Co to byla „Rudá kapela“

logoRudá kapela byla nejúcinnejší špionážní sítí s přibližně 150 členy v podzemí Hitlerovy Třetí říše. Měla své lidi na nejdůležitejších postech říše a podle admirála Canarise, šéfa německé kontrašpionáže, připravila Německo o dvě stě tisíc vojáků.

Polský publicista a důstojník sovětské tajné služby Leopold Trepper (1904-1982) vybudoval organizaci v roce 1938 z Bruselu, aby sovětské vedení, ale i jiné cizí zpravodajské služby informoval o přípravách Němců na válku a tím způsobil politický a vojenský pád nacistického režimu. Zastírán jako majitel textilní firmy naverboval agenty v Belgii, Francii a Holandsku a navázal kontakty s antifašisty v Německu. Jeho zprávy o brzkém německém útoku na Sovětský svaz 1941 však Stalin nebral vážně.

Po přepadení SSSR pracovala Rudá kapela především v samotném Německu. Vedli ji komunisté Arvid von Harnack (1901-1942) a Harro Schulze-Boyson (1909-1942). Boyson byl synem kapitána a od roku 1936 nadporučíkem v ministerstvu vzduchoplavby. Harnack byl vrchním vladním poradcem na ministerstvu hospodářství. Součástí organizace byly i skupiny umělců, intelektuálů a konzervativců. Hlásili se k marxismu a byli přesvědčeni, že osvobození Německa by bylo možné jen pomocí Sovětského svazu.

 Rudá kapela byla rozdělena na "vnitrní" a "vnější" kruh. Vnitřní kruh vydával ilegální letáky a časopisy, organizoval pomoc uprchlíkům a prováděl sabotážní akce, zatímco členové vnějšího kruhu udržovali spojení do zahraničí. V približně 1500 radiotelegramech informovali moskevské vedení mj. o německém vývoji zbraní, zásobování surovinami, vojenských akcích a spionážní činnosti. Kromě toho se skupina chtěla spojit se zahraničními dělníky a vyzývala ke spolupráci všech antifašistických skupin.

Dne 31.8.1942 německá kontrarozvědka rozbila Rudou kapelu a zatkla asi 600 osob podezřelých z členství v této organizaci. V prosinci 1942 byly po mučení a tajných procesech desítky členů Rudé kapely všech národností popraveny a stovky dalších osob pozavírány v nacistických žalářích a francouzských internačních táborech.

Archiv NoS

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.