DVACET LET POD DIKTATUROU DRAVCŮ (8)

logoJiž dvacet let proděláváme krutou zkoušku, kterou nám naprogramovaly dějiny. Jsme drcení ve dne v noci, všude a neustále. Režim, který do naší země podvodným způsobem vlezl, vyplňuje všechny prostory bytí, a není možno před ním utéct. Každá absurdnost má příslušnou příčinu vzniku.

5. Co přinese nová třída ?

Jakmile socialistické společenství sestoupilo ze světové scény, rázem se začaly hrnout blufy o tom, že navěky pominul socialismus i marxismus. Mnohým prostým i učeným lidem připadlo, že by to mohla být pravda. Přece marxismus vznikl jako ideologie dělnické třídy, proletariátu, a proletariát postupně mizí. Dělníci socialistických zemi byli dosti solidně sociálně zabezpečováni, a je záhadou, proč systém v kritických chvílích nebránili. Nutí to k zamyšlení nad otázkou, co jsou proletáři v nových podmínkách, a čí třídní zájmy mají vyjadřovat komunisté? Nejdřív ovšem je potřebné vniknout do podstaty posunů, jež se udaly v třídních poměrech za socialismu. Zřejmě platí, že člověk nežije jen třídními zájmy a že komunistická strana nepodporuje jen dělníky, ale i rolníky, řemeslníky, inteligenci. Nelze pominout fakt, že kapitalismus svou zločinností zvyšuje uvědomování jednoty zájmů různých vrstev a tříd, a z toho pak i politické aktivity. Tento fakt si zasluhuje naši pozornost hlavně proto, že třídní rozvrstvení doznává důležité změny: narůstají vrstvy vědecko-technických pracovníků. Tento fenomén vyvolává mezi některými „teoretiky" zmatek a usuzování, že třídní rozpory přerostou do třídního smíru na věčné časy. Je to ovšem nesmysl. Povolání vědce či inženýra se sice stává masovým, avšak tato vrstva nevybočuje z normy klasických vztahů se zaměstnavateli, které vládly za Marxových časů. Marx tehdy nastínil souřadnice spravedlivějšího světa. Usoudil, že kapitalistická formace dospěje ve svém vývoji do přechodné fáze z „historického" kapitalismu do fáze, ve které „ zanikne industriální systém výrobních sil a změní se na vědeckotechnický, a že nový systém pozbude onoho hlavního: rozporu mezi vlastnictvím a jeho funkcí, ziskem a pomoci vykořisťování, a to konečně ohrozí jeho hlavní instituce a hodnoty: především soukromé vlastnictví".

Z řečeného plyne, že třídní boje budou pokračovat, i když, samozřejmě, v nových formách. Poněvadž výrobní vztahy jsou nadále podřízeny kapitalistickým vztahům: všechno, co se vyprodukuje, náleží nikoli pracovní síle, nýbrž vlastníkovi výrobních prostředků. Vlastník vyždímává zaměstnance. Tato nespravedlnost bude logicky stupňovat pochopení inteligentních zaměstnanců pro levicová hnutí. Společenské bytí determinuje společenské vědomí. Bude se projektovat i do dalších poloh, kupříkladu výraz „proletář duševní práce" přestane mít pejorativní smysl. Zpřítomňuje se větný úsek z Komunistického manifestu: „Buržoazie zbavila všechny dosud ctihodné a s posvátným ostychem uctívané obory činnosti jejich glorioly. Přeměnila lékaře, právníka, pátera, básníka a muže vědy ve své placené námezdní pracovníky". Taková je realita, a záleží na inteligenci, kdy se přestane kojit iluzí o svém skutečném společenském postavení a pochopí, že není něčím jiným, než „inteligentním proletariátem", moderní výrobní sílou, která je i vlastní vinou odsouzená trpět v kleštích vykořisťovatelských výrobních vztahů. Vždyť pozice zaměstnanců v současném systému není snesitelná: je s nimi zacházeno jako s hadrem, který lze po použití odhodit.

Při stanovování svých politických cílů se marxisté již tradičně řídí zásadou, podle níž se mají pozorně sledovat stratifikační a diferenciační mezitřídní posuny. Nyní zjišťují, že se formuje nová třída dělníků, kteří již neexploatují mechanické výrobní prostředky, ale složitou a mentálně náročnou techniku. Takový pracovník již patří k třídě, avšak již k jiné třídě, ne k třídě průmyslových dělníků. Je to již dělník, který – na rozdíl od dělníka, který je odměňován mzdou -je již odměňován pevným platem. Dá se předpokládat, že nová třída – někdy pokládána za „střední" – se postupně stane jednou z opor revolučního hnutí. Pro komunisty rýsuje nové pracovní prostředí, různé plochy působení. Zatímco pravicové a reformistické strany budou hledat řešení v tržní ekonomice, komunisté ve vzdělávání a kultuře. Především musí mít na mysli Engelsovu předzvěst svobodné společnosti vysoce vzdělaných lidí a hájit zájmy lidí duševně pracujících. Promýšlet fakt, že vzniká třída, na které je páchán modernější způsob vykořisťování a která představuje univerzální protipól, který vylučuje panující politický a ekonomický systém.

Ze stejnojmenného materiálu PhDr. Ivana Hlivky, DrSc. (2009), pokračování

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *