Stávka učitelů a demonstrace?

Školské odbory vyhlásily na dnešní den stávku. Stávka sama o sobě není jen za zvýšení platů, jak mnohdy bývá situace zjednodušována, ale stav současného českého školství je horší než si mnozí myslí. V resortu chybí podle odborářského návrhu rozpočtu na rok 2008 celkem 118,3 miliardy korun. Díky nedostatku peněz, odbory žádají alespoň 3 miliardy, přislíbeno od vlády ale mají pouze 933 milionů. Nakonec se do stávky zapojilo 117 836 zaměstnanců a celkem na 5 832 škol z celé ČR. O tom jak demonstrace probíhala jsme se vydali zdokumentovat za vás.

Demonstrace začala na Maltézském náměstí ve 13:00 hodin, kam se nám podařilo dostat téměř až na její poslední část. Situace nevypadala příliš optimisticky, počet účastníků demonstrace bych odhadoval na nějakých 1000 – 1500. Nevím jestli to bylo tím, že jsme dorazili později, ale viděl jsem málo transparentů a ani atmosféra hnutí nebyla příliš bouřlivá. Vše na mě působilo ospalým dojmem. Na pódiu se mezitím střídal šéf školských odborů František Dobšík s dalšími lidmi. Po tom co zahráli nějakou veselou písničku, demonstrujícím bylo oznámeno, že protest na Maltézském náměstí končí a kdo chce, může se vydat pozdravit poslance k úřadu vlády. Zároveň dotyčná neopomněla dodat, že těch několik transparentů je možné nechat u pódia, čehož někteří účastníci využili. Nevím tedy, co to bylo za demonstraci, která jako stádo odcházela pozdravit poslance a neměla s sebou víc než dva transparenty.

U úřadu vlády byla situace o poznání lepší, cestou se přidali další lidé, takže nás už bylo víc. Skandovali se hesla typu Už jsme tady, Chceme vaše platy nebo Pojďte učit. Do všeho se pískalo na píšťalky a rámusilo. To si u mě učitelé trošku upravili reputaci, ale jinak to bylo slabé. Dokonce některé aktivistky z řad učitelek chvílemi skandovali hesla Máme vás rádi – to jsem šel do mdlob.
Stáli jsme na chodníku, takže většina poslanců musela projít kolem nás, to bylo dobré. V jednu chvíli šla nějaká paní (podle některých prý poslankyně) kolem, a ironicky vztekle uprskla – Podívejte se na vaše výplatní pásky. To mě vskutku pobavilo, neboť vlezla do budovy parlamentu a samozřejmě pokud by byla možnost, velmi rád bych s ní svoji výplatní pásku poměřil. I to o něčem svědčí, hlavně o tom jaké arogantní lidi máme tam nahoře. Po asi 30 minutách trvalého a hlasitého skandování, usoudil František Dobšík že už bychom mohli jít domů a demonstraci ukončil. Zavolali jsme si alespoň na konec – Zase přijdeme a tím celá akce skončila.

Jako poslední přikládám tabulku. Jedná se o šetření PISA, které hodnotí úroveň patnáctiletých studentů a dokazuje, že přinejmenším do roku 2006 u nás žádná reforma neproběhla.

Co říci na závěr ? Dle mého názoru tento protest stav příliš nezmění, pokud odbory nebudou více radikální a nebudou důsledně trvat na svých požadavcích. I tato demonstrace do jisté míry svědčila o postavení odborů v naší zemi. František Dobšík je jistě kvalitní odborář, ale v čele bych si přál člověka mnohem více radikálního, schopného daleko více tlačit na vládu. Taky by mě zajímalo co v tuto dobu dělala KSČM, především její vrcholní politici. Například její předseda Filip by demonstraci měl brát jako výzvu, přijít mezi lidi a jít s davem. I kdyby ho šéf odborů nepustil k mikrofonu, aby je "nekompromitoval", tak na lidi by fungovalo, že tam mezi nima ten komunista byl. Kdyby si podal s 50 lidma ruku, ti by to řekli dalším 50 lidem. Komunisté zaspali co se dalo, přivítat odboráře přišel jedině pan Škromach za ČSSD.