Ze Zpravodaje europoslance D. Strože (5)

eu

Končí sen o dobrotě kapitalismu 

Jako stát jsme pevnou součástí skomírající Evropské unie a porozhlédneme-li se kolem sebe, zjistíme, že veškerý kapitál, který nás obklopuje, počínaje obchodními řetězci a konče fabrikami, dávajícími práci statisícům, má svoje vlastníky ve zglobalizovaném světě.

 Přesto nás vláda neustále ujišťuje, že české ekonomice žádné nebezpečí nehrozí, a že světová finanční a hospodářská krize není pro nás akutním nebezpečím. Ministr financí Miroslav Kalousek je přesvědčen, že navrhovat nějaká mimořádná opatření není nutné, jelikož situace v ČR si žádná taková opatření nevyžaduje. Jedinou změnou, jak řekl ministr, bude to, že „končí výjimečně dobré časy a začínají časy normální“.

Co ale znamenají ony „normální časy“ ve světě brutálního turbokapitalismu, jenž produkuje denně statisíce nezaměstnaných a je už všude kolem nás v plném tempu? Především to, co právě prodělávají naši sklářští dělníci, ocitající se ze dne na den bez práce a tudíž i bez příjmů. A také to, s čím se již v mnohem hlubší míře a po delší dobu potýkají občané ostatních unijních států, ať už jde o ty velké, jako je Německo, Británie, Francie, anebo i státy menší a malé, kam patří Irsko, Rakousko či Belgie. Ve všech těchto (a dalších) unijních zemích, stejně jako v USA
a jinde v kapitalistickém zámoří, dochází k prudkému zhoršování životních podmínek obyvatel a mnohde už jsou tyto podmínky neúnosné.

Normální časy v kapitalismu jsou tedy ty, v nichž jedni si rochní v luxusu a přebytku, zatímco druzí, jichž je převážná většina, trpí nedostatkem. V Bruselu, kupříkladu, si kdekdo povšimne, že pouličních žebráků a bezdomovců, kterých tam bylo vždycky dost, je nyní nejmíň dvojnásobně. Na bulvárech nejsou k přehlédnutí zrušené tradiční obchody a česká pravičácká „sdělovadla“ k tomu roztrubují, že je to proto, že v Belgii teď „letí secondhandy“, čili obchody s opotřebovanou obuví a šatstvem. Staly se prý nejnovějším módním trendem nejširších vrstev. O milionech
podvyživených dětí v Německu, jimž jsou už nuceni vydávat jídlo zdarma ve školách, se v českém prostředí nedočteme. Zato alespoň o „prodejnách pro chudé“, které začali zřizovat naši rakouští sousedé. Tam mohou chodit za nízké ceny nakupovat podřadné zboží ti, jejichž příjem nepřesahuje 800 eur měsíčně. A to je přibližně jedna šestina rakouských obyvatel.

Česká vláda spoléhá na to, že její občané nemají o krizovém vývoji ve světě přehled. Pravičácká média jí jdou na ruku a pomáhají tím prodlužovat popřevratový sen o kapitalistické dobrotě. Každý ale, kdo své informace má možnost čerpat „zvnějšku“, musí z vyhlášení českých vládních politiků a jejich novinářských a televizních nohsledů nabýt dojmu, že tato republika je nejspíš jakási zeměkoule sama pro sebe.

Daniel Strož

Zpravodaj č. 5/2008. Informace o aktivitách europoslance Daniela Strože. Vydání financováno frakcí GYE/NGL Evropského parlamentu

http://www.kscm.cz/article.asp?thema=3871&item=38658&category

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *