Kdo měl přijít po Leninovi ? (4)

 trockij„Soudruh Stalin soustředil ve svých rukou nesmírnou moc, a já si nejsem jist, dokáže-li vždy dost obezřetné této moci používat,“ napsal V. I. Lenin roku 1922. Proč vlastně nebylo přihlédnuto k Leninovu názoru na Stalinovo odvolání z funkce generálního tajemníka?

TROCKIJ A „TROJKA“

8. října 1923 poslal Trockij dopis ÚV a ÚKK (5): „Režim, který se v podstatě utvořil už před XII. sjezdem v březnu 1923 a po něm byl definitivně zakotven a formulován, má k dělnické demokracii mnohem dál než řežim nejtvrdších období válečného komunismu.“ Trockij za to činil odpovědnou starou gardu v podobě „trojky“ a stavěl tak mladší pokolení  strany proti staršímu. Později v brožuře „Nový kurs“ napsal: „Mládež je nejspolehlivější „barometr strany“, kdežto stará generace má blízko ,k degeneraci‘.“

V tomto stavění jedněch proti druhým se projevila nejen snaha vyřídit si s „trojkou“ osobní účty, ale také pokus postavit stranu proti jejímu aparátu. Boj proti stranickému aparátu byl prakticky recidivou dřívějšího boje Trockého proti Leninovi a bolševické stranickosti. Této okolnosti neprodleně využili Zinovjev a Kameněv. A jako svého času Lenin požadoval jejich vyloučení ze strany, tak oni v roce 1923 požadovali vyloučení Trockého z KSR/b/.

Avšak většina politického byra v čele se Stalinem na to nepřistoupila a schválila usnesení, že je možno s Trockým spolupracovat. Znamenalo to, že Stalin postřehl, jak rostou ve vedoucí skupině politického byra a ÚV strany opoziční nálady nejen vůči Trockému, ale i vůči samé „trojce“, a zorientoval se rychleji než Zinovjev a Kameněv.

V boji o moc se od nich distancoval a vmanipuloval je do střetu s Trockým. Ve svých projevech dal jasně na srozuměnou, že solidarizuje s postojem většiny politického byra a ÚV a že se s činnosti Zinovjeva a Kameněva už neztotožňuje.

ROZPAD „TROJKY“

Stalin v ofenzívě pokračoval. Zasadil Zinovjevovi a Kameněvovi další ránu v referátě o výsledcích XIII. sjezdu KSR/b/, který přednesl v červnu 1924 na kursech pro tajemníky újezdních výborů pořádaných ÚV KSR/b/. Mluvil o propagandě leninismu a jako příklad zkreslování Leninových názorů citoval Kameněvův výraz „Rusko nepmanské“, zatímco Lenin mluví o „Rusku nepovském“, což ovšem není totéž. Tento výpad Stalin učinil bez předchozí dohody s politickým byrem.

V tomtéž referátě a rovněž bez schválení, i když Zinovjeva nejmenoval, zkritizoval Stalin jeho myšlenku diktatury strany. A nejen to: svůj referát, opět bez projednání s politickým byrem, zveřejnil Stalin prostřednictvím Bucharina jako šéfredaktora Pravdy ve dvou jejích číslech 19. a 20. června.

Byl z toho skandál. Zinovjev a Kameněv si stěžovali na politickém byru a to za účasti členů ÚV shledalo Stalinův projev chybným. Pro Zinovjeva a Kameněva to však bylo v boji se Stalinem o vedení ve straně Pyrrhovo vítězství. Přes Stalinovo odsouzení přešla iniciativa pevně do jeho rukou a do rukou jeho stoupenců.

Zároveň Trockij připomněl celé straně Zinovjevův a Kameněvův stávkokazecký postoj v předvečer Říjnové revoluce. Otevřeně prohlásil, že jestliže „selhali“ v nejodpovědnějším a nejnebezpečnějším okamžiku, „selžou“ i teď, v roce 1924. Proto se jim vůbec nedá věřit.

Zinovjev a Kameněv odpověděli podobným způsobem. Zinovjev koncem roku 1924 na plenárním zasedání leningradského gubernského výboru navrhl vyloučit Trockého ze strany. Návrh byl schválen, neprošel však v ÚV. Došlo to tak daleko, že Zinovjev a Kameněv požadovali, aby byl Trockij vzat do vazby.

Zinovjev se v přítomnosti členů ÚV vyjadřoval o Trockém nevybíravě. „Nač chcete toho zdechlého psa držet v politickém byru? Smrdí, že se tam ani nedá pracovat.“ Na lednovém plenárním zasedání ÚV VKS/b/ roku 1925 řekl Stalin: „Leningraďané společné s Kameněvem požadovali neprodlené vyloučení Trockého z politického byra. S tímto návrhem opozice jsme nesouhlasili, získali jsme většinu v ÚV a omezili jsme se na sesazení Trockého z funkce lidového komisare vojenství.“

Stalin pomlčel o jedné významné podrobnosti: Kameněv totiž navrhl jmenovat do této funkce samého Stalina, ale návrh neprošel. Do funkce lidového komisaře vojenství a předsedy Revoluční vojenské rady republiky (6) byl jmenován M. V. Frunze. (7)

Plenární zasedání se stalo labutí písní „trojky“: Sesazení Trockého z klíčové funkce v sovětském státě a odmítnutí podporovat Zinovjevovy a Kameněvovy návrhy svědčily o porážce protistalinské frakce ve VKS/b/. Pozice Stalina a jeho stoupenců se upevnily. Pokusy bývalých spolubojovníků z „trojky“ obvinit Stalina ze smířlivosti vůči trockismu a pod touto záminkou změnit složení politického byra přijala většina členů ÚV jako potvrzení, že Kameněv a Zinovjev provádějí „kombinační politiku“. Stalina podporovali Bucharin, Rykov, Dzeržinskij, Rudzutak a další straničtí činitelé.

Od této chvíle se Stalinova činnost ve vědomí většiny začala spojovat s uskutečňováním linie zaměřené na vybudování socialismu v SSSR. Proto ani Trockij, ani Zinovjev, ani Kameněv nemohli Stalinovi vážně konkurovat a upírat mu jeho funkci generálního tajemníka.

Pokračování

Obr. L. D. Trockij

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *