Další vzpomínky

logoJak tomu bylo v minulosti ? Jak se zde lidem žilo ? Jak to vše prožívali ? Na otázky pro pamětníky se pomalu schází odpovědi...

Narodil jsem se v r. 1952 proto budu odpovídat na otázky tak jak jsou číslovány až někdy po r. 1960. Z důvodu časové tísně jsem neprováděl kontrolu pravopisu a proto prosím za omluvu za případné překlepy nebo chyby.
 
15. 60. léta byla léta mého mládí a proto na ně vzpomínám jen v dobrém. Ve škole bylo vše bez poplatků, dokonce i na lyžařské kursy nám škola zapůjčila lyže a potřebné vybavení. Nepamatuji, že by jsme měli nedostatek jídla nebo problémy s topením či teplou vodou. Matka s námi žila sama (byla rozvedená a já měl ještě 2 mladší sestry – jedna o 2 roky a druhá o 3 roky mladší).
 
16. V 1968 jsem nastupoval do učení v Plzni a změny ve společnosti jsem příliš nevnímal. Jako učen jsem se zúčastnil demonstrace před bránou Škodovky v Plzni, bylo to ale menší fiasko, protože se zúčastnila pouze naše třída – přesto nás vedení Škody Plzeň pozvalo do podniku a besedovali s námi o situaci ve společnosti. Má učňovská léta jsem až do roku 1971 prožil velmi klidně a plně jsem využíval možnosti sportování, které nám učňovské středisko nejprve ČSAO a poté ČSAD poskytovalo.
 
17. Po vyučení jsem dostal nástupní plat 2100,- Kč, což byl i na tehdejší dobu velmi slušný plat. Mohl jsem si koupi motorku a věnovat se nadále sportu i když ne tak intenzivně jako v učení. Hned první rok po vyučení jsem si mohl dovolit – s podporou odborů letní dovolenou u moře v Bulharsku v Albeně – tam i zpět jsme jeli autobusem a stavěli se v Bašově, Sibiu, a při zpáteční cestě v Bukurešti a Pitešti. Bylo běžné chodit do kina a na zábavy – odpolední nebo večerní čaje. Rovněž bylo zcela normální společně s kolektivem z práce nebo sportovního týmu zajít na společné posezení s tancem a hudbou.
 
18. Vojska Varšavské smlouvy  se objevila hned ráno 21. srpna 1968 i u nás na západní hranici u Chebu. Vůbec se nekontaktovali s obyvateli a byli rozmístěny podél západní hranice se SRN.

19. Ve firmě, ve které jsem pracoval do odchodu na střední školu s maturitou tj. do r. 1974 – ČSAD Cheb byly pracovní podmínky na tehdejší dobu a technické možnosti velmi dobré a později, když jsem po r. 1990 šel pracovat na 2 roky do SRN jsem mohl porovnávat s obdobnou prací v SRN, i když o 16 let později, mohu konstatovat, že některé technické vybavení pro opravy v ČSAD bylo na vyšší úrovni již v r. 1974 než v SRN v r. 1991.

RVHP bylo v některých případech ve svém direktivním pojetí nevýhodné a to jsme pocítili zejména v automobilovém průmyslu a dopravě. Některé výroby a výrobky byly direktivně a s podporou RVHP umísťovány do zemí bez tradice a potřebného technického umu. Tak například výroba elektromotorů pro automobilový průmysl z Polska byla velmi nekvalitní a tyto výrobky byly často poruchové. Autobusy Ikarus z Maďarska byly zpočátku sice hezké ale nákladově a provozně velmi drahé oproti autobusům z ČR. Velmi výhodná byla ovšem spolupráce v surovinové a energetické politice a to bylo pro ČSSR, ale i ostatní státy RVHP velmi výhodné.

20. Pracovní podmínky a pracovní doba byly na úrovni doby a potřeb pracovníků. Sami pracovníci ve spolupráci s odborovým hnutím, ale i vedením podniků vylepšovali pracovní podmínky a prostředí. Podniky měly vlastní rekreační střediska, to samé i odborové hnutí a nebylo problémem se rekreovat velmi lacino kdekoliv v ČSSR, ale i v zahraničí (ve východním bloku). Měl jsem ale i hodně spolupracovníků – kteří si šetřili nebo měli více finančních prostředků a využívali možnosti rekreace i na západě. Zajímavé je to, že se jednalo zpravidla o nestraníky a o občany, kteří se nevěnovali příliš práci pro společnost, ale hlavně se snažili získat co nejvíce pouze pro sebe a svou rodinu. Lidé, kteří se angažovali ve svém bydlišti a práci zpravidla příliš peněz navíc neměli, protože se jednalo o činnosti bez finančního ohodnocení.
 
21. Jak jsem již dříve uvedl nebyl problém na pracovišti nebo v místě bydliště, aby se sešel větší kolektiv a společně se bavili. Byla to tehdy prostě zcela běžná komunikace mezi lidmi. Existovali jedinci, kteří se uzavírali pouze do úzkého kruhu rodiny, to byla ale spíše výjimka než pravidlo. Opět za výjimku mohu považovat, že by někdo při výběru partnera hleděl na jeho postavení nebo majetkové poměry. Bylo zcela běžné, že mladá dvojice si mohla opatřit novomanželskou půjčku a získat byt různými způsoby. Někde snadněji – v průmyslových místech nebo na obcích bylo daleko snazší sehnat byt od podniku, družstevní výstavbou, ale i individuální výstavbou (rodinný domek i s parcelou bylo možné postavit od 100 do 200 tis. Kč).

Největší problém byl sehnat byt v Praze, to je ale tradiční a dlouhodobý problém i dneška. Neexistovala šikana zaměstnavatele, pokud ano, byla možnost se obrátit na odbory nebo výbor KSČ a pokud nepomohly, bylo možné se obrátit na soud. Soudy rozhodovaly v tehdejší době téměř výhradně vždy ve prospěch pracovníka a podniky byly, pokud pochybily vždy odsouzeny k nápravě.
 
22. V 80. letech byla společnost oproti 70. letům již více stabilizovaná a odezněly některé křivdy z období r. 1968 a následně v 70. letech. Začal se ale projevovat silný ekonomický, politický ale i vojenský tlak Západu na socialistickou soustavu. Některá ekonomická a obchodní embarga vůči Východu pak poškozovala ekonomiku vyspělejších a exportně zaměřených zemí, jako např. ČSSR. To mělo samozřejmě postupně dopad i do hospodaření a společnost se snažila hledat cesty, jak embarga minimalizovat a řešit v rámci RVHP. Ne vždy se to dařilo a v závěru 80. let se to projevovalo i na nespokojenosti občanů, dokonce i členů KSČ.
 
23. Ano i jako člen KSČ
 
24. Žádné
 
25. Necinkal jsem klíči a hned v r. 1989 a následně v r. 1990 jsem byl v tzv. opozici proti Občanskému fóru v podniku, ve kterém jsem pracoval i ve městě Chebu. Samozřejmě jsem byl nespokojen s některými kroky před r. 1989, kritizoval jsem je jako poslanec města Chebu i jako člen KSČ. Ovšem, když jsem zjistil, jací lidé se angažují v Občanském fóru, že se angažují dokonce i někteří členové strany, kteří hned koncem r. 1989 položili průkazy člena KSČ, jenom aby nepřišli o své posty ve vedení podniku, snažil jsem se i články na veřejných nástěnkách oponovat krokům, které občanské fórum v podniku prosazovalo. Pozdější události – rozkrádání majetku podniku mi daly zapravdu.

26. Po r. 1989 byla obrovská šance zbavit KSČ jediné pravdy a vedoucí úlohy ve společnosti – to se stalo a bylo to dobře. Ovšem způsob rozkradení společného majetku a vytvoření opět třídy zaměstnavatelů bez možnosti se podílet na chodu firmy a z jejích výsledků i těžit je velkou prohrou. Ve společnosti se urychleně vytvořila uměle (rozkradením společného majetku) vrstva bohatých lidí, která se stala základem budování „nového“ kapitalistického řádu s prvky konce 19. století.
 
27. Svět se globalizuje a globalizace v kapitalistickém systému přináší pro bohaté ještě větší bohatství, pro chudé ještě větší chudobu a nutnost vyhledávat charitu. Kapitalistický způsob hospodaření nutně přináší krize a ty mají vždy nejhorší dopad na lidi, kteří se živí vlastní prací, nebo jsou závislí na sociálních dávkách či důchodech. Pokud nedojde k zásadnější společensko-ekonomické změně bude se tento vývoj nádale prohlubovat a rozpory vyostřovat. Bude docházet ke stále horším atakům na země, které se nechtějí podrobit globalizaci a nadvládě světových mocností, zejména USA.
 
28. Vzkaz pro budoucí generace? Pokud se vám podaří změnit systém tak, aby byl daleko spravedlivější nejen pro bohaté, ale pro všechny lidi, nedopusťte, aby byl opět zneužíván nebo využívání úzkou skupinou lidí – elitou – jakoukoliv.

Od redakce: Můžete oslovit rodiče, prarodiče, a sepsat s nimi jejich vzpomínky? Pomůckou Vám může být tato osnova :

Otázky pro pamětníky 2.světové války a poválečného vývoje společnosti

Prosíme o odpovědi na otázky z vašeho života, o vaše vzpomínky, na téma předválečné situace ve 30. letech 20. století, na 2. světovou válku a na poválečný vývoj společnosti – na budování socialismu.

Prosíme odpovědi nám  pošlete na náš e-mail. Odpovědi budou dány (pokud chcete anonymně) na naše internetové stránky. 

Čím více vašich zkušeností a vzpomínek, tím více pravdy pro další pokolení.  Děkujeme!

1. Jak se žilo ve 30. letech? Jaké byly platy, jaké byly ceny. Jaké byly byty. Jaká byla strava? Jaká byla pracovní doba. Jaké byly možnosti vzdělávání? Jaká byla politická situace?

2. Jaká byla situace před Mnichovskou zradou a po ní?  Co se dělo?  Jak se chovali Němci, když k nám přišli? Jak se chovali za války?  Kam se stěhovali Češi z pohraničí? Jak se to organizovalo?

3. Komu se mohlo věřit a komu ne? Jak se to poznalo?

4. Jak se dělal protifašistický odboj? Jaká byla činnost a jaké byly tresty nepřátel?

5. Co dělali kolaboranti za války a po válce?

6. Co se dělo za války? Co jste jedli? Jak se žilo? Jaké jsou vaše nejhorší zážitky?

7. Ukazují válečné filmy pravdu? Který se vám nejvíc líbí?

8. Jak probíhalo osvobození města?

9. Jaká byla nálada po válce? Co se dělo ?

10. Jak probíhal odsun Němců?

11. Jak se chovala osvobozenecká armáda?

12. Jaká byla politika a politické smýšlení lidí po válce?

13. Co vedlo k únoru 1948? Jak probíhalo budování socialismu? Jak probíhalo znárodnění a zakládání JZD a jak pracovaly Lidové milice?  Jaké písně se vám líbí z té doby – které ji nejlépe vystihují?

14. Jak se žilo v 50. letech? Bylo to lepší než před válkou a v čem? A co Stalin a procesy? 15. 60. léta, jak se na ně díváte s odstupem času?

16. Bylo pro vás situace po roce 1968 zklamáním nebo jste si oddychli, že bude klid?

17. Jak se žilo v 70. letech? Ceny, platy, možnosti, kultura, rekreace, jistoty, zájezdy, dovolená, lázně.

18. Jak se chovala vojska Varšavské smlouvy u nás?

19. Jak se vám líbilo hospodaření v rámci RVHP a vůbec vašeho podniku, kde jste pracovali? 

20. Jaké byly pracovní podmínky, pracovní doba a dovolená?

21. Jaké byly mezilidské vztahy? Měl  třídní původ vliv na výběr partnera? Existovala protekce za sexuální služby u zaměstnavatelů, či vydírání? A jak se situace měnila v desetiletích?

22. V čem se lišila 80. léta od 70. let.? 

23. Účastnili jste se činnosti Národní fronty?

24. Jaké jsou vaše zkušenosti s příslušníky šlechty, církve a legií před válkou a po ní?

25. Co jste chtěli v roce 1989 za změny? Proč jste cinkali klíči? Co se vám na socialismu nelíbilo?

26. Proč se nestalo to, co jste chtěli a co se pozitivního událo po roce 1989?

27. Jak vidíte budoucnost naší a světovou dnes?

28.  Co byste chtěli vzkázat budoucím generacím?

29. Další vzpomínky podle vašeho zaměření. 
 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *