Steigerwald v roli všeznalce
Jen občas čtu články tohoto genia žurnalistiky a zároveň dalo by se říci i českého národa, který coby všeznalec, slovní mág a všeuměl, se se svým nadáním usadil v Mladé Frontě Dnes, aby vydělával ne tím, čím byl či snad stále ještě je, tady mám na mysli jeho profesi dramatika, televizního a filmového scenáristy a dramaturga, neznám totiž jeho nové práce v těchto oborech, ale abych pravdu řekl, ani mi to u tohoto člověka nevadí.
Co mi však vadí, je zakřivené zrcadlo jeho vědomostí, kterými tak rád hýří a oblažuje čtenářskou veřejnost. I to by mi snad nakonec ani nevadilo, i když jeho názory jsou scestné, vadí mi to, že svým přihlouplým antikomunismem gumuje myšlení mladé generace, která o minulostí neví zhola nic.
Díky němu a jemu podobným ví snad jen o křivdách minulostí a to jen z jednostranného pohledu dnešní moci a mocných této země, stejně tak jako z nehorázných fikci minulosti, jenž vychází z pera výše jmenovaného a jemu podobných. Je s podivem, že v zemi, která je sužována tak závažnými problémy ve všech oblastech života, kdy obyčejní lidé již pomalu nevědí kudy kam, byli okradení nejen tímto státem / viz různé úsporné baličky a škrty nejen v sociální oblasti /, ale i mocnými tohoto státu / viz vlády, které rozprodaly a dovolily beztrestně vytunelovat tuto zemi, tedy majetek státu a tohoto lidu /, či díky záměrně děravým zákonům byli doslova okradení o veškeré životní jistoty, stačí k udržení moci přihlouplý antikomunismus.
Nikomu nevadí, že mnoho lidí žijí v bídě, bez práce z již tak děravými sociálními sítěmi, že diky zaměstnavatelům a novodobým zbohatlíkům, kteří je dřou, kde můžou, mnohdy jim neplatíce mzdu, jsou zadlužení do pátého kolena, mnoho z nich si již dokonce sáhlo na vlastní život a raději odešlo z tohoto světa, on, velký antikomunista, kazatel a karatel minulosti této země, se vystačí živit zcela přihlouplým antikomunismem. Co k tomu dodat, mohu snad jen říci, že co znám z jeho tvorby dostatečně, to je jeho nenávist k minulostí a ke komunistům, ta totiž vyvěrá z každého článku, který napíše a je uveřejněn v Mladé Frontě Dnes. Opravdu se divím, že ještě dnes, dvacet let po tom, co byl národ tak sprostým a zavrženi hodným způsobem podveden a obelhán nejen Havlem a jeho spolustolovníky, kdy se v žádném případě slibovaná vláda nevrátila do rukou lidu, ale do rukou všehoschopných kariéristů, korupčníků, intrikánů a zlodějů, se stále ještě dokáže uživit zcela přízemním až přihlouplým antikomunisme.
Jeho memoáry o komunistech jsou známé, a v příměre lze říci, že jsou z ekologického hlediska jakousi ropnou skvrnou na žurnalistice. Stal se totiž mezi jinými stejně jako Hanák z Práva a mnoho jim podobným jakýmsi nepostradatelným fenoménem antikomunistické žurnalistiky. Je dle toho, co píše tak ve všech oblastech erudovaný, alespoň si to sám o sobě myslí, že i z jehly v kupce sena dokáže udělat pořádné antikomunistické vidle. Je jen s podivem, že vyzná nejen ekonomických vědách, ale i ve finančnictví a dalších oblastech lidského bytí, to je asi ještě z časů, kdy byl privatizován denník, do kterého píše opravdu velice erudované a zasvěcené články, žel plné nenávisti. Nic proti tomu, ale byli tady a pořád ještě jsou lidé, kteří nechali bez uzardění a hlavně beztrestně vytunelovat a rozkrást tento stát, na straně druhé tady jsou jejich mediální pomocnici, kteří zase tunelují lidem mozky a k těm patří i Karel Steigerwald. Jestli že dovede napsat, že komunisté přivedli republiku k úpadku a zaostalosti a dnes chodí se svým věděním do televize, pak je se ho také třeba zeptat, zda se dá dnešek přirovnat k minulosti. Ne, srovnat se nedá, každý správný hospodař může spotřebovat jen to na co má, co vytvořil, vyprodukoval a prodal, také toto pak může rozdělit. Kdysi jsme byli v mnoha oblastech soběstační, z nadstavby se stavělo města, přehrady, elektrárny, továrny, infrastruktura. To vše patřilo státu, přinášelo užitek této občanské společnosti, tedy nám všem. V roce 1989 byla hodnota majetku státu bezmála 3 biliony, dnes máme vše rozprodané, rozkradené a vytunelované, státní dluh narostl do nebývalých výšek, ptám se tedy, za to mohou komunisté? Aktiva a pasiva byly v roce 1989 na stejné úrovni, dokonce jsme měli ve světě více pohledávek, než dluhů, jak jsme na tom pane Steigerwalde dnes?
Řekl bych jsme sice dál, co se týče pokroku v technice, proč ne, svět také o mnoho dopředu poskočil, ale jinak se blížíme do propasti a mezilidské vztahy jsou na bodě mrazu. Když už jsme u oněch bank, o kterých jste psal v souvislosti s tím, že komunisté navrhovali nahradit úsporná opatření mimo jiné i ze zisku ČNB a udělal jste z nich svým výkladem málem hlupáky, pak bych Vám chtěl připomenout, že Vámi vzpomínané ztráty z předešlých operaci ve výši 29,1 miliardy jsou také peníze, které zmizely beztrestně v černé díře, ale nebyly proplaceny papírem, ale penězi. Tedy jinak řečeno, někdo chňapl, ale komunisté to nebyli, prázdnou dlaň má stát a potažmo my všichni. To již nehovořím o tom, že oněch rozkradených miliard bylo daleko více, které se ztratily a dnes máme jen a jen dluhy.
Mimochodem, Vám pane Steigerwalde nevadí, že jsme banky, které v minulostí okradly vlastní zákazníky ze státních prostředků asanovali a pak prodali za babku? Vám nevadí, že dnes mají tak obrovské zisky na úkor občanů této země, kdy je na poplatcích a úrocích okrádají kde mohou ? Vám nevadí, že stát občanům této země šmátrá čím dál, tím více v jejich peněženkách? Už se zase těším na to, co opětovně vypadne z Vašeho pera na papír, mimochodem je sice drahý, ale je ho prozatím ještě dost, kůrovec řádí na Šumavě a když už nábytkářský průmysl chřadne, alespoň papírenský bude mít nějaký zisk. Ale nejsem si jist, zdali je ještě v naších rukách.
Januš Adamus