Miloslav Ransdorf: Co zbylo z české politiky

Co zbylo z české politiky, pokud jde o ideje a programy? Nic, zhola nic. Věří snad někdo Čunkovi nebo Kalouskovi jejich křesťanskou orientaci? A Bursíkovi, že přísahá na zelený prapor ekologistů? Bursík visí na malé kůžičce ve vlastní malé rozhádané straně, která nemá lidi do funkcí a tak bere zavděk kýmkoliv. U lidovců je stav totální vybydlenosti. Nejsou osobnosti, nejsou myšlenky, jen tah na koryta. V ODS jsou trhliny méně viditelné, ale o to hlubší.

Regiony proti centru, české a moravské regiony, Topolánek a Bém. Hodně ambic a hmotných zájmů a žádné myšlenky a minimální kompetentnost.

Jiří Paroubek není jako Miloš Zeman. Jestliže Zeman svou knihou o svých omylech v české politice peníze vydělal, Jiří Paroubek musel do své knihy o vlastní neomylnosti v české politice hodně investovat. To jediné, co mají oba společné je to, že jsou sami. Zeman se uzavřel na své Vysočině, Paroubek je sám ve slonovinové věži, kterou si zbudoval ze své arogance a pocitu vlastní výjimečnosti. Může zažít ještě mnohá překvapení.

V KSČM je jednotnost zatím největší, ale myšlenkový pohyb není nijak oslnivý. Nicméně VII. Sjezd KSČM může mít, přes špatné načasování větší význam, než se nyní soudí. I ona dnes potřebuje náraz z vnějšku, aby se probrala ke své skutečné identitě.

Smysl presidentské volby, zejména bude-li komplikovanější než se donedávna soudilo, bude v tom, že ještě více ukáže prázdnotu a nevěrohodnost české politické „elity“ Budeme žít opět v zajímavých časech. V tom smyslu, jak starou čínskou kletbu „abys žil v zajímavých časech“ vyložil britský historik Eric Hobsbawm ve své autobiografii (Interesting Times).

zdroj: www.ransdorf.com