Jak lze chápat politiku ČSSD?

Zkusme se tedy  blíže podívat, jak to vlastně s tou  „levicovostí “ ČSSD je a trochu ji rozeberme, aby  bylo občanské společnosti a  voličům jasné, že polistopadová  ČSSD  nemá s levicí jako takovou nic společného. Je třeba  na rovinu říci, že ČSSD bezostyšně těží z minulosti, ač se sama  na  ní podílela, těží také z možností, které  ji žel ještě tolik  let po převratu skýtá poplatnost a přihlouplost antikomunistické rétoriky, na  které si mnozí politici a  jejich strany  vybudovaly  základ své životodárné existence. Již schválení protikomunistických  zákonů, kdy  teror byl povýšen  na  odboj a  jakákoliv zrada za ctnost, je  opravdu mimo lidské  chápaní.

Nelze ani v dnešní době  zpochybňovat, že  teror a protistátní činnost  byla po právu zákony této země v minulostí trestaná, jinou záležitostí pak je, aby v případech, kdy  bylo lidem zjevně  ublíženo, se jim dostalo omluvy a  náhrady  za jakoukoliv spáchanou újmu. Ano, došlo k nepravostem, ale za vším je  třeba  hledat  člověka, nikdo není  neomylný  a  je třeba otevřeně  říci, že  lidé škodili sami sobě ve  jménu  různých idejí a ideologii či  víry a to  od  nepaměti a  ani dnes  není situace  jiná.
Myslím si, že ani mnozí  sociální demokraté nerozumí sami sobě, dokonce jsem přesvědčen, že  vůbec nechápou skutečnost toho, že v této zemí bezprecedentně poškozují levici jako takovou.  Hovořit  o tom, že ČSSD je  levicovou stranou, je opravdu  velice  zavádějícím tvrzením, ale  také velice umně ve všech pádech skloňováno, hlavně v předvolebním období, kdy se  ČSSD snaží  obrat o možné voliče  právě  jedinou opravdu  levicovou stranu u  nás, tedy KSČM. Je pravdou,  že  jsou tady  i jiné levicové strany, ale  ty  v zásadě  nemají žádný  vliv  na jakékoliv dění v této zemí. Navíc, díky  neustálému tříbení  názorů a  nejednotností a  žabomyších půtek, je  v naší zemi  levice  velice slabá. Občané  nevidíce  východisko raději  nechodí k volbám, jsou totiž  zastrašování  nejen  masmédiemi, které  slouží dnešní  moci,  ale „ také “  občany  této země, kteří  beztrestně v masmédiích propaguji násilí a  nenávist  vůči lidem levicového, či komunistického  myšlení. Je  jen otázkou, jak si oni  představuji  demokracii a její  hodnoty, jíž  mají  plná  ústa. Takových Kocábů,  Paumerů,  Štětinů, Mejstříků a  dalších,  je tady dost

Je tedy třeba na rovinu říci, že každý  stát v jakékoliv podobě  má  právo se  bránit proti takovýmto praktikám, dnes  to vidíme nejen v mnohých kauzách, ale  i  mezinárodních vztazích a  je  zcela  bez pochyb, že  zákony, které zde  byly platné byly z  ideologických důvodů  v  konečné podobě  deklasovány a postavený  mimo  zákona z pohledu  dneška a ideologický  propagované  demokracie, která slouží  opět  vyvoleným. Také  „ bohumínský sjezd s jeho ideologickou  popravou  minulostí, na  které se  bezpochyby  podílela   nejen ČSSD , ale  i další strany dnešní politické scény, nám jen dotvářejí o  co  vlastně v politice jde. Tedy nejde o lidí, jak by si člověk představoval, ale o moc a bohatství. Je třeba otevřeně říci, že jen levice to  s občanskou společností  v této zemí myslí  dobře, jiné politické strany žel myslí jen  na  úzkou skupinu a  hlavně pak  na sebe, svou moc, která jim po roce 1989 zachutnala  takovým způsobem, že jsou  všeho schopní. Je patrné, že ČSSD  je neustále  zakuklena  do   dnes  již  zcela neadekvátně přihlouplé ideologii  antikomunismu. Bohumínský  sjezd  řekl  mnohé, ale také  mnohé nepochopil, žel jsou v této straně lidé, kteří  se svým  myšlením jsou schopni kdykoliv na pokyn pravice  zradit, což  se táhne s touto stranou od listopadu roku 1989 Pravicové strany mají  v ČSSD  až příliž  mnoho „ trojských koňů “ !

Stává se povětšinou v předvolebním boji, když se tato strana snaží různými  způsoby odloudit KSČM možné voliče z levicového spektra domácí politické scény. Co na tom, že v konečné podobě pak  nikdy  nesplní dané sliby a svá předvolební předsevzetí.  Dle  ČSSD  není s ideologického hlediska možná  spolupráce s  KSČM, což  nedávno opět potvrdil  předseda  této  strany  Jiří Paroubek. Potvrdil, že pro ně  jsou  z hlediska spolupráce blízké  KDU-ČSL a strana Zelených, tedy strany, které se tváří  jako strany středové, ale při  bližším rozboru, jsou stranami od  středu do pravá. Navíc ve svém zájmu  jsou schopné  spoluvládnout  za každou  cenu, jejich  chování  lze  přirovnat k chování prostitutky. Připomeňme tedy mnohé z toho, za čím  je  patrná ruka ČSSD, připomeňme  tedy její mnohé kontraverzni postoje a různě velká selhání. Připomeňme Těmto neomylným rozbití státu, zavlečení do  NATO a  vojenské výboje nejen v Evropě / viz  Jugoslávie, Irák, Afghánistán /, americký radar, slova o referendu a v této souvislosti, kde jde zjevně o lží a mlžení, agresivní proamerickou zahraniční politiku, spolupráci s pravicovými stranami a to  nejen na  vládní úrovni, zpackanou privatizaci, rozprodej  národního majetku za „ pánbůh  zaplať “, jeho rozkradení a obohacování se na  úkor státu, korupci, bezpočet prodejných politiků této strany, prorůstání různých mafii do státní  správy, pochybnou politickou kulturu, zbídačování občanské společnosti, špatnou hospodářsko – ekonomickou orientaci a jednostrannost / viz automobilový průmysl /, chybějící investice do vlastního průmyslu, ekologické škody, nezaměstnanost, propad  sociálních, pracovních a životních jistot občanské společnosti a  v neposlední řadě šíření nevraživostí, tyto a jiná  pochybení jdou  na  vrub Sociální demokracie. Pokud  by  chtěl někdo s ČSSD reagovat , tak jak se to stalo v případě článku s. Grebeníčka ve smyslu „ já nic, já  muzikant “, pak tady  není o čem diskutovat, ve  všem ČSSD  máčela své  prsty. Z tohoto  hlediska,  je ČSSD stranou velice  čitelnou. Pokud  v jejich řadách  jsou  lidé, kteří mají  jiné  smyšlení a hovoří o  levicovost v ČSSD, pak se opravdu divím tomu, co  v této politické straně  dělají.

Je  třeba na rovinu říci, že ČSSD uzavírala od voleb, které se  konaly po roce 1989 konkubináty s ideově a prospolečenský  velice odlišnými politickými stranami. Bylo i období, kdy vládli s tichou podporou pravicových stran  a to i  s ODS. Není se  proto  čemu divit, že  jsme tam, kde  jsme. Je také zapotřebí  říci, že se ČSSD podílela  na  všem, co je  nám dnes dáno žít  v této zemí.  Je spoluodpovědná  za veškerá  příkoří a  nespravedlností, které byly a jsou  páchaný nejen na  občanské  společnosti, ale i  na lidech samotných.  Je třeba také ale na rovinu říci, že  jsme  mnohdy  volili menší zlo a  dali své  hlasy  ve volbách právě   této  straně. Naposledy  viz  minulé  volby, kdy opětovně Sociální demokracie  zklamala naděje  občanské společnosti. Co dodat, snad  jen tolik, že Jiří Paroubek a  spol.  velice rychle po volbách zapomněli na to, jakým způsobem jim spadlo toto vítězství do klína a  kdo jim vlastně dal  pro toto vítězství  své  hlasy. Je pravdou, že Sociální demokracie zdobí  velká  zapomnětlivost, i když na druhou stranu jde o reálně   mladé  lidí, je však jisté, že  se řídí  heslem „ je  lepší si pamatovat chyby  jiných, než ty  vlastní “.

Januš Adamus