SUDETY – ODSUN NEBO VYHNÁNÍ ? (1)

logoHistorie česko-německých vztahů nezačíná v 19. století

POČÁTKY OSÍDLENÍ ČESKÝCH ZEMÍ NĚMCI

Osidlování Českých zemí německým obyvatelstvem se datuje zejména do 12 – 13 století, kdy dosáhlo svého vrcholu. Již toto osidlování bylo zatíženo jak v českém, tak v německém dějepisectví nacionálními emocemi. Zatímco u Němců asocioval pojem "německá východní kolonizace" (jak toto období s oblibou zvi. v 19. st. nazývali) myšlenku velkého činu německého národa, ze slovanské strany se ozývaly výtky stran německého náporu na východ a záplavy cizinců spojené s osidlováním území. Oprostíme-li se od nacionálních pohnutek, chápeme tuto událost, jež způsobila rozšíření západoevropské kultury na území obývaná pobaltskými a západoslovanskými kmeny a přímo ovlivnila zapojení naších zemí do středoevropského kontextu, jako velkolepý čin, jenž položil základ pro historický vývoj středo východní Evropy až po současnost.

Němci byli zváni vrchnosti do zalesněných oblastí středovýchodní Evropy aby zde započali obdělávat půdu. Vrchnost si od tohoto činu slibovala větší příjmy plynoucí z poplatků. Německé osidlovací právo (ius Theutonicum) skýtalo novousedlíkům mnohé sociální a ekonomické výhody. Již ve 12. st. byla z dolního Rakouska osídlena jižní Morava, ve 13. st. dorazilo bavorské osídlení až na severní Moravu a do Slezska. V centrální české oblasti se Němci usídlili na Českomoravské vysočině. Český les a Chebsko osídlili zejména bavorští novousedlíci. Z Duryňska a Saska táhli sedláci a řemeslníci do severních Čech. Ze Slezska přicházeli kolonisté do východních Čech. V důsledku osidlování vznikly v Čechách rozsáhlé smíšené jazykové oblasti v nichž později docházelo k vyrovnání a v mnohých oblastech se tak dělo na úkor Němců. Kolem roku 1400 spojoval ještě jazykové ostrůvky s uzavřeným územím v Sudetech široký jazykový most, jenž se však v průběhu staletí zcela rozdrobil. Jazyková hranice vytvořená na konci středověku odpovídala zhruba poměrům z roku 1944, pouze v západních Čechách se v průběhu 16. – 17. st. posunula zhruba o 30 km na východ. Již v této době započaly národnostní třenice, které stupňovaly sociální a kulturní napětí, jež vyvrcholilo v husitských dobách.

Po ukončení tohoto osidlovacího procesu se Čechy a Morava staly zemí dvou národů a začalo tak bezprostřední kulturní a společenské prolínání Čechů a Němců. Převažující mocenské postavení Němců, které nastoupilo po porážce na Bílé hoře roku 1618, potlačující českou stranu politicky, hospodářsky i kulturně, vyvolal oprávněný odpor a snahy české strany o emancipaci. To vedlo k vzniku oboustranného nacionalismu, který vnesl do vzájemného soužití hluboké konflikty a nevraživost, jež se neurovnaly ani na konci století dvacátého.

Pokračování

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *