Miloslav Ransdorf: Veřejné služby a kvalita života

Strany Topolánkovy koalice k všemu ochotných a všeho schopných se zaklínaly před volbami kvalitou života. Jejich současné počínání nemá jen morální rozměr, jak se často píše. Ano, Topolánek lhal občanům, když sliboval v článku 6 smlouvy ODS s občany zachování bezplatné zdravotní péče. Je tu ještě jiný rozměr, zatím nepovšimnutý. Topolánkovi melody boys vycházejí z překonaných představ o tom, co je společensky racionální a co tvoří kvalitu života v dnešní společnosti. O kvalitě života současné společnosti rozhoduje především dostupnost a kvalita veřejných služeb nebo chcete-li dostupnost a kvalita veřejných statků. 

Co to je veřejný statek? Například čistá voda: ve vodovodech, v řekách, v rybnících i přehradách. Z povahy veřejného statku vyplývá, že náprava má smysl tehdy, děje-li se pro všechny. Privatizace vodního zásobování u nás vedla k paradoxu, kdy na polovinu spadla spotřeba, klesla tedy poptávka a cena přesto šla nahoru. Trhy jdou šejdrem…stejně jako tržně liberální ideje. Veřejný statek je i kvalita ovzduší. Je absurdní představa, že si nějak zakódujeme dostupnost k čistému vzduchu, že si ho vyčistíme pro jedny a pro druhé ne.

Po této stránce byla myšlenka socialismu správná, určitě správnější než Klausova tržní pseudorevoluce. Problém byl, jak rozumně spravovat veřejné statky. Jak z nich učinit předmět nikoli lhostejného, ale solidárního a kolektivně odpovědného chování. V tom minulá forma socialismu neuspěla, spolehla se příliš na stát a  ztotožnila myšlenku s institucemi. Ale hledat dál je příkazem naší doby. Nikoli otevřít stavidla egoismu. Privatizace železnic v Británii zhoršila například kvalitu a dostupnost dopravy. Vrostl počet nehod a úrazů. Naproti tomu nejdynamičtější struktura dnešní doby, internet, je veřejným prostorem, který privátní iniciativu umožňuje, ale privatizací neprošel. Přestal by totiž být tím, čím je. 

zdroj: www.ransdorf.com