Kdo měl přijít po Leninovi ? (5)

„Soudruh Stalin soustředil ve svých rukou nesmírnou moc, a já si nejsem jist, dokáže-li vždy dost obezřetné této moci používat,“ napsal V. I. Lenin roku 1922. Proč vlastně nebylo přihlédnuto k Leninovu názoru na Stalinovo odvolání z funkce generálního tajemníka?

KDO JINÝ?

Byl kromě těchto lidí někdo, kdo by si mohl ve dvacátých letech činit nároky na nejvyšší funkci? V sovětském tisku se  dnes uvádějí jména Rudzutak (8), Frunze a dokonce Dzeržinskij (9). Dokumenty svědčící o ambicích těchto osobností na funkci generálního tajemníka prozatím nebyly objeveny. Nikdo z nich se na žádném sjezdu nevyslovil proti Stalinově kandidatuře. Bylo by vsak patrně předčasné zavrhnout samu hypotetickou možnost, že by Stalinovo místo mohl zaujmout někdo jiný.

Podle listu ARGUMENTY I FAKTY

(1) Všeobecná dodávková povinnost — systém dodávek zemědělských výrobků v sovětském státě.v letech 1919 až 1921, kdy rolnici byli povinni odvádět státu přebytky (nad formu stanovenou pro osobni a hospodářskou potřebu) obili a dalších potravin. Naturální daň se vybírala v letech 1921 až 1923; byla zavedena místo všeobecné dodávkové povinnosti a výše se stanovila ještě před jarnim osevem pro každý zemědělsky výrobek; byla podstatně nižší než všeobecná dodávková povinnost (Pozn. red.)

(2) Grigorij Jevsejevič Zinovjev (1883—1936) — člen politického byra UV strany od roku 1921 do roku 1926. V období Stalinova kultu popraven. (Pozn. red.)

(3) Lev Borisovič Kameněv (1883—1936) — člen politického byra UV strany od roku 1921 do roku 1926. V období Stalinova kultu popraven. (Pozn. red.)

(4) Kliment Jefremovič Vorošilov (1881 — 1969) — od roku 1925 lidový komisař vojenství a námořnictví a předseda revoluční vojenské rady, od roku 1934 lidový komisař obrany SSSR. Člen politického byra (předsednictva) ŮV strany od roku 1926 do roku 1960. (Pozn.red.) 

(5) Ústřední kontrolní komise VKS/b/ — nejvyšší kontrolní orgán strany v letech 1920 až 1934. (Pozn. red.)

(6) Od roku 1923 Revoluční vojenská rada SSSR — kolektivní orgán nejvyšší vojenské moci od roku 1918 do roku 1934. (Pozn red.)

(7) Michail Vasiljevič Frunze (1885-1925) — v letech 1924 až 1925 náměstek předsedy a předseda Revoluční vojenské rady SSSR. (Pozn.red.)

(8) Jan Ernestovič Rudzutak (1887-1938) — sovětský státní a stranický činitel, člen ÚV strany od roku 1920 a jejího politického bvra v letech 1926-1932. Stal se obětí represí. Posmrtně byl rehabilitován. (Pozn. red.)

(9) Felix Edmundovič Dzeržinskij (1877—1926) — od roku 1921 člen organizačního byra, od roku 1924 kandidát politického byra ÚV VKS/b/ (Pozn. red.)

 

Obr.: Michail Vasiljevič Frunze