politickým chaosem.

1970, Omán. Operace komandos když USA řídí "Iránskou" námořní invazi do Ománu.

1971-73, Laos. Komandos operace a bombardování když USA řídí invazi Jižního Vietnamu do Laosu. Kobercové bombardování venkova.

1973, USA, Severní Dakota. Operace komandos řízená armádou proti obleženým indiánům Lakotas na místě zvaném Wounded Knee.

1973, Střední Východ, Izrael, Egypt, Syrie, Irák, Libanon. Vyhrožování atomovými zbraněmi během války těchto zemí.

1973, Chile. Operace komandos zbavuje Chile zvoleného prezidenta s marxistickými názory. Diktátoz Augusto Pinochet dosazen.

1975, Kambodža. Nasazeno vojsko, bombardování a pokus o vysvobození zajatých námořníků kteří už byli (!) předáni USA. 28 vojáků zemře při havárii jednoho z vrtulníků.

1976-92, Angola. Operace komandos kdyz CIA podporuje Africké rebely.

1980, Irán. Vojáci nasazeni, vyhrožování atomovými zbraněmi, odvolané bombardování, nezdařený pokus o vysvobození rukojmích kdy 8 vojáků zahyne při havárii vrtulníku. Rusové jsou varováni aby se neangažovali v Iránské revoluci.

1981, Libye.. Namořní letectvo sestřelí dvě Lybijská letadla během cvičení blízko Lybijských hranic…

1981-92, El Salvádor. Operace komandos, nasazeni vojáci a vojenští poradci k přemožení povstání proti diktatuře podporované USA. Vojáci se zůčastnili boje o rukojmí.

1981-90, Nikaragua. Operace komandos a námořnictva. CIA řídí invazi a pokládá miny v přístavech proti revoluci.

1982-84, Libanon. Námořnictvo, bombardování a nasazení vojáků. Tito mají vypudit ze země OOP (Organizace pro Osvobození Palestiny) podpořit "domácí vládu". Námořnictvo bombarduje pozice muslimů, ale kdyz jen jediný bombový útok na "Beirůtský Hilton" zabíjí 241 vojáků, tak se stahují.

1983-84, Grenada. Vojáci a bombardování následuje čtyři roky po revoluci.

1983-89, Honduras. Manévry vojáků pomáhají vytvořit základny poblíž hranic.

1984, Irán. Dvě Iránské stíhačky jsou sestřeleny nad Perským zálivem.

1986, Libye. Bombardování a námořní údery pro svrhnutí nacionalistické vlády Kaddáfího.

1986, Bolívie. Vojáci USA "pomáhají" při zásazích proti farmářům pěstujícím koku.

1987-88, Irán. Namořními akcemi a bombardováním vstupují USA otevřeně do konfliktu kdy Irák napadl Irán na straně Iráku.

1989, Libye. Dvě libyjské stíhačky sestřeleny.

1989, Panenské ostrovy. Vojáci vysláni na uklidnění situace po hurikánu Hugo.

1989, Filipíny. Letecká podpora poskytunuta vládě proti převratu.

1989, Panama. Vojáci a bombardování nasazeno kvůli odstranění nacionalistického ražimu který, jak jinak, chtěl svůj Panamský kanál… 27 000 vojáků nasazeno, Noriega další uvězněni a cena je téměř tři tisíce obětí.

1990, Libérie. Vojáky evakuovaní civilisté během občanské války.

1990-91, Saudská Arábie. Vojáci a letectvo umístěno aby odstrašili Irák po obsazení Kuwaitu. 540 000 vojáků umístěno v Ománu, Quataru, Bahrainu, Saudské Arábii (hlavně) a v Izraeli.

1990-91, Irák. Bombardovní, invaze a námořní blokáda Iráckých a Jordánských přístavů, letecké údery. Víc než 200 000 obětí při invazi do Iráku a Kuwaitu, bezletové zóny vyhlášeny nad jižním a severním Irákem (Kurdská zóna na severu a Šiítská na jihu), destrukce Irácké armády ve velkém.

1991, Kuwait. Namořní úder, bombardování a vojáci použiti k dosazení Kuwaitské královské rodiny zpět na trůn.

1992, USA, Los Angeles. Vojáci a námořní pěchota nasazeni proti povstání proti policejní brutalitě v případu Rodneyho Kinga.

1992-94, Somálsko. Vojáci, námořní síly a bombardování bylo použito USA když vedli okupaci pod záštitou OSN. Útoky byly vedeny hlavně proti Mogadishu klice.

1992-94, Jugoslávie. Námořní blokáda pod hlavičkou NATO Srbska a Černé Hory.

1993, Bosna. Leteckými údery a bombardováním vynucená bezletová zóna v občanské válce. Sestřeleny letadla a bombardováni Srbové.

1994, Haiti. Vojáci a námořní blokáda jsou použiti proti vojenské vládě. Dosazuji zpět prezdenta Aristida, přetelského k USA, tři roky po puči.

1996-97, Kongo. – Vojáci a námořní pěchota jsou v Rwandských Hutu uprchlických táborech, a v těch místech se zrodí "Kongo" revoluce.

1997, Libérie. Vojáci USA byli pod palbou během evakuace zahraničních občanů.

1997, Albánie. Vojáci USA byli pod palbou během evakuace zahraničních občanů.

1998, Sůdán. Útok střelami s plochou dráhou letu na zdravotnickou továrnu, která měla údajně být "teroristickou" továrnou na výrobu nervového plynu.

1998, Afghánistán. Útok střelami s plochou dráhou letu na bývalé CIA výcvikové tábory pro Islámské radikály, kteří byli údajně strůjci útoků na abmasády USA v Tanzánii a Keňi.

1998, Irák. Čtyři dny intenzivního bombardování a útoků střelami s plochou dráhou letu poté, co byly údajně zbrojní inspekci kladeny překážky ze strany Iráku.

1999, Jugoslávie. Bombardování a útoky střelami s plochou dráhou letu. Silné údery USA pod hlavičkou NATO poté, co se Srbové odmítli stáhnout ze svého území v Kosově. NATO následně okupuje Kosovo.

2000, Yemen. Namořnictvo USA pod útokem – útok na USS Cole do ni udělal slušně velkou díru a zabil 17 námořníků.

2001, Makedonie. Vojáci z NATO a USA rozmstni aby oddělili a odzbrojili Albánské rebely.

2001, USA. Letectvo a námořnistvo v pohotovosti jako reakce na útoky v New Yorku.

2001, Afghánistán. Vojáci, bombardování a útoky střelami s plochou dráhou letu v masivní akci na svrhnutí vlády Talibanu a hon na Al Kaida bojovníky. Instalován Karzaiho režim. Střety se také odehrály na hranicích s v sousedním Pákistánu.

2002, Yemen. Raketový útok pomocí bezpilotního prostředku Predátor na údajnou buňku Al Kaidy, včetně občana USA.

2002, Filipíny. Tréninková mise námořní pěchoty pro Filipínskou armádu se stane bojovou misí když narazí na muslimské Abu Sayyaf rebely v Salu Archipelagu nedaleko Mindanao.

2003, Kolumbia. Vojáci a speciální jednotky komandos jsou poslány do oblasti kontrolované rebely aby podpořili Kolumbijskou armádu a ochránili ropovod.

2003, Irák. Vojáci, bombardování, útoky střelami s plochou dráhou letu v této druhé válce v zálivu odstartovalo změnu režimu v Baghdádu a občanskou válku. Spojené státy spolu s Anglií a Austrálií zaútočili z Kuwaitu, dalších států v zálivu a i z Evropských a Amerických vojenských základen na Irák.

2007, Somálsko. Bombardování údajných Al Kaida členů (Svaz islámských soudů) na útěku, poražených Etiopskou armádou a jinou militantní Solámskou skupinou, instalování nové pro-USA vlády.

Jak vidíte, za minulé století se žádná jiná země nedopustila tolika agresí a prosazování svých zájmů vojenskými prostředky jako USA. Pokračující okupací Afghánistánu a Iráku v 21 století jasně ukazuje, že s jídlem roste chuť a USA považují i nadále za přípustné prosazování svých zájmů vojenskými prostředky proti komukoliv dostatečně slabému… V tomto světle při nastávajícímu ropném zlomu je třeba se otázat, co je v našem národním zájmu.

Je etické a morální podporovat bandu vrahounů a agresorů?
Neuškodí nám ve svém důsledku nastavování krků pro válečné zločince?
A jak nám prospěje?
Je snad v našem zájmu podporovat zemi, která si kupříkladu veškerou ropu v Iráku nárokuje pro sebe?
Je rozumné podporovat vojensky pozice známého agresora, jemuž náš osud neleží ani v patě? (Jalta 1945, okupace 1968, Malta 1989)
Pro nás, jakožto malinkou a vojensky nevýznamnou zemi – je rozumné participovat na ohrožování Ruska, ze od kterého máme veškerou ropu a zemní plyn, a pomáhat k vytváření silnější pozice USA pro zastrašování a prosazování jejich zájmů?
Opravdu se musíme snažit o eskalaci mezinárodního napětí a rozpoutání nových závodů ve zbrojení?
Očekáváme ze umožníme USA sledovat a ohrožovat Rusko (radar lze užít i ofenzivně k likvidaci elektroniky a hlavice antiraket lze snadno vyměnit za bojové jaderné hlavice prvního úderu) a že Rusko to přijme jako fakt a nepřijme protiopatření které se nás citelně dotknou?
Lze po kolotoči lží, zapírání, matení, popírání demokracie a vyhrožování od naši vlády vlastizrádců čekat ještě něco dobrého?

Srovnání Kubánské krize v roce 1962 s radarem a antiraketami (nedělejme, že se nás ty rakety "netýkají", tvoří s radarem jeden systém) v současnosti není ani v nejmenším za vlasy přitažené. Fakta snadné výměny hlavic jsou všeobecně známou věcí, mnohokrát publikovanou třeba zde anebo zde a je vyloučeno, že by to Rusům uniklo. Tito jsou tedy, stejně jako byla Amerika v roce 1962, postaveni před realitu nepřátelských balistických raket s velmi pravděpodobně atomovými hlavicemi a to přímo jim pod nosem. Blízkost je, stejně jako v případě Kuby, tak velká, že znemožňuje efektivní reakci při překvapivém úderu a k vedení dostatečně silného uderu na řídící centra 10 či 20 raket bohatě stačí. Ochromení znemožní účinnou Ruskou odpověď a slabou z drtivé většiny zachytí štít – a je vyhráno, Rusko bude muset souhlasit se vším… Ale podívejme se, jak na provokaci stejného stylu reagovala Amerika v roce 1962. Kennedy, jen co měl na stole fotky dokladující existenci SS-4s raket středního doletu, schopných zasáhnout většinu Amerických měst, vyhlásil námořní blokádu Kuby. Tato trvala dokud rakety z Kuby nezmizely, Rusové nesouhlasili s jejich stažením a rozebráním sil, výměnou za stažení Amerických raket z Turecka a rozebrání tamních sil. Rovněž byl dán příslib, že Amerika Kubu nenapadne. Invaze Kubánců vyzbrojených a vycvičených CIA v Zátoce Sviní se odehrála jen před rokem. Je jasně vidět, že při podobném ohrožení reagovali Američané hrozbou války a blokádou. Aby nebyla podobná možnost dnes reálně aplikovatelná ze strany Rusů, tak se Američané rozhodli celou stanici tohoto systému protiraketové obrany Ameriky rozdělit a umístit ji do dvou zemí i za tu cenu, že spolehlivost systému bude viset na vlásku spolehlivé komunikace mezi radarovou základnou a raketovou základnou. A protože rušičky nejsou neznámým vynálezem, tak to (spolu s negativními výsledky testů) ještě více podporuje spekulaci že o nějaký funkční systém obrany nejde, nešlo a nikdy nepůjde – protože se jedná o zařízení prvního úderu…

S plány na postavení vojenské základny v Alžírsku nebo Maroku, či v Libyi, Egyptě, Džibuti nebo v Africkém svazu Američané nepochodili a i černoši v Africe je striktně odmítli.
Když i černoši mají ještě dostatek zdravého rozumu, aby válečné zločince odmítli, proč ho nemáme my?

Od Pravoslava Dolanského

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *