Skrytý hlad Afriky

 

„Když dorazíte do vesnice, vše se zdá být zprvu normální, ale potom si začnete všímat“, vysvětluje Assumpta Ndumi. „Je čas na oběd, ale na ohni není jídlo. Ve vesnici jsou děti, ale nesmějí se ani si nehrají. To jsou některé příznaky chronické podvýživy.“

Pro Assumptu, poradkyni pro výživu pro východní Afriku, je chronická podvýživa stejně vážným problémem jako akutní, i když se objevuje v titulcích jen občas. „V minulém roce se v Keni o akutní podvýživě, jež následovala po suchu, psalo hodně, ale ještě než ustaly deště tu byl skrytý hlad, a děti na něj umíraly,“ vysvětluje. 

Assumpta zažila z první ruky situaci, jíž jsou vystaveny děti v Etiopii, Jižním Súdánu, Dárfúru a Keni. „Mnoho rodin má jen jedno jídlo denně, ale častěji to je kvalita než množství toho, co snědí, po čem zůstanou nebezpečně slabí,“ říká a zdůrazňuje spoléhání na základ jako je kukuřice a kasava, jež mají malou výživnou hodnotu, a poukazuje i na nedostatek čerstvého ovoce a zeleniny.

Ale také viděla, jak prosté zákroky s nízkými náklady mohou mít významně pozitivní dopad, změnit životy a zabránit zbytečným úmrtím. Podle nové zprávy organizace Zachraňte děti »Život zbavený hladu« téměř dvě africké děti z pěti – celkově 60 miliónů – jsou chronicky podvyživené. Zpráva tvrdí, že podvýživa je základní příčinou úmrtí u každého třetího dítěte na světě, ačkoli se to zřejmě na jejich úmrtních listech neobjeví. Spíše než chronický hlad jsou obvykle jako příčina smrti uváděny druhotné nemoci jako průjem, zápal plic a malárie.     

Doléhající obavy

Stejně jako na úmrtí má chronická podvýživa ničivý dopad i na vývoj dětí. Bez nezbytných proteinů, vitamínů a minerálů se dětská  těla nevyvíjejí, jak by měla. V Nigeru například ukazuje poslední výzkum Světové zdravotnické organizace (WHO), že dvouapůlleté dítě bude v průměru o 8 centimetrů menší než dítě dobře živené, a studie UNICEF z roku 2011 shledala, že každé třetí dítě v Zimbabwe trpí chronickou podvýživou. 

Chronicky podvyživené jsou v Africe téměř dvě děti z pěti, celkem 60 miliónů.

Podvyživené děti mají často snížené IQ, a přežijí-li dětství, jsou u nich pravděpodobnější srdeční choroby, cukrovka a poškození ledvin,  a také jsou daleko méně produktivními členy společnosti.

Navzdory významnému celosvětovému snížení dětské úmrtnosti je pokrok při zvládání chronické podvýživy bolestně pomalý. Zatímco za posledních 20 let v Africe počet úmrtí na tuberkulózu spadl o 40 procent a na malárii o 30 procent, úroveň zakrslosti se za stejné období snížila o pouhé 1 procento. Teď roste strach, že kombinace trendů – včetně růstu cen potravin, klimatických změn a demografických posunů – může zvrátit i tento skromný úspěch.   

V posledním průzkumu organizace Zachraňte děti řekla polovina dotazovaných rodin v Nigérii, Pákistánu, Peru, Indii a Bangladéši, že byli za minulý rok nuceni snížit dávky jídla. Průzkum také zjistil, že každý šestý rodič žádal své děti, aby vynechaly školu a šly pracovat, aby tak pomohly rodině zaplatit potraviny. V Nigérii čtvrtina všech dotazovaných rodičů uvedla, že jejich děti občas nebo i často zůstávají celý den bez jídla, a 94 procent uvádělo, že nejvíc se obávají růstu cen potravin.

Podle Assumpty není vypořádání se s chronickou podvýživou složité ani drahé. „Viděla jsem, jak kojení a posilující základní potraviny s nezbytnými minerály nebo vitamíny mají dramatický účinek na zdraví dětí,“ říká. V roce 2008 zdravotnický časopis Lancet určil přijatelný balík třinácti přímých zásahů – včetně doplňků s vitamínem A a zinkem, jodizované soli a propagace zdravého chování jako kojení – u nichž bylo dokázáno, že mají vliv na výživu a zdraví dětí a matek. Odhaduje se, že ročně by zavedení tohoto stálo něco přes 10 mld. dolarů, a pomohlo by to celosvětově zachránit před hladem 90 procent nejzranitelnějších dětí.     

Zahrnující strategie

Podle zprávy FAO (Organizace potravin a zemědělství OSN) z roku 2011 žijí tři čtvrtiny podvyživených afrických dětí žijí na malých zemědělských usedlostech a 43 procent zemědělských prací tu vykonávají ženy. Klíčem ke zkvalitnění výživy je proto zkvalitnit zemědělství u drobných rolníků, zemědělských pachtýřů a zemědělských dělníků, zvlášť pak u žen, zajištěním lepšího přístupu k životně důležitým vstupům jako je půda, nářadí, hnojiva a osiva, úvěry, zemědělské služby, trhy a voda.    

Integrační strategie ve zdravotnictví, výživě a zemědělství, jak se ukázalo, mají pozitivní účinky. Například v Mozambiku, kde dohlíží na potravinové zabezpečení a strategii výživy ministerstvo zemědělství, míra podvýživy citelně poklesla.

Ale navzdory některým dílčím úspěchům se zemědělské zásahy zaměřené na výživu nedokáží určit příčiny podvýživy – chronickou chudobu a mateřské zdraví. Ve Rwandě, navzdory úsilí prosadit vyváženou stravu a předložit specifické strukturální zásahy proti chudobě, včetně zajištění projektů mléko do škol a zelinářských zahrad, zůstává míra podvýživy úporně vysoká. „Kořeny podvýživy jsou zakotveny v chudobě a chování,“ vysvětluje rwandská ministryně zdravotnictví Agnes Binawahloová. „Jen setrvalý rozvoj, založený na vzdělání a ekonomickém růstu je může rozbít.“

Assumptě, která pracuje na vypořádání se s podvýživou téměř dvě desetiletí, skutečnost, že chronickou podvýživu lze zmírnit jednoduchými zásahy, dává naději, ale také zvyšuje její zklamání, když vidí její ničivé účinky: „V únoru přišla do pečovatelského střediska ve Wajiru na severovýchodě Keni žena, nesla apatické dítě. Myslela jsem, že děvčátku jsou tak dva roky, ale žena, její babička, mi řekla, že jí je pět. Děvče, velmi hubené a dýchacími potížemi, nepřežilo noc.“

Podobné příběhy jsou až příliš běžné a ukazují naléhavou potřebu sladěného celosvětového úsilí vypořádat se s podvýživou. 

P.S. Ve skladech na jihu Itálie, Španělska a Portugalska plesniví v rámci programu »Společné zemědělské politiky« (CAP) EU desetitisíce tun rýže, pšenice a dalších základních potravinových surovin jen proto, aby obchodníci v EU nemuseli snížit ceny. Celosvětově se ještě větší množství těchto plodin vydává na výrobu biopaliv, což EU i USA na rozdíl od produkce potravin silně dotují. V kontextu výše uvedeného jasný zločin proti lidskosti.

Stefan Simanowitz, New Internationalist (překlad Vladimír Sedláček)