Kypr – země, z níž bychom si měli vzít příklad

hanoI jako pouzí turisté se na dovolené na Kypru dozvíte spoustu zajímavostí a získáte vcelku ucelený obrázek, jak se tu lidem žije.

Jako českého turistu vás potěší, že se na ostrově příliš nekrade. Také nepotkáte žebráka ani bezdomovce. A nezaměstnanost je minimální, v podstatě přechodná a sezonní. Jak je to možné? Kde bere vláda peníze? Především z turistického ruchu a od řady zahraničních firem, které tam působí, protože tam platí poloviční daně než doma. Kypr neprodává své podniky cizím firmám. Ty podnikají na ostrově jen prostřednictvím kyperských – podle pravidel výhodných pro domácí.

Vzhledem k daňovým poměrům, výhodným hlavně pro lidi ze zemí bývalého SSSR, je na ostrově řada rusky mluvících lidí – podnikatelů i turistů. O nějaké nenávisti vůči Rusům nemůže být řeč. Samozřejmě, že na Kypru není vše ideální. Jsou majetkové rozdíly, ale střední třída je silná.

Trvalý problém a bolavé místo je v rozdělení ostrova na tureckou a řeckou část. Turci, ač jich na ostrově žije jen 18 %, násilím v roce 1974 vypudili Řeky ze severní části, a obsadili celkem 38 % území. Mnozí uprchlíci si nestihli vzít nic s sebou – ani peníze, mnohdy ani oblečení. Sebrali je třeba od oběda. Dodnes mají přesídlení Řekové statut uprchlíků , a tedy daňové a jiné výhody, což po tolika letech už ostatním ostrovanům vadí. Při rozdělení ostrova, kdy nechybělo bombardování vesnic napalmem, došlo i k vraždám a krádežím majetku. To vše žije v paměti kyperských Řeků jako stále bolavá rána. Dávejte si tedy pozor při rozhovoru s Kypřanem na pojmy – neříkejte turecká část, ale vždy jen okupovaná část. Znovusjednocení ostrova je v nedohlednu. Není možné ani vrátit majetek zpátky už proto, že na pozemcích stojí nové budovy, hotely, obchody.

Slyší na Československo

Pro průměrného českého turistu je na Kypru draho. Všechny ceny jsou dvakrát vyšší než u nás. Kyperská libra je asi 50 Kč. Minimální plat a průměrná mzda jsou ještě dvakrát vyšší než u nás. Čecha tedy potěší, když zjistí, že jeho plat je polovina jejich minimální mzdy. Průměrný plat je 1058 liber, tj. asi 53 tisíc Kč, minimální je 360 liber, tj. 18 tisíc Kč. Vzhledem k vyšším cenám a tomu, že služby jsou zaměřeny spíš na bohatší turisty, levnější hotely krachují. Hotelů je hodně, ale třeba z našeho dvouhvězdičkového budou už teď byty. Zaměření jen na bohaté se jim podle mě vymstí – turistů ubývá. Je také zajímavé, že v bankách slovenské koruny vyměňují, ale českou měnu ne – to je naše ostuda, i když jsme v EU. Slyší taky víc na Československo, jako všude ve světě.

Státním zaměstnancům se na Kypru žije po všech stránkách lépe – mají plat kolem 1600 liber, o víkendu volno, delší dovolenou, tzv. definitivu, tedy jistou práci, a v 60 letech jdou do důchodu (soukromníci až v 63). Důchod tvoří 2/3 platu plus naspořená částka, co jim spoří stát z platu. Tu si mohou půjčit i dříve.

Bez auta není nikdo

Kyperských Řeků žije na ostrově tak milion. Každý dospělý má auto. Benzin stojí jako u nás, ale lístek v autobusu nejméně dvakrát tolik. Nové japonské auto stojí asi osm tisíc liber, a třeba ojeté tři roky kolem pět tisíc. Benzin se samozřejmě dováží. Stopem vás proto nikdo nesveze, protože se předpokládá, že když máte na letenku, tak taky na autobus či taxi – pět kilometrů za 300 Kč. Nebo se domnívají, že chodíte pro své zdraví, v tom horku to moc zdravé ale není.

Český turista může jen obdivovat jednoduchost, jak si lze spočítat místní daně. Sociální zabezpečení tvoří 16,6 %, z čehož 6,3 % hradí zaměstnanec, 6,3 % zaměstnavatel, 4 % platí stát. Skoro všichni jsou v odborech a těm se platí 1 % z platu. Silné odbory znamenají další výhody pro pracující, 2 % z platu se platí na obranu a armádu, stejně jako 10 % z úroku na bankovním účtu. Daň z příjmu se platí do 1. srpna a stát si to může zkontrolovat sedm let nazpět.

Z hrubé mzdy si mohou odpočítat sociální zabezpečení, 20 % z nájemného, životní pojištění, příspěvky na odbory, charitu, či službu synů v armádě. Ta trvá 25 měsíců a je povinná. Základní nezdanitelná částka je 10 700 liber. Od 10 700-15 tisíc liber se platí daň 15 %, od 15-21 tisíc liber je daň 25 %, a nad 21 tisíc liber je daň 30 %. DPH je 15 %, ale léky a místní potraviny jsou osvobozeny, kromě alkoholu a turistických služeb. V parlamentu je návrh na další zvýšení nezdanitelné částky.

Přesto říkají, že před 10 lety se žilo lépe: stačilo, když pracoval jen muž. Nyní, když jsou v Evropské unii, mají nižší platy v zemědělství a vše se zdražilo. Od ledna 2008 budou mít euro. Nikdo z toho není nadšen. Říkají, že se budou mít hůř. Nebudou mít jejich pěkné peníze.

V rozdělené metropoli

Hranice v hlavním městě Nikósii, oddělující tureckou a řeckou část, nepůsobí zrovna příznivým dojmem. Před hranicí v řecké části je několik bloků polorozpadlých domů a jen v některých je pár obchodů a dílen. Zajímavé že hradebních výběžků města je lichý počet (11), což je neobvyklé a z hlediska numerologie nepříznivé. Do okupované části Nikósie mohou turisté s pasem jen jedním vchodem v boční části centra. Řekové musí mít spoustu povolení, zato Turci jezdí běžně za prací do řecké části a mají stejné výhody jako Řekové. V turecké části platí turecké libry.

Kypřané drží několik světových prvenství. Jsou třeba první ve spotřebě cigaret, i když to není na první pohled a při styku s lidmi patrné. Je zde také nejvíce vysokoškoláků, každý třetí občan má vystudovanou vysokou školu místní, nebo zahraniční. Je tu i nejvíc aut v počtu na jednoho obyvatele, ale jsou třeba první také ve výskytu cukrovky.

Uctívaný Makarios

Velmi silné pozice tu má pravoslavná církev. Je to tím, že během cizí nadvlády vždy udržovala národní povědomí a bránila se turecké a poté britské moci. Nikdy se nezpronevěřila kolaborací s cizí mocností. V 50. letech, kdy Kypřané bojovali proti britským kolonizátorům za nezávislost, sídlily partyzánské štáby těsně u horských klášterů, a mniši jim poskytovali potraviny a všemožnou pomoc. Není proto divu, že právě arcibiskup Makarios se zasloužil o vyhlášení nezávislosti ostrova a stal se prvním kyperským prezidentem. Během letošního léta proběhlo právě výročí 30 let od jeho smrti. Byl vychován v horském klášteře Kykkos a turisté zde navštěvují jeho hrob. 2. srpna 2007 byla v Limassolu odhalena jeho socha samotným předsedou parlamentu – předsedou vládnoucí levicové strany AKEL – Strany kyperských pracujících. Stát církev nedotuje, naopak, církev platí státu daně.

Moře i lyže

Ostrov je kopcovitý a v zimě na nejvyšších horách ve vnitrozemí padá sníh – od 50 cm až po dva metry – a lyžuje se tam. Moře je v okolí ostrova v podstatě bez života. Pro turisty je to příjemné – s kraby a mořskými ježky se téměř nesetkáte. Ale má to i stinné stránky – u ostrova nejsou ryby, a tak rybáři musí plout až k pobřeží Egypta.

Trvalý problém je s pitnou vodou. V horách je 94 přehrad – nádrží na vodu. Prší jen v zimě a málo, jen asi 400 ml za rok. Na ostrově jsou čtyři odsolovací vodárny v Larnace, ale tato voda je drahá. Plýtvání vodou – třeba zalévání zahrádky – je pokutováno. Turista se tam ale v tom horku často koupe, a tím se vodou moc nešetří. Každý dům má nádrže na střechách, kde se sluneční energií ohřívá voda. Když dojde k výpadku dodávky vody, je to jejich jediná rezerva, protože cisterny nepřistavují. Ovšem když je horko, teče teplá voda i z kohoutku na studenou vodu. Voda se ohřeje i v zimě, a to za 3-4 hodiny.

Co dělat při zemětřesení

Zemětřesení je tam často, ale je sotva znatelné. Naposledy to bylo tři týdny před naší dovolenou. Nejvíc otřesů je v Pafosu, kde se proto nesmí stavět výškové domy, maximálně čtyři patra. Všechny domy na ostrově musí mít železobetonové základy a kovovou konstrukci – tam, kde počítají s přístavbou, koukají dráty nad střechu. Pokyny v hotelu říkají, že se máte schovat mezi dveře ve vnitřních zdech. Je zajímavé, že ve čtyřhvězdičkovém hotelu tyto pokyny chybí.

Nejlepší víno

Vyprahlé kamenité kopce neskýtají příliš příjemné představy o prosperujícím zemědělství. Ovšem subtropické podnebí svědčí ovoci, které je velmi sladké, ze suchého vína se musí ubírat cukr. Comandaria je nejlepší sladké víno, jako medovina ze suchých hroznů. Název má podle střediska vojáků, kteří ji začali vyrábět. Tak sladké hrozny jako zde snad už nikde neochutnáte. Víno se nezalévá, neplesniví, čerpá vodu ze vzduchu. Rostliny se ošetřují jen sírovými postřiky proti hmyzu. Brambory se sbírají třikrát ročně, pomeranče se sklízí od října do dubna. Takže v té době mohou být i u nás čerstvé a sladké – uzrálé na stromě, a nikoli ve skladu posypané chemií.

Pohodlí s ruštinou

I když by se mohlo zdát, že služby turistům zde jsou na prvním místě, Infocentra nepracují každý den, a o víkendech vůbec. Navíc domorodci ne vždy umí dobře anglicky, a ne vždy umí dát spolehlivou odpověď. V řadě obchodů a restaurací v Limassolu se lze domluvit pohodlně rusky, alespoň jeden zaměstnanec je skoro vždy z Východu – Ruska, Ukrajiny, Gruzie, ale také tam jezdí za prací Slováci, Bulhaři a Poláci. Kypřané mluví samozřejmě řecky s kyperským dialektem, které má více č a š. Čech rozumí jen mezinárodním výrazům.

Do restaurace na meze

I když restaurace vypadají velmi útulně a jsou na každém kroku, jsou mnohdy poloprázdné. Majitelé a zaměstnanci oslovují každého, kdo projde okolo a byť se jen na chvilku zastaví. Nabízí i meze – což je přehled kyperských jídel- menu pro dva lidi a ochutnáte vše.

Svatební rekordmani

Kypr je také první na světě v počtu svateb. Na hromádce se nežije. Na svatbu chodí tisíce lidí. Malá svatba je asi tak osm tisíc lidí. Trvá asi čtyři hodiny, než ženichovi a nevěstě všichni hosté popřejí, a předají peněžní dar. Dává se minimálně 20 liber a obálky s penězi se hází do pytle, který hlídají svědci a ti také na závěr dary spočítají. Lze vybrat na naše peníze i dva miliony korun. Je zvykem, že nevěsta dostane dům od rodičů, nebo jí rodiče platí nájem. Muž musí mít dobrou práci. Nový dům je za 150-200 tisíc liber. Stěžují si, že musí mít hypotéky celý život. Ale oni mají jistou práci, ne jako u nás, kdy o ni můžete kdykoli přijít.

Na svatbě jsou hlavní svědci a další, kteří nesou v obálce svou vizitku a aspoň 20 liber, a to je pozvánka na svou svatbu. Na vesnici novomanželé o půlnoci tančí pomalý tanec, při kterém jim svatebčané špendlí peníze na šaty. Po více než hodině tance prý není na ženichovi a nevěstě vidět, jaké šaty měli na sobě. Hostinu platí po dohodě rodiče nevěsty nebo z vybraných peněz, náklady se počítají na osobu. Svatba stojí asi 3,5 libry na osobu.

Zásnuby probíhaly podobně, ale po dohodě s církví došlo k jejich zrušení, protože se lidé zasnubovali vícekrát – zneužívalo se to. Nyní je 144 rozvodů na 1000 svateb.

Příkladná výuka čtení

Na Kypru prý funguje nejlepší metoda výuky čtení prvňáčků. Ti prý čtou už do Vánoc v první třídě. Prý převezmeme jejich metodu i v ČR. Děti se nejprve naučí zpaměti z papírků celé věty, pak je rozdělí na slova a ta rozstříhají na písmena. Do základní školy se chodí šest let, dalších šest je škola střední. Na ZŠ se neznámkuje – učitelé sdělí rodičům, jestli dítě projde, či ne. Teprve pak dostávají body od 1 do 20, dvacet je nejlepší známka. Někde mají žebříček až do 100 bodů.

Státní školy jsou zdarma, soukromé se platí: čím vyšší ročník, tím víc peněz. Maximum za rok je 5000 liber. Děti nosí do školy uniformy – je to praktické, nejsou patrné sociální rozdíly. Ve školách nejsou jídelny, poslední hodina je ve 13 hodin. Ani v podnicích se nevaří, lidé si nosí jídlo z domova.

Zdravotnictví

Zdravotní péče je zdarma pro 80 % obyvatel, automaticky pro důchodce, nemocné rakovinou, diabetem, i pro uprchlíky z okupované části. Příspěvek ke zdravotní péči poskytují svým členům i odbory. První pomoc je zdarma pro všechny, i pro cizince a turisty.

Bohatá historie

Historie Kypru je velmi bohatá. Prošel vlivem mnoha evropských národů i vlivem orientu. Ostrov se prodával a kupoval velmi často. Orientální vliv je vidět na vzhledu keramiky, šatů i bižuterie. Látky na šaty jsou krásné stejně jako ty, ze kterých např. šije v Libanonu módní návrhářka Blanka Matragi. Látka na šaty s korálky stojí tak 100 liber.

Za poslední léta se vynaložilo mnoho prostředků na ochranu kulturních památek. Na řadě míst jsou zastřešené antické fresky. Kromě antických památek jsou tam památky byzantské, neolitické, středověké. Nejhezčí města jsou Pafos a Larnaka. Koncem srpna je v Limassolu festival vína, kde návštěvník zaplatí pouze vstupné a může pak pít, kolik chce. Pro průvodce našich turistů je to prý noční můra.

Koloniální pozůstatek

Jako pozůstatek kolonialismu jsou na Kypru dvě anglické základny. Nikdo přesně neví, kolik je tam vojáků, ale odhadují to na 12 tisíc. Anglická královna tam jezdí na své narozeniny, neboť v Anglii je nemůže nijak okázale slavit – má je totiž ve stejný den jako Hitler. Jezdí sem i princ Charles, který tu hraje kriket, což se ovšem místní lidé dozví až po návštěvě z novin. Základny jsou plně soběstačné, vojáky jsme mimo základnu neviděli. Když se stane nehoda na území základny, vyšetřuje to anglická vojenská policie, ne kyperská. Anglický radar stojí i na nejvyšší hoře ostrova v pohoří Throdos.

Zatímco Kypr není pro Čechy právě nejlevnější zemí, a tedy není také jimi příliš navštěvován, Kypřané jsou o naší zemi velmi dobře informováni. I ten poslední prodavač v bufetu vás překvapí tím, že byl třeba v Karlových Varech. Podle statistik navštívil ČR loni každý čtvrtý Kypřan. Pro ně je nepochopitelné, co se v naší zemi děje – ať už jde o výprodej majetku, likvidace zemědělství, či věčné skandalizování lidí kvůli minulosti. Říkají, že jim to připomíná polofašistický stát. Po návratu do ČR si stačí poslechnout pár výlevů pánů politiků a přečíst si několik pravicových plátků a musíte jim dát za pravdu. A tiše litujete, že dovolená trvala tak krátce.

Karolina KRÁTKÁ

Haló noviny 7. listopadu 2007

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *