Kuba: Český vyslanec v USA je agent

kubaV kubánském deníku Granma byl uveřejněn článek, který naznačuje, že někteří  diplomaté pracuji coby agenti pro  americkou zpravodajskou službu CIA a  v tomto smyslu  uveřejnil jméno českého  velvyslance v USA Petra Koláře. Již titulek článku „Agent Kolář. Bushova nová naděje na destabilizaci Kuby“, naznačuje, že český diplomat  a  jeho činnost  v této oblasti není pro Kubánce zase až tak  neznámá.

Podle listu Granma Internacional si CIA Petra Koláře “ vybrala a rekrutovala “ jej již na konci 80. let, tedy již od  jeho  studia ve washingtonském Woodrow Wilson Center, které jak píše  deník, je s CIA spojeno stejně jako „bílá barva s rýží“. 

Je nadevše jasné, že i Kuba  má svou výzvědnou službu, tedy i své agenty, kteří ochraňují a brání zájmy lidu této země.  Možná naší politici i  náš tisk si myslí, že tam  mají nějaké negramoty, asi to posuzuji podle toho, co je u nás, že jsou tak  tajné, že  každý ví o všem a na veřejnost se  dříve  nebo později vynese  vše, neboť každá informace se dá  zpeněžit.

Snad i samotný  Petr Kolář slyšel, jak v USA zacházejí s  lidmi / agenty /, pokud  je jejich činnost odkrytá  / viz pětice  Kubánců odsouzených   v USA  za boj proti terorismu, který je  proti Kubě  veden z amerického  území.

Možná, že i ví, kdo onen  terorismus financuje a všemožně  podporuje.

Možná i ví,  jak je z nimi, coby  odsouzenými k nelidským trestům, zacházeno v amerických věznicích.

Možná i ví, jak  americké úřady, které  se tak rády ohánějí lidskými právy, zacházejí z jejich rodinnými příslušníky.

Možná i ví, že  kubánská strana v dobře  víře poskytla potřebné informace a doufala, že  americká administrativa zakáže tuto činnost, která je páchaná z jejího území proti Kubánské republice,  či potrestá jejich aktéry – agenta CIA  Luise Posadu Carillese a jemu podobné –  a  bude dodržovat striktně  svůj, světu nahozený  program  boje proti terorismu.

V tomto případě dělá pravý opak – zatkla ty, kdož tuto činnost zdokumentovali a dali k tomuto veškeré  podklady. Žádný  boj  proti terorismu se netýká území Spojených států, státu  Florida či   Miami, kde jsou centra těchto protikubánských teroristických  organizaci, hojně  podporovaných CIA  a administrativou  Spojených států.

Připomenu postup  administrativy Spojených států, kdy Kuba v dobře víře  odkryla činnost  těchto  teroristických organizaci na území  samotných Spojených států, a místo likvidace, byli aktéři tohoto  rozkryti v zinscenovaných soudních procesech odsouzení k testům, které musí i  Koláře, pokud je  člověkem, pozvednout  ze židle. Ale asi člověkem není, stejně jako  Václav  Havel a jemu podobní, kteří  tuto  činnost proti Kubánské  republice tak vehementně všemi dostupnými prostředky podporují.

V textu kubánští novináři upozorňují také na to, že za „Kolářovým vzestupem“ stál i bývalý prezident Václav Havel, který je podle listu rovněž „napojený na zdroje tajných služeb“. Osobně se nedivím takovýmto zprávám. Je  dobře známo, kdo a z jakých prostředků financoval náš disent po celý čas jeho  trvání. Jisté je, že to také nebylo zadarmo. Kdo by jinak vkládal  obrovské sumy  peněz  do něčeho, co by nemělo  pro  danou stranu smysl či význam, či jakýkoliv  pozdější zisk. Ono po převratu  v naší zemí se disidenti   představili  v plném světle, a také o  své činnosti, včetně  financování, mnohé poodhalili.  Proto připomenu, že  ze strany Spojených států šlo o hodně. V minulosti to byly  základny po celém světě, což  bylo málo, proto převrat  v polovině evropských zemí, a další  podobná činnost v zemích okolo Ruska a Číny. V minulosti, když se Havel se svou partou drali k moci tvrdili, že nebudou žádné vojenské pakty, žádné  základny, žádní vojáci cizích zemí na našem  území. Dnes  horuje a je zastáncem amerického radaru a přítomností  amerických vojáků v České republice. Nám  Havel vykládal: žádné pakty v Evropě.

Slova   Petra Koláře –  „Ani nevím, jestli se s vámi můžu bavit, abych vás teď jako agent CIA nekompromitoval,“ což řekl  velvyslanec při svém rozhovoru Hospodářským novinám. Snad to patří do pokusu o bagatelizaci jeho činnosti, ale je to jen divadelní póza.

Jenže pravda je trochu jiná. Kolář se zúčastnil konference kubánského exilu v Miami. Jak  je známo, jeho činnost není v žádném případě  mírumilovná. Z tohoto prostředí se rekrutují protikubánské teroristické organizace. Proti  těmto  organizacím a samotné konferenci  bylo  rušno i  ve Spojených státech. Jenže o tom náš tisk taktně pomlčel, nehodilo se to do  krámu.

Ani se  nedivím slovům  pana náměstka ministra zahraničních věcí Tomáše Pojara, který  řekl, že nynější politika vůči Kubě funguje, proto označil článek v Granma Internacional za nesmysly. Přece i samotný Tomáš Pojar je  ze stejného těsta. Než se  dostal  na  tak  lukrativní post, také  se mnohými podobnými iniciativami vyznačoval. Také patřil k lidem okolo  Václava Havla, mohl  bych napsat,  že  „byl jeho dítětem.“  Nebo snad „nezisková “ společnost „Člověk v tísni,“ které onehdy šéfoval, a která vyvíjela protikubánskou činnost, nebyla podporovaná státními podniky, tedy z daní nás  všech?

Možná bych  mohl připomenout třeba ČSA, možná  i mnohé jiné. Ono za státní peníze, tedy  z daní nás  všech se dobře rozvrací politické systémy, pro někoho  nepřijatelné. Pro ty, co se označí za pravé demokraty, a svět se musí točit  okolo toho, co  chtějí oni. Ona mi naše ctěná demokracie se již  v mnohém ukázala  doma a pohled to rozhodně  nebyl krásný. Ještě zbývá i otázka, kdy si zameteme  před  vlastním prahem, než  budeme  poukazovat  na jiné. Ale to naše politiky a diplomaty nezajímá. Možná  by se samotné Hospodářské  noviny  mohly podívat  do novin a článků z roku 1989 – 1990, nebo i 1991, kde  mnozí disidenti přiznali svou spolupráci  a podporu od různých takzvaných  „neziskových organizací“ ze zemí  na  západ od  nás. Mohl bych jim také osvětlit, kdo za  nimi stál, ale  myslím si, že ani redaktoři Hospodářských novin  nejsou   hlupáci.  A  Václav Havel, to je kapitola sama za sebe.

Kolář kubánský režim ze svého postu v USA „provokuje“ v souladu s českou diplomacií, která si dokonce za svou neústupnost v otázce lidských práv vysloužila pověst mírného „potížisty“, třeba v Evropské unii.

Na druhou stranu se nám nějak nedaří kritizovat nedodržování lidských práv v samotných Spojených státech, nebo  v zemích, které jsou poplatné politice Spojených států. Příkladů je  více než dost. Je celkem známo, že washingtonská ambasáda je přirozeným centrem těchto aktivit, současná aktivita Petra Koláře přímo navazuje na působení předchozího velvyslance Martina Palouše.

Deník Miami Herald, při příležitosti nedávné konference v Miami otiskl Kolářův názor, v němž český diplomat konstatuje, že komunistický režim na Kubě se může rozpadnout podobným způsobem, jako tomu bylo v bývalém Československu. „Lidé na Kubě nejsou jen oběťmi režimu, jsou také těmi, kdo mohou přinést změnu. Mají volbu. Osud jejich země je jen v jejich rukou.“

Je jen otázkou, zdali toto chce i kubánský národ. Zdá se, že nikoliv. A  odpor proti  těmto praktikám a samotné konferenci, kterou Kolář poctil svou návštěvou,  nebyl v našem tisku raději ani komentován.

List Granma si všímá také nedávné iniciativy Václava Havla, který v Bruselu inauguroval novou organizaci European Foundation for Democracy through Partnership. Ano, Václav  Havel je  v tomto velice aktivní. Žžel  zapomněl  na sliby, které  dal lidu vlastní země. Během své nedávné návštěvy ve Washingtonu český premiér Mirek Topolánek ocenil mimo jiné i  předního kubánského disidenta, doktora Oscara Bisceta, kterého režim na ostrově odsoudil na dvacet pět let do vězení. Nezapomněl  ocenit i  vrahy  z bývalého  Československa. Nepadlo ani  slovo o  Kubáncích, vězněných  ve Spojených státech.

Při této příležitosti si  kladu otázku, na kolik let by byl odsouzen člověk, který  by stejným způsobem, tedy za  cizí peníze a  ve spolupráci z cizí mocností  chtěl rozbíjet demokratický stát, nebo by tento  systém nepovažoval za demokratický, či dokonce založil  IV. odboj se vším všudy.

Za tři týdny bude česká ambasáda organizovat konferenci u příležitosti Dne solidarity s Kubou, který nově založila americká administrativa, což je  i odpovědí na otázku, kdo komu slouží.

List Granma doprovodil svůj článek fotografií Petra Koláře s Georgem Bushem starším s popiskem „Přítel rodiny Bushových“. Velvyslanec Kolář se s bývalým prezidentem Bushem setkal loni v Houstonu.

Pro něho je ale prý docela záhadou, kde vzal kubánský list otištěný snímek. Mnohé věci se asi utajit  nedají.

  • Januš Adamus, předseda pobočky SČKP Karviná

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *