Občan Havel: maloměšťák nebo kašpárek ?

Včera jsem měl možnost poprvé vidět dokumentární „velkofilm“ Občan Havel. Byl jsem tomu rád, že se něco takového mohlo konečně odvysílat i v televizi a národ si tak mohl udělat obrázek sám, ačkoliv Česká televize od dokumentu dala raději ruce pryč. (1) Možná se styděla… nevím. Povím, jak na mě takový film zapůsobil.

Václav Havel se mi ve filmu  „opravdu líbil“. Celkově jsem z filmu měl zážitek, který lze stručně shrnout jako nikdy nekončící oslava s kašpárkem. Jako mladému klukovi by se mi to mělo líbit, mám oslavy rád, ale nějak se mi to nehodí k roli státníka, který by měl naši zemi reprezentovat, mít vlastní názor a skutečně zemi řídit, alespoň po formální stránce. Tu sklenička, tu šampaňské v pracovní době, kdy na alkohol běžně pracující člověk nemůže ani pomyslet. Kdo platil tyto oslavy se z filmu ale nedozvíme. Další dojem, který ve mně film zanechal je příchuť toho, že Václav Havel vlastně nevládl, ale že byl pouze ve vleku lidí, kteří ho umně využívali. Jako osobu s největším vlivem na rozhodování Hradu bych podle filmu označil kancléře Medka, nikoliv Václava Havla. Ačkoliv v celém filmu vystupuje proti maloměšťáctví a zapšklému češství, sám se tak chová. Svým maloměšťáckým vystupováním proti Václavu Klausovi jen naznačuje, že nepochopil, jak se má státník chovat. Tak jsme se třeba dozvěděli, že inaugurace hlavy státu je „šaškárna“. Celé to dobarvuje tu stížností na „hnusný“ řečnický pult, tu na „hnusné“ židle nebo  malicherné stížnosti na to, že Medek má lepší koberec než on, ten starý „vyblitý husákovský“.
Pro mne úsměvným vyvrcholením kašpárkovské show bylo sestavování vlády po volbách v roce 1996, kdy Václava Havla rozebral Miloš Zeman tak, že hradní pán nevěděl co říct, až ho Miloš Zeman raději požádal o skleničku becherovky, kterou mu ochotně a panáčkovsky prezident donesl. Být Václavem Havlem, za tuto scénu bych se styděl, ovšem Václav v sobě asi nemá kousek státnosti, vždyť je to vlastně pouhý „občan Havel“. Navíc při krizi ČT jasně navedl k porušování zákona a podpořil rebelanty, ačkoliv by měl být první, kdo bude dodržovat literu zákona. V té době již byl podle mne zcela odtržen od reality toho co lidi skutečně trápilo a zajímalo.

Po shlédnutí toho filmu mi to připadalo jako černá komedie o tom, jak se nemá řídit stát. Nevím, zda to bylo záměrem, ale celý film se zabýval víceméně nedostatky exprezidenta. Nebylo co vyzdvihnout na osobě Václava Havla, snad jen zvolat, že večírky by mu šly…

(1) Čulík, J.: Občan Havel: Kouteckého nasládlá propaganda, kterou měla naštěstí rozum odmítnout i Česká televize. Britské listy, http://www.blisty.cz/2008/7/30/art41840.html